Rád bych se trochu zastal novináře Ivana Breziny, který byl obviněn z popírání klimatické změny. Sociolog V. Pecka, autor Továrny na lži, o něm napsal na serveru Denikalarm.cz (sic): Jak píše v roce 2009 zmíněný publicista Ivan Brezina, změna klimatu je „výmyslem malé skupinky podvodníků.
Zkusme místo vytrhávání slov z kontextu raději přečíst celou Brezinovu pasáž. Brezina psal o aféře Climategate 2009, kdy hackeři zveřejnili interní komunikaci klimatologů OSN:
A hackeři teď zveřejnili Mannův programový kód. „Zastavit v roce 1960, abychom se vyhnuli poklesu teplot,“ poznamenal si v něm tvůrce svatého grálu oteplovačů. Alarmisté přišli s konspirační teorií, podle níž je za „popíráním“ klimatické katastrofy spiknutí ropných koncernů. Hackeři teď prokázali, že je to přesně obráceně - globální oteplování je výmyslem malé skupinky podvodníků. Jsou za tím obrovské peníze.
Ivan Brezina. Kodaňský syndrom. Lidovky.cz 17.12.2009. https://www.lidovky.cz/domov/kodansky-syndrom.A091217_000043_ln_noviny_sko
Jde o známý hokejkový grafu klimatologa Michaela Manna. Když se Mannův výzkum snažili kolegové (Jones a kol.) zopakovat, vyšlo jim, že se ve zkoumané oblasti (v daném případě šlo o Sibiř) ochladilo. Abrakadabra. Po použití „Majkova triku“ se najednou oteplovalo.
Nejde tedy o to, že by se klima neměnilo. Brezina nepopírá klimatickou změnu. Klima se měnilo i v pravěku, o tom žádná diskuse není. Ale kritizuje, že si někdo doslova vymyslel oteplení tam, kde nebylo.
|
Pan Pecka píše, že mu není úplně jasné, čeho měli klimatologové podle Kremlíka dosáhnout. Nevadí, milerád vysvětlím. Vlevo jsou původní data před trikem. Vpravo je výsledek po šikovné úpravě. |
Proč se bavíme o Sibiři? Šlo o historii teplot odvozenou z letokruhů. A to se měří právě v drsných severských krajích, neb tam jsou stromy nejcitlivější na drobné změny klimatu. Třeba poloostrov Jamal, kde se původních necinknutých dat ochladilo nejvíc (Briffa 1999, letní teploty).
Pan Pecka ve svém článku recykloval obvyklé výmluvy: Také „zamaskování poklesu“ nebylo o „skrytí poklesu teplot“, jak to překládá Kremlík, nýbrž o „skrytí zavádějících dat“. Tento fenomén je zcela běžně diskutovaný jako „divergence problem“, protože představuje problém věrohodnosti dat z letokruhů… Po roce 1960 z nějakých důvodů přestává být tento ukazatel spolehlivý a naopak vypadá, jako by se ochlazovalo. Ale to, že se neochlazuje, přece víme, protože v tu dobu již existuje velmi hustá síť meteorologických stanic poskytující spolehlivé a dlouhodobé časové řady, jež se dají porovnávat.
Kdepak. Omyl.
Že ty letokruhy neodrážejí globální nárůst teploty v 90. letech není porucha letokruhů. Je to tím, že letokruh nezná globální průměrnou teplotu, ale odráží pouze teplotu lokální. A my víme, že na dalekém severu (ve zkoumané oblasti na Sibiři) se v 90. letech neoteplilo ani podle teploměrů – viz graf 2. Tam se oteplilo až po roce 2000…
No, už vidím, jak tyto věty zase nějaký expert vytrhne z kontextu a bude zase tvrdit, že Kremlík popírá oteplování.
|
Měření teplot podle teploměrů potvrzuje, proč letokruhy na dalekém severu (např. Jamal) v 90. letech nevykazovaly žádné otelení. Protože tam prostě žádné nebylo. Tam se totiž oteplilo až po roce 2000. (LINK) |
ZDROJE
Vojtěch Pecka. Kam zmizelo globální oteplování? Úvod do klimaskeptické patafyziky. Alarm 18.6.2022 https://denikalarm.cz/2022/06/kam-zmizelo-globalni-oteplovani-uvod-do-klimaskepticke-patafyziky/
Ivan Brezina. Kodaňský syndrom. Lidovky.cz 17.12.2009. https://www.lidovky.cz/domov/kodansky-syndrom.A091217_000043_ln_noviny_sko
Arctic Siberia’s unusual warm spell continues. Copernicus 7.7.2020 https://climate.copernicus.eu/arctic-siberias-unusual-warm-spell-continues
Graf hokejky před/po převzat z prezentace Climategate 'hide the decline' explained by Berkeley professor Richard A. Muller https://www.youtube.com/watch?v=8BQpciw8suk
Mann, Michael & Bradley, Raymond & Hughes, Malcolm. (1999). Northern hemisphere temperatures during the past millennium: Inferences, uncertainties, and limitations, Geophysical Research Letters. Geophysical Research Letters. 26. 759-762.
Stephen McIntyre. PAGES2K vs the Hanhijarvi Reconstruction. 7.10.2014. https://climateaudit.org/2014/10/07/pages2k-vs-the-hanjiharvi-reconstruction/?utm_source=chatgpt.com
Hanhijarvi et al,, 2013 (Clim Dyn.) Pairwise comparisons to reconstruct mean temperature in the Arctic Atlantic Region over the last 2,000 years.
Redakční dovětek
Postoj veřejnosti ke globálnímu oteplování (nejen v Česku, ale i globálně) prochází zajímavým vývojem. Pokud bychom to měli zkrátit do jedné věty: Klasických skeptiků, kteří by tvrdili, že se klima vůbec nemění, je dnes naprosté minimum. Debata se přesunula k tomu, jak moc za to může člověk a co s tím máme dělat. Polarizuje nás to na „klimatické fatalisty“ nebo „ekonomické skeptiky“. Respektive - uznáváme, že se klima mění, ale pochybujeme o tom, zda s tím lidstvo dokáže něco udělat a odmítáme zelená opatření (jako Green Deal) kvůli dopadu na ekonomický rozvoj, životní úroveň, zdražování,… Redakce si neosobuje právo odmítnout zveřejnit došlé příspěvky jen proto, že odporují většinovému konsensu. Pochybnosti nezmizí tím, že je nezveřejníme. Naopak dáváme prostor a doufáme, že se svým stanoviskem přispějí i profesionální klimatologové, kteří bádání v tomto směru mají v náplni své práce.
A déšť trval dva miliony let
Autor: Vladimír Socha (20.11.2024)
Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024
Autor: Stanislav Florian (11.01.2025)
Vyřešení záhady ledových dob? Vědci je konečně propojili s orbitálními cykly
Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2025)
Milankovičovy cykly v klimatu na Zemi
Autor: Pavel Kalenda (04.03.2025)
Politická polarizace: Proč americký pohled nestačí a co s tím můžeme dělat
Autor: Viktor Lošťák (28.04.2025)
Vědecké publikování dekádu poté: Stále nikdo nečte, ale podvádí se ve velkém?
Autor: Viktor Lošťák (03.05.2025)
Meteorologie v řecké archaické a klasické době
Autor: Zdeněk Kratochvíl (04.05.2025)
Globální emise oxidu uhličitého už (možná) klesají
Autor: Jaroslav Petr (03.01.2026)
CO2 ppm, pohlcování IR záření a přepočet vlivu na teploty ČR 1961-2024 a Klementina
Autor: Stanislav Florian (07.01.2026)
Vrty v 500metrovém ledovci v Grónsku odhalily, že před 7 tisíci let úplně zmizel
Autor: Stanislav Mihulka (08.01.2026)
Diskuze:
Redakcni dovetek
Radoslav Pořízek,2026-07-22 09:18:58
> Debata se přesunula k tomu, jak moc za to může člověk a co s tím máme dělat.
Moralny termin "za to může člověk" by sa vo vedeckej debate nemal vyskytovat.
Nesklzajme do aktivizmu, diskutujme vo vedeckej rovine: aka je miera vplyvu CO2 na sucasne pozorovane oteplovanie.
Na to, aby boj proti globalnemu oteplovaniu obmedzovanim fosilnych paliv daval zmysel, je okrem horeuvedeneho treba este potvrdit vsetky nasledujuce tri body:
1. Koncetracia CO2 je jednoznacne urcena spalovanim fosilnych paliv a neda sa menit imymi sposobmi.
2. Globalne oteplovanie je globalne skodlive pre ludstvo, pripadne pre zivot na Zemi. Ak ano, treba urcit mieru tejto skodlivosti relativne k inym hrozbam.
3. Obmedzovanie emissi CO2 je najefektivnejsi mozny sposob, ako znizit narast globalneho oteplovania.
Re: Redakcni dovetek
Jan Šimůnek,2026-07-22 11:32:40
1. "'Moralny termin za to může člověk' by sa vo vedeckej debate nemal vyskytovat"
Nejde o morálku, ale identifikaci a vyčíslení přírodních a antropogenních faktorů (a v tom druhém případě jejich konkretizaci)
2. O míře vlivu CO2 na současné oteplování se vědecky diskutuje, jen klimatologové mají politicky daný "konsensus"
3. Explicitně uvádím, že ani jeden z vámi uvedených bodů není naplněn, a že klimatičtí "vědci", včetně IPCC, se jejich výzkumem ani nezabývají
změna teploty
Akyra Dec,2026-07-20 14:53:47
Ano, změna teploty je lokální a různá. Nemusím mít ani moderní technologie, stačí lidská paměť. Můj táta hrál hokejovou ligu od listopadu do začátku března na pokropených kurtech v Praze. Já jezdil běžně jako malý pod Dábličákem na běžkách tři měsíce v zimě. Dnes když dám jeden víkend v Praze na běžkách, tak jsem rád. V Ulambátaru byla před 100 lety zima 5 měsíců, dnes normální teploty nad nulou pouze 4 měsíce a skot nemá co pořádně jíst, protože zamrzlá půda nestačí ani rozmrznout. V Basře před půl stoletím bylo 40 stupňů, dnes klidně 50 stupňů a blíží se to k hranici, kdy už musíte být zalezlí, aby jste vůbec přežili. Neumím si představit, že by si můj syn hrál s hračkou-vláčkem na benzín. Máme jednu parní mašinku, ale to je fakt jen utrpení, jednou ji pustit a dost. Elektromotor je asi 1000 jednoduší, spolehlivější, modernější, levnější, jen automobilky a dodavatelé na nich rejžují marže. Ono nejde jen o oteplení, doporučuji výlet do Káhiry, kde od 80 let minulého století se zvýšila populace z 2 miliónu na 20 a s tím vzrostl i počet čmoudících aut. Po procházce vykašláváte černé hleny. Tam pochopíte. I když ono stačí žít na vesnici a na podzim dýchat to naše uhlí z komínu (stačí klíďo dva komíny) a jsme tam skoro taky. Dnes planetární Co2 vzrostlo o 1/4 hodnoty od poloviny minulého století, což je skvělá zpráva pro botaniky, ale už né tak pro nás živočichy...:). No co by jsme pro vlastní luxus neudělali, klidně i proměníme planetu na jedno velké město a myslet za nás bude mobil. Lidi jsou fakt neuvěřitelný, když mají energie nadbytek vymyslí loterii (Bitcoin), Cern, Burzu nebo AI, ty se o sežrání přebytku postarají, no a na nás doma něco málo zbyde…:)
Re: změna teploty
Martin Novák2,2026-07-20 19:58:09
Automobilky běžně na elektromobilech PRODĚLÁVAJÍ, někdy až třetinu ceny. Na čem vydělávají jsou CO2 odpustky, které se ale přestanou prodávat když se CO2 přestane produkovat.
Elektroautomobilizmus a elektrotopení znamená potřebu postavit 3x tolik elektráren a ne je zavírat. Nebo snížit rychle populaci o 2/3, a to po dobrém nepůjde. Navíc klimafobici podporují imigraci a nesnášejí atomové elektrárny a tím se střílí do vlastní nohy a dokazují že o žádné klima jim vlastně nejde.
Klidně můžete žít neluxusně bez civilizace, prostě se vysvlečte do naha a odejděte do lesa protože vše na co se podíváte je produktem civilizace. Nejspíš stejně zemřete hlady dřív než vás vyžene hajný.
Re: změna teploty
Radoslav Pořízek,2026-07-22 09:53:13
> Elektromotor je asi 1000 jednoduší, spolehlivější, modernější, levnější
Zatial co akumulatory su 1000-krat komplikovanejsie, rizikovejsie a drajhsie nez bezninova nadrz.
Nejak vam uniklo, ze cena auta na elektrciky pohon je prakticky cenou jeho bateriek, zvysok tvori uz len zlomok ceny.
> ... vzrostl i počet čmoudících aut
Problem cmoudicich aut vyriesili katalyzatory.Problem cmoudicich kominov drahe filtry. CO2 nie je cmoud, ale neviditelny plyn bez zapachu.
Skuste rozlisovat medzi CO2 a skutocnym znecistenim, nenechavajte za seba rozmyslat mobil...
K redakčnímu dovětku
Jan Šimůnek,2026-07-20 12:43:43
1. Neexistuje "většinový konsensus". Naprostá většina alarmistů šíří poplašné zprávy o klimatu čistě proto, že z toho má nějaký benefit, nejčastěji finanční. Z těch, co nejsou napojeni na klimatunel, je pro alarmismus jen menšina, většina je proti, nebo se k problému nevyjadřuje. Ostatně, ukazuje to i struktura skepticismus podporujících osob organizace CLINTEL.
2. Asi není úplně dobré dělit lidi na „klimatické fatalisty“ nebo „ekonomické skeptiky“. Spíš se dělí na ty, kteří preferují "boj za klima, i kdyby měla v jeho důsledku planeta shořet", většinou z ryze ekonomických důvodů, a na ty, kteří preferují opatrnost a hlavně přizpůsobení se dočasně vyšším teplotám. A poukazují na to, že jsme tu měli daleko teplejší období, naposled ve 2. polovině 16. století, a žádná katastrofa se nekonala.
Jinak je pochopitelně chvályhodné, že OSEL nedegraduje na "továrnu na jedinou správnou pravdu", jako některá jiná periodika.
Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-19 13:32:21
Ono antropogenní oteplování se stává do jisté míry "samonaplňujícím se proroctvím", protože antropogennímu sodovkovému plynu, jehož vliv na klima nebyl nikdy prokázán, se bojuje větrníky a slunečníky, které klima prokazatelně ohřívají. O vypínání JE ve zvlášť "ekologicky uvědomělých" zemích ani nemluvě. MMCH, už náhrada uhlí zemním plynem zvyšuje celkový skleníkový efekt jedné plynem vyrobené kWh oproti uhlí cca 1,25 až 1,75 krát. Přičemž EU, neschopná těžit svůj plyn a spotřebovávat ho na místě, ho významnou část dováží tím nejvíce ztrátovým způsobem, takže se blíží k horní hranici uvedeného rozsahu.
Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-19 15:25:18
"náhrada uhlí zemním plynem zvyšuje celkový skleníkový efekt jedné plynem vyrobené kWh oproti uhlí cca 1,25 až 1,75 krát."
Nedivím se, že klimatolgové odmítají se vyvracet takovéto argumenty. je to zkrátka marný.
Náhrada uhlí zemním plynem zvyšuje celkový skleníkový efekt jedné plynem vyrobené kWh oproti uhlí cca 1,25 až 1,75 krát. Zemní plyn CH4 totiž obsahuje vodík, který se spaluje na vodu.
Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-19 16:31:21
Zapomínáte, jako ostatně všichni "odborníci na klima", na skutečnost, že metan je výrazně skleníkovější než sodovkový plyn, a uniká při těžbě, dopravě i zpracování natolik silně, že výsledný skleníkový efekt je vyšší.
To je spočítatelné a ty výpočty byly provedeny. Právě tohle je ukázka neslučitelnosti klimatologie s exaktními vědami.
A, pochopitelně, elektromobil vyprodukuje, v závislosti na energetickém mixu konkrétní země (a pár dalších faktorech) víc CO2 než auto na benzín nebo naftu. To jsem kdysi sám počítal a skutečně tomu tak je. Jedinou významnou zemí, kde to tak není, je Francie v důsledku vysokého podílu jádra v energetickém mixu.
Raději pomíjím takové věci, jako jsou zákazy výkonných vysavačů či rachlovarných konvic, které spotřebu elektřiny zvyšují, což je jasné komukoli s nějakým exaktním vzděláním, ale ekolog nebo klimatolog na to nemá.
Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-19 18:38:43
Kde byly výpočty provedeny, že zemní plyn je 1,25 až 1,75 krát účinněší než uhlí vztaženo na skleníkový plyn při výrobě elektřiny?
A je to dost vytrženo ze souvislostí :
No dobře, úniky CH4 při těžbě jsou řekněme 8% , životnost CH4 v atmosféře asi 12 let, životnost CO2 stovky let, účinnost CH4 jako skleníkového plynu je údajně 25x větší jak CO2. A produkce CO2 při spalování CH4 je asi 1,5 x menší při stejní výrobě elektřiny. Jistě jste všechno propočítal, je to skoro na trojčlenku. Určitě jste započítal i nároky na povrchové dolování hnědého uhlí, odlučovače popílku a jeho uložení, odsiřovací zařízení.
Podstatná výhoda zemního plynu je nízké znečištění ovzduší a rychlý náběhna plný výkon elektrárny, což umožňuje částečně kompenzovat výkyvy nízkoemisních kolísajích zdrojů fotovoltaiky a větrných elektráren.
Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-19 22:58:55
Z krátkodobého hlediska ano, to není velký problém přesáhnout na kWh ten skleníkový efekt toho uhlí, často na to stačí i těžba. Vypadá to, že se u těch úniků lhalo (nebralo se v potaz vše) a jsou ve skutečnosti vyšší, měřeno satelity a ne bráno z hlášení společností jako dříve. Ta čísla v tom příspěvku budou extrém oproti kvalitnímu uhlí, ale nějaké desítky procent navíc jsou asi běžnější než je zdrávo. Našel jsem, že se metan pro horizont 20let počítá víc než 80x CO2 a 100let 30x (jak jsem našel tak to dávám, také si pamatuji méně). S těmito čísly se to potom láme v neprospěch kolem 3% úniků po dobu 20let, ale i na 100let stačí jen cca nad 4,5 (ale oproti černému uhlí). V horizontu stovek let, by měl vyjít vždy lépe, jenže tam napíšu, že čert ví co bude s jak ta světová chemie vyjde. Netuším jak reálná jsou ta čísla pod 3% třeba v ČR, ale z šetrné těžby by to asi mohlo vyjít, ale nebude tam moc prostor na nehody a jiné mimořádné události.
Ještě připomenu, ale nevím jak to teď vypadá, že se ty úniky měly v EU sledovat a hlásit a výhledově zohledňovat a tuším i platit odpustky.
Prostředky mizí a klima se mění, jediné co se mění ještě rychleji jsou prohlášení EU a dalších alarmistů.
PS. Ještě, že alespoň ten plyn ještě máme, jakože vůbec a jen tak málokrát dražší.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-20 10:00:26
Ještě musíte započítat i vyšší režii skladování a dopravy zemního plynu oproti uhlí.
A u těch aut je nutné vzít v úvahu, že v elektrárně se topí uhlím (a v jejím kotli se spalitelná část uhlí mění prakticky celá na CO2), zatímco auta jezdí na uhlovodíky a jde z nich směska CO2 a H2O, takže množství CO2 na kWh je u auta nižší než u elektrárny na uhlí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-20 12:21:07
Uf, ještě že ta spalitelná část uhlí není z uhlovodíků.
To srovnání auto elektrárna, zase to vytrháváte a vybíráte si nejlepší až nesmyslná čísla. Ono už dá rozum to, že elektrárna spaluje efektivněji, tedy rozhodující je zapojení rekuperace, pravda to to v ČR úplně nezachrání v tom kontextu el.mobilů, ale v podhledu třeba severských zemí, nebo celkové energetiky už je to relevantní.
U toho plynu a spalování bych se příliš nefixoval na těch 20let, ten plyn z USA i průměr z Ruska (třeba) by v tom 100 létém výhledu vyjít měl. Tedy nevím jak dlouho bude unikat po zavření vrtů. Každopádně plyn má i jiné výhody třeba celkově čistší ovzduší, předpokládám, že jste nežil v oblasti kde se to uhlí v velkém splavovalo.
Pro začátek a to nic dál napsaného nezruší. Klima se mění, od uhlí (zvlášť ČR) je nutno v nějakých desetiletích stejně odstoupit a nakonec ani to spalování ropy nemůže běžet věčně.
Problém je v tom konkrétním provedení, starý dobrý ďábel, které dělá víc škody než užitku, hraje si na nuly a nehledí na náklady, přesněji už ani nemá reálný přehled.
Naneštěstí máte pravdu v tom celku, pro běžnou populaci se v těchto směrech produkuje spousta polopravd až nesmyslů a postoj majoritní společnosti, by pokud by to od začátku nebylo zdeformované, byl jiný. Třeba ta e-auta i ten plyn, přidám ETS1 a jeho kalkulace a výsledek, odstavení JE a dopad na CO2, spalování lesů (pralesů) jako biomasy a k tomu xdesetiletý schod pokud se nespaluje jen odpad a můj oblíbený, absolutní podcenění nároků přechodu na rozvodné sítě a infrastrukturu jak finanční (šílené zdražení už dnes když ještě nic není a neudržuje se) tak to ekologické (to se ještě nikdo ani nepokusil započítat). Ještě bych k tomu dal to počítání 0 emisí kde se to hodí, maskování těch nákladů mimo daní do dluhů a hlavně do ceny zboží a služeb, vybírání si u klimatu čísel která se hodí, u "ušetřeného CO2" zase přehánění (třeba zase ten plyn a auta), už se mi z toho xxx (nedokázatelného lhaní, přece jenom naší představitelé jsou před soudem naivní hlupáci) dělá mdlo (vložte si výraz dle osobních preferencí, můj tam psát nemůžu).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-20 13:00:57
Ve spalitelné části uhlí nějaká organika je. Byl jsem v dole na lignit, který měl stěny štol pokryté vrstvou plísně, která z toho lignitu žila. Člověk si připadal jako v hodně zvětšeném bochníku Nivy. Plesniví i černé uhlí z Ostravska, z toho jsem nějakou organiku i vyextrahoval. Takže něco málo sloučenin s vodíkem v uhlí je.
Pec v elektrárně možná spaluje efektivněji, ale u spalovacího motoru se přemění teplo na mechanickou energii v jednom a tom samém prostoru, kde vznikne přeměnou chemické energie paliva a vzdušného kyslíku. Odpadají další transformace energie. Sumární účinnost elektromobilu je +- srovnatelná se sentinely (pamatuji z dětství), tedy nákladními auty, poháněnými parním strojem (proto se taky říká "funí jak sentinel", parní lokomotiva vydává podobné zvuky).
Souhlas s vaším posledním odstavcem, jdu jen dál: "Klimavěda" je jen úmyslný podvod, či snůška podvodů, asi jako "nová sovětská biologie soudruha T. D. Lysenka". A proto je třeba ji odmítnout jako celek. Pokud by se ke klimatu mělo přistupovat opravdu vědecky, musela by se ta věda postavit znovu a "na zelené louce", protože hledání špetek faktů v hoře polopravd a vyslovených lží by dalo podstatně větší práci.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-20 19:43:28
>>Šimůnek
"Sumární účinnost elektromobilu je +- srovnatelná se sentinely (pamatuji z dětství), tedy nákladními auty, poháněnými parním strojem"
???
Klasické pístové parní lokomotivy vykazují velmi nízkou energetickou účinnost, která se pohybuje pouze v rozmezí 3 % až 6 %
Fosilní zdroje elektrické energie představují v ČR 50-55%. Účinnost výroby elektřiny z fosilních zdrojů je o něco vyšší jak spalovacích motorů. Účinnost elektromotorů u aut včetně dobíjené je asi 80%, to je 2x víc jak spalovací motory.
Z čistě provozního hlediska tedy elektroauto jede zhruba polovinu na stejnou uhlíkovou stopu jako spalovací auto a druhá polovina je s minimální uhlíkovou stopou z nefolilní ho zdroje energie
Váš "vědecký " přistup ke klimatu a obecně k faktům je dost od boku.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-20 22:40:35
I při započtení všech externaliv elektromobily v ČR redukují emise o třetinu až polovinu oproti spalovacím vozům.
—
Zdroj: Elektromobily vs. spalovací motory: Jak se liší jejich celoživotní emise?
https://www.evmagazin.cz/elektromobily-vs-spalovaci-motory-jak-se-lisi-jejich-celozivotni-emise
© EvMagazin.cz
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-21 02:39:57
Ta účinnost ano, ale zase až z elektřiny.
Ta čísla v tom článku jsou růžová (klasický OZE 0, příznivá metodika, 240k km, 15 let na stejnou baterii) vs. třeba jen toto a to jsou hodně opatrní (vyšlo jim to ČR cca necelých 150k): https://aktualne.cvut.cz/zpravy-z-medii/20260111-elektromobily-nejsou-tak-ekologicke-odhaluje-studie-cvut-na-vine-jsou-skryte
Osobně zase nevím, tedy vím, že díky změně mixu se teď normální el.auto které nejezdí moc po dálnici, nepoužívá se výrazněji za špatného počasí a alespoň něco najede v ČR (120-150k, před lety to bylo 250k) a ještě nepotřebuje zvýšit nároky na infrastrukturu papírově vyrovná, ale (podle mne) je třeba započítat celé stopy:
Tedy u spalovacího i těžbu ropy, zpracování (rafinace) a distribuci až po čerpací stanice včetně podílu na jejich údržbě a úniky.
Stejně tak u těch el.aut je třeba započítat elektrárny (ano i elektrárny nejen paliva do nich), paliva, úniky, rozvodné sítě až po domácí přípojky a sloupky včetně. I se zálohami a bateriemi, rozkopané ulice (to už budou neustále, další potřeba údržby, spotřeba paliv), dokud nebudou jiné baterie tak zvýšenou požární bezpečnost atd., ale hlavně reálně.
Mám nepříjemný pocit, že to stále nevyjde a na spoustě těch míst se vychází z mylné 0, nebo přehnaně růžových čísel. Ale po tom vynechaném řádku je to jen můj výmysl, ale posuďte sám/i jestli je to nesmysl.
Podotýkám, že nevím jak tohle vyjde, jak co bude v reálu nutno měnit a udržovat.
Jen dodám, že by v ČR k náhradě paliv automobilů muselo být několik (3 a něco) velkých jaderných bloků s obrovskými úložnými kapacitami na rozložení celodenní produkce (spíše víc bloků), nebo mnohanásobně větší instalovaný výkon slunce a větru, přičemž je problém řešit 1GW (jen instalovaný) ve větru. Ale tohle se alespoň, narozdíl od výroby paliv může blížit, ovšem otázka je cena a zda si to můžeme dovolit. Doplním cca 12GW větru nebo 23GW slunce a infrastruktura s bateriemi a zálohou (ale mžourám, AI opravuji jen od oka).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:05:30
Problém je, že v automobilu jsou mezi chemickou energií v palivu a mechanickou pohánějící kola jen dvě přeměny energie. V případě elektromobilu je jich několikanásobek (a je to o násobení řady čísel menších než 1).
Druhý problém je, že energie z uhlí je téměř stoprocentně spojena s emisemi CO2, zatímco v případě benzínu nebo nafty je produkováno na jednotku energie výrazně méně CO2. Jednak proto, že v kile benzínu je víc energie než v kile uhlí, a jednak proto, že při spalování benzínu nebo nafty na počty molekul převažuje voda nad CO2 (pro nechemiky: uhlovodík má na "průběžných" atomech uhlíku po dvou vodících, takže z nich vznikne 1 molekula CO2 a 1 molekula H2O, na koncových má vodíky tři, takže z nich vzniknou dvě molekuly CO22 a tři molekuly H2O, čili např z oktanu vznikne osm molekul CO2 a devět molekul vody).
A ještě musíte brát v potaz stálé zatížení elektromobilu baterií, což se týká i nutnosti zrobustnit (a tady zvýšit hmotnost) některé konstrukční prvky, hlavně spodek karosérie a podvozek. A hmotnost baterie se vydáním energie nemění, zatímco hmotnost nádrže v autě průběžně klesá.
Problém taky je že stávajícím (a jiné nejsou ani na obzoru) bateriím klesá poměrně rychle účinnost, a to dokonce i tehdy, když je elektromobil v klidu (tedy i čas mezi vyrobením a uvedením do provozu se na tom podepíše).
Paradoxně nejvíc dostává zabrat baterie při jízdě +- stejnou rychlostí (typicky dálnice), takže většina elektromobilů nedojede z Brna do Prahy (či zpět) ani po nabití baterky na 100 %, ale musí zhruba v půlce cesty dobíjet. Já dojedu feldou s plnou nádrží z Brna přes Prahu do Karlových Varů a musím tankovat až na zpáteční cestě kousek za Prahou. Novější auto by zvládlo celou tuhle trasu na jednu plnou nádrž.
To, že jacísi ekopropagandisté ignorují či vymlčují fakta, na věci nic nemění.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-21 11:41:58
Jako obvykle si s nimi nezadáte.
Výsledná efektivita spalováku (benzínu) je bídná 20-30% záleží na podmínkách jízdy. Efektivita k elektromotoru má sice více kroků, ale jejich součin je kolem 0,8 (80%), hůře to vyjde u jádra (což bych vynechal) a elektráren na uhlovodíky, ale i tam vyjde lépe ta elektrárna na uhlí. U dieselu je to cca nastejno s mírnou výhodou u nejlepších diselů.
Tady právě jde o ta konkrétní čísla která si vybere ten který příznivce. Ale důležité je, pro celkové emise, že to uhlí je jen menší část mixu a tedy i tak se provozem generuje velká úspora, jen není až tak velká jak se tvrdí.
U těch molekul a oktanu je poměr CO2 a H20 8:9 v kusech, ale je třeba brát jejich hmotnostní zlomky a to už je jiné cca 3:1,4 a ani ty uhlovodíky v uhlí nejsou zcela vodíkuprosté a palivo není čistý oktan, takže vysledně to je cca 100:70 v emisích a ne tak moc (to se u toho benzínu smaže i proti slušné uhelné elektrárně-emotor), jak jsem psal výše ono to už je v těch dobrých výpočtech započteno. A zase, z uhlí je menšina elektřiny i u nás.
Hmotnost ke stejné užitné hodnotě, ano ale to se počítá, třeba v tom mém odkazu už slušně. Ty vybrané lepší podmínky pro elektromobily v těch PR kalkulacích, ano, ale zase se to úplně neotáčí. Zkrátka je to individuální, rozvedu jinde.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-21 12:18:11
Tam jsou ta rozpětí těch možných čísel tak obrovská, že se dá namíchat skoro cokoli. Od jízdy vysokými rychlostmi bez brzdění po cukání v koloně, od ideálních podmínek proti alternátoru po stání na dálnici v mrazu atd.
Myslím, že největší rozdíl v tom co denně vidíme je mezi auty ve městě a na vesnici. Já právě jsem z vesnice a zkusím to trochu z mé strany, vezmu to přes nájezdy lidí v okolí.
Drtivá většina všech okolo má cca kolem 10k ročně, někdo pod, někdo něco málo přes (sedí i na medián ČR pod 13k), jenže je to většinou mezi obcemi a drtivá část energie jde do odporů, to je velká skupina kde to dnes ještě nemá smysl rozkazovat a v dohledné době mít nebude.
Další, menší část, ale většina toho doplňku, má zase ty nájezdy extrémní tedy 50k+, těmhle lidem by ten elektromobil naoko vyšel (asi i doopravdy při dodržování předpisů), jenže ti zase jezdí běžně po dálnici a silnici pro motorová vozidla (a co si budeme vykládat jsme v ČR víte kde je tam vídáte). A tihle hlavně ten elektromobil nechtějí. Někteří kvůli hmotnosti a dosažení 3,5t i po prolomení radši vezmou diesel do 4t ;-), někteří by nezvládali dobíjejí protože při jejich stylu jízdy nemá baterie šanci vydržet do konce dne ale klidně ani ne 2h, některých z nich se týká obojí.
Samozřejmě pokud někdo většinu odjezdí ze satelitu do města a potom po něm, tak to vyjde jinak (to bude zhruba ten článek) a pokud jenom jezdí služebně po městě tak úplně jinak.
Mě na těch elektromobilech nejvíc štve to, že slouží jako výmluva pro to to cestování auty neomezit. Tady je paradox (netvrdím, že v reálu běžný), kdy řidič který část těch nájezdů nahradí alternativou (MHD, kolo, chůze), papírově amortizuje hůře než ten co jen jezdí, přesto, že ten druhý má tu uhlíkovou jasně větší. Tak právě to myšlení, mám elektroauto jsem ekologický nemusím to řešit zase deformuje ten celkový pohled.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:50:45
Sumární účinnost elektromobilu, tj. kolik procent energie obsažené v uhlí se promění na energii pohánějící kola, je kolem 14 - 15 procent. Na tuhle účinnost se některé parní stroje dostanou.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-21 12:20:06
To už je tedy zkreslení i mimo rámec těch agresivnějších odteplovačů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-22 14:59:42
Musel jsem exhumovat svoje starší výpočty. Protože jsem mezi tím migroval na nový počítač (starší mi decentně naznačuje chystání se k odchodu do křemíkového nebe), tak mi to nějakou dobu trvalo.
Takže:
Účinnost automobilu je coby střední hodnota kolem 35 % (od spálení paliva po přeměnu tepla na mechanickou energii). Účinnost elektromobilu je necelých 19,5 % (za to nižší číslo výš se omlouvám), tedy účinnost přeměny paliva na teplo a toho na pohyb, je +- stejná, ale pak následuje přeměna mechanické energie na elektrickou (77 %), pak nabití a vybití baterie (85 %) a přeměna elektřiny na mechanickou energii (zase 85 %).
Čili auto 0,35 (35 %), elektromobil 0,35 * 0,77 * 0,85 * 0,85 = 0,1947137 , tj 19,47137 % (kde bylo ve zdrojích rozpětí, bral jsem střední hodnosdtu.
Pak musíte zohlednit vyšší produkci CO2 z pálení uhlí oproti benzínu, což elektromobil dál zhoršuje, a pak ho pro ČR "polepšit" tím, že máme jen 40 % uhlí v energetickém mixu (nezohledňuji obvyklé nabíjení přes noc). A vyjde ona "papírová parita" (úplně nový elektromobil je produkcí CO2 blízký autu na benzín a produkuje o něco víc CO2 než auto na naftu, ovšem už po pár měsících začne produkovat víc CO2 než auto na benzín a ve druhé polovině své krátké životnosti bude produkovat CO2 výrazně více, parita ovšem padne reálným dojezdem elektromobilu, třetinovým až polovičním oproti papírovému.
MMCH 77% je účinnost elektrárenského alternátoru, nepředpokládám, že by elektromotor elektromobilu pracoval v režimu alternátoru (rekuperace), účinněji, spíš naopak (není tam optimální konstrukce, optimální rychlost otáček atd.). A zas musíte vynásobit těmi 85 % (které z té rekuperované energie dostanete z baterky do motoru, vychází to na necelé dvě třetiny, a to ještě s výše uvedenými výhradami).
Nebyla zohledněna vyšší hmotnost elektromobilu oproti autu stejné kategorie (víc energie na jeden km jízdy), ani samovybíjení baterií, případně jejich vybíjení dohříváním při stání v chladu. Za pár týdnů může být baterie kompletně prázdná, auto můžete nechat stát přes zimu a palivo prakticky neubude.
Prostě, boj za náhradu aut elektromobily není bojem za snížení emisí CO2, ale bojem za plnění kapes těch, kdo ho prosazují.
Příslušná čísla snadno najdete na netu prostřednictvím Google.
Nemohu si pomoci, tohle je na úrovni matematiky na základní škole. Že to nezvládnou vysokoškoláci z neexaktních oborů, není můj problém. Pak by se ovšem neměli plést do věcí, kterým nerozumějí (klima zdaleka není jediný problém tohoto druhu).
Prostě, matematika, fyzika a chemie jsou největšími nepřáteli ekologie obecně a klimatologie zvlášť. Když k nim přidáte ještě elementární logiku, čili cosi jako "zdravý selský rozum", máte z toho čtyři strašlivé jezdce z antiekologické apokalypsy. Takže se nelze divit, že se objevila snaha uvedené obory na školách nahradit "ekologickou výchovou", tedy bezduchým memorováním bezcenných žvástů a nesmyslů.
Raději nevrtejme do toho, že by se stavěly stovky až tisíce nabíječek a každá sada stojanů, ekvivalentní standardní benzínové pumpě, by musela mít garantovaný příkon jako velká vesnice či městečko. Elektřina by se musela vyrobit a do těch nabíječek rozvést (= postavit) vedení (ještě před COVIDem jsem byl poučen, že metr vedení 220 V stojí kolem stovky, dnes to bude jistě víc, vedení na vyšší napětí budou zcela jistě dražší).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-23 14:13:56
Trochu Vás zklamu, ten převod z mechanické energie na elektrickou už tam máte v těch 35%, takže těch x0,77 tam nemá co dělat, stejně je to blbost to je v elektrárně hrubo přes 95%. Průměrná účinnost uhelné elektrárny EU (tedy i s tím) je 35-40, ta efektivita do a z baterie bude v reálu o trošku horší. V globálu vyjde 25% a ejhle jste na spalováku. Ještě se může započítat ztráta elektřiny v soustavě, k tomu spotřeba energie při výrobě paliv a ono to opravdu vyjde šu-nul (v těch našich laických lajdáckých výpočtech).
Souhlasím s tím, že vyrobit a rozvést potřebnou energii je šílené a náklady na to, i ekologické, se značně podceňují, včetně nových nutných továren jejich spotřeby energie a dalších elektráren, v podstatě se vše bere z optimistických tabulek a řeší jen CO2. V mém bydlišti a okolních obcích jsou všechny ulice doslova obestavěny auty, auta jsou na dvorech, parkovištích... Situace kdy se k babičce na vesnici sjede na oslavu rodina z celé republiky a bude nabíjet 10 elektroaut za část odpoledne, navíc ve vesničce se 30 čísly popisnými je komická. Dle mě to bez dramatické redukce vozového parku není reálné, už jen kvůli že produkci kovů.
Nabíječek nebudou tisíce, ale jen v EU stamiliony cca 1 na auto, od oka mi to tak vyšlo, pro jistotu jsem se zeptal AI a ta vyhrabala, že by to mohl být i o nějakou desetinku více (i méně). Ale samo o sobě to stejně na to C02 vyjde (zase jen drobné zhoršení ekvivalent cca 10000km nájezdu navíc), ale zase se zapomene na zhoršení krajiny vázat CO2 (doly továrny, chemičky), lokální přírodní katastrofy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-23 16:32:28
0,35 je přeměna chemické energie na tepelnou a dále na mechanickou
0,77 je přeměna mechanické energie na elektrickou
0,85 je jednak sumární účinnost nabití baterie a zpětného získání energie z ní
druhých 0,85 je účinnost elektromotoru
A problém je, že "spalováku" se týká pouze to první číslo a elektromobilu ještě ta tři další
"Dle mě to bez dramatické redukce vozového parku není reálné, už jen kvůli že produkci kovů."
A o tohle právě jde: Ekologové bojují ne za klima či životní prostředí, ale za drastické snížení stávající, a jimi silně nenáviděné, životní úrovně občanů. A lži o klimatu, včetně té "hokejky" používají jen jako záminku "svého boje". Pokud se necháme, tak skončíme jako obyvatelé Kambodže, kde ekologové (mj.) Pol-Pot a spol. vymlátili přibližně čtvrtinu populace. A realizovali tam i "samostatné vesnické komuny", o nichž básní někteří ekologové. I nyní aktuální "boj proti desinformacím" měli vyřešen: realizovali ho vybitím téměř všech VŠ vzdělaných osob.
Podobně fungoval i Velký skok za Maa v Číně s mnoha miliony mrtvých a totálním rozvratem ekonomiky. Boj za "uhlíkovou neutralitu" apod. tuto ideologii silně připomínají.
Prostě ekologie je zločinná ideologie, blízká komunismu (stalinismus + maoismus + trockismus + další) a také nacismu (viz holokaust apod.). Fašismus jako takový za ní hluboce zaostává. Ideou fašismu totiž není vybití nepřátelských tříd (jako u těch předchozích), ale jejich přivedení k poznání, že se po zavedení fašismu budou mít stejně nebo líp než před ním (tzv. "třídní smír"). Oproti tomu ekologové mluví o nutnosti značné redukce počtu obyvatel, vedle té již zmíněné drastické redukce životní úrovně (v podstatě na úroveň středověkých nevolníků). Pochopitelně také plánují zrušení občanských a lidských práv, protože ta jim překáží.
Proto je také nutno ekologii potlačit politickými prostředky, vědecká diskuse se zastánci této ideologie v podstatě nemá smysl, jako neměla smysl diskuse s lysenkisty, komunisty a spol., nebo s nacisty.
Faktem je, že zdravý rozum naší populace dokládá skutečnost, že v PS PČR máme standardně zvolené Motoristy, naopak zelení byli do sněmovny pouze "propašováni" v několika ultralevicových stranách (jako třeba Piráti). To je rozdíl od řady západních států. Tento potenciál musíme rozvíjet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-23 20:19:23
Promiňte ale ta čísla už jsou totální blábol. Nevím jestli se tím jen bavíte, nebo jestli to myslíte vážně, ale pokud to myslíte vážně tak Vás nikdo rozumný vážně brát nebude.
0,35 je koeficient převodu chemické energie uhlí až na elektrickou, ale ve starší uhelné elektrárně a ten v sobě ten koeficient převodu kinetické e. na elektrickou (0,77 chybný) už zahrnuje, nemůžete ho počítat 2x a ještě jednou z toho blbě. U velké uhelné elektrárny je reálný 98-99%. Bídný je u spalovacích motorů, s tím se dá manipulovat v těch scénářích kde se počítá ta návratnost.
Radši ještě jednou, v tom vzorci nahoře škrtněte těch 0,77, potom už to vypadá jinak.
K tomu samozřejmě existuje rekuperace, moderní elektrárny mají přes 40% jen elektřiny a hlavně doby kdy bylo v mixu půl uhlí už jsou pryč, tedy spíše díky jádru než OZE.
"že" je té, pardon autooprava.
Zbytek komentovat nebudu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 15:03:51
Lze snadno vygooglit, že účinnost 0,8 má sumárně nabití a vybití akumulátoru, Takže uvádíte nesmysl. Asi největší ztráty jsou při výrobě elektrické energie z mechanické, stoprocentní účinnost nemá ani elektromotor. Všechno se to dá najít na veřejně přístupných webech typu Wikipedie nebo v informacích od výrobců příslušných zařízení. A už při podílu fosilu 55 % to vychází pro elektromobil špatně vic CO2 na ujetý km).
Jistěže správný ekolog bude přes den jezdit elektromobilem a přes noc dobíjet baterku FV panely, ale normální člověk bude tak nějak předpokládat, že elektromobily se dobíjejí zpravidla přes noc, kdy fotovoltaika nejede a bývá většinou i méně větrno než přes den, takže podíl fosilu v "nabíjecí" elektřině bude vyšší.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Martin Novák2,2026-07-20 20:07:21
"Z krátkodobého hlediska ano"
Krátkodobé hledisko je to na kterém záleží, protože mořská voda dokáže pohltit veškerý CO2 ze známých zásob fosilních paliv, jenom jí trvá asi 1000 let než se promíchá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:53:54
To pohlcování CO2 oceánem závisí na teplotě. V současné době oceán spíš naopak vypouští rozpuštěný CO2 do ovzduší. A protože část toho CO2 je v oceánu už někdy od ledových dob, nedá se dobře odlišit tento CO2 od CO2 z fosilních paliv.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Martin Novák2,2026-07-21 14:24:30
To co říkáte je také krátkodobý efekt, týká se horních 100-200 metrů, ale oceán je 3000m hluboký.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 15:05:01
A to předpokládáte, že ten CO2 v oceánu nejde po koncentračním spádu?
Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-20 11:05:36
Stále více se rýsuje záhřev klimatu obrovskými plochami černých FV panelů, které podle některých studií produkují teplo i v noci (za bezvětří je nad nimi i v noci vzduch teplejší než nad jejich okolím).
Jistěže by se dalo proti "globálnímu oteplování" bojovat natíráním střech na bílo (nebo stříbřenkou), ale to je neatraktivní z hlediska luxování peněženek občanů. Asi by se dalo i spočítat, kolik m^2 by nahradilo co do vlivu na klima jeden FV panel.
Vzduch ohřívají i větrníky.
A zcela zásadní průšvih je hexafluporid sírový, unikající z větrníků i některých FV elektráren. Má víc než 22 tisíckrát vyšší "skleníkovost" než CO2 a persistuje v atmosféře "tisíce let" (přesný poločas, alespoň podle Wikipedie, znám není). Vychází to tak, že pokud je ten poločas mizení SF6 z atmosféry delší než 6 000 let, je výsledný skleníkový efekt nyní standardního větrníku vyšší, než kdyby se elektřina, co ten větrník vyrobí, vyrobila pálením uhlí.
On je ten SF6 i ve standardních elektrárnách, ale je dost podstatný rozdíl, jestli ho unikne gram na řádově kWh vyrobené elektřiny u větrníku oproti stejnému úniku na řádově desítky MWh u elektrárny. A navíc u toho velkého zařízení se dají úniky tohoto plynu daleko lépe omezovat.
Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-20 13:22:22
FV panely jsou lokální, tím neříkám, že to není problém, ale na celkovou globální teplotu moc přímý vliv nebudou mít, stejně tak ty větrníky. Lokálně je to něco jiného, třeba na vysoušení, lokální skladbu druhů atd. Tohle bude otázka: Mohou vznikat, pokud by se zastavěly kilometry a kilometry čtvereční v kuse nějaké silné termické stoupavé proudy a tvorbu bouří podobně jako města? AI tvrdí, že od 15km2 solární farmy. Potom by tam byla otázka na odvod tepla a jestli třeba náhodou nedovedou více než vyrobí (+nízká oblačnost).
SF6 by zas nebyl problém (to číslo je pro vliv na 100let), dá se nahradit a z krátkodobého hlediska moc neškodí, to by se nasbíralo až po desítkách let, v dnešní době jde o minimální vliv. Problém je, že se v klidu používal a nikomu nevadil a pokud by se nepřestalo rychle by se to změnilo a nikde se nepočítal. Teď zase není problém, nahradí se a hotovo. Ale zase se nezapočítá ta zvýšená spotřeba kovů a energie a vůbec technologické náročnosti na tu náhradu v tom obrovském množství nové potřebné elektrické infrastruktury, ty hned další v pořadí jsou totiž zase toxické a budou také zakazovány (už to běží), ony toxické látky tam budou vždy, jde o nějaké objektivní vyhodnocení. Pokud se někde něco počítá, tak s 0 CO2 (tedy nesmyslem doteď i s tím SF6) na produkci elektřiny z OZE a nejlépe i u těch kovů, protože mohou být vyrobeny energii z OZE. A až se zase provalí, že to byl nesmysl, bude se zase dělat, že se nic nestalo, ale to další už opravdu pomůže.
A trvďte mi, že se v tom celém někdo kdo má slovo vyzná. Je to o celkovém nastavení a morálce od každého jednoho konkrétního vědce lobbisty a politika až po ty předvolební kydy a tedy v, no víte kde. Nejhorší na tom je, že ono opravdu je třeba něco dělat, alespoň se začít připravovat, což bude nutné jistě a měla by to být priorita.
Za mě jediná rozumná cesta, začít řešit skutečnost což se nepodaří, ale mělo by se to alespoň sblížit.
Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:13:49
Nejde jenom o kovy. Větrníky jsou stavěny z betonu, při jehož výrobě CO2 vzniká.
A jakmile lokálně ohřejete vzduch (třeba FV panelem), tak nakonec se tepelná energie rozptýlí po celé planetě a vede k, byť zatím v nezměřitelné, změně teploty.
Dá se také spočítat, že vysušování těmi větrníky vede (mj.) k ohřevu klimatu, protože aridní plochy se vyhřívají na vyšší teplotu než zdravé se zdravými porosty.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
F M,2026-07-21 13:04:01
Teplota se nerozptýlí po planetě, ale vyzáří díky skleníkovému efektu o něco pomaleji.
Materiály z OZE se v té uhlíkové bilanci vrátí, jen ne tak rychle jak se rádo uvádí a je jich více než se uvádí (infrastruktura). Bude to neskutečně drahé a soláry a větrníky nebudou stačit.
Lokální ohřev vede k lokální vysoké radiaci v krátkém čase, voda zase někde kondenzuje, na moři to zase vede k zvyšování vlhkosti vzduchu. Jde i o schopnost vázat uhlík. Celé je to strašně komplexní, ale neřekl bych, že to nevyjde bezpečně pozitivně. Tedy u OZE v rozumných množstvích na rozumných místech to vyjde bezpečně a poměrně rychle se vrátí (ale spíše za 5let než za ty 1-2 co udávají) tedy v ekvivalentu CO2.
Mimochodem ta studie na kterou se asi omylem odvoláváte je studie Harvardovy univerzity (Miler a Keith 2018), vyšlo tam (dle shrnutí AI, nedávám), že by i v prázdných USA bylo třeba zastavět 1/3 území (kontinentálního, to je dle mne mnohem důležitější) a lokálně by se oteplilo o čtvrt stupně nad již zvýšenou teplotu. Ale i tak by se to po delší době vyrovnalo i čistě lokálně a ty větrníky jim čistě na CO2 vyšly dobře.
Hlavní poučení z této práce, nejen, nic se nemá přehánět, ale to neznamená, že se nemá z větru vyrábět nikde nic.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 15:18:06
U nás bychom potřebovali cca 1/3 území státu pokrytou FV panely a ekvivalent cca 1000 Dlouhých strání, abychom řešili zimní období (a to ještě na samé hraně únosnosti). MMCH kdyby to bylo v baterkách, tak v nich bude skoro dvojnásobek odhadované energie Hirpšimské jaderné bomby. Chtěl byste poblíž takové baterkárny bydlet? U Londýna teď staví baterkárnu na energii cca 1/10 Hirošimské jaderné bomby a lidi se jim bouří.
Jinak se na vámi citovanou studii nedovolávám. V mapách.cz jsem si našel a vypočítal, kolik procent plochy FV elektrárny zaujímají panely a na stránkách dovozců našel jejich plochu a výkon, kapacita Dlouhých strání je také veřejně vystavena na webu (a to jsem ještě nezohlednil úbytek kapacity v zimě, kdy část vody v horní nádrži zmrzne a nevyteče). Zbytek jsou trojčlenky, tedy něco, co se dnes před školáky úzkostlivě tají.
Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-20 18:15:30
>> Šimůnek
"protože antropogennímu sodovkovému plynu, jehož vliv na klima nebyl nikdy prokázán, "
???
Vliv CO2 na klima prokázán díky spektrům je, CO2 pohlcuje IR záření vyzařované zemským povrchem, což je podstata skleníkového jevu.
Asi polovina antropogenního CO2 zůstává v atmosféře, dá se to prokázat.
Fosilní uhlík prakticky neobsahuje 14C, má poločas 5700 let.
Vznik 14C V atmosféře: neustále vzniká působením kosmického záření na dusík.
Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:27:06
1. Ona často citýrovaná spektra nejsou důkazem, že reálný dnes existující CO2 skutečně planetu ohřívá. Mezi primitivním zařízením typu kyvety na plyn a atmosférou, zahrnující spoustu fyzikálních, chemických i biologických prvků a procesů interakcí mezi nimi, je dost zásadní rozdíl.
Zákaz paliva se sírou pro lodní dopravu, který vyřvali ekologové, vedl k poklesu emisí oxidů síry (majících "antisklenkový" efekt) a k poklesu utilizace CO2 mořskými organismy. A vedl tak ke skokovému nárůstu teplot v následujících dvou letech. Je vůbec otázkou, zda významnějším antropogenním vlivem na teplou klimatu, než produkce CO2, nebylo odsiřování.
Taky je ignorován fakt, že mezi koncentrací CO2 ve vzduchu a jeho skleníkovým efektem není lineární, ale logaritmická závislost.
2. I "starý" CO2, který současné oteplení vytlačuje ze zemského oceánu, obsahuje málo C14.
Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-21 22:20:27
..Šimůnek
1."Ona často citýrovaná spektra nejsou důkazem, že reálný dnes existující CO2 skutečně planetu ohřívá. Mezi primitivním zařízením typu kyvety na plyn a atmosférou, zahrnující spoustu fyzikálních, chemických i biologických prvků a procesů interakcí mezi nimi, je dost zásadní rozdíl."
???
Spektra atmosféry se neměří v kyvetách, ale v atmosféře, dokonce i jiných planet.
Před další objevnou diskuzí si alespoň základy o klimatu pročtete.
https://onlineschool.cz/ekologie/sklenikovy-efekt/
2." I "starý" CO2, který současné oteplení vytlačuje ze zemského oceánu, obsahuje málo C14."
???
Ačkoliv oteplování snižuje schopnost vody CO2 vázat, celosvětové oceány stále fungují jako globální pohlcovač. Pohlcují přibližně 25–30 % veškerého CO2, který lidstvo vyprodukuje spalováním fosilních paliv. Působí tak jako klimatický nárazník.
Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Radoslav Pořízek,2026-07-22 10:37:14
Medzi laboratornym experimentom a mimoriadne komplexnym a komplikovanym systemom Zeme je naozaj velky rozdiel.
Vonkoncom nestaci merat spektrum atmosfery. Na odhad oteplovacieho efektu je treba poznaat prudenia v atmosfere, ako sa menia teploty v roznych vyskach a roznych miestach atmosfery.
A to je stale len uplny zaciatok, lebo klimaticke modely spekuluju o tom, ze taketo zohriatie nasledne zmeni paramatre systemu Zeme tak, ze to povedie k dalsiemu oteplovniu - positive feedback.
Oteplovaci vplyv CO2 je vedecky fakt.
Pokial viem, je vedecky konsezus aj o priamom oteplovacom vplyve CO2, je to zhruba + 1'C zvysenie teploty na kazde dvojnasobnenie koncetracie CO2. Toto ale zodpoveda len zhruba polovici pozorovaneho oteplovania.
No a potom su spekulacie alarmistickych klimatickych modelov o tom, ze tento vplyv je zosilneny positive feedbackmi, ale dokonca aj podla spravy IPCC sa tuto nedosiahla vedecka zhoda a vysledky oteplovacieho efektu CO2 (climate sensitivity) sa od seba lisia az o 300%, pricom sa neda urcit, ktory je spravnejsi.
Takze CO2 planetu skutocne ohrieva, ale miera zatial nie je urcena.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-22 11:20:01
Vědecký konsenzus o příčinách oteplování klimatu neexistuje, viz CLINTEL. Jen je snaha umlčovat hlasatele čehokoli jiného, než je ona ideologie, hlásaná švédskou školačkou. CO2 jistě nějaký vliv má, ale je patrně zanedbatelně malý.
Další věcí je, že IPCC zcela ignoruje prokázaný zvýšený růst zelené biomasy po celé Zemi, včetně efektu zazeleňování pouští. A je třeba konstatovat i to, že pro řadu zelených rostlin je optimální koncentrace CO2 ve vzduchu nad jejím limitem pro člověka. Zemi prostě není nutné pomáhat ptákovinami s tím, aby si s CO2 poradila.
Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-22 11:09:53
1. Spektra jednotlivých plynů se měří v jakýchsi kyvetách. Až je máte změřená, tak teprve můžete ze spektra atmosféry věštit obsah jednotlivých plynů v ní.
2 https://onlineschool.cz/ekologie/sklenikovy-efekt/ je jen desinformační web na ekologistickou propagandu
3. Povrchová vrstva vody oceánu CO2 váže méně, pokud vůbec, takže ten CO2 se do vody nyní moc nedostává. MMCH, tento jev zachránil před zánikem Velkou korálovou bariéru u pobřeží Austrálie. Sice ekologové v různých propagandistických testech kvílejí nad jejím zánikem, ale oceánografové naopak popisují její zotavování a rychlý růst korálů (těm vadí kyselé pH vody a možná i samotný CO2 jako takový). MMCH, v Rudém moři korály prosperují při ještě vyšší teplotě, než jaká je současně u pobřeží Austrálie (a v minulosti prosperovaly při ještě daleko teplejším klimatu). Ovšem, oceánografové jsou vědci, a nikoli političtí agitátoři jako klimatologové.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-23 18:27:17
"https://onlineschool.cz/ekologie/sklenikovy-efekt/ je jen desinformační web na ekologistickou propagandu"
Graf, na který jsem odkazoval je z Wikipedie
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Radoslav Pořízek,2026-07-24 00:00:27
https://onlineschool.cz/ekologie/sklenikovy-efekt/ nie je sice desinformační web na ekologistickou propagandu, ale princip sklenikoveho efektu absolutne nevysvetluje. Konci uz pri absorpcnych pasoch sklenikovych plynoch, z ktorych samotmych nevyplyva ani oteplovanie a nieto este jeho velkost. Graf z wikipedie tuto mizeriu nezachrani.
Skutocny princip sklenikoveho efektu sa da pochopit z jeho zjednoduseneho modelu, napriklad tu:
https://www.detailedpedia.com/wiki-Idealized%20greenhouse%20model
Aj ked model nezodpoveda uplne realite, vystihuje podstatu sklenikoveho efektu a da sa na nom pekne ukazat, ze oteplovanie nevznika v dosledku riadiacnej nerovnovahy, alebo ze zdroje tepla, ako napriklad elektrarne, planetu v skutocnosti neotepluju.
Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-23 09:53:21
"Ona často citýrovaná spektra nejsou důkazem, že reálný dnes existující CO2 skutečně planetu ohřívá."
Ledovcové vrty Vostok - 600 tisíc let teploty a ppm CO2 kolísá v obrovské shodě.
To muselo klimatologům dát fušku tohle zfalšovat, jistě víte jak to doopravdy bylo.
"Taky je ignorován fakt, že mezi koncentrací CO2 ve vzduchu a jeho skleníkovým efektem není lineární, ale logaritmická závislost."
Kdo to ignoruje ? Klimatologové ne.
ΔT = S*/ln(ppm CO2 aktuální/ppm CO2 původní)/ln2
Kde S: klimatická citlivost (odhaduje se na 3°C na každé zdvojnásobení CO₂.
Odsiřování se projevuje podstatně posledních asi 30-40 let, takže hlavní příčinou globálního oteplování od asi 1880 nebude.
Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-23 10:36:10
Výpočet vlivu ppmCO2 jiný zjednodsušený vzorec
ΔT = α*ln(ppm CO2 aktuální/ppm CO2 původní)
alfa = klimatická citlivost zhruba koeficient = 4 , rozmezí ( 3,7 - 4,5)
Pak z 280 ppm na 410 ppm CO2 bude
ln ( 410/280) = 0,38 .
Pak oteplení 0,38*4 =1,5 °C
Pro 360 ppm zvýšení na 720 ppm CO2 vyjde zvýšení o 2,8°C.
Čili klimatogové zjednosušeně zdvojnásobení vede oteplení o 3°C.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Radoslav Pořízek,2026-07-24 00:17:19
> Ledovcové vrty Vostok - 600 tisíc let teploty a ppm CO2 kolísá v obrovské shodě.
Korelacia neznamena kauzalitu. Obzvlast, ked vyvoj teploty predbieha CO2 o niekolko storoci.
Od Holoceneho optima teplota uz tisitrocia klesa pri rastucom CO2.
> alfa = klimatická citlivost zhruba koeficient = 4 , rozmezí ( 3,7 - 4,5)
Dobry vtip s tym rozmezim. IPCC uvadza rozmezi 1,5 °C az 8,0 °C:
https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/downloads/figures/IPCC_AR6_WGI_Figure_7_18.png
Čili klimatogové zjednosušeně zdvojnásobení vede oteplení medzi 1,5 °C az 8,0 °C.
Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Jan Šimůnek,2026-07-23 13:52:42
1. 1880 ještě doznívalo chladné období. Je charakteristické, že se za referenční období bral tento rok, a ne třeba roky před nástupem "malé doby ledové" a série navazujících ochlazen.
2. Znamená to, že zvýšení CO2 z 1 na 2ppm bude mít stejný efekt jako zvýšení ze současných 427 na 854. Což se před lidmi tají, protože pak by se ukázalo, jak nicotná jsou současná zvyšování koncentrace CO2 ve vzduchu a současně se to tají i před řadovými ekoaktivisty, aby v nich pár ppm vyvolalo tu správnou "klimatickou úzkost" (v závislosti na jejich vzdělání a psychiatrické diagnóze).
3. Ještě před odsiřováním se prováděly výběry méně sirnatého uhlí pro spalování. V podstatě některé státy od 60. let, v podstatě ne kvůli ohřívání klimatu, ale lokálnímu zamoření typu smogu. A své udělala i změna paliva v lodích, kdy se postupně přecházelo z uhlí na naftu.
Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Florian Stanislav,2026-07-23 18:19:37
>>Šimůnek.
"1. 1880 ještě doznívalo chladné období. Je charakteristické, že se za referenční období bral tento rok, a ne třeba roky před nástupem "malé doby ledové" a série navazujících ochlazení"
Spolehlivá pozemní měření na mnoha místech Země nejsou před Malou dobou ledovou. Ano 1775 bylo v Klementinu tepleji vy vyrovnalo se to tak kolem 1875. Ale je to jedna a nejdelší středoevropská řada.
"2. Znamená to, že zvýšení CO2 z 1 na 2ppm bude mít stejný efekt jako zvýšení ze současných 427 na 854. Což se před lidmi tají, protože pak by se ukázalo, jak nicotná jsou současná zvyšování koncentrace CO2 ve vzduchu"
???
Současné zvyšování ppm CO2 není nicotné, před průmyslovou revolucí bylo asi 280 ppm a červen 2026 má 431 ppm.
Je hezké, že chápete, že 2/1 =2 stejně jako třeba 640/320 =2.
A to je asi tak všechno, co k tomu chápete.
ppCO2 je přesně měřeno na Mauna Loa od 1958, prohlásit tento nárůst za nicotný nemůže soudný člověk.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Mauna_Loa_CO2_monthly_mean_concentrationCS.svg
Množství pohlceného IR záření se dá změřit třeba pro 320 ppm CO2 (asi rok 1965) a třeba 420 ppm někdy kolem roku 2000.
Dají se použít tehdejší už určené teploty globální a posoudit správnost navrženého vzorce pro DANOU OBLAST ppm CO2. Kromě čistého oteplení řešeného ze spekter působením CO2 se ukázalo, že oteplení je vyšší, tzv. zpětná vazba, oteplení způsobí další oteplení, nárůst o 1°C vede např. k zvýšení podílu ( nasycených) vodních par asi o 6%. Vodní pára je hlavní skleníkový plyn. Taky se rozkládá permafrost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná ještě jedna věc
Radoslav Pořízek,2026-07-24 09:05:08
> Spolehlivá pozemní měření na mnoha místech Země nejsou před Malou dobou ledovou.
Ano, ale pokial si ako referecne bdobie zoberieme nachladnejsie obdobie Holocenu, tak je otazne, ci navrat teplot z tohto obdobia smerom k beznym teplotam Holocenu sa da povazovat abnormalne oteplenie.
> Množství pohlceného IR záření se dá změřit ...
Akurat ze nedokazuje sklenikovy efekt, pri ktorom musim byt prichadzajuce a odchadzajuce ziarenie v rovnovahe, vid. EQULIBRIUM climate sensitivity.
> Dají se použít tehdejší už určené teploty globální a posoudit správnost navrženého vzorce pro DANOU OBLAST ppm CO2.
Nie, to ide pri uvazovani nepotvrdenej hypotezy, ze vsetko pozorovane oteplovenie je sposobene iba CO2. Dokonca aj pri predpokladani spravnosti hypotezy, je namerana konstanta climatickej citlivosti nizsia, nez ta, ktoru generuju klimaticke modely - takze dokonca ani tu to nesedi.
> Kromě čistého oteplení řešeného ze spekter působením CO2 se ukázalo, že oteplení je vyšší, tzv. zpětná vazba, oteplení způsobí další oteplení, nárůst o 1°C vede např. k zvýšení podílu ( nasycených) vodních par asi o 6%.
Maximalne sa mohlo namerat zvysenie mnoztva vodnych par o 6% - aj to by som rad videl spolahlivost tohto merania. Dalej je to uz ale len spekulacia, v dosledku coho k tomuto zvyseniu doslo - to uz samotne meranie nijak neukazuje. Nevieme, ako toto (ako aj ine veci) vplyva napriklad na tvorbu oblacnosti, ktora teplotu na Zemi ovplvnuje zasadnym sposobom.
Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-19 12:19:22
globální oteplování sodovkovým plynem je ryzí kšeft. Navíc na něm mohou vydělat insideři, kteří předem vědí, které konkrétní bláboly budou v brzku prohlašovány za "jedinou pravdu", protože to zpravidla bude mít odezvu v cenách akcií, na jejichž změně se dají vydělat dost velké peníze (pokud o ní víme předem).
Faktem je, že IPCC sice neustále blábolí o "globální teplotě", ale zatím nevytvořila (či nepřevzala) žádnou standardizovanou metodu jejího stanovení (tedy změř to a to, výsledky prožeň tím a tím vzorcem a vypadne z toho globální teplota). Data meteostanic jsou zpravidla veřejně dostupná, takže by pak nebyl problém to po nich překontrolovat.
Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-19 13:33:41
zadejte si hledat heslo
IPCC počet stanic pro měření teploty
A zkuste ukázat jak data asi z 35 000 stanic s miliony dat proženete vzorcem a konečn ty klimatology zkontrolujete.
Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-19 16:42:28
Tohle je ovšem krok číslo jedna, pokud by byla klimatologie věda.
Pokud tohle není, tak všechna opatření, likvidující průmysl a ožebračující občany, se dělají jen na základě jakýchsi žvástů.
Mimochodem, tohle, tedy data z meteostanic s nějakým váhovým koeficientem každé, je výpočet naprosto primitivní. Průměrná denní teplota pro každou se spočítat dá (na to vzorečky existují) a pak už je to jen otázka programu, ošetřeného aby nepřetekly proměnné. Kdyby se to dělalo po kouscích, tak věřím, že by to zvládl i Didaktik gama s nějakým paměťovým médiem (ty úplně poslední měly i disketovou jednotku). Kdysi jsem na osmibitu s disketami, rozšířenými pamětěmi a operačním systémem CP/M pracoval, a ten by to měl zvládnout v pohodě (pochopitelně své, nikoli programátora). Standardní kancelářské PC by s tím nemělo mít žádné problémy, pochopitelně dobře naprogramované.
Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-19 18:19:43
Jasně, neměly BY s tím být ani problémy na disketách, tak nám to vyrobte místo skvělých rad, Excel jistě máte.
Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-20 10:38:12
Excel nemám a jeho obdobu v Libre Office používám jen výjimečně.
Statistiky počítám v R, ale pro ně by se musela ta data ze 35 000 stanic "předžvýkat". Já, pokud bych to měl dělat, bych na to napsal nějaký skript v Perlu, profík by asi použil C nebo jeho odvozeniny, šílenec by to dělal v Javě nebo Pythonu, které mají naprosto strašlivou režii (co se týká toho, kolik vezmou operační paměti a výkonu procesoru pro svůj samotný chod). Pochopitelně, jsem na Linuxu, což je taky obrovská výhoda. Při programování na Windows člověk odhadem 80 - 90 procent času vyprodukuje na to, aby systém dělal to, co má. Pracoval jsem původně na Windows, takže mohu z vlastní zkušenosti konstatovat ono obrovské zvýšení produktivity práce po migraci na Linux.
Ty diskety byly jen zmínkou toho, že již v těch 90. letech, kdy klimapodvod začal, bylo technicky možné tu globální teplotu nějakým standardním způsobem spočítat. Prostě by se to už tehdy zvládlo nějakým osmibitem s operačním systémem CP/M (na němž jsem začínal). Dnes by to měla být na kancelářském PC brnkačka.
Faktem je, že to chtělo a chce ty jednotlivé stanice ohodnotit nějakým "váhovým koeficientem", podle toho, jak velké území zastupují a evidovat jejich vztah k tepelným ostrovům (opět věc, kterou IPCC ignoruje), čili je nebo není součástí tepelného ostrova, a pokud je, tak od kdy (respektive je tam asi několikaleté období, kdy se okolí meteostanice tepelným ostrovem stává).
Dovoluji si také zpochybnit těch 35 000 meteostanic, protože např. z Česka byla původně jako "reprezentační" vybrána jediná stanice. V blízkosti nynějšího letiště V. Havla a podle zlých, leč dobře informovaných, jazyků jediná u nás, na niž tehdy teploty rostly, na jiných buď stagnovaly nebo dokonce klesaly. Pochopitelně, ten růst teplot byl s vysokou pravděpodobností dán spíš růstem letiště než nějaké "globální teploty".
Prostě to, že se nic takového neudělalo, ačkoli to bylo jednoznačně možné, je dost silným, byť nepřímým, důkazem podvodu. Mannova hokejka je stran podvodu důkaz jednoznačně přímý.
Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-20 18:35:51
>>Šimůnek:
"Dovoluji si také zpochybnit těch 35 000 meteostanic"
??? Když nevěříte IPCC tak vezměte NOAA
Pro výpočet globální teploty a její historické anomálie (v databázi NOAAGlobalTemp) využívá NOAA data z více než 20 000 pozemních meteorologických stanic po celém světě, které jsou kombinovány s měřeními z oceánských bójí a lodí.
Zatím jste podvody odhalil tak nějak všude, takže zkuste prověřit NOAA
¨https://www.ncei.noaa.gov/cdo-web/datasets
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:43:43
1. Opět jde jen o data, nikoli o algoritmus jejich zpracování, takže píchni jako řízni.
2. Těch 35 000 stanic si dovoluji zpochybnit proto, že pro ČR byla ze snad desítek stanic vybrána jedna, ostatní klimatologové ignorují, nebo alespoň v těch 90. letech ignorovali.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-21 15:32:34
Existuje studie, snad MIT, byla volně vystavena na netu i s databází, kde jsou snad tisíce meteostanic s daty za mnoho let (zpravidla víc než deset). Dá se do ní bez větších problémů dostat editorem vim na Linuxu.
Je, pochopitelně, velmi pochybná, protože má detekovat vliv tepelných ostrovů, ale chybí v databázi informace o tom, která stanice je a která není součástí tepelného ostrova, a pokud ano, tak od kdy. údajně tam hledali nějaké "zlomy", což je principiální nesmysl, protože tepelné ostrovy vznikají léta. Právě kvůli téhle informaci jsem tu databázi procházel.
Zkrátka nesmysl, zabalený do matematických vzorců. A položky typu "Zilina, Czech republic" také důvěryhodnost nezvyšují.
Prostě, kam se člověk v klimatologii podívá, najde něco, co je buď hudlařina nebo podvod, ale spíš to druhé.
Myslím, že tu databázi nemám, protože je tak velká, že se nedá uložit na médium se souborovým systémem VFAT (alespoň jaké tehdy byly k mání) nebo na CD.
Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-20 18:53:36
>>Šimůnek:
" blízkosti nynějšího letiště V. Havla a podle zlých, leč dobře informovaných, jazyků jediná u nás, na niž tehdy teploty rostly, na jiných buď stagnovaly nebo dokonce klesaly"
??? Nesmysl.
Teploty našich ČR stanic rostou, podívejte se třeba na můj článek na osel.cz, kde jsou teploty 1961-2025, jsou tam i grafy Klementina od 1775 a o vlivu tepelného ostrova
https://www.osel.cz/_img/s_2-teplota-cr-1961-2025.jpeg
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-21 10:40:14
Když se na ten vámi odkazovaný graf podíváte, tak ve druhé polovině 90. let je tam velký sumární pokles (patrně vlivem záporné fáze cca 11letého slunečního cyklu), takže jestliže v té době ona stanice u letiště měřila vzestup teplot, tak byla naprostou anomálií a její použití coby "reprezentace klimatu v ČR" páchne jak přezrálý tvarůžek.
MMCH, klimatologové existenci slunečních cyklů a jejich vlivu na klima popírají a těm, co na ně upozorňují, říkají "cyklisté".
Teploty v Klementinu ovlivnila výstavba Vltavské kaskády (zvedla zimní teplotu vody ve Vltavě, takže ta prakticky přestala zamrzat). Potom se do ní promítlo zvětšování pražského tepelného ostrova (výstavba satelitních sídlišť okolo Prahy v 70. a 80. letech) a v 90. letech byla odstraněna zeleň, částečně stínící, a tedy i ochlazující, hlavně v létě, mezi Vltavou a Klementinem. To vše se muselo na tamních teplotách podílet také.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-22 01:24:53
>>Šimůnek
"Když se na ten vámi odkazovaný graf podíváte, tak ve druhé polovině 90. let je tam velký sumární pokles"
??? Když se na ten graf podíváte Vy, tak vidíte trend grafu, který vyrobil Excel. Obešlo se i bez četných programovacích jazyků, které se tak nějak chystáte na klimatická data někdy aplikovat. Bavíme se o tom, že se globálně otepluje a otepluje se i ČR a to trend grafu vystihuje.
v mém článku na
https://www.osel.cz/14454-teploty-klementina-1770-2025-a-jako-tepelny-ostrov-sopecne-erupce-a-projasneni-oblohy.html
máte soubor, kde jsou i data teplot pro jednotlivé roky.
https://www.osel.cz/_files/Teploty%20%C4%8CR%20-b-%201961-2025.xlsx
Předpokládám, že když jste znalec o stanici na letišti V. Havla, tak máte její data a můžete je uvést i její trend. Ať si mohou diskutujíc udělat představu sami, že Vám to smrdí syrečky je Vaše věc.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-22 10:54:58
Na tom grafu jsou jednak teploty v jednotlivých rocích (jistě je otázka, zda byly počítány stejnou metodou) a jimi proložená regresní přímka. Kdybyste proložil regresní přímku jen těmi 90. lety, byl by na ní naopak pokles teplot. A právě v té době byla vybraná jediná meteostnice v ČR, na níž teploty rostly.
Z toho plyne:
1. Že tento výběr "reprezentující stanice" je patrně úmyslný podvod
2. Že růst teplot na této stanici nebyl dán klimatem jako celkem, ale nějakými lokálními faktory, růst letiště a případné další zástavby se jistě nabízí jako příčina č. 1, ale jistě to mohlo způsobit i něco jiného
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-22 15:59:48
Letiště meteostanice V. Havla toho historického moc neuvádí
https://www.chmi.cz/w/p1pruz01-praha-ruzyne?c=50.1003%2C14.2556%2C11.0000&l=kraje%2Cteplota%2CZTM&zalozka=historicke
Vyhledal jsem za stejné období průměry ČR a Klementina
Průměr letiště V.Havla 1961-1990 7,9°C
1991-2020 9,0°C
Průměr teplot ČR 1961-1990 7,3°C
1991-2020 8,4°C
Oteplení za blok 30 let na letišti je tedy stejné jako v ČR o 1,1°C.
Takže konec dramatu falšování teplot pro IPCC na meteostanici na letišti V. Havla
Klementinum 1961-1990 10,0°C
1991-2020 11,3°C
Oteplení za blok 30 let Klementina je 1,3°C, tedy o 0,2°C vyšší, jak v ČR.
Je škoda, že diskutuje mocně o klimatu a nechápete, že klimatologové srovnávají klima za ( nejméně) 30 let, což má kořeny v tom, že tuto periodu mají hlavní oceánské proudy ovlivňující klima. Vám stačí, že se dva roky ochlazovalo.
Vaše drama s poklesem teplot v 90 letech je pro ČR - dva roky se ochlazovalo a 4 roky oteplovalo
A letiště Václava HJavla má od 1961 stejné oteplení jako ČR.
1994 8,9°C
1995 7,9
1996 6,3
1997 7,6
1998 8,2
1999 8,4
2000 9,1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-22 17:15:43
"Pro jistotu" neuvádíte celé devadesátky:
Rok °C
1990 8,8
1991 7,2
1992 8,6
1993 7,5
1994 8,9
1995 7,9
1996 6,3
1997 7,6
1998 8,2
1999 8,4
2000 9,1
Doufám, že jsem ta čísla odečetl správně. Ostatně, musel jsem ten obrázek stáhnout a nasadit na něj prohlížeč obrázků. Jinak bych je nepřečetl.
Už když vyhodíte rok 2000, který tam nepatří, máte sestupný trend. Nicméně onen výběr byl proveden v roce 1998 či 99. Je otázka, jak moc "stáhnou" dolů pravý konec regresní přímky roky 1995 - 97. A je otázka, jestli byl zohledněn rok výběru (nemající kompletní data).
V každém případě teploty v ČR v tu dobu klesaly a byla vybrána jako "reprezentační" jediná stanice, na níž měly teploty vzestupný trend.
A k tomu zohlednění délky období: Pár dnů jsou vedra = klima, naprostá katastrofa, všichni se upečeme, pár měsíců je teplotně podprůměrných = počasí, nic se neděje. MMCH, Přes veškeré katastrofické zprávy je v řadě států EU, kde jsou dostupné statistiky, úmrtí na horko jen asi desetina oproti úmrtím na umrznutí - podchlazení v zimě. A ta úmrtí jsou zbytečná, v tropických zemích mají při daleko vyšších teplotách obětí horka méně. Jenže tam nebojují "za klima", v reálu za plnění "těch správných" peněženek, ale za občany.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-22 18:08:19
Beznadějná diskuze. Máte dojem, že globální teplota Země se tvoří z meteorologické stanice na letišti V. Havla v 90 .letech, kde se nic zvláštního nedělo, teplota kolísala, klesala a stoupala. Nevím proč do toho pletete regresní přímku 90 let, když teploty přímo vidíte. Regresní přimka má smysl pro celý blok grafu. Globální oteplování jsou grafy více jak 30 000 stanic. A etiště V. havla to nestrhne, i kdyby tam byla průměrná teplota o stupně špatně. Což jste prodiskutoval mocně a nedokázal vůbec.
Ještě ke Klementinu a ty tepelné ostrovy.
1961 je rozdíl lineárních trendů grafů Klementina a ČR
9,4 -6,8 = 2,6°C
2025 je rozdíl lineárních trendů grafů Klementina a ČR
12,2 -8,05 =4,15°C
Za 64 let se tedy Klementinum oteplilo navíc o 1,55 °C, to je o 0,024 ° C za rok.
Takže drama s tepelnými ostrovy lze řešit srozumitelně z dat a trendu grafů.
Možná to není přesně, ale i takováto jednoduchá možnost opravy vzhledem k teplotě celé oblasti vyřeší blábolivé diskuze o dramatickém ovlivnění globální teploty tepelnými ostrovy.
Nepochybuji, že i s tímto jednoduchým řešením budte mít problémy, máte je s celou klimatologiií.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-23 14:26:05
Vaše odpověď je zcela irelevantní vůči faktu, že v 90. letech se klima u nás v průměru ochlazovalo (většina stanic měřila stagnaci nebo pokles), ale jako "reprezentant ČR" byla vybrána jediná stanice se vzestupným trendem teplot (normální člověk by jako reprezentativní vybral stanici s teplotami nejbližšími průměru ČR, ale klimatolog ...)
Teploty jsou to, co se naměřilo, a ne to, co se získalo nějakým prokládáním z teplot daleko před a daleko po sledovaném období. Ta regresní přímka od roku 1961 je naprosto irelevantní proti průběhu teplot v letech 1990 - 1999 (u něhož má regresní přímka pokles, a ne nárůst).
V podstatě jste předvedl vynecháním vysokých teplot na začátku devadesátek a přiřazením roku 2000 velmi podobnou manipulaci jako soudruh profesor Mann s podvodným "hokejkovým grafem" (tedy tématem článku, pod nímž diskutujeme).
Tepelné ostrovy, pochopitelně, z trendů řešit nelze, pokud nevíte, které stanice v takovém ostrovu nejsou a které jsou (a od kdy). Ty trendy jsou naprosto irelevantní, pokud nejsou spojeny s informací o umístění stanice vůči tepelným ostrovům.
A snad ještě něco, co s tématem článku souvisí, byť okrajově: U nás a v několika málo dalších zemích jmenuje profesory hlava státu a mj. zohledňuje i jejich morální integritu (je to dědictví monarchie, kdy profesory jmenoval císař a nechtěl se kompromitovat jmenováním pochybné osoby). V západních zemích je profesor prostě výsledkem konkursu na profesorské místo, kritériem pro přijetí jsou publikace a další scientometrické údaje, dodávané soukromou firmou ISI (která je navíc v oboru publikací vědeckých prací silně zainteresována což zpochybňuje relevanci toho, co produkuje). Maximálně jsou požadována ještě nějaká doporučení odborníků v oboru, či bývalých učitelů (jak kde). Něco jako morální integrita se vůbec nesleduje. Obávám se, že pokladní v supermarketu bude po této stránce testovaná daleko víc (o účetním nebo bankovním úředníkovi ani nemluvě).
Čili na osoby s profesorským titulem v zemích které nemají za sebou ono Rakousko - Uherské dědictví nelze pohlížet stejně, jako na osoby s tímto titulem u nás. A je u tamních osob s tímto titulem očekávatelný daleko vyšší podíl osob ochotných amorálního nebo kriminálního jednání než u nás, zejména pokud se jedná o jednání, které je politicky preferováno. A dovolil bych si připomenout ono velké množství našich profesorů, kteří se na přelomu 40. a 50. let odmítli zaplést se zločinným komunistickým režimem a "byli odejiti", byť by ta spolupráce pro ně byla sociálně i odborně lukrativní. Takovýchto profesorů je v západních zemích potenciálně daleko menší procento.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Florian Stanislav,2026-07-23 21:55:10
Úplně mimo je to, že tady ve 20 příspěvcích řešíte 90. léta na stanici V. Havla a nejste schopen dodat odtud 10 teplot za 1990-1999, kde se údajně oteplovalo. UKázal jsem alespoň to, že letiště V.Havla má stejný 30 letý průměr jako celá ČR., kde ten pokles je za těch 10 let v trendu asi 0,2 °C. Takže volba této stanice není špatná vzhledem k ČR. Grafy IPCC jsou zhruba od 1880 a z tisíců stanic, takže celkové ovlinění několika ÚDAJMĚ chybnými údaji z našeho letiště se blíží nule.
Až dodáte ty teploty 90.let z letiště V. Havla, se ozvěte, jinak je to o ničem i tak.
Že se jedno desetiletí na jedné stanici ochladilo o desetinky stupně výsledek od 1880 neovlivní.
Ani kdybyste na to pustil ty své pravé počítačové jazyky. Jazyk Python má možná větší nároky na RAM ( kdysi snad problém, dnes jsou RAM jinde), ale patří mezi tři nejpoužívanější počítačové jazyky vhodné i pro zpracování velkých dat.
CHMI píše o tepelných ostrovech
https://www.chmi.cz/-/o-chmu/aktuality/existuje-tepelny-ostrov-mesta
a slabě i o Ruzyni.
Re: Re: Re: Re: Antropogenní
Jan Šimůnek,2026-07-20 13:11:06
Ta "klimavěda" mi poněkud připadá, jako kdyby nějaký "orgán" prohlásil "to maso je zkažené" a nebylo to podloženo naprosto žádnými testy, ba ani senzorikou.
