Překvapivě teplé časy v pravěké Antarktidě  
Nové analýzy ledovcových jader z Východní Antarktidy mluví jasně. V nejmladší době meziledové - čili před 125 tisíci lety - bylo v Antarktidě o 6 stupňů Celsia tepleji, než dnes!

 

Zvětšit obrázek
Plátek ledovcového jádra z hloubky 120 metrů na ostrově Berkner. Kredit: BAS.

Antarktida snad taje, i když zatím není zdaleka jasné jak a kde. Jedna děsivá zpráva stíhá druhou, hokejkové grafy neberou konce a rozpačitý pozorovatel snadno získá dojem, že právě teď je nejteplejší klima za minimálně miliony let, bezpochyby proto, že by teď mělo být v atmosféře nejvíc CO2 za poslední minimálně statisíce let. Potíž je v tom, že nejtepleji rozhodně není a jen tak nebude.

 

Zvětšit obrázek
Továrna na vzorky pravěkého klimatu. Kredit: BAS.

Když nějaký obor vědy uvízne v bahně popularity a demagogie a všichni zúčastnění intenzivně mlží, jako se to teď přihodilo nešťastné vědě o klimatu, tak se dá pokrok takové vědy jen velice obtížně rozklíčovat. V podobné situaci byli jaderní vědci v době kolem druhé světové války. Díky nim víme, že když se v nějaké záležitosti vyhrocuje situace a široce se prosazuje autocenzura i cenzura, tak je velmi poučné sledovat nikoliv to o čem se píše, ale to, o čem se naopak nepíše a z toho odvozovat své závěry.

 

O čem se rozhodně takřka nepíše v klimatických publikacích? Jednoznačně o minulém vývoji klimatu, o cyklu ledových a meziledových dob a také o kratších, ale často velmi rázných klimatických výkyvech oběma směry, které jsou běžné v dobách ledových i meziledových. Důvody jsou nasnadě. Divoké klimatické přemety v nedávné minulosti nepříjemně kazí obrázek panenského stabilního klimatu, poskvrněného až průmyslovou civilizací. V jejich světle nakonec boj proti „změně klimatu“ vypadá stejně divně, jako boj proti západu Slunce nebo přílivu a jistota lidského panování nad klimatem dostává povážlivé trhliny. Každý bulvár přetřásá emise oxidu uhličitého, tání ledovců a stoupání oceánu, najít něco o Středověkém klimatickém optimu, Minojském teplém období nebo třeba o vývoji teplot v minulých dobách meziledových, je ale mnohem těžší. Přitom je nedávná minulost klimatu pro veškeré úvahy o klimatu nesrovnatelně důležitější, než všechny modely budoucnosti klimatu dohromady.

 

 

Zvětšit obrázek
Mělké vrty ledu do stáří 2000 let. Kredit: BAS.

Těsně před jarmarkem v Kodani se v prestižním Nature objevila studie týmu paleoklimatologů, který vedla Louise Sime z British Antarctic Survey (BAS), sídlícího v Cambridgi. Ve skutečnosti je to jen potvrzení toho, co je už dávno veřejným tajemstvím mezi paleoklimatology. Během minulé doby meziledové zvané eemian, zhruba před 125 tisíci lety, bylo v Antarktidě tepleji a to o hodně tepleji, než je dnes. Komentátoři zpráv ze světa vědy, jejichž rutinou je publikovat jenom klimatické horory, jsou evidentně zcela vyvedení z míry a hovoří o „záhadně“ horké Antarktidě (např. New Scientist).

 

Zvětšit obrázek
Led z Antarktidy v Cambridgi. Kredit: BAS.

I sami badatelé jsou poněkud rozpačití a tváří se, že něco takového nečekali. Když analyzovali 3 dostupné vrty do pravěkého ledovce z Východní Antarktidy, které ukrývají záznam o klimatu posledních 340 tisíc let, tak zjistili, že poměr stabilních izotopů kyslíku a vodíku je podle všeho vzhledem k tehdejší teplotě právě v teplých obdobích méně citlivý, než se dosud myslelo. Proto jsou naše dřívější odhady teplot dob meziledových značně systematicky podceněné. I dříve sice vycházely teploty v dobách meziledových vyšší, než je naše klimaticky poblázněná přítomnost, ale nebylo to tak drastické.

 

Sime a spol. přiznávají, že vůbec netuší, co tohle výrazné a podle všeho náhlé oteplení v eemianu způsobilo. Vedou sice nějaké neurčité řeči o vysoké hladině oxidu uhličitého, ale kde ten se vzal, když dnes má být v atmosféře nejvíce CO2 za přinejmenším statisíce let? Buď jsou naše měření oxidu uhličitého v minulých dobách úplně vedle anebo, a to je pravděpodobnější, s tím nemá oxid uhličitý co do činění. Asi už není příliš nutné dodávat, že se tehdy planeta neuvařila a že se hladina oceánu hýbala o několik metrů oběma směry.

 

Závěrem by určitě nemělo být, že je nejlepší se klimatu vysmát a dál sedět s rukama v klíně. Klima je evidentně velmi neposedné a tím pádem nebezpečné.

Zvětšit obrázek
Tvrdá věda v Antarktidě. Kredit: Kevin O"Rourke.

Je ale velmi na místě položit si otázku, zda má smysl hnát všechny státy světa do krvavě nákladných smluv omezujících emise, když evidentně velmi snadno, během let a možná i měsíců, z nám dosud jen velmi mlhavě známých, spíše neznámých příčin, může udeřit brutální klimatická krize, ať už s plusovým nebo minusovým znaménkem.

 

Lidé mají neuvěřitelně silné sklony se přeceňovat. Není to ještě tak dávno, co jsme se považovali za střed vesmíru a náš pocit, že udatně měníme klima celé planety, dost možná pramení někde tady. Zatím vše nasvědčuje tomu, že žijeme v další době meziledové, která se doposud tvářila vcelku poklidně. To ale nemusí trvat věčně a i kdyby nakrásně ano, tak se náš meziledový čas každopádně pomalu ale jistě chýlí ke konci. Opravdu chceme čelit reálným klimatickým hrozbám jenom horou fantaskních slibů a závazků?


Prameny:
New Scientist 22.11. 2009, Nature 462: 342.

Datum: 12.12.2009 16:28
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Dostane virus Nobelovku za ekologii?     Autor: Vítězslav Kremlík (30.05.2020)
Za jižním polárním kruhem padl teplotní rekord... v roce 1974     Autor: Vítězslav Kremlík (17.02.2020)
Jakou prioritu mají pokusy o zmírnění globálních změn klimatu?     Autor: Miloslav Pouzar (02.01.2020)
Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná     Autor: Vladimír Wagner (19.11.2019)
Náš boj s klimatem     Autor: Josef Pazdera (06.11.2019)



Diskuze:

ještě citace

Jaroslav Mácha,2009-12-17 11:26:39

http://www.john-daly.com/artifact.htm

Odpovědět

Pochybností o CO2 vlivu je víc.

Jaroslav Mácha,2009-12-17 11:25:33

Třeba už přírodní koncentrace CO2 tak dokonale pohlcuje světlo v infračervené oblasti, že je atmosféra zcela neprůhledná. Otázka je, jestli zdvojnásobení koncentrace CO2 má vůbec nějaký efekt. Pro vyhodnocení je potřeba docela složitá fyzika, založená na ohřevu spodních vrstev atmosféry, ale jakým způsobem to modely řeší je ve hvězdách- zjednodušení v modelu záměnou logaritmické závislosti pohlcování světla za lineární může výsledky totálně změnit.

Odpovědět


Logaritmická závislost

Adolf Balík,2009-12-17 16:30:10

Ale ona jiná než logaritmická ta závislost být nemůže. Kdo se o to blíž zajímá doporučuji:

http://www.lavoisier.com.au/articles/greenhouse-science/climate-change/Hammer2007.pdf

http://www.john-daly.com/artifact.htm

Odpovědět

Nebudu se divit

Frantisek Vrata,2009-12-16 21:34:47

Pokud je to reakce na mne tak ja se divit nebudu, ja tento nazor zastavam jiz dlouhou dobu...

Odpovědět

nejhorsi ekoteroristi jsou vegetariani

Pavel Starý,2009-12-16 01:11:37

Budete se divit, ale je to pravda - tam, kde je životní prostředí extrémně chudé a choulostivé (tundra, step) se lidé neživí zemědělstvím, ale pastevectvím, protože je ekonomičtější a tedy i ekologičtější - přežvýkavá zvířata totiž syntetizují proteiny z rostlin efektivněji, než my.

To samozřejmě neplatí v případě, že chov zvířat stojí na agrotechnice, nikoliv pastevectví.

Odpovědět


Vynímečně souhlas

Adolf Balík,2009-12-16 21:41:29

Ono je to i jinak. U chudáků z rozvojových zemí, co mají jen na hrstku kvůli biopalivům předražené rýže, to neplatí, ale vegetariáni z bohatých zemí zatěžují svými potravními nároky přírodu víc než standardní požírači řízků a bůčku. Konzumují totiž fůru různých divných ořechů a ovocí i jiných plodin, o které zbytek strávníků tak moc nezavadí. To jsou však speciální plodiny na jejichž nutriční jednotku je zapotřebí daleko více půdy, vody a dalších vstupů než na nutriční jednotku standardního požírače bramborů a vepřového.

Odpovědět


Doměnka?

Petr Balcar,2009-12-18 14:50:41

To citujete nějakou studii (zdroj prosím) nebo je to jen vaše spekulativní doměnka?

Odpovědět

Další metoda ... je fosilní záznam

Pavel Starý,2009-12-16 01:05:58

V Antarktidě žádní koráli tou dobou nežili a studie se jimi nezabývá. Problém izotopové metody může být v tom, že jednoduše nefunguje. Např. led pokrytý povrchově aktivními látkami mrzne nezávisle na izotopovém složení vody a pak izotopová metoda generuje náhodná čísla. Názorně: při galvanizaci směsi roztoku mědi a zinku se nejprve vylučuje z roztoku měď (těžší kov), teprve potom zinek (lehčí kov).

Ale když do roztoku přidáte vhodnou přísadu, např. kyanid, vylučuje se z roztoku přímo bronz.

Odpovědět


Lukáš Laibl,2009-12-16 10:56:15

To sice nežili, to také netvrdím. Ale v eemském interglaciálu, do kterého vzorky odebraného ledu časově zapadají, žila ve střední Evropě teplomilná společenstva měkkýšů a rostla zde flóra, která je dnes typická pro oblast okolo středozemního moře.

Odpovědět

To vedlo k Einsteinově speciální teorii realtivity

Pavel Starý,2009-12-16 01:00:50

Ano, na konstatní rychlosti světla speciální teorie staví a já s ní nemám v tomto ohledu problém. Ale v éterové teorii to není předpoklad, ale teorém. A rozhodně éter nevyvrací.

Odpovědět


Potěšení

Adolf Balík,2009-12-16 21:20:31

Velice mě těší, že právě vy hájíte jedním dechem obě úleťácké pseudovědecké doktríny. Mohl byste přibrat ještě Lysenkovu biologii. Na vašem přístupu k fyzice je docela dobře ilustrovatelné, jakými myšlenkovými pochody asi vzniká víra v antropogenický příčiny klimatických změn.

Odpovědět

je principiálně stejně funkční

Pavel Starý,2009-12-16 00:58:18

Principiálně možná, prakticky nikoliv. Podélné vlnění je pohybem prostředím vždy strháváno, příčné nikoliv. A světlo je příčné vlnění - tak proč čekáte, že bude pohybem éteru strháváno?

Odpovědět

redakce

Jaroslav Kousal,2009-12-14 17:20:28

pardon, oblíbený bug, přechozí příspěvek o vlnění měl jít úplně naspod.

Odpovědět

ad vlnění

Jaroslav Kousal,2009-12-14 17:18:55

Michelsonův experiment je principiálně stejně funkční pro podélné i příčné vlnění...

Odpovědět

Barak Obava,2009-12-14 01:19:12

Pane Starý, víte, proč se tisícileté povodni říká tisíciletá? Vy tady po ostatních chcete, aby začali myslet, ale sám jenom těžce blábolíte.

Odpovědět

Me na cele veci vadi jedna vec....

Jan Urban,2009-12-13 00:01:47

Porad se mluvi o CO2,ale copak nevypoustime tech skodlivejch jedu mnohem vic??tim, ze se snizi produkce NO2 se snizi i produkce jinych jedu ne?? opravte me pokud se pletu....
me vadi jak se vseobecne(nerikam ze tady na Oslu) zamenuje oteplovani za celkovou ekologii a potrebe se chovat setrneji..vzdyt Ekolog je uz dneska na verejnych diskusich temer sproste slovo a asi vsichni jsme uz slyseli slovo "ekoterorista"....
to ze se k ekologum prichometli prospechari neznamena ze prirodu nepotrebujem!!!!
jeste pridam prihodu:
rikam sousedce....Vy zas palite stary plasty co?? a ona...jeste vy zacinejte s tim globalnim oteplovanim....
co ji mam na to asi rict??:)

Odpovědět


Ekolog x ekoterorista

Stanislav Kaderabek,2009-12-13 19:28:27

Ale za to, ze se za Vas ekology schovavaji ekoteroristi, za to si muzete sami. Predvedl jste to sam v prvni vete - tim, ze vyuzivate strachu, ktery oni ve spolecnosti vyvolali. Jedina sance, jak se ocistit, je se od nich distancovat a ze sveho stredu vyhnat, ale to musite udelat Vy.

Odpovědět


Každé poškozování přírody

Pavel Starý,2009-12-13 23:46:30

je neomluvitelné. Ekoterorismus u mě začíná tehdy, když ekologisté svým chováním přispívají k poškozování přírody rovněž.

Odpovědět


Pro pana Stareho

Frantisek Vrata,2009-12-14 02:16:38

A nejhorsi ekoteroristi jsou vegetariani, brzo nam spasou vsechnu travu...

Odpovědět


re: sousedi

Petr Balcar,2009-12-14 11:47:55

>> Jan Urban : možná bych sousedku zkusil poinformovat o polychlorovaných bifenylech a podobných toxických mňamkách vznikajících při nízkoteplotním spalování plastů
>> Stanislav Kaderabek : jestli je pro vás každá varovná informace strašením, tak návod k používání mikrovlnky pro vás musí být učiněný horor

Odpovědět


Stanislav Kaderabek,2009-12-14 12:24:00

> Pavel Stary: souhlasim, ale pro mne je lidstvo soucasti prirody.

Odpovědět


Lukáš Laibl,2009-12-15 13:07:30

Jenom bych byl rád aby lidé nezaměňovali "ochránce přírody" za ekology. Ekologové, což se učí už na základní škole, zkoumají vztahy mezi organizmy a mezi organizmy a prostředím. Myslím že název ekologický aktivista, či ekoterorista je zaváďějící a veřejnost pak hází do jednoho pytle i ekology co zkoumají například populace zeber v africe...

Odpovědět

informačně velice řídký článek

Petr Balcar,2009-12-12 21:49:15

první půlka vyloženě o ničem a ani v druhé jsme se nedozvěděli co a jak naměřili, jen interpretace měření. Asi i proto, že podobně informačně nicotné jsou i newsky o rozsahu pár odstavečků v odkazovaných pramenech - žádná studie, publikace rozsáhlých a ověřitelných vědeckých pokusů. Prostě nic.
Autorovi mohu poradit jen : vraťte se k tomuto tématu až budou publikována nějaká tvrdá data nebo je investigativně opatřete. Vaše doměnky by možná nějaký novinář označil za kontroversní a rozmázl je do novinového článku, ale tady jsou nezajímavé.

Odpovědět

má smysl hnát státy do krvavě nákladných smluv

Pavel Starý,2009-12-12 21:23:27

Samozřejmě, že má a měly by být ještě krvavější. Ona ignorance je sama o sobě ještě dražší. Proč si myslíte, že ceny ropy vyletěly do výše a finanční krize nastartovala po Irácké válce stejně jako po válce ve Vietnamu? Za to všechno může jedna lokální válka.

Ale pokud peníze na náhradu fosilních paliv nevyčleníme kvůli globálnímu oteplování, všechny státy světa se kvůli zbytkům nalezišt fosilních paliv krvavě povraždí v globálním konfliktu, který bude ještě mnohem, daleko dražší, než jakékoliv myslitelné důsledky globálního oteplování. A to nemluvím o pokračující devastaci přírody v důsledku okyselování oceánů, následného mizení planktonu a lovišť ryb atd. Tyto ztráty nejsou "krvavé"?

Proč myslíte, že Al Gore dostal Nobelovu cenu míru za nějaký odfláknutý pseudoklimatologický přednášