Jak teskně přiznávají vědci University of East London (UEL), v dnešní neklidné době čelíme stále palčivějšímu dilematu „zbraně nebo klima“ (anglicky pěkně guns or climate). Financí není nekonečně mnoho a nejspíš nikdy nebude. Sam Jelliman a jeho kolegové navrhují jako rafinované řešení nevybírat si mezi zbraněmi a ochranou klimatu, ale zvolit oboje dohromady.
Vytvořili koncept obranného zdivočení (defensive rewilding), s nímž lze úmyslně, před hrozícím konfliktem nebo i během konfliktu vytvořit takovou přírodu, která bude skvělá a funkční divočina, ale současně bude zpomalovat a všemožně ztěžovat postup jednotek protivníka. Zdivočené prostředí tady hraje roli účinného akcelerátoru vojenské síly (force multiplier).
Není to poprvé, co se gravitačně přitahují zájmy ochrany přírody a armády. Ukazuje se například, že vojenské operace, raději samozřejmě mírové, nabízejí dramatické narušení vegetace, což ale vzhledem k ironii ekologických vztahů v mnoha případech vede k pestřejší a zajímavější přírodě. A výpomoc, jak se zdá, může být vzájemná.
Na rozdíl od minových polí nebo polních opevnění, která bývají jen krátkodobá, by takové obranné zdivočení bylo strategickým opatřením, které vylepší obranu rozsáhlých oblastí.
Jelliman s kolegy prostudovali historické i velmi nedávné příklady toho, jak terén ovlivňuje vojenský konflikt. Zabývali se záměrným zaplavováním krajiny během 1. světové války i aktuálními situacemi na Ukrajině, kde řeky a zamokřené nivy zpomalují nebo úplně znemožňují útoky obrněných jednotek. Muselo by to být vyvážené z hledisek mnoha zájmů, které se střetávají v krajině, ale v zásadě by to mohlo fungovat.
Podle Jellimana jsou pěkným příkladem rašeliniště. Jejich měkký povrch komplikuje průchod i pěchotě, nemluvě o obrněných vozidlech a další výzbroji. Současně ale také fungují jako jedny z nejvíce účinných dlouhodobých úložišť uhlíku a patří k velmi cenným typům prostředí s unikátní přírodou. Jinými slovy, obnova nebo přímo zřízení rašelinišť pomůže obraně, klimatu i biodiverzitě. Náklad přitom nebudou úplně astronomické. Co si přát víc?
Video: A Bold Plan to Rewild the Earth – at Massive Scale | Kristine McDivitt Tompkins | TED
Video: Rewilding the Rhine: a new approach to flood control
Literatura
Harašení zbraněmi ohroženým druhům prospívá
Autor: Josef Pazdera (16.08.2005)
Bezdětnost je ekologická
Autor: Jaroslav Petr (12.08.2009)
Lidské osídlení prospívá kriticky ohroženému ibisovi
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2009)
Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2009)
Technické rekultivace lomů škodí přírodě
Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2010)
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Môže byť biologická invázia prínosom?
Autor: Martin Smatana (09.01.2026)
Děsuplný tyrannoroter byl osudovou hrozbou pro… vegetaci
Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2026)
Husté lesy v Evropě neexistovaly. Nejmíň posledních 20 milionů let
Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2026)
Diskuze:
Zamyšlení
Petr Goddard,2026-04-18 12:44:41
Spojení vojenského a environmentálního hlediska může být výhoda, ale nesmí se z toho stát zaslepená ideologie napojená statní rozpočet bez možnosti revize pomocí demokratického práva s doporučení kvalitních odborníků. Příklady, kde v praxi se toto spojení(pravděpodobně neplánované) stalo z vojenského hlediska v určité době překonané(asi neproběhla revize z vojenského hlediska nebo probíhal vojenský výzkum se zaostalým školstvím). Rozhodně jsem pro využití této výhody, kde je to výhodné z vojenského a přírodního hlediska, ale nezapomínat na revizi o platnosti aktuálního stavu.
Příklady, kde přírodní prostředí jisté době mělo diskutabilní výhodu:
- Ardeny jsou zalesněné a hornaté prostředí, které se táhne od Lucemburska do Francie.
- Obsazení Francie 1940, kde část tankové divize nečekaně vyjela z Adenského lesa, kde většina francouzských vojenských stratégů považovala pro tanky nepřekonatelnou překážku.
- Bitva v Ardenách, kde výběžek se stal výhodou pro americkou jednotku z hlediska ochrany a leteckého zásobovaní při odražení Nacistů.
- Válka v Perském zálivu, kde americká jednotka přes poušť bez orientačních bodů vedla dálkovou bitvu proti vojskům Saddáma Husajna.
Teorie slabin selhání vojenských výhod v dané době:
Ardeny nepravděpodobněji nějakých důvodů neproběhla revize ze strany francouzských svojetínských stratégů a Nacisté ve vírů událostí na to asi neměli čas
Válka v Perském zálivu nepravděpodobněji neproběhla revize a zaostalé školství jak základní a vojenské(Určování polohy v prostředí bez orientačních lze učit bez GPS. V první světové asi sto dnů před koncem války britské dělostřelectvo pomocí směrovacích mikrofonů určila polohu německého vojska, která je odstřelovala)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
