Jarní měsíce duben a květen jsou nejlepším obdobím pro fotovoltaické elektrárny. Je ještě poměrně chladno, ale slunce už je relativně vysoko a dlouho nad obzorem. S vyšší teplotou totiž klesá efektivita fotovoltaických článků. Sluneční elektrárny tak v této době okolo poledne dodávají nejvíce elektřiny do sítě. V současné době už má Česká republika instalováno přes 5 GWp výkonu fotovoltaik a v ideálním případě dokáže zajistit i dostatečně velkou část potřebného výkonu. V květnu kolem poledne dokáže naše fotovoltaika zajistit něco mezi 70 – 80 % deklarovaného svého výkonu. Tedy okolo 3,8 GWe. Maxima spotřeby ve špičce leží v té době mezi 8 a 10 GW. V minimu je u nás v dubnové a květnové dny požadavek na něco nad 5 GWe. Je tak vidět, že současný instalovaný výkon u nás je docela optimální pro vykrývání nárůstu u denních maxim spotřeby. To je vidět i na obrázku 1 ukazujícím produkci a spotřebu v Česku na přelomu dubna a května.
Německo má instalováno téměř 120 GWp, v květnová poledne tak dokáže v principu dodávat přes 80 GWe. A to už je hodnota výkonu, která je větší než denní maxima v dubnu a květnu, které nedosahují většinou 80 GWe. Je to vidět i na produkci elektřiny v Německu na současném přelomu dubna a května. Zároveň má Německo téměř 80 GWp instalovaných ve větrných turbínách. I ty jsou v ideálním případě schopny pokrýt téměř všechny potřeby Německa, v době ideální pro slunce a vítr tak je v jarních měsících v principu dostupný téměř dvojnásobek potřebného výkonu. Přebytečný dostupný výkon je pak třeba buď vyvézt, nebo omezit výrobu u některých bloků. Dramatické změny dostupného výkonu během dne, které je vidět na obrázku 2 extrémně zvyšují nároky na řízení soustavy. Přebytek sluneční nebo větrné elektřiny v ideálních podmínkách pro fotovoltaiku nebo větrníky dramaticky ovlivňuje i sousedy Německa a jejich energetické sítě.
Jak vypadá výroba elektřiny ve státech, které dominantně spoléhají na jaderné elektrárny, je vidět v případě Francie a Slovenska. V případě Francie už se část jaderného výkonu využívá i pro regulaci výkonu v soustavě, u Slovenska i Česka pokrývají jaderné zdroje základní zatížení a k omezování jejich výkonu se přistupuje jen výjimečně. Francie má neustále značnou část výkonu určenou pro vývoz, což je dáno tím, že zaplňuje deficit zdrojů hlavně u Itálie.
Dramatické dopady mají přebytky fotovoltaického, případně i větrného, výkonu na spotovou cenu elektřiny. U této výroby, kterou lze jen velmi omezeně předvídat na měsíce i léta dopředu, se dominantní část elektřiny prodává právě na spotu. Nelze totiž pro delší období předpovědět, zda bude jasno nebo pod mrakem čí opar, a jestli bude foukat.
Možný okamžitý výkon daných zdrojů se tak může lišit i násobně. Do forwardu tak tyto elektrárny mohou nabídnout jen rozumně velkou část svého potenciálního výkonu. Spojení s baterií nebo bioplynovou a vodní elektrárnou může situaci zlepšit, ale jen do jisté míry. Jaderné elektrárny, které mohou naplánovat provoz i případné odstávky, mohou dominantní část výkonu prodat dopředu ve forwardech.
Právě proto podíl prodejů na spotovém trhu roste s podílem fluktuujících OZE v mixu, u nás však pořád dosahuje pouze okolo 20 - 30 % z obchodované elektřiny. Základní zatížení se dominantně prodává právě ve forwardech a u nás je z velké části pokrývají jaderné zdroje.
Cena současných forwardů na červen 2026 je okolo 90 EUR/MWh a postupně rostou, ve třetím kvartále už je to okolo 100 EUR/MWh. Ceny forwardu jsou relativně velmi stabilní.
Spotové ceny jsou naopak stále více fluktuujícími a s extrémními výkyvy. S růstem přebytku dotovaných obnovitelných zdrojů se stále více objevují i záporné ceny. Ty jsou stále častější a trvají stále delší dobu. Je to v době, kdy na pokrytí zbývající chybějící části poptávky stačí vysoce dotované zdroje. Ty vydělávají i při záporných cenách, pokud jejich velikost nepřesáhne hodnotu dotace.
V letošním přelomu dubna a května jsme zaznamenaly absolutní rekordy záporných cen, kdy se ve volných dnech s malou spotřebou dosáhlo hranice -500 EUR/MWh. To je stanovený limit, nižší cenu už na burze nelze nastavit.
Pokud se podíváme na vývoj spotových cen v Česku, vidíme, že se období nulových a záporných cen střídají s intervaly, kdy ceny překračují i 200 EUR/MWh. Zároveň je vidět, že takový vývoj na spotu je v celém regionu, který je dobře propojen s Německem.
Je totiž dominantně vytvářen právě německou energetikou a jejím zaměřením na dotované obnovitelné zdroje. Na druhé straně je však zase třeba připomenout, že i velkou část dotací, které saturují záporné ceny, zaplatí německý daňový poplatník.
Dotace záporných cen nejsou jedinými náklady, které velké výkony fluktuujících obnovitelných zdrojů přinášejí. Dalšími položkami jsou náklady na posilování sítě a platby za regulaci a redispečing. Ve skutečnosti tak zvyšující se počet hodin s nulovými a zápornými cenami silové elektřiny náklady na energie kontinuálně zvyšuje.
Zároveň se musí dotovat i fosilní zdroje, které musí být v pohotovosti, aby udržovaly stabilitu sítě v situaci velkého podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů. Následky přezírání rizika ze situace dominance nestabilních zdrojů si vyzkoušelo při black-outu před nedávnem Španělsko.
Ovšem nejdramatičtější dopady prohlubování tohoto procesu nás teprve čekají. Vede totiž k tomu, že dotované fluktuující obnovitelné zdroje extrémně kanibalizují nedotované zdroje stejného typu. V době, kdy jsou pro ně ideální podmínky a měly by získávat finance na svůj provoz a investice, jsou ceny nulové nebo záporné a musí se vypínat.
Připomenu, že se kanibalizují pouze zdroje na spotu. Jaderné elektrárny, které už prodaly svou výrobu ve forwardu, mohou v principu nabídnout snížení výkonu, za které dostanou zaplaceno z dané záporné ceny dotované fotovoltaiky, která je nahradí. Mohou tak vydělat ještě více.
Může se stát, že fotovoltaiky a větrníky, kterým skončí období s garantovanou dotací pak nepokryjí ani provozní náklady, a bude je nutné úplně odstavit. Zároveň nebude možné budovat žádné tyto zdroje bez provozních dotací. Situace v Německu je tak hlavním důvodem, proč se u nás v situaci, kdy se u nich nepočítá s provozní dotací, zrušily projekty velkých fotovoltaických elektráren, a i menší projekty mají s návratností značné problémy.
Daná rizika z nekoncepční a ideologicky zaměřené energetiky jsem popsal v řadě článků (zde, zde, zde, zde a zde) a je dobře, že se u nás začíná prosazovat racionálnější pohled a pomalu se rozjíždí jaderná renesance, jak jsem popsal v nedávném článku.
Na stejný problém reagují i vystoupení na serveru Vysoké napětí:
Video: Elektřina zadarmo?
Video: Když je volno, elektřina stojí až minus 500 eur
Vedení Evropské unie přiznalo chybu v přístupu k jaderné energetice
Autor: Vladimír Wagner (22.03.2026)
Renesance jaderné energetiky v České republice už probíhá
Autor: Vladimír Wagner (03.05.2026)
Diskuze:
Protože elektřinu potřebujeme i v noci a i v zimě,
Richard Vacek,2026-05-09 15:07:27
můžeme očekávat, že Brusel přizná další tragický omyl, kterého se dopustil podporou OZE zdrojů a likvidací těch ostatních. Zatím se omlouvá za ostrakizaci jádra, ale to jen část toho, co způsobil. Důsledkem je celkem dost rozvrácená energetika a EU ostrov s nejvyšší cenou elektřiny.
Automatické spínání spotřebičů při nízkých cenach.p otřebičů p
Zdeněk Budinský,2026-05-08 09:48:05
Jste li na spotu a chcete automaticky spínat své spotřebiče při nízkých cenách elektřiny? Zkuste PSS1. www.bel-shop.eu/programovatelny-spinac-spotrebicu-pss1/
mařiče energie
David Oplatek,2026-05-06 12:48:13
Vždycky se zasmějeme, když mi táta zavolá, že fedruje všechny elektrický přímotopy a má otevřený okna, protože už se to vevnitř nedá.
Nakonec tu ty mařičové fény máme, fyzicky existují a jsou zapnuté. By člověk blil.
Zase je to zajimava hracka
Petr Pavlata,2026-05-06 10:47:25
Da se s tim vymyslet spousta veci, zvlaste, pokud ma clovek k dispozici prostor a nejakou vetsi spotrebu.
Nabijeni aut, natapeni TUV (pro 30 bytu), kdyz neni zbyti, tak se klidne pusti natapeni bojleru kvuli sanitaci na vysokou teplolu...
Auta trvale pripojena k wallboxum, prebitky se programove vali do nich... a kdyz uz opravdu neni kam, daji se pustit minery na crypto, vzhledem k tom, ze se pri konvencnim pouziti nevypati, prodavaji se za cenu srotu.
Kolega ted dostavek baterii 140KWh v nakladech kolem 300k za cely system, to zase pousouva moznosti dal.
Ceny zarizani na klic na trhu jsou nesmyslne, a provedeni velmi casto mizerne. Pri vlastni stavbe je to za tretinu. Kdyz se navic splni parametry k dotaci, tak je to prakticky zadarmo.
Re: Zase je to zajimava hracka
Martin Novák2,2026-05-06 13:09:04
Super nápad, pořídím si auto za 2 mega abych ho trvale připojil k wallboxu. Nebo si pořídím miner za 200 tisíc abych ho spustil tak 20 hodin týdně když je cena záporná.
Jestli má váš kolega zbytečných 300 tisíc tak prosím, ale za dotace je to veřejná zlodějina. Já doufám že Němci (přestanou ho dotovat, záporné ceny musí někdo zaplatit) nebo naše vláda (odejde z burzy) dostanou jednou rozum a baterie nebude k ničemu.
Re: Re: Zase je to zajimava hracka
Petr Pavlata,2026-05-06 18:06:48
Auta se pořídili v rámci běžné obměny, navíc se dnes bavíme spíš kolem milionu, což se od srovnatelného spalováku moc neliší.
Miner koupíte za cenu železa, víc stojí doprava, než ten HW.
Baterka na sebe celekm rychle vydělá. Samozřejmě je u toho ještě FVE.
S názorem na dotace souhlasím. Ale jsou v tom v zásadě dvě možnosti - buď to platit, nebo na tom vydělat, takže stačí čistě pragmatická volba.
Baterky většinou ukládají přebytek vlastní výroby, vyplatí se vždy, je to sousta energie která nikdy neproteče přes elektroměr. Téměř se to již blíží k soběstačnosti 6-8 mesíců v roce, a to včetně těch aut.
Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-06 19:14:50
Jenom upozorním, že podobnou cenu má spalovák vs. elektromobil díky tomu, že automobilky musejí mít PRŮMĚRNÉ emise prodaných vozidel pod 94 g CO2/km. Jinak za každý gram CO2 navíc platí 95 Euro pokutu na KAŽDÝ prodaný vůz (tedy i za ten, který je pod tímto průměrem). Ty automobilky pak samozřejmě pokutu přenesou jen do ceny spalováků.
Takhle jednoduše se vytváří iluze, že elektromobily už ekonomicky dohánějí spalováky. Ano, dohánějí, ale jen v greendealovém vesmíru. A pak v kategoriích, kde by si kupec stejně připlácel za naddimenzovaný výkon motoru.
A to ještě nezačala pro elektromobily platit žádná daň za používání silnic, zatímco u spalováku platíte spotřební daň za paliva.
Re: Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
F M,2026-05-07 09:43:19
Docela by mě zajímaly ty A na přípojce při nabíjení. A hlavně to zda, ročně platí přiměřený poměr za distribuci, či je to dotováno i tímto větším kanálem (auta i mařiče), ono by se to totiž dalo jednoduše odpojit a síť by nebyla tak náročná ani zatížená.
Ten seznam je delší, spotřební daň (silniční), dálnici známka, a i všude zde jejich provoz vyjde na údržbu dráž ne levněji, takže se na to bohatým (relativně) skládají všichni.
