Oxid uhličitý způsobuje zelenání planety  
Klimatičtí modeláři asi nebudou mít radost, ale planeta se bujně zelená kvůli zvýšenému obsahu oxidu uhličitého. Rozšiřování pouští se podle všeho nekoná.


 

Zvětšit obrázek
Dnes o poznání zelenější. Povrch Země v roce 2002. Kredit: NASA Goddard Space Flight Center, Reto Stöckli.


Když v 17. století vlámský chemik Jan Baptist van Helmont při experimentování se spalováním dřevěného uhlí v uzavřené nádobě přišel na stopu oxidu uhličitého, kterému tehdy říkal „plyn“ či „divoký duch“ (spiritus sylvestre), určitě netušil jak bolestně nevyrovnaný vztah budou mít s touto substancí jeho následovníci za čtyři století. Tak především se teď oxidu uhličitého bojíme. Což je poněkud problém neboť je to všudypřítomný plyn, který je přirozenou součástí atmosfér planet i molekul v kosmickém prostoru. Je pravda, že když bychom oxid uhličitý vdechovali ve vyšší koncentraci, tak nás nejspíš zabije. Ale zdravotní problémy způsobuje i pokles jeho množství ve vzduchu.

 

Randall Donohue. Kredit: CSIRO.


Mnozí viní oxid uhličitý z oteplování pozemské atmosféry, ať už dnes či v dávných dobách. Podle jiných se zase množství oxidu uhličitého v atmosféře během historie mění až v důsledku změny teploty. Navíc se z téhle poměrně nevinné odborné otázky stal politický, pro někoho dokonce až  morální problém, takže nám věda momentálně příliš nepomůže. Podle všeho v dnešní době dodáváme do atmosféry mnohonásobně víc oxidu uhličitého, než by se do ní dostalo se sopečnými plyny či při spontánních požárech. Zároveň vkládáme mnoho energie do nápadů, jak tento nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry zase dostat. Ve hře jsou podivuhodná technická řešení i brutální sociální inženýrství. Někdy se ale zapomíná, že na Zemi fungují mnohé samovolné mechanismy, které s oxidem uhličitým pracují a které by tudíž měly zareagovat na změny jeho obsahu v atmosféře.


 

Zvětšit obrázek
Oxid uhličitý jako suchý led. Kredit: Richard Wheeler, Wikimedia Commons.

Už od počátku dohadů o míře zlovolnosti oxidu uhličitého se objevují hlasy, že oxid uhličitý je vlastně také žádoucí surovina pro fotosyntézu rostlin. A že když je oxidu uhličitého víc, tak by na to rostliny měly zareagovat. Nicméně, takové očekávání není dostatečně apokalyptické, takže nebudí tolik pozornosti. Až teď se poprvé objevuje první solidní doklad, že to funguje. Vegetace na oxid uhličitý v atmosféře vskutku reaguje a planeta Země v důsledku hnojení oxidem uhličitým bujně zelená.


 

Zvětšit obrázek
Pozvolna zelenají díky CO2. Little Sandy Desert, Austrálie. Kredit: WH Peter, Wikipedia Commons.

Satelitní snímky planety ve skutečnosti naznačují bujení pozemské vegetace už nějakou dobu. Zatím ale nebylo úplně jasné, co za tím je. Vegetaci neprospívá jen oxid uhličitý, ale také vyšší teploty, vyšší dešťové srážky a podobné faktory. Randall Donohue z australského národního výzkumného institutu CSIRO v Canbeře a jeho kolegové na to museli jít chytře. Rozhodli se monitorovat vegetaci na okrajích pouští v Austrálii, jižní Africe, jihozápadě USA, severní Africe, centrální Asii a na středním Východě. Tam všude je slunečního záření a horka až moc a o případných změnách pokryvu vegetace tam nejspíš rozhodují buď srážky anebo oxid uhličitý.


Donohue a spol. vystopovali nárůst vegetace ve sledovaných oblastech v letech 1982 až 2010, který nebylo možné připsat změnám v deštích. Jimi pozorované změny vegetace naopak pěkně souhlasí s nárůstem množství oxidu uhličitého v atmosféře. Donohue vnímá výsledky výzkumu jako silný důkaz vlivu zvýšeného hnojení oxidem uhličitým. Pikantní je, že modely chování vegetace v důsledku globálního oteplování předpovídají, že mnohé suché oblasti světa ještě více vyschnou a rozšíří se pouště. Jak se zdá, zjevně to nebude tak horké.


Protože jde o klima, bylo divné, kdyby se závěry Donohuova týmu všichni souhlasili. Například Beth Newingham z Univerzity v Idahu má v ruce data z desetiletého experimentu v Mojavské poušti, kde rostlinám pumpovali dodatečný oxid uhličitý, ale k žádnému razantnímu nárůstu biomasy vegetace nedošlo. Možná něco pokazili, možná se vegetace v různých pouštích chová vůči nárůstu oxidu uhličitého různě. Také jen těžko říct, jak se pozorované bujení vegetace projeví na chování pozemského klimatu. Nějak ovlivní cyklus vody, taky teplotu, uvidíme. Klima je zapeklitá věc. Pokud se ale ukáže, že se Donohue a spol. trefili do černého, tak nás zřejmě čeká zelenější a přívětivější budoucnost, než jak nám obvykle věští klimatičtí modeláři.

 

 

Video

 


Geophysical Research Letters accepted online 15.5. 2013, NewScientist 5.6. 2013, Wikipedia (Carbon dioxide).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 08.06.2013 16:07
Tisk článku

Třídní klima a školní klima - Robert Čapek
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 339 Kč
cena: 318 Kč
Třídní klima a školní klima
Robert Čapek
Související články:

Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)
Globální oteplování znamená více deště pro nejsušší oblasti světa     Autor: Josef Pazdera (09.03.2016)
Co říkají satelity o osmnáctileté pauze v oteplování     Autor: Vítězslav Kremlík (06.03.2016)
Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování     Autor: Vítězslav Kremlík (26.02.2016)
Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2016)



Diskuze:

Doporučuji

Mojmir Kosco,2013-06-12 06:34:43

Skutečné výzkumy ,které probíhají v české republice a to jak na katedře biologie UK tak CzechGlobe ve výzkumném skleníku Kříž. Závěř je jednoduchý i když ne zcela potvrzený když je les a voda je absorpční schopnost planety vázat vzdušný CO2 obrovská v případě že chybí les nebo voda je to k ničemu. Taky si umím nabarvit planetu na zeleno v corelu .Problémem když se nejedná o zkreslení je kvantifikace této zeleně když vykácím prales a dám tam pole je pořad zelené ..

Odpovědět


jo a kouknul jsem se

Mojmir Kosco,2013-06-12 07:11:12

na google earth a tam to tak zeleně zkresleně nevypadá

Odpovědět


Google Earth

Petr Sabik,2013-06-15 11:39:02

A pokud zrovna snimkove podklady vznikly na podzim/v zime, taky ty porostle plochy nebudou moc zelene, jinak souhlas.

Odpovědět

Pokus na okraji pouště může příliš zjednodušovat.

jaroslav mácha,2013-06-11 22:22:37

I když jsem zoolog, přece jen musím poukázat na různé mechanizmy fotosyntézy. Výraznou závislost intenzity fotosyntézy na CO2 mají jen C3 rostliny. Další dva typy, C4 a CAM koncentraci CO2 ve tkáních aktivně zvyšují, C4 v okolí cév, CAM v noci. CAM a C4 jsou charakteristické pro rostliny z teplých oblastí. Takže výsledky pokusů v Mojavské poušti mohly být dány výběrem rostin do pokusu nebo lokální ekologií.

Odpovědět

Duch dřevní

Pavel Karolko,2013-06-11 11:26:49

Vzhledem k tomu že onen učenec "destiloval" ten spiritus ze dřevěného uhlí, je logické že pojmenoval onu substanci duch dřeva či duch dřevní... Špekulace o divokosti ducha mi přijdou mimo mísu...

Odpovědět

Je to logické

Pavel A1,2013-06-09 09:11:08

Zvýšení obsahu CO2 ve vzduchu umožňuje rostlinám získat dostatek CO2 k životu s menším množstvím průduchů, tedy s menší ztrátou vody, a proto jim umožňuje přežít v sušších oblastech.

A že to v těch experimentech nevyšlo může být způsobeno tím, že si pro experimentování vybrali příliš suchá místa (a možná podvědomá nechuť experimentátorů zjistit pozitivní vliv CO2).

Odpovědět

Spiritus sylvestre (nebo sylvestris)

František Houžňák,2013-06-08 20:16:50

není divoký duch, ale lesní duch. To jenom tak na okraj.

Odpovědět


Lze obojí

Vojtěch Málek,2013-06-09 09:12:17

Stačí juknout na Webster. Stejně tak v češtině - lesní panna, lesní žínka, divoženka...
Duchové, zvláště ti divocí, odjakživa sídlili v hlubokých lesích.

Odpovědět


je roztomilé stopovat omyly starších

Tomáš Pilař,2013-06-10 12:10:27

slovo "sylvestris" v latině neexistuje, slovo "silvestris" znamená divoký/planý. Kdy a kde nastal posun (chyba) "i/y" netuším, ale ještě v botanickém klíči z r. 1928 (Domin, Podpěra: Klíč k úplné květeně) je Pinus silvestris. Chybný překlad silvestris = lesní se objevil při tvorbě českého odborného názvosloví ještě o kus dřív a je důkazem chabosti tehdejších latiníků. Nyní máme Pinus silvestris (to je celkem v pořádku, protože roste v lese) i Anemone silvestris (to je naprostý chaos, protože roste na skalních stepích)

Odpovědět


No, nechci se hádat, latinské školy nemám,

František Houžňák,2013-06-10 12:45:25

a etymologie latiny je pro nelatiníka často zavádějící, ale když člověk vychází z latinských slovníků a ze své vlastní četby, tak mi z toho vychází pro překlad výrazu Spritus sylvestre, obzvláště pak v kontextu CO2 rozhodně spíš duch lesní než divoký, pod divokým duchem si představuju ne ducha žijícího volně, ale ducha pořádně divokého. Třeba to starým Římanům splývalo. Latin word study tool, http://www.perseus.tufts.edu/hopper/morph?l=silvestris&la=la, nám zde u silvestris říká "of a wood, of forest, overgrown with woods, wooded, woody". Jiné slovníky se vyjadřují podobně, a uvádějí "planý" či ekvivalent v nějakém jiném jazyce až jako výraz odvozený. V botanice taky "divoký" znamená něco specifického, ne že by ta anemonka byla nějak obzvlášť rozdivočelá. "i" a "y" nic neznamená, to je stejný vokál, a psalo se to v historii jednou tak a jednou onak. Jinak se zájemci mohou mrknout ještě semhle: http://fr.wiktionary.org/wiki/sylvestre, říká "(1836) Du latin silvestris, sylvestris (« de forêt, boisé »), du nom silva, sylva (« forêt »). (1265) silvestre, au sens d’« animal sauvage ».". Takže víceméně obojí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni