Potopa světa, Hans Baldung Grien, 1530. Wikimedia Commons.

Co je to vlastně filosofie přírodních věd? Začněme naše úvahy otázkou, co filosofie přírodních věd není. Není to ani historický vývoj filosofie samotné, ani skutečná historie přírodních věd. Počátky filosofie i přírodních věd sahají až do doby archaického Řecka. Počátky filosofie přírodních věd však leží v 17. století. Novum Organum Francise Bacona z roku 1620 zahájilo vědeckou revoluci, která světu přinesla například Newtonovu mechaniku. Filosofie přírodních věd se zabývá problémy, kterými se přírodní vědy zabývají, jejich povahou a řešeními. Zabývá se problémy, jako je kritérium výpovědní hodnoty tvrzení a ověřitelnost hypotéz. Ve 20. století významně přispěl k pojetí přírodních věd americký filosof a teoretik vědy Thomas Samuel Kuhn, který svou teorii rozvedl v publikaci The Structure of Scientific Revolutions (Struktura vědeckých revolucí), která vyšla v roce 1962. Část Kuhnovy teorie, která považovala vědecké poznání za historicky podmíněné, byla později překonána (WEINBERG 1998). Z Kuhnovy teorie zbyl velmi užitečný koncept „změny paradigmatu“ (paradigm shift). Paradigma je souhrn názorů, hodnot a praktik, které sdílejí členové určité komunity. Paradigma definuje předmět vědeckého výzkumu, určuje, co si zaslouží pozornost a co by z různých důvodů nemělo být bráno v úvahu. Paradigma je ústředním pojmem filosofie vědy, který představuje obraz vývoje vědy jako přechodu od jednoho paradigmatu k druhému.

Počátky geologie a výzkumu souvků jsou v 17. století. V roce 1798 vyšlo 3. vydání Britské encyklopedie (18 svazků). Heslo geologie však v encyklopedii nebylo obsaženo. Na konci 18. století někteří vědci stále věřili, že Země je stará 6000 let. V roce 1815 vydal William Smith první rozsáhlou geologickou mapu, která systematicky popsala geologické formace a zahrnovala Anglii, Wales a části Skotska (WINCHESTER 2001). V této době se geologie a její část, výzkum souvků, staly současně vědou.

Transport žulového bludného balvanu „Hrom“ (1250 tun) na bronzových koulích pro podstavec jezdecké sochy Petra Velikého v Petrohradu roku 1769. Dobová ilustrace.

Složitými otázkami filosofie přírodních věd se nelze v rámci tohoto tématu zabývat. Jak již bylo zmíněno, výzkum souvků má mnoho společného s geologií a geografií. Pokusíme se vysvětlit důvody, které ospravedlňují zvážení existence vlastní filosofie tak úzké disciplíny, jakou je výzkum souvků.

Počátky výzkumu souvků v 17. století spočívaly v objevu, že některé horniny vyskytující se v severním Německu mají svůj původ v jižním Švédsku. K tomuto poznatku se dospělo deduktivní metodou. Z obecné premisy odvozené ze zkušenosti (vlastnosti určitých hornin v jižním Švédsku) byl vyvozen konkrétní závěr. Byl to logicky správný závěr. Pokud jsou výchozí premisy správné, vede deduktivní metoda vždy ke správnému závěru. Vysvětlení, jak se horniny z jižního Švédska mohly dostat na tak vzdálená místa, však nebylo možné učinit deduktivní metodou. Nejprve bylo nutné vytvořit obecné hypotézy na základě jednotlivých nálezů. Ty nemusí být správné. Při induktivní metodě se hypotézy falzifikují, aby se ověřily.

Nejprve byl výskyt cizích hornin vysvětlován biblickou potopou. Po rozdělení vědy a náboženství představují jednotlivé hypotézy paradigmata a jsou ústředním pojmem ve výzkumu souvků. Tato paradigmata se střídala: biblické potopa (1775), driftová teorie (1790, 1835), teorie vnitrozemského ledovce (1875).

Bludný balvan v severním Německu na mědirytině z 18. století jako pozůstatek potopy světa. ChatGPT.

Možnost definovat vlastní vědecké paradigma podporuje existenci filosofie výzkumu souvků. Ve výzkumu souvků existují i jiná paradigmata, např. Darwinova evoluční teorie, která není zpochybňována a jejíž změna je mimo diskusi, ale je modifikována. Téma bylo pojednáno v Geschiebekunde aktuell (GRIMMBERGER 2018).

Význam souvků a výzkumu souvků je popsán na webových stránkách Společnosti pro výzkum souvků. Lze jej stručně shrnout takto:

- Souvky jsou jedinými doklady o bývalém ledovcovém pokryvu severní Evropy.

- Podstatné části geologické historie Baltoskandinávie, severního Německa a ostatních zaledněných oblastí lze zjistit pouze studiem souvků.

- Studium souvků přispívá k rozšíření našich znalostí o geologii.

- Význam metod vyvinutých v severské oblasti zalednění pro výzkum Antarktidy.

- Mnoho skupin fosilií je známo pouze díky výzkumu souvků.

- Při sledování souvků lze určit jejich zdroje (význam pro mineralogii a petrografii).

- Příspěvek k sedimentologii a geologii nížin (statistické studie regionální a stratigrafické charakteristiky morén).

Toto jsou příklady, jejichž výčet není vyčerpávající. Dalším významem výzkumu souvků je stanovení nejzazší hranice kontinentálního zalednění (pazourková linie). Pokud je známo místo původu souvku, lze určit vzdálenost, kterou urazil v ledu až k místu nálezu. Určení nejzazší hranice zalednění a určení nejdelšího transportu z místa výskytu do místa nálezu jsou specifickými tématy v moravskoslezské glaciální oblasti. To vše jsou argumenty pro existenci filosofie souvků.

Bludný balvan „Starý Švéd“ (217 tun) u Labe v Hamburku. Wikimedia Commons.

Gerd Lüttig se vyjádřil k podstatě výzkumu souvků slovy: Pro vysvětlení, geognostický popis a stratigrafické členění procesů a útvarů kvartérního zalednění existují v zásadě dvě možnosti přístupu. Tyto možnosti vycházejí buď z pozorování, která se zakládají na zvláštnostech tvaru, včetně prostorového vztahu sedimentů mezi sebou nebo z procesů, které lze rekonstruovat na základě tvaru. Nebo se opírají o zvláštnosti, které vyplývají z výzkumu obsahu kvartérních útvarů. U žádné jiné „formace“ v historii Země nelze ukázat, jak důležitá je při objasňování historie doby ledové spolupráce vědeckých disciplín, z nichž jedna upřednostňuje zkoumání tvaru a druhá obsahu. Lüttig se rovněž zabýval metodou počítání souvků. Rozmach souvkové statistiky byl na počátku 30. let (LÜTTIG 1999). Historie této metody byla popsána v Geschiebekunde aktuell a její možnosti byly kriticky zhodnoceny (SMED 2000).

Výzkum souvků využívá metody známé z přírodních věd. Kromě již zmíněných metod dedukce a indukce se jedná o další obecné teoretické metody, jako je analýza, analogie a srovnání. Empirickými metodami jsou pozorování, měření a experiment. Vědecké metody jsou rozsáhlým tématem, které zde lze zmínit pouze okrajově. Vědecká práce předpokládá rozum a logiku. Při vytváření hypotéz rozum a logika umožňují vyhnout se chybám v důkazech, nedorozuměním, polopravdám nebo nepravdám. Při vytváření výzkumných hypotéz je nejjednodušší odpověď většinou ta správná (Ockhamova břitva), proto je třeba nejprve prozkoumat nejjednodušší teorii.

Tato esej vychází ze subjektivních zkušeností a hodnocení autora. K základní otázce, zda existuje samostatná filosofie výzkumu souvků, byly předloženy argumenty, které tuto otázku potvrzují. To však nemusí být obecný názor. Esej se jen lehce dotkla obtížného vědeckého tématu, a to na pozadí nesmírně komplexního tématu filosofie vědy.

Literatura

GRIMMBERGER G 2018 Selbstorganisationsprozesse in der Natur und Beispiele aus der Geschiebekunde – Geschiebekunde aktuell 34 (3): 70-90, 18 Abb., Hamburg/Greifswald.

KUHN T S 1962 The Structure of Scientific Revolutions, The University of Chicago Press, Chicago & London, dostupné na WWW:

https://archive.org/details/structureofscie00kuhn

LÜTTIG G 1999 Geschiebestatistische Anmerkungen zur Quartärstratigraphie des nordischen Vereisungsgebietes, Eiszeitalter u. Gegenwart 49, 144 - 163 10 Abb. Hannover, dostupné na WWW:

https://egqsj.copernicus.org/articles/49/144/1999/egqsj-49-144-1999.pdf

SMED P 2000 Über den Hesemann-Milthers-Streit und die von Hesemann verwendete Abbildungsmethode für Geschiebezählungen – Geschiebekunde aktuell 16 (4): 127-132, 3 Abb., Hamburg/Greifswald.

WEINBERG S 1998 The Revolution That Didn´t Happen, New York Review of Books, Vol XLV, Number 15, dostupné na WWW:

https://employees.csbsju.edu/hjakubowski/classes/medew/Weinberg98.pdf

WINCHESTER S 2001 The Map that Changed the World, 352 s., HarperCollins, New York.

Wikipedie

Filozofie vědy, dostupné na WWW:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Filozofie_v%C4%9Bdy

Works by Francis Bacon, dostupné na WWW:

https://en.wikipedia.org/wiki/Works_by_Francis_Bacon

Grundlagen der Wissenschaft, dostupné na WWW:

https://explorable.com/de/grundlagen-der-wissenschaft

Philosopfie der Wissenschaft, dostupné na WWW:

https://explorable.com/de/philosophie-der-wissenschaft

Paradigma, dostupné na WWW:

https://de.wikipedia.org/wiki/Paradigma

Další zdroje

www.geschiebekunde.de