Re: Chlazení?

Tomáš Pilař,2026-06-29 20:21:04

O principu už bylo psáno víckrát. Primárně by mělo jít o to, že je zvolena taková hloubka, aby tlak vodního sloupce odpovídal běžnému tlaku v reaktoru a pak není potřeba dělat tlakovou nádobu (vrt je vyplněný vodou, na reaktor stačí "plechovka"). Studená voda se posílá dolu, zpět se vrací horká ( samostatné trubky uvnitř zatopeného vrtu). Pokud vznikne velký problém, tak se vrt zaleje betonem a jde se od toho. Řešení krizí (jakkoliv zní dryáčnicky) by mělo být nečekaně bezpečné, radioaktivní izotopy s krátkou dobou rozpadu se rozpadnou dřív než se někam dostanou, ty s dlouhou dobou rozpadu nikam nemigrují. Problém jsem nakousl v minulém příspěvku, teplo si "můžu užít" pokud je vysokopotenciálové ( horká voda pod tlakem). Pokud má být na povrchu pod tlakem, musím jí vést tlakovými trubkami ( reaktor může být plechovka, ale trubky musí být tlustostěnné) a samozřejmě tam musím tu vodu pod tlakem cpát. Pak je otázka, kde je ta významná úspora, když mi zůstane většina systému pod tlakem.

Odpovědět

Re: Re: Chlazení?

F M,2026-07-02 12:24:46

Že se něco zaleje třeba i daleko hlouběji v daleko stabilnějším masivu betonem a nechá být řekněte odpůrcům hlubinných úložišť. Opravdu to nepůjde stavět všude i když to někdo někdy vůbec dovolí. To s těmi izotopy je z kterého reklamního letáku? Podobná mnohem podrobnější diskuse tu byla relativně nedávno když to bylo ve stádiu startup dám někam odkaz.

To, že se to nechá po vyčerpání paliva na místě a nad to se umístí další, tehdy bylo jako jedna z možností.
Dole je jen reaktor potrubí a ovládací vedení, nahoře je normální budova elektrárny, ovšem bez nádrží na vyhořelé palivo atd. s výkonem (tehdy) cca 12MWe, o moc víc to nebude (teď píše AI 15, ale to je tuším bez odečtené režie), je dáno průměrem a palivovými soubory. Životnost bude dána vydrží paliva, mělo tuším běžné (cena) takže jednotlivá léta (zkusím najít AI tvrdí 2-7, osobně to vidím spíš níž pro to nižší při kontinuálním plném provozu).
Drtivá část těch úspor je v tom, co jim regulátor dovolí obejít na bezpečnosti včetně té manipulace s vyhořelým palivem a vyzdvihování (funkčním). Když jim jich dovolí nechat navždy v zemi deset nad sebou a zajistit tak 12MW po dobu desítek let na stejné infrastruktuře dostanou se k jiným číslům, než když budou muset vytáhnout plechovku od konzervy plnou vyhořelého paliva každých pár let a zajistit manipulaci a převoz, alternativně zase manipulace a bazény (bez nich to ani nemusí jít nejspíš) a plocha.
Nejde to jednoduše vyhodit do vzduchu, tedy jde, ale ne reaktor, což je taky trochu výhoda.

Chlazení, při běžném provozu se chladí vyvedením výkonu, jako všechny. V případě nehody, záleží na nehodě, pokud to jde pasivně se omezí výkon (tyče, zde je klasické palivo) bez toho to nikdo neschválí, reaktor s vrtem se odepíší. Pokud tomu zasunutí nehoda zabrání tak se to prostě roztaví tady se nic nevymyslí. Tedy zalít a nechat být, otázka je radioaktivní pára a případný výbuch (zavál?).

Důvody proč jsme si mysleli, že to neprojde jsou tyto 2,5. První a s tím se zdá se nepohlo, jsou předpisy a povolení. Částečně to jde za všemi malými reaktory, i když malá furt je to jaderná elektrárna, legislativa, povolení vlastníků i populace. Zbytek je k bezpečnosti, která je u JE nastavena až nesmyslně vysoko.
Druhý je cena, levné to nebude, cena toho vrtu 75cm a 1,5km hluboko s opláštěním pro 10MWe (12), nějaká spouštěcí infrastruktura, postupné navařování trubek (a zase jaký se dovolí standart), izolace atd. Ten vrt nevím jestli je vůbec reálný, Google píše že je to na hranici možností. Jedna věc je vybrat si 1 místo a udělat to, jiná dělat to tak kde chtějí zákazníci.
2,5 na n-tou: Pokud se povolí v těch předpisech v podstatě je to zrovna nutno schválit jako hlubinné úložiště. Leda by to vysmlouvali s regulátory.

Tím se asi dostáváme k tomu k čemu je to v tomto článku. Nezávazné prohlášení jednoho neoblíbeného kačátka (datacentra) s dalším (jaderná energie na vašem dvorku), kde se navzájem udělají pěkní. Nemají tímto co ztratit, můžou zahájit hru na změnu, my se snažili na jedné straně, na druhé straně příliv investorů a koneckonců i na tu legislativu/regulátory je to lepší vyzkoušet takto s přípravou přes média.

Odpovědět

Re: Chlazení?

Miro Sutner,2026-06-29 21:02:10

Je to tam uvedené. Hodlají tím výrazně omezit nároky na zastavěnou plochu a zároveň zjednodušit některé bezpečnostní prvky elektrárny. Reaktor v takové hloubce nepotřebuje betonový kryt. Také případný únik radiace do šachty lze snadno kontrolovat a řešit. Parogenerátor a záložní systémy mohou být na povrchu. Tlak vodního sloupce má také své výhody(i nevýhody:). Chlazení a regulace bude asi největší problém. Tady záleží na typu reaktoru, použitém palivu atd. To mi v článku chybí, ale uvádějí, že projekt je ve fázi geologického průzkumu a vývoje vrtací technologie.

Odpovědět