Faktem je, že ve skutečné vědě, jako je třeba potravinářství nebo potravinářská hygiena, je velmi precizně stanoveno, kolik vzorků a jak se odebírá, jak se dopravují (včetně limitů na čas a teplotu) a jak se to zpracovává, přičemž laboratoř, pokud mají mít výsledky nějakou cenu, musí být akreditovaná (což je dost zdlouhavý a finančně náročný proces; většinu ceny vyšetření v akreditované laboratoři tvoří rozpočítané náklady na získání a průběžné udržování té akreditace).
Čili právě proto, že "klimavěda" nic takového nemá a nedělá, mě od samého počátku zařadilo do tábora skeptiků a na tomto poli se od těch 90. let do současnosti nestalo naprosto nic, co by toto rozhodnutí zvrátilo, spíš se děly a dějí věci, které mě v tomto postoji utvrzují.
Re: Re: Antropogenní
Radoslav Pořízek,2026-07-22 10:46:06
Povodne neupravene data nie su v prvom rade verejne dostupne.
Rovnako ako nie je dostupna detailna metoda vypoctu umoznuceho reprodukciu.
Publikovane indexy globalnej teploty teda nie su reprodukovatelne, je to len na nasej viere, ci im doverujeme.
> A zkuste ukázat jak data asi z 35 000 stanic s miliony dat proženete vzorcem a konečn ty klimatology zkontrolujete.
Pocitac na ktorom to pisete, naskor zvlada miliardy operacii s desatinnymi cislami za sekundu. Mohli by ste blizsie specifikovaat, v com konkretne vidite problem zo spracovanim milionov ciselnych udajov?
Dendroklimatologie
Petr Petr,2026-07-19 05:37:04
Obecným problémem letokruhů je to, že jejich "šířka" neodpovídá (jen) teplotě (s teplotou). Roli hraje i sucho (užší se suchem, které je s teplotou často větší). Dále je to více faktorů (CO2...), které ovlivňují letokruhy. Tj. dendroklimatologie je prakticky nepoužitelná a závěry z ní tak irelevantní.
Re: Dendroklimatologie
Florian Stanislav,2026-07-20 09:23:14
Ano, letokruhy mají přírůstky podle místních podmínek ( teplota, srážky, pády sousedních stromů..). Hodně je rozpoznatelná sopečná činnost, což je vhodné pro datování a srovnání.
Viz např.
https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/5bad066cab1a621e8163dc08/875be1cc-06b2-433c-8ffa-58c8213a5946/Panorama-stu%C5%BE.jpg?format=2500w
Re: Re: Dendroklimatologie
Jan Šimůnek,2026-07-20 10:44:50
Faktem je, že pro řadu území v Evropě by se daly použít dendrochronologické řady, které mají archeologové. I u nás nějaké jsou. A to, že se vzorek dřeva s letokruhy dá na nějaké konkrétní místo takové řady přiřadit (a tím onen výrobek datovat alespoň ve smyslu "v tom a tom roce ještě dřevo rostlo"), ukazuje na to, že šířka letokruhů není úplně lokální záležitost. Je ovšem jasné, že ta nezávisí jen na teplotě, ale i jiných faktorech, ovlivňujících růst.
Vojtech Pecka
Radoslav Pořízek,2026-07-18 18:04:42
Ospravedlnujem sa za ad hominem, ale aky zmysel ma preberat na vedeckom fore nazory sociologa Vojtecha Pecku, ktory nema ziadne prirodovedne vzdelanie?
Boj proti klimaskeptickym "dezinformaciam" je jeho zivobytim, takze su tam aj urcite pochybnosti o jeho objektivite.
Ja som si o nom spravil o jeho pracovnych metodach jasno, ked v clanku SME uviedol:
> Vojtěch Pecka - je autorom knihy Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (2023), ktorá získala Cenu za komunikáciu klimatickej zmeny od Učenej spoločnosti Českej republiky
https://www.sme.sk/tech/d/preco-nas-klamu-o-klimatickej-krize-je-to-tovaren-na-lzi-tvrdi-sociolog-ktory-mapuje-dezinfoscenu
Jeho ocenenie pritom nie je uvedene nikde v oceneniach za roky 2023 a 2024 na strankach Učenej spoločnosti Českej republiky:
https://www.learned.cz/cz/oceneni/ceny-ucene-spolecnosti/nositele-cen-ucene-spolecnosti/nositele-cen-za-rok-2023.html
https://www.learned.cz/cz/oceneni/ceny-ucene-spolecnosti/nositele-cen-ucene-spolecnosti/nositele-cen-za-rok-2024.html
Co sa tyka hokejkoveho grafu, tak sa jedna nereprodukovtelnu (cize vedecky pochybnu) studiu, ku ktorej este stale chybaju povodne data, z ktorych bola hokejka udajne vypocitana. Neboli dokonca poskytnute ani vtedy, ked si explicitne vyziadal sud. Na spracovanie udajov bola pouzita statisticka metoda, ktora vyrobi hokejkovy graf aj z nahodneho sumu.
Takze sa jedna o studiu, kde nehodnoverne data boli spracovane pochybnou metodou, a ktora sa napriek mnohym inym studiam s opacnymi zavermi pretlacila do spravy IPCC ako ta najviehorodnejsia rekonstrukcia historickych teplot.
"Hide the decline" je uz len taka ceresnicka na torte, aj ked aj to je zavazny vedecky podvod.
Re: Vojtech Pecka
Jan Šimůnek,2026-07-19 13:10:58
asi to smysl má, protože klimaalarmistickou většinu tvoří právě polovzdělanci a nevzdělanci z humanitních oborů, zatímco mezi skeptiky převažují spíš lidé exaktně vzdělaní zaměření
Re: Re: Vojtech Pecka
Radoslav Pořízek,2026-07-22 09:25:04
Je to komplikovnejsie. Nebudem sa snazit odhadnut mieru, ale medzi skeptikmi s vyskytuju aj klasicki konspiratoti antisystemovi ludia. Klimaalarmisticka ideologia je zalozena na viacerych roznych tezach, zalezi teda aj na tom, s ktorou konkretnou tezou klimaskeptik nesuhlasi.
Nelze popřít, že skleníkový efekt je důsledkem lidského počínání
Pavel Mendl,2026-07-18 15:18:34
Jsou za něj zodpovědní zejména odpůrci a zakazovači rozvoje jaderné energetiky. ;)
Hokejkový graf
Florian Stanislav,2026-07-18 07:59:49
Je zavedený pojem pro graf celkového globálního oteplování ovlivněný J.Mannen, není to (jen) o teplotách Sibiře.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hokejkov%C3%BD_graf
Re: Hokejkový graf
B. Matula,2026-07-18 11:49:01
Myslím, že otázka nestojí zda graf je, nebo není i pro Sibiř, ale zda se při jeho tvorbě přistupovalo podvodně a co je horší - vědomě podvodně. Protože panika, kterou tím ve společnosti jeho tvůrci vyvolali, vedla následně k tolika nesmyslným opatřením, že se jejich následky podepisují na ekonomické trajektorii EU přivádějící dříve téměř světového lídra doslova na chvost. Technologicky, výzkumně i ekonomicky.
Re: Re: Hokejkový graf
Florian Stanislav,2026-07-18 13:11:51
No, jedna zfalšovaná šmouha na grafu Sibiře (shovaná mezi dalšími dvěma), o které celkem nikdo nevěděl, a až teď ji autor bombasticky zpracoval, tak ta asi paniku na 25 let po tom a následně nesmyslná opatření nezpoůsobila, nesmyslné diskuze jistě ano.
Re: Re: Re: Hokejkový graf
B. Matula,2026-07-18 14:30:21
Aha. To jsem netušil, že za ty nesmysly greendealu mohou diskuse. Já si doteď myslel, že je tomu právě naopak. A že klimaalarmisté s jejich "čmouhami" spolu s mainstreamem neumožňujícím rozumnou diskusi, vedlo k poblouznění veřejnosti a té se zodpovídající politici pak museli přikročit pod tíhou veřejného mínění, k zavírání atomových elektráren, uvalování ekonomických sankcí na prdění krav,...
Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Florian Stanislav,2026-07-18 15:15:33
No, popřel jste, co jsem nepsal.Já jsem psal, že šmouha na grafu teplot Jamalu nezpůsobila paniku.Pitvání takové letité chyby napomáhá tomu, že vědecké podkaldy alarmisté šmahem odmítají, což je ta nesmyslná diskuze, kterou vede i Vy.
Německé ( nesmyslné) zavírání jaderné energetiky bylo následkem akcí po Fukušimě 2011, což je hodně vzdálené časově i věcně od pitvání Mannova grafu. Mann skončil tím, že se vědecky znemožnil.
Greendeal je samozřejmě nesmysl, nás moře nezatopí, necháme to na jiných, EU je slabý přispěvatel k oteplování.
Žádné přímé pokuty za samotné kravské větry nebo říhání neexistují. Zdroje produkují metan (CH₄), který přispívá ke klimatickým změnám. Debata se vede na úrovni Evropské unie, kde se v rámci směrnic (jako je průmyslová ekologická regulace) řeší možné vykazování emisí z velkých chovů.Zemědělci tak zatím za samotné „prdící“ krávy přímo neplatí, ale je kontrola nakládní s odpady a kejdou.
Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Radoslav Pořízek,2026-07-18 16:25:46
> Mann skončil tím, že se vědecky znemožnil.
No nejak som si nevsimol, ze by Mann vo vedeckej komunite liezol kanalmi. Naopak, svojou velmi casto pochybnou agitaciou to z Penn State univerzity nedotaihol do state pen (statnej vaznice), ale do UPENN - prestiznej ivy-league University of Pennsylvania.
Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Josef Pazdera,2026-07-18 16:43:56
Pokusím se objasnit, jak je to s placením zemědělců za pšoukání a říhání krav. Dánská vláda už má schváleno a v legislativě zakotveno, že zavede od roku 2030 skutečnou klimatickou daň na emise z chovu hospodářských zvířat. Dánští zemědělci tak budou za metan z krav a prasat reálně platit. U nás již máme zavedený jakýsi předstupeň - tzv. IRZ (Integrovaný registr znečišťování). Zemědělské podniky od určité kapacity ustájení mají povinnost se do registru hlásit a vykazovat emise metanu a amoniaku když překročí stanovené ohlašovací prahy. Zatím se na naše zemědělce povinnost platit nevztahuje. Tlak EU jít cestou uzákoněných plateb za znečišťování (bez ohledu na to, zda se jedná o fabriku, nebo zvířata) je ale mocný a setrvalý.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
F M,2026-07-19 11:43:31
V tomto článku se nevyznám, nebudu ho moc komentovat. Jen že je to o víře, normální člověk, ani ten jednotlivý vědec se v tom nemůže vyznat. Tedy je jasné (věřím), že se klima lidskými zásahy mění, ale ta kvantifikace a hlavně ten celkový kreslený obraz prezentováný veřejnosti je silně manipulováný, už jen chybějícími nejistotami. Mlží se i ze strany dopadu těch opatření kde jsou ty pozitivní zveličovány (mlčí se o jejich malosti) a negativní zmenšovány (třeba dopad ETS, ale prakticky vše) a zneužívá se setrvačnosti.
V zemědělství je to trochu jinak, pokud přijde příkaz přidávat hovězímu aditiva (dopad spíš u dojnic) do krmiv budou se muset přidávat i když se platit odpustek nebude, zatím naštěstí nepřišli na to jak je rozumně dostat do zvířat na pastvě. Když se k tomu přidá dramatické zvýšení nákladů všude okolo jak vstupy tak výstupy ;-), drtivá většina buď fixní, nebo vyšší pro intenzivní chovy (ty s levnějším masem), tak cena vzroste cca o 150-200kč (optimisticky v dnešních cenách). Jenže relativně fixně, takže cena nejlevnějšího dramaticky a tím i spotřeba těch levných (chápej u nás běžných). Tj přesně to co EU stále chce a proklamuje, tedy konec "levných" intenzivních chovů, zůstanou jen ty "prémiové", protože světě div se, ti co si mohou dovolit luxus si jej budou moci dovolit i dále s jakoukoli ekologickou stopou. Zajímavé je, že i ten propad chovu s touto cenou vychází k těm 50%.
Klasicky když někdo zmíní, že dojde k omezení chovů tak oficiálně ne, jde o dezinformace, dojde k poklesu jen o pár procent s tím, že už to stejně dávno klesá (proč že?). Zároveň nemají problém chrlit věci v tomto smyslu:
"Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) výslovně zmiňuje potřebu přechodu na stravu s vyšším podílem rostlinné složky, což má přinést výhody pro lidské zdraví i klima." Tedy je jasné, že jde jen o matení nepřítele (ten nepřítel je myslím na místě).
Bohužel se i současných cenovek (i minulých) bavíme o cenách dotovaných. Zemědělci nemají na vybranou a musí poslouchat i z tohoto důvodu. A pochopitelně jako téměř ve všech oborech v EU, prémiové nejlepší maso je dotováno nejvíc, myšleno v procentech. Všude myšleno elektroauta, tepelná čerpadla atd. jsou tedy největší příjemci středně příjmové domácnosti (bohatých je minimum) a firmy, často (možná vždy) se na to v cenách i ostatních komodit skládají i ti chudší, na které se potom u vyplácení dávek kouká mezi prsty.
Dotace se zde obecně chápou jako něco za co by měli být zemědělci vděční a co jim pomáhá, ovšem zapomíná se na to, že ani zdaleka nekompenzují dopad příkazů (původní myšlenka), natož aby někomu v této bilanci pomohly.
Osobně si myslím, že se to nějak bude muset udržet, nejspíš se zase někdo udělá pěkným a těm zemědělcům ten mozek z hlavy s velkou pompou nevystřelí. Vede mě k tomu i to, že pokud by se zde tlačilo na pilu, cena zemědělských pozemků by nejen klesla, ale klidně by mohla být i záporná a to by došlo i na investice do nemovitostí. Co hraje proti tomu je zadlužení, ono už totiž brzy nemusí být kde brát (kompenzace i růst kupní síly) a vůle na zrušení těch předpisů být nemusí, výběr i přes ceny může začít váznout.
Každopádně někdo se o tu krajinu starat musí, jinak bude stačit u Aše škrtnout sirkou a za týden se bude hasit na Dunaji.
Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Jan Šimůnek,2026-07-19 16:51:07
Hokejkový graf byl v podstatě několik let hlavním, ne-li jediným, argumentem klimatických "vědců". Tu dobu prostě pamatuji, v té době u nás v akademické sféře začínal internet. Pak přišly jistě další podvody a nesmysly. Nicméně přinejmenším ukázal, že se tohle téma dá komerčně využít, a o nic jiného v klimatologii nejde. Takže otevřel cestu k dalším podvodům a nesmyslům, až po současnost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
F M,2026-07-20 14:26:29
Pokud se v tom orientuji, tak nešlo o ten konec hokejky, ten byl z naměřených teplot a zhruba i ten směr toho konce odpovídal, tedy v reálu to nebylo až tak významné, ale ta "hůl" by byla výš a zubatější, takže z té strany toho dopadu na veřejnost máte pravdu (dle mne) bylo to přizpůsobeno naoko.
Z druhé strany dnes je to irelevantní, protože už to je tak daleko, že už to tu drobnou pomoc nepotřebuje a z pozdějších prací to vychází podobně.
Dole v diskusi s tou matematikou to není tak jednoduché, pokud by se braly jen ta čísla z těch stanic tak by to vyšlo ještě hůř (ještě vyšší teploty). Těžké na tom je právě zohlednit všechny ty ostatní faktory. Nadhodím, ideální by bylo mít číselné řady tisíciletí po celé planetě daleko od lidské činnosti (tepelné ostrova atd). Jenže to není reálné, naopak historická měření (ale i záznamy) pokud vůbec nějaké byla tak v sídlištích a okolí, takže současná je třeba očistit od lokálních vlivů a minulá (odvozená) nějak kalibrovat, tam se také dříve braly jen ty nejhorší varianty a nevím jak se do dodnes změnilo, každopádně na veřejnost (ale ani do politických prohlášení) se ty rozptyly nedostanou. Největší plocha planety jsou oceány a tam se o nějakém měření dá mluvit až se satelity, mimo ostrovy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Jan Šimůnek,2026-07-21 15:50:39
Existují proxydata typu vrtů v ledovcích, případně usazenin v jezerních / mořských dnech. Velmi citlivá na teploty je malakofauna, takže pokud jsou k dispozici datovatelné vrstvy s ulitami, má to docela slušnou výpovědní hodnotu. Svoje "řekne" i analýza pylů v datovatelných vrstvách rašeliny. "Bleskový" nástup mladšího Dryas byl ohodnocen podle půd v teple usazených, ale mrazem rozpraskaných, které se v různých lokalitách v hlubších vrstvách zachovaly.
Za posledních 1000+ let máme záznamy kronikářů o délce doby se stabilní sněhovou pokrývkou, úrodách a neúrodách některých plodin atd. Asi nejhlouběji do minulosti mají tyhle záznamy v Číně.
To jen pro klimatology začíná klima na konci "malé doby ledové" v polovině 19. století.
MMCH, když korigujete záznamy teplot v Klementinu pomocí starší Střdoanglické teplotní řady (je "placatější", protože vliv moře), tak se jasně ukazuje, že záznamy v Klementinu začínají až léta po nástupu ochlazení, a pokud se pokusíte tu Středoanglickou řadu extrapolovat na to "co by se naměřilo v Klementinu dřív", tak by se tam naměřily stejné, nebo dokonce vyšší teploty v porovnání s dnešními. A proxydata říkají prakticky to samé.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Florian Stanislav,2026-07-22 22:17:47
No, to si troufáte- Středanglickou řadu extrapolovat na Klemantiunum dozadu.
""co by se naměřilo v Klementinu dřív", tak by se tam naměřily stejné, nebo dokonce vyšší teploty v porovnání s dnešními"
??? Malá doba ledová byla dlouhá a s výkyvy a i před Středoanglickou řadou
Baltské moře zamrzlo dvakrát, v letech 1303 a 1306–1307.
Šířka letokruhů: V chladnějších obdobích (typických pro Malou dobu ledovou) mají stromy kratší vegetační sezónu a tvoří užší letokruhy. viz dendrochonologie na Wikipedii.
Graf Střední Anglie je od 1650
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Central_England_Temperature_Seasonal1.png/1280px-Central_England_Temperature_Seasonal1.png
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Jan Šimůnek,2026-07-23 14:48:49
Není problém z té obrovské řady let, v nichž se Středoanglická řada a Klementinská řada překrývají vypočítat nějaký vzájemný převodní koeficient. Pokud navíc víte, že Anglie je ostrov (takže je tam teplota "pufrována" mořem, zatímco Klementinum má v důsledku umístění ve vnitrozemí daleko větší odchylky od průměrů (třeba klouzavých), tak se to udělat dá. Navíc se dají ty teploty před zahájením měření v Klementinu konfrontovat s proxydaty. A pokud vyjde obojí +- stejně, tak je to v podstatě dvojí nezávislé potvrzení.
Zase uvádíte nesmysly. K zamrznutí Baltu došlo i za třicetileté války, kdy Švédi přešli po ledě přes led až do Polska, i s polními děly. Je mi jasné, že se vám to nehodí do krámu.
A někdy v "temném století" (10.) zamrzal i Nil.
Velké ochlazení u nás také nastalo po roce 1278, známé jako "zlá léta" po smrti krále Přemysla Otakara II na Moravském poli. Je dostatečně doloženo kronikami a dalšími soudobými prameny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Florian Stanislav,2026-07-23 22:38:05
Tak to už se těším ja vyrobíte převodní koeficient nazpět mezi Klemtýnem a Stařdoanglickou řadou a budte konfrontovat s proxy daty. Zvlášť když nejste schopen konfrontovat teploty ČR a letiště H. Havla, které v 30 letých průměrech vyrází stejně.
Re: Re: Re: Hokejkový graf
Radoslav Pořízek,2026-07-18 18:40:22
Ja si teda celkom dobre pamatam, aku paniku vo mne povodne hokejkovy graf v case publikovania sposobil. Bol to vlajkovy graf celej spravy IPCC: pozrite, ako bezprecedetne a katastroficky sa otepluje. To bolo este v case, ked som veril, ze IPCC je vedecka organizacia v ktorej pracuju tisicky spickovych svetovych vedcov, ktori by predsa tak nezavadzali, a tak som sa celkom slusne nalakal, nez som zistil, ze som bol podvedeny.
> ... o které celkem nikdo nevěděl, a až teď ji autor bombasticky zpracoval ...
Mainstreamove media samozrejme o nej mlcali, ale inak sa ta slavna frazaz climategate "hide the decline", ktora tykala tej "smouhy" stala viralna uz davno, vid, napriklad: https://www.youtube.com/watch?v=dul_hYde0nk
Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Florian Stanislav,2026-07-19 11:16:07
"Ja si teda celkom dobre pamatam, aku paniku vo mne povodne hokejkovy graf v case publikovania sposobil. Bol to vlajkovy graf celej spravy IPCC: pozrite, ako bezprecedetne a katastroficky sa otepluje"
No odhady do 2100 byly asi přehnané ale k 2025 se v podstatě naplnily.
Re: Re: Re: Re: Re: Hokejkový graf
Radoslav Pořízek,2026-07-22 09:39:59
Hokejkovy graf sa ale netykal predpovedi do roku 2100 lebo 2025, ale historickych teplot.
Ako rekonstrukcia globalnej teploty podla vtedajsich najlepsich poznatkov to bola vedecky totalna katastrofa.
Rovankym vedeckym faulom je, ked si odhady predpovedi modelov hodnotia ich samotni autori. Samochvala "v podstatě naplnily" ale smrdi.
Grafy
Florian Stanislav,2026-07-17 16:59:08
Graf z 6. hodnotící zprávy IPCC
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/IPCC_AR6_WGI_SPM_obr1.svg/1920px-IPCC_AR6_WGI_SPM_obr1.svg.png
ukazuje strmé globální oteplení zhruba od roku 1970 do roku 2020.Navíc všechny roky po 2021 byly mimimořádně teplé.
V článku mi chybí, jak odhalený „Majkův trik“ Mannova falšování oteplení poloostrova Jamal z roku 2000 ( první dvojgraf končí roku 2000) ovlivnilo stovky vědců, kteří zpracovali IPCC6 s hodnotami do roku 2020. Já v jejich grafu nic z Majkova triku nevidím.
Jamal je poloostrov v Severním ledovém oceánu, který jeho klima jistě ovlivňuje. Jamal je tisíce kilometrů vzdálený od centrální Sibiře, z Jamalu na Čukotku je zhruba stejně daleko jako Francie.
Graf 2- Arctic Siberian temperature je do roku 2020, týká se ale měsíce června, což není roční průměr.
Popis vedle tohoto Grafu 2 zavádí nový klimatický pojem “otelení“
„Měření teplot podle teploměrů potvrzuje, proč letokruhy na dalekém severu (např. Jamal) v 90. letech nevykazovaly žádné otelení.“
Údaje na domovské stránce autora
https://klimaskeptik.cz/Priciny_otepleni/Sklenikove_plyny/index.html
jsou totálně zastaralé
("0,03% CO2 v atmosféře..Tím, že spalují fosilní paliva, lidé ročně vypustí do atmosféry něco přes 6 gigatun uhlíku (dnes už spíše 9 Gt)"
Přehled oficiálních poznatků ke globálnímu oteplování je zvláště v šesté hodnotící zprávě IPCC a na Wikipedii.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spor_o_glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0est%C3%A1_hodnot%C3%ADc%C3%AD_zpr%C3%A1va_IPCC
Re: Grafy
Frantisek Zverina,2026-07-18 11:28:56
"787 dobrovolníků" je údaj wikipedie o počtu lidí, kteří se podíleli na 6. zprávě. Je úžasné vědět alespoň počet těch nejodvážnějších ohýbačů pravdy. Gendrově by se mohly tetelit ženy, které se podílely téměř z jedné třetiny na této sociální manipulaci. Díky těmto průkopníkům překrucování skutečnosti jsme dostali odpověď na jejich základní otázku vědy a pokroku: Dáte nám dost peněz na utišení a odstranění těch, kteří budou tvrdit, že jsme pavědci? Jde přece o budoucnost (pravda, hlavně o budoucnost těchto "vědců"). Peníze se našly, protože díky nim se mohly získat mnohem větší peníze do správných kapes. Teď se budou asi pomalu připravovat podmínky pro boj s ochlazením. Opět za peníze těch, kteří do toho nemají co mluvit, protože přece nejsou vědecká ani mocenská (j)elita.
Re: Re: Grafy
Florian Stanislav,2026-07-18 13:15:04
Asi by bylo dobré, kdybyste uvedl, co konkrétně IPCC 6 překroutilo.
Určitě tím zachráníte spoustu lidí, kteří tápou.
Re: Re: Grafy
Radoslav Pořízek,2026-07-18 15:52:45
> "787 dobrovolníků" je údaj wikipedie o počtu lidí, kteří se podíleli na 6. zprávě. Je úžasné vědět alespoň počet těch nejodvážnějších ohýbačů pravdy.
Asi by som sa ich trochu zastal. Aj ked vyber "dobrovolnikov" do IPCC robia politici a zpravidla vyberaju tych najviac angazovanych aktivistov oblecenych do vedeckych plastov, obcas sa tam dostali aj skutocni vedci, takze by som nehadzal vsetkych do jedneho vreca.
99,9% ludi si celej spravy IPCC precita len zhrnutie pre politikov. A to je cast, o uz ktorej rozhoduju cisto len politici a nejedna sa o zhruntie spravy napisanej vedcami, ale o priestor, kde si politici mozu napisat svoje vlastne tezy a nasledne to prezentovat ako vedecky nazor.
Mna osobne to prebralo na prelome tisicroci, ked prebehla sprava novinami, ze sprava IPCC prehlasila, ze je "very likely", ze oteplovanie sposobuje clovek. S malym dovetkom, ze povodne to chceli prehlasit za "extreme likely", ale politici z Ciny boli proti, a tak kvoli politikom z Ciny sa vedecka pravda zmenila na "very likely".
Re: Grafy
Radoslav Pořízek,2026-07-18 17:23:38
Nerozumiem arguentacii.
Napriek znacne pochybnemu grafu z IPCC AR6, o otepleni v obdobi 1970 az 2020 nikdo nepochybuje.
Diskutuje sa hlavne o obdobi predtym, kde IPCC v prvej sprave v roku 1990 tvrdila, ze bolo tak teplo ako dnes.
V druhej sprave 1995 vynechala z rekonstrukcie obdibie stredovekeho optima.
V tretej sprave 2001 uz nastupila slavna kontroverzna hokejka.
V stvrtej sprave 2007 uz rekonstrukciu teplot reprezentoval spagetovy graf - "ani diva srnka netusi, ako vlastne bolo"
Klucova otazka je, nakolko spolahlive udaje o teplote nam poskytuju proxy letokruhov, lebo na nich je postavene alarmisticke hokejkove tvrdenie.
Celkom by ma teda zaujimalo, ako vlastne vyzeraju sucasne letokruhove proxy, a nakolko spolahlivo dokazu reprodukovat vyrazne oteplenie v obdobi 1970 az 2020.
Re: Grafy
Radoslav Pořízek,2026-07-18 17:28:42
Nerozumiem arguentacii.
Napriek znacne pochybnemu grafu z IPCC AR6, o otepleni v obdobi 1970 az 2020 nikdo nepochybuje.
Diskutuje sa hlavne o obdobi predtym, kde IPCC v prvej sprave v roku 1990 tvrdila, ze bolo tak teplo ako dnes.
V druhej sprave 1995 vynechala z rekonstrukcie obdibie stredovekeho optima.
V tretej sprave 2001 uz nastupila slavna kontroverzna hokejka.
V stvrtej sprave 2007 uz rekonstrukciu teplot reprezentoval spagetovy graf - "ani diva srnka netusi, ako vlastne bolo"
Klucova otazka je, nakolko spolahlive udaje o teplote nam poskytuju proxy letokruhov, lebo na nich je postavene alarmisticke hokejkove tvrdenie.
Celkom by ma teda zaujimalo, ako vlastne vyzeraju sucasne letokruhove proxy, a nakolko spolahlivo dokazu reprodukovat vyrazne oteplenie v obdobi 1970 az 2020.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