A hlavně s těmi nájezdy a jízdou po dálnici jich určitě většina vyjde i ekologicky (sarkazmus).
Re: Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
Petr Pavlata,2026-05-09 12:19:56
BEV je vyrazne jednodussi stroj na vyrobu.
Proto take vidime obrovskou expanzi vyrobcu v Cine - spaloval je mnohem naroznejsi na vyrob a to je i duvod, proc si evropske automobilky tak dlouho drzeli domininci, i pres znacne velkou neefektivitu (VW ma napr. cca dvojnasobny pocet lidi na vyrobene auto nez Toyota, s temi Cinskymi automabilkami je rozdil jeste propastnejsi). Zaroven neumi inovovat, vse ma proces a trva neskutecne dlouho (mam v tom osobni zkusenosti, klidne se bavime o nasobcich doby reseni stejne veci v porovnani treba s americkou automobilkou).
Navic jsou, vzhledem k historii a prostredi uplne zabetonovane a moznosti nejakych zmen jsou neproveditelne (kolektivni smlouvy, podily vlad, zasahy regulace).
S tim, jak poroste vyroba, BEV budou ICEV porazet na hlavu cim dal vice i cenou. Jen asi ne v Evrope, kde zustane drahe vse, a nejspis stagflaci ce bude realne zhorsovat dostupnost.
Re: Re: Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-10 23:10:27
"BEV je vyrazne jednodussi stroj na vyrobu."
Stroj - to ano. A padesátilitrová nádrž je zase nesrovnatelně jednodušší na výrobu než několikametráková baterie.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
Petr Pavlata,2026-05-11 08:14:13
V souctu. Vyrabet velmi presnou, vysoce zatizenou mechaniku je velmi narocne a docela statne skalovatelne. BEV ma techto dilu mnohem mene. Motat svitky akumulatorovych clanku je mnohem jednodussi.
Proto take ta exploze cinskych vyrobcu BEV - je to proveditelne, u spalovaku ne.
Cena clanku, je v globalnim prumeru kolem $80, nam cinam prodava clanky kolem $50. Na kolik se dostane treba BYD interne nevim, ale odhadoval bych pod $40.
Pak se da bavit o tom, ze bude vyrabet cely 100kWh akupack nekde v rozmezi $4-5k.
Tohle proste dela ICEV nekonkurenceschopnymi bez ohledu na to, co si vymysli politici.
V Cine lze koupit pekny BEV za $25-30k...
Ze si to do EU napalime cly, regulaci a prekazkami nic nezmeni - pouze budeme chudnout a zivotni urovni propadat, jako tomu byva v socialistickych statech vzdy. Realnou konkurenceschopnost nic nenahradi.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
F M,2026-05-11 13:11:13
Je potřeba zmínit, že ta e. auta jsou v Číně podporována asi ještě více než zde. Ty peníze (cla a podobně) by se musely vybrat jinde a ještě by byl výpadek (jak příjmy, tak bilance).
A že ta případná sleva po "snížení norem" se týká obou typů. Takže spalovák by se nejspíš dostal někde k 150k (Nákupní taška/mixér pro 2 osoby a stále s poměrně přísnými normami).
Pozor na průměrné ceny nákupů, průměr není medián a půlka je tak nějak z principu i pod tím mediánem. Tím narážím na to, že hlavně (často) ti co ta auta opravdu potřebují nemají 0,5M často ani 200k.
Má se to dělat pro přírodu (a ještě jen jednu jedinou věc, CO2). Vsadil bych se, že pokud by se to spočítalo poctivě, tak se konkrétně zde tou el. Mobilitou zatím o hodně víc uškodilo než pomohlo a minimálně ČR a okolí se to ještě nějakou dobu neotočí. Ještě bych dodal ten efekt falešného bezpečí. Bezuzdné povolení standartu hmotností aut (řekl bych tažené e.). Absolutní ignorování základů (chtěné a prosazované) tedy, že el. ani jeho provoz není nic ekologického, ten rozdíl (spíše chtěný) je minimální. A z toho plynoucí neprosazování veřejné dopravy a alternativ (kola, koloběžky). Teď si představte kolik těch "zastánců ekologie" už teď hledá brokovnici. Zde v ČR ještě nedošlo ani policii, že jde o dopravní prostředky.
Spíše povzdech než joke, není myšleno vážně, ale jen jako ukázka toho jaký je to nesmysl, ale hlavně k zamyšlení, "proč tedy v reálu vlastně ne" jak vážně je to vlastně myšleno a komu se to takto hodí.
Když válka, tak proč ne přídělový systém? Poctivě na každém zboží i s dopravou, službě, kWh, PETce a krutě postihovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zase je to zajimava hracka
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-11 13:13:57
Prázdné řeči. Koukněte na cenu očištěnou o přímé i nepřímé dotace a vidíte jasně, který typ vozidla je levnější vyrobit. Za kolik se co prodává v Číně, je mi upřímně jedno, když tam celá ekonomika funguje jinak a ten kokrétní vůz, o kterém píšete, by třeba ani nezískal evropskou homologaci.
Krom toho je dobré si uvědomit, že cena a komplexita současných spalováků je nesmyslně vysoká právě kvůli tomu, že jsou emisní normy tlačeny za hranice fyzikálních možností. Poslední rozumný kompromis, kde to IMHO ještě dávalo smysl, byla norma Euro 6 před rokem 2020, kdy začal platit limit 95 g CO2/100m. Kvůli němu automobilky sahají k nesmyslným technickým opatřením jako stop-start, vypínání jednotlivých válců nebo instalaci volnějších pístních kroužků, kvůli kterým nový motor žere olej, ale tabulková spotřeba paliva mírně klesne. Až se emise CO2 v roce 2030 zpřísní na 50 g/km, tak už skutečně nepůjde konkurenceschopný spalovací motor vyrobit a vy se budete moci plácat po zádech, jak jste měl pravdu, že BEV brzy rozdrtí spalováky ve všech segmentech.
Když ale vrátíte normy před rok 2020, bude BEV trvat možná desítky let, než se bez dotací vůči spalovákům prosadí i v nižších segmentech.
Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Viktor Volmut,2026-05-06 09:12:31
Musím se přiznat, že nerozumím tomu, jak záporná cena vlastně vznikne... resp. jak vznikne tak moc záporná cena (obecně mechanizmus vzniku záporné ceny je mi jasný).
Měl jsem za to, že na burze to funguje tak, že se tam vezme celková poptávka na daných 15 minut, nabídka se seřadí dle ceny od nejlevnějších zdrojů po nejdražší a podle zdroje, který poslední dokáže (v součtu) uspokojit tu celkovou poptávku se zobchoduje všechna elektřina.
Takže cenu určuje nikoliv ten nejlevnější potřebný zdroj, ale ten nejdražší potřebný zdroj.
A když se podívám na data z 1.5.2026 (cena elektřiny na denním trhu mezi 12:45-14:45 byla oněch -500 EUR), tak vidím následující:
* české solární elektrárny vyráběly sumárně zhruba 2,95 GW (12:45) - 2,66 GW (14:45).
* přetoky z Německa se pohybovaly mezi 1,07 GW (12:45) - 1,55 GW (14:45)
* přetoky z Polska se pohybovaly mezi 0,73 GW (12:45) - 0,66 GW (14:45)
* přetoky z Rakouska se pohybovaly mezi 0,42 GW (12:45) - 0,48 GW (14:45)
* ALE, přetok z ČR na Slovensko se pohyboval mezi 1,8 GW (12:45) - 2,35 GW (14:45)
Tj. naprostá většina elektřiny Českou Republikou pouze protékala na Slovensko.
Na českém trhu skončilo mezi 0,42 GW (12:45) - 0,34 GW (14:45).
Konkrétní hodnoty v mezičase samozřejme fluktuovaly, ale v součtu se ten výkon, který skončil v ČR, od uvedených čísel nijak významně neodchyloval...
Na denním trhu vidím, že se mezi 12:45 - 14:45 obchodovala elektřina o objemech 0,8 GWh (v 15-ti minutových intervalech), takže výkonově zhruba 3,2 GW.
Přijde mi tudíž, že zhruba 0,4 GW z Německa v oněch 3,2 GW nemohla hrát nijak zásadní roli...
Jak se teda stalo, že nejdražší zdroj v oněch 3,2 GW, dokázal prodat elektřinu za -500 EUR ?
Kde dělám ve své úvaze chybu?
--------
Jinak několik poznámek k článku:
* Grafy produkce z různých typů zdrojů vůbec nezahrnují ohad výroby domácích FVE - tj. elektřinu, kterou si domácnosti vyrobí samy a samy z velké části zkonzumují (nebo uloží do baterií a zkonzumují později). V ČR jsou předpokládám desítky tisíc domácích FVE o výkonech mezi 4-20 kW, takže v součtu pravděpodobně stovky MWp navíc...
* Pokřivení trhu v ČR se postupně narovná do roku 2033 tak, jak budou dobíhat dvacetileté garance výkupních cen u velkých FVE. Mám pocit, že špička budování FVE s garantovanými cenami se pohybovala okolo roku 2010 (pak i výše garantovaných cen prudce klesla), takže ten problém se hodně utlumí ještě o tři roky dřív...
* Ačkoliv Neměcko pokračuje s programem garantovaných cen i v dnešní době, garantované ceny se postupně snižují a teď se myslím pohybují okolo 8 ct/kWh pro malé domácí FVE a 5 ct/kWh pro velké FVE (aspoň tak mi to dohledal Claude; neověřoval jsem, prosím opravte mne, pokud píšu chybné údaje). Tj. ačkoliv elektřina z Německa bude trh okolních států ovlivňovat ještě i za 20 let, to ovlivnění už bude relativně malé...
Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Martin Novák2,2026-05-06 10:12:30
"Pokřivení trhu v ČR se postupně narovná do roku 2033 tak, jak budou dobíhat dvacetileté garance výkupních cen u velkých FVE."
Nenarovná, už je schválen Solární Tunel v.2 - další dotace i když podrobnosti neznám.
Záporná cena vzniká na Lipské burze kerá nezohledňuje to že sítě nejsou dokonale propojené. Vznká v Německu kde je povinnost vykupovat občasnou energii za pevné ceny ať už je její cena na trhu jakákoliv. Ale ani v Německu nejsou schopní všechnu tu energii přenést do Bavor. Lipská burza je totální nesmysl. Je to jako bychom měli stejnou cenu cementu jako v Austrálii.
Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Viktor Volmut,2026-05-06 12:37:44
Z toho, co vím o fungování burzy, mi to připadá, že se mýlíte (a nebo to opravdu nechápu správně).
Pražská burza energií je na Lipské burze zcela nezávislá.
ALE obchodníci s energií samozřejmě mohou nakoupit energii na Lipské burze a prodat ji na Pražské.
Musí si ovšem zarezervovat příslušné přenosové kapacity mezi Německem a ČR, které jsou omezené...
Ale i kdyby omezené nebyly... na Pražské burze se zobchodovalo 3,2 GW výkonu, ale z Německa reálně přiteklo pouze okolo 0,4 GW... Takže většina zobchodované elektřiny NEpochází z Německa.
A cenu určuje nedražší zdroj...
Tak jak se ta cena dostala na -500 EUR/kWh ?
-----
K tomu Solárnímu Tunelu v2 Vás poprosím o nějaký zdroj (beze zdroje to vypadá spíš jako dezinformace)...
Re: Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Martin Novák2,2026-05-06 14:00:29
Hezký příklad jak funguje současný solární tunel, výkupní ceny 10x vyšší než v Austrálii:
https://dfens-cz.com/cesky-solarni-tunel-vcera-a-dnes/
Solární tunel 2.0: https://blog.idnes.cz/smutny/solarni-lobbiste-chteji-jeste-vetsi-tunel-do-verejnych-financi-nez-ten-soucasny.Bg24040438
Má fungovat jako "contract for difference" což vypadá lépe než pevná výkupní cena ale je to v podstatě totéž.
Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Vladimír Wagner,2026-05-06 14:30:24
Tak daná záporná cena vznikne tak, že objem pro nákup na spotovém trhu dokáže pokrýt už nabídka zdrojů, které mají provozní dotaci vyšší, než je hodnota záporné ceny a nastavil velmi nízký dolní limit. Mohou tam být ještě i zdroje, které jsou třeba hrazeny pro své služby pro udržení sítě a hodí se potřebují být v horkém stavu s určitou výrobou. Ta výroba je jim dotována skrze platby za službu a tato platba přesahuje danou zápornou cenu.
To, že cenu v regionu ovlivňuje cena v Německu opravdu nemusí znamenat, že se elektřina za tuto cenu dodává z Německa. Trh nemusí odpovídat možnostem sítě.
Ano, domácích FVE zdrojů přibylo, ale pořád je to jen malá část celkových potřeb a dominantně pro samospotřebu.
Ano, u nás provozně dotované fotovoltaiky budou do roku 2030, pak se stanou těmi, které jhsou kanibalizovány německými. V Německu sice nyní jsou v posledních aukcích zaručené nejnižší ceny okolo vámi zmíněných 50 EUR/MWh a dokonce od letošního roku platí, že to neplatí pro období záporných cen (Německo je si popsaného průseru vědomo). Ale ty, co už mají vyšší provozní dotace a za jiných podmínek ještě dvacet let budou na trhu.
A cenu nejen u nás Německo dramaticky ovlivňuje. I při nulových cenách budou německé dotované fotovoltaiky kanibalizovat naše nedotované.
Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Viktor Volmut,2026-05-06 15:14:12
Děkuji za odpověď, ale moc mi situaci nevyjasnila...
Mě pořád mate ten rozpor v zobchodovaných 3,2 GW vs dovezených 0,4 GW. Prostě ta dovezená elektřina je jen malým zlomkem celkově zobchodované elektřiny za zápornou cenu. Mě by z toho pak vyplývalo, že zhruba 7x větší objem elektřiny než ten dovezený z Německa byl někdo ochotný dodat za výrazně zápornou cenu... a to by mě právě zajímalo, kdo to je.
Píšete "To, že cenu v regionu ovlivňuje cena v Německu opravdu nemusí znamenat, že se elektřina za tuto cenu dodává z Německa. Trh nemusí odpovídat možnostem sítě."
Můžete mi prosím vysvětlit, jak je tohle technicky možné?
Možná mám chybnou představu o tom, jak funguje Pražská burza energií - zkusím ji popsat, když tak mi prosím napište, kde jsem mimo...
1. Pro daný 15-ti minutový interval zaregistrují všichni přímí odběratelé a obchodníci s energií (kteří mají o spotovou elektřinu zájem - a to budou skoro všichni, protože typicky nikdo neodhadne spotřebu na rok dopředu pro dlouhodobý kontrakt) množství elektřiny o který mají zájem a cenu, za jakou jsou ochotní ji odebrat.
2. Stejně tak všichni přímí výrobci a obchodníci s energií pro tentýž 15-ti minutový interval zaregistrují, kolik jsou schopní dodat energie a za jakou cenu.
3. Burza nabízené energie seřadí dle ceny od nejnižší po nejvyšší, poptávané energie naopak od nejvyšší po nejnižší cenu a vybere cenu, kde se součet nabídky potká se součtem poptávky.
4. Za tuhle cenu se zobchoduje veškerá nabídka pod danou cenou a veškerá poptávka nad danou cenou.
Pokud tento proces chápu správně, tak předpokládám, že v bodě 2 jsou obchodníci s energií, kteří energii nakoupí na německé burze (tam výrazně zápornou cenu naprosto chápu) a nabídnou ji na Pražské burze energií. Ale přeci nemohou nabídnout množství elektřiny, které by nedokázli do ČR dostat přes přehraniční uzly? Co jsem o tom četl, oni musí provést rezervaci přeshraniční kapacity a tudíž bych očekával, že logicky mohou nabídnout pouze takový výkon, který si zarezervovali... a mám za to, že se "perou" s obchodníky (např.) ze Slovenska, kteří taky nakupují na německé burze a zajišťují si transfer elektřiny přes ČR...
Mám v tom popisu někde něco špatně?
Pokud ne, pak mi připadá, že zápornou cenu (takto výrazně zápornou) musí způsobovat ochota převážně místních zdrojů dodat elektřinu za extrémně zápornou cenu...
Je samozřejmě naprosto možné, že našich 2,9 GW solárního výkonu, který byl v daném čase k dispozici (a je to víc než 3,2-0,4 = 2,8 GW) je komplet výkon za garantované výkupní ceny a tudíž je jim jedno, jestli nabídnou za -1 Kč nebo za -100 Kč...
Pak zas ale nechápu, proč není takhle extrémně záporná cena každý víkend (protože ten příspěvek z Německa je prostě malý)?
Já nerozporuji, co píšete, jen chci tu situaci detailně pochopit...
Re: Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Vladimír Wagner,2026-05-06 21:22:14
Pokusím se to vysvětlit. Německo a Česko jsou v různých obchodních zónách, ale jsou členy jednoho obchodního evropského systému. To má vést a vede k tomu, že se ceny co nejvíce vyrovnávají a zároveň se berou v úvahu úzká hrdla způsobena fyzikálními limity propojení. Česko má s Německem poměrně vysokou míru propojenosti a kapacitu vedení. Německo má zároveň velice vysokou kapacitu propojení i s Francií, Rakouskem i dalšími státy. To je důvod, proč Německo intenzivně exportuje své záporné ceny ke svým sousedům.
A teď vysvětlení vašeho rozporu s velikosti výkonu zobchodovaného na spotové burze u nás a velikosti transportované elektřiny. Představte si, že se dopředu pro danou dobu již dříve nasmlouvaly 2 GW výkonu nasmlouvaly u český jaderných zdrojů pro německé spotřebitele. Extrémně svítí a spotřeba je malá, na spotu se tak z Německa nabídne velký výkon fotovoltaiky za zápornou cenu. Česko potřebuje na spotu pokrýt 2 GW a pokryje je z Německa. Ekonomicky se tak prodají dva GW jaderné elektřiny z Česka do Německa za spotovou cenu třeba 90 EUR/MWh a 2 GW fotovoltaické elektřiny se prodají za zápornou cenu z Německa do Česka. Fyzikálně pokryje německá fotovoltaika německé potřeby a české jádro české potřeby. K žádnému transportu mezi státy nedojde a kapacity přenosu zůstávají plně volné.
Nevím, jak přesně to bylo v té době těch extrémních záporných cen, ale opravdu nemusí být ádný problém v tom, že se ekonomicky pokrylo 3,2 GW z německých fotovoltaik, i když se z Německa fyzicky přivezlo jen 0,4 GW.
Re: Re: Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Vladimír Wagner,2026-05-06 23:03:50
Jen drobná oprava. Cena jaderné elektřiny 90 EUR/MWh je forwardová a ne spotová.
Re: Re: Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Viktor Volmut,2026-05-06 23:11:47
Děkuji za vysvětlení, takto už to začíná dávat smysl... Trh s elektřinou opravdu není jednoduchý...
Pokud je za situací z 1. května tento mechanizmus, pak německý spotřebitel zaplatil do ČR za elektřinu 2x (jednou normálně za forward a podruhé v dotacích, které umožňují zápornou cenu) a to dokonce v situaci, kdy elektřina fyzicky do Německa (vůbec) ani do ČR (téměr) netekla...
Otázka je, jak dlouho to bude Německo ochotné takhle okolním státům dotovat.
Ve mě se perou dva postoje k tomuhle... na jednu stranu to dokážu využít ve svůj prospěch (kdo by nechtěl "natankovat plnou" a ještě k tomu dostat několik stovek na ruku), ale na druhou stranu si uvědomuju, že to bude způsobovat problémy výrobcům elektřiny, což nutně povede k různým korekčním mechanizmům (typu placení náhrad) a bude to přesouvat platby ze silové elektřiny do distribuce, resp. k nějakému typu stálých plateb (takže ve finále se i ta finanční výhoda začne ztrácet).
No, budu doufat, že nad tím přemýšlí spousta chytrých lidí :-)...
Re: Re: Re: Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
F M,2026-05-07 11:20:38
Ta představa elektřiny s barevnými vlaječkami (jak stát, tak typ zdroje) je vcelku běžná. Tohle virtuální třídění se projevuje i při vzdálených spotrebách, třeba z východu se energie spotřebuje ve střední Evropě a "doplňuje" elektřinou vyrobenou zde a na západ jde ta spíše ta střední (jen princip, tam ty přesuny jsou).
V reálu (běžný člověk) je to vydělávání komplikováno ostatními složkami ceny fixovanými na kWh, takže je třeba tu energii nějak rozumně využít a nejen mařit. Mimo to co tu je popsáno je zde ještě jeden velký (možná ještě větší) kanál zkreslení (skrytých dotací) a to právě ta regulováná složka energie a poplatky. Tady (hlavně běžné FVe) by totiž tito vlastníci měli platit za distribuční síť ročně víc a ne, aby to bylo fixováno na Wh, stejně tak za zálohy (zdrojů) a další věci (i tu silovou, pokud odebírají hlavně tu nejdražší a mají nějaký tarif). Zkrátka je to celé pokrouceno, od rozpočtů, přes burzy a trhy až po spotřebitele a skutečné náklady se maskují.
Opravdu to platí jen Německo? Tak úplně určitě ne a nejde jen o ty historické poplatky za OZE, ty přelivy financí skrze EU a zpět (+dluhy tam i tam) které to umožňují jsou obrovské. Ale je fakt, že v tom nastaveném prostředí, konkrétně toto zatím jde za Němci (občany). Ale ono se nám to všem vrací v problémech ekonomik, bohužel spíše teprve vrátí. Tyhle (podvodné) kanály, následky pokřivení ekonomiky, penězovody, mívají vážné dopady sociální i politické.
Re: Re: Re: Jak vznikne tak výrazně záporná cena ?
Emil Novák,2026-05-07 12:49:43
Kolik elektřiny byl kdo ochotný prodat nebo koupit a za jakou cenu ukazuje operátor trhu s elektřinou pro každé obchodní období zde: https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/krivky-sesouhlaseni?hour=14&period=15&date=2026-05-01
Za -500 €/MWh nenabízejí jen solární zdroje, provozní podporu mívají i např. průtočné vodní elektrárny, elektrárny na biomasu/bioplyn, některé teplárenské zdroje zase musí výrobu elektřiny přizpůsobit výrobě tepla, takže taky nemohou výrobu elektřiny vypnout a musí akceptovat libovolně nízkou cenu, atd.
nenazranost
Zdeno Janeček,2026-05-06 08:03:18
problem je v tom ze paraziti, nanazranci a smejdi privatizuji zisky a dotace pro sebe a problemy a ztraty se rozdeluji mezi zbytek lidstva.
Co tak uzakonit povinnost zalohovat vsechny Obcasne Zdroje Energiji, ze su povinni mit zalhy aspon na 48 hodin !!
Záporná cena aj pre vlastníka panela alebo vrtule?
Ilil Akil,2026-05-05 21:24:30
Platí záporná cena v prípade nadbytku energie aj pre vlastníka fotovoltického panela alebo veternej turbíny?
Myslím, že nie, ten je zvýhodnený a je pre neho vždy kladná, aj z tohoto vznikajú uvedené problémy.
Inak by v prípade vzniku zápornej ceny mohol vlastník lacno zabezpečiť odpojenie od siete alebo zviesť nadbytočnú energiu do lacného odporového drôtu.
Re: Záporná cena aj pre vlastníka panela alebo vrtule?
Leoš Skokan,2026-05-06 07:47:50
Jsou dva druhy prodeje elektřiny. Za paušál a za spot. V paušálu dostáváš celoročně nižší cenu a u FVE se nevyplácí. A u spotové energie je potřeba to řídit kdy prodáváš do sítě a kdy akumuluješ do baterii případně do vody. Je v zájmu výrobců, aby nedodávali do sítě za zápornou cenu. Aktuálně se staví velké bateriové uložiště, které tu cenovou křivku budou zplošťovat.
Re: Re: Záporná cena aj pre vlastníka panela alebo vrtule?
Martin Novák2,2026-05-06 09:10:43
ZA ČÍ PENÍZE se staví velké bateriové úložiště. Zase jsme u generializace nákladů a personalizace zisku. Bateriové úložiště je nutné jen a pouze kvůli občasným zdrojům, měli by ho tedy platit jejich majitelé, třeba podílem z výkupní ceny. Samozřejmě bez dotací - energie ze slunce je přece zadarmo jak se všude tvrdí.
Re: Záporná cena aj pre vlastníka panela alebo vrtule?
F M,2026-05-08 08:54:00
Jak je psáno, jde o spotový trh. I tam to právě záleží na konkrétním případě. Jestli má garantovanou výkupní cenu a kolik, pokud ne a neodpojí se může i platit, ale nevím jak prakticky třeba u nás. S tím budoucím vývojem podmínek se právě pojí ten kanibalismus ze článku.
K čemu vedou záporné ceny -
Jitka Chmelová,2026-05-05 21:17:26
první nadšenci vypínají své FVE, nabíjí auta a baterky a tím stabilizují síť.
Re: K čemu vedou záporné ceny -
Ilil Akil,2026-05-05 21:27:20
No ale kedže sú ceny stále občas záporné, tak sa to asi nedeje v nejakej väčšej miere.
Re: K čemu vedou záporné ceny -
Martin Novák2,2026-05-06 09:23:05
K tomu abyste nabíjela auto a baterku podle ceny musíte mít auto a baterku které v podstatě nepotřebujete - jenom pokud ho v podstatě nepotřebujete můžete čekat na záporné ceny. Pokud máte jako já spotřebu 8-10kWh denně a baterku 14 kWh tak si nemůžete dovolit čekat - navíc moje vlastní panely dodávají víc než dost ve sejné době kdy je cena záporná.
Stejně tak s elekromobilem, pokud v něm potřebujete denně jezdit do práce nemůžete čekat na zápornou cenu protože přesně v době kdy je cena záporná budete v práci. Jen v případě že vám elektromobil stojí doma a do práce jezdíte spalovákem tak můžete nabíjet za zápornou cenu kdy vás napadne.
Takže nabíjení za záporné ceny je hlavně pro bohaté, pro ty pro keré pořídit si elektromobil a předimezovanou baterii které v podstatě nepotřebují za pár milionů není problém. Chudí pak jenom zaplatí dotace výrobcům energie na všech stranách a bateriové úložiště.
Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Viktor Volmut,2026-05-06 14:00:52
Záporné (zajímavě záporné) ceny bývají většinou o víkendu, takže si dobijete o víkendu a pak jezdíte do práce minimálně část týdne zalevno (pokud samozřejmě nedojíždíte 150 km).
Další variantou je jeden den v týdnu práce na homeoffice (tam kde to jde) a nebo pokud máte druhé auto (neříkám, že je to úplně běžné, ale spousta rodin to tak má), tak necháte jedno auto doma na wallboxu a jedete tím druhým...
Pokud se polední levné ceny dlouhodobě udrží, přijdou zaměstnavatelé dřív či později s bonusem typu dobití elektromobilu u pracoviště zalevno (tj. nabijete si v práci)...
Dobíjet elektroauto přes domácí baterii u FVE často nedává moc ekonomicky smysl, typicky platíte minimálně 1,5 Kč/kWh za snížení životnosti baterie... Typicky je výhodnější prodat elektřinu ve večerní špičce za 6 Kč/kWh (často výrazně dráž)... Ale sem vstupuje hodně faktorů a každý den je situace trošku jiná.
V každém případě, s plánováním a chytrým řízením (dobíjení, toků energie, odložení spotřeby) je možné reálně významně ušetřit...
Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Martin Novák2,2026-05-06 19:42:32
Kolik to chytré řízení stojí? Normální člověk nemá přístup ke spotovým cenám, já jsem aktuální spotové ceny nikdy nikde neviděl. Takže musíte být připojený k nějaké cloudové službě protože stejně střídače nebudete nastavovat sám a to zadarmo nebude. Kolik to stojí, 1000Kč měsíčně? Aneb nechci slevu zadarmo...
Pokud tedy ty střídače připojit online jdou...
Mně se to ale stejně netýká, já dodávat nemůžu.
Re: Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Viktor Volmut,2026-05-06 22:31:05
Pokud jste spotové ceny nebo tarify nikdy nikde neviděl, vězte, že jste se velmi málo rozhlížel.
Každý člověk má přístup k elektřině za spotové ceny, je několik dodavatelů elektřiny, kteří se na spot vysloveně specializují (mimo jiné EnerSpot, Yello, bezdodavatele.cz, Delta Green - ti dokonce nabízí možnost zapojit se do obchodování s flexibilitou), ale spotové tarify dneska nabízí i tradiční dodavatelé elektřiny (určitě ČEZ, Centropol, ale předpokládám, že budou všude)... Pokud jde o informaci o aktuálních spotových cenách, jsou dostupné na desítkách webů, oficiální info např. zde: https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/denni-trh?time_resolution=PT15M.
Jediná podmínka je elektroměr s průběhovým měřením, což má každý vlastník FVE (a je možné si o něj požádat i v případě, že FVE nemáte; i když si nejsem jistý, jestli tam pak není nějaký měsíční poplatek distributorovi).
Chytrých řízení je na trhu vícero, já osobně používám zatím Cubee (mám ho pronajaté za zhruba 120 Kč měsíčně), ale chystám se přejít na vlastní řízení (Cubee nefunguje nijak špatně, ale je to poměrně uzavřený systém a propojit ho uspokojivě s trošku chytřejším řízením dobíjení EV je víceméně nemožné).
Komunikovat se střídačem dneska opravdu není žádný problém, umí to spousta nejrůznějších automatizačních SW a knihoven; a dokonce nyní s AI ani není problém si napsat vlastní komunikaci ve velmi krátkém čase.
Chápu ovšem, že pokud Vám distributor neumožnil dodávku, není to pro Vás moc zajímavé. Zkoušel bych nicméně distributora kontaktovat opakovaně, oni postupně síť posilují a možnost dodávat se bude bezpochyby rozšiřovat...
Re: Re: Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
David Oplatek,2026-05-07 04:44:14
Ten pokrok... Kde se to zastavi!?
Aneb proc to delat jednoduse jak9 nasi predci,kdyz to jde delat slozite,ze?
Re: Re: Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Martin Novák2,2026-05-07 09:04:09
Zatím nic co jsem zkoušel s mým střídačem nefungovalo, program pro komunikaci s PC od výrobce byl zavirovaný. Střídače rozhodně do internetu připojovat nechci. Asi máte na mysli strídače za 100-150 tisíc, na to nemám. I to co mám se mi bude vracet dobu delší než je očekávaná životnost střídačů. Celkem i při současných přehnaných cenách energie je FV pořád spíš prodělečná, se spoustou problémů a práce okolo navíc. Ostatně proto to stojí na dotacích a bez nich to nikdo dělat nebude. Zrušte CO2 odpustky a po FV pes neštěkne kromě speciálních případů chaty kilometr od nejbližšího vedení a obývané jenom v létě.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Viktor Volmut,2026-05-07 10:05:49
Zkuste prosím napsat, jaký máte střídač... zatím jsem neslyšel o střídači, který by nešel řídit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Martin Novák2,2026-05-08 21:27:48
Na střídači je napsáno "REVO SERIES", u prodejce jako REVO. 5kW výstup, 4.5kW MPPT, vstup ze sítě, baterie (mizerná, LIFEPO4 umí jedině pokud má vstup z BMS drátem). Pokusil jsem se nainstalovat Solar Power, to zobrazilo údaje ze střídače přes USB ale jenom jednou - nikdy víc se to už nespojilo.
Chtěl jsem zkusit Home Assistant Green ale to se prostě nedá nainstalovat - co se mi nepodaří rozchodit do týdne ani podle návodu je zmetek. Nebudu to kupovat jako HW protože nevím jestli to pro mě není jenom drahé těžítko. Podle filozofie při instalaci to bude stejně nepoužitelné.
Střídače žádnou regulaci nepotřebují, jediné co chci je dostat do počítače napětí na baterii pro spínání spotřebičů. Stačil by mi spínací voltmetr na 50V.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu vedou záporné ceny -
Viktor Volmut,2026-05-10 22:37:24
Pokud čekáte nějaké snadné řešení, tak Vás zklamu, takové řešení velmi často neexistuje; určitě se obrňte trpělivostí a ochotou zkoušet... je to jako se vším jiným v životě - buď dostanete za málo snahy málo muziky nebo se zasnažíte a bude odměněný...
Váš střídač je téměř jistě Megarevo, otázka je, který přesně... dost možná jde o typ R3KL1DA-G2S, měl byste to zjistit ze štítku na střídači (měl by být na boku nebo dole, skoro určitě bude viditelný). Pokud byste štítek nenašel, pokuste se určit typ podle manuálu (např. zde: https://data2.manualslib.com/cpdf/85/421/42026/d25a1e.pdf?take=binary).
Snad všechny střídače Megarevo komunikují obecně pomocí protokolu Modbus (podobně jako velká část jiných střídačů), pro komunikaci se nabízí dvě možnosti:
* můžete se se střídačem propojit pomocí RS-485 (druh sériové sběrnice); k tomu budete potřebovat převodník RS-485 na něco, co máte v počítači, který bude se střídačem komunikovat... typicky převodník na USB. Zapojení najdete např. zde: https://origin.solar-assistant.io/help/inverters/megarevo/R5KL1/rs485). Pro komunikaci se pak používá Modbus RTU (varianta Modbus protokolu určeného pro sériové linky).
* pokud máte na střídači Wifi modul, využijete pro komunikaci zřejmě SolarMANv5 protokol (defakto obaluje Modbus TCP) - tento protokol využívá i implementace v Home Assistentovi; implementuje ho knihovna pysolarmanv5 (https://github.com/jmccrohan/pysolarmanv5).
V každém případě ale budete potřebovat mapu Modbus registrů (Modbus je jen protokol, který Vám umožňuje číst nebo nastavovat registry, ve kterých jsou uložené hodnoty ze střídače nebo které střídač řídí; ale potřebujete adresy registrů, které je možné číst či nastavovat, jejich formát a význam - mapu Modbus registrů).
Mapu registrů často není jednoduché od výrobců střídačů získat... různí dobrovolníci se pak snaží ji vytvořit sledováním střídače a vyčítáním hodnot z něj... a pak bývá zjištěná mapa rozesetá po různých open source projektech...
Tady se dá asi minimálně začít s implementací v Home Assistentovi (https://github.com/davidrapan/ha-solarman/blob/main/custom_components/solarman/inverter_definitions/megarevo_r-3h.yaml), odkud je odkaz i na soubor, popisující Modbus registry částečně v čínštině (https://github.com/user-attachments/files/20112528/Hybrid.Inverter_Modbus.Protocol.xlsx).
Nakonec bych měl poznámku k napětí baterie - napětím baterie v případě LFP baterií nic neodřídíte. Nabíjecí křivka LFP baterií je velmi plochá a BMS u LFP baterií vypočítávají stupeň nabití bateri (SOC) nikoliv z napětí, ale z "proteklé" energie; napětím v krajních mezích (kde se nabíjecí křivka na obou koncích láme) hodnotu SOC pouze korigují.
Takže si budete muset vyhledat registr pro hodnotu SOC, ten opakovaně číst přes zvolený protokol a něco podle vracené hodnoty dělat. Výhodou je, že pokud chcete jen číst, určitě nemůžete nic zkazit.
Pokud byste chtěl použít spíš něco hotového, podporu by měl mít např. Solar Assistant (https://origin.solar-assistant.io/help/inverters/megarevo), ale s ním nemám žádnou zkušenost.
Home Assistant by Vám to zřejmě umožnil nastavit o něco jednodušeji, ale určitě se to dá dělat i bez něj :-). Instalace Home Assistentu by měla být jednoduchá (osobní zkušenost s ním ovšem nemám); uvědomte si, že podobné aplikace vytváří kolikrát lidé dobrovolně ve svém volném čase... ano, často nejsou perfektní, ale zas jsou zadarmo. A je okolo nich většinou velká komunita ochotná poradit... a pak je tu samozřejmě taky Claude :-)...
Držím Vám palce a přeju hodně trpělivosti i úspěchů :-).
Re: K čemu vedou záporné ceny -
F M,2026-05-07 12:06:39
Ta elektřina i když je prodávána se zápornou cenou je poměrně drahá i bez těch úložišť, při započítání dalších nutných věci (rozvody/vedeni, elektronika, řízení) už je drahá dost (furt bez úložišť). Jde "jen" o systém prodeje, přesněji výkupu, pozitivní maximálně, ale jen pro někoho, jako výchova obyvatelstva.
Ano toto může fungovat pokud jde o první nadšence a dokud se najde někdo kdo jim to zaplatí (je to vůbec schopný uplatit). Zapomínáte, že "ze zásuvky" doma odebíráme jen cca lepších 10% energie domácností spotřebované (el.auto to vylepší jen trochu), zbytek skutečné ceny energie se vám vrací ve službách a zboží. Ale i na tento, zisk/úsporu, se jim někdo sbírá, jak jsem psal ta energie není levná.
Je to podobné jako s el.auty, dokud je to menšina, můžete se to co by měli platit přenášet na ostatní (ještě se to rozloží), ale co v momentě kdy to už ostatní nemohou unést? No můžete si pujčit, aby se dalo ještě nějakou dobu dělat, že to funguje, ale nakonec to stejně bude třeba naúčtovat všem i s úroky ve formě (ceně), která by nikdy bez toho maskování neprošla. Samozřejmě se stabilizací toků peněz.
S těmi auty je to ukázkové (diskuse), to je ta ekologičnost v akci, koupíme si el.auto na popojíždění do práce, natáhneme ocelová lana a nabíječky do všech domácností a ještě i na parkoviště, co auto desítky kW, to se příroda bude radovat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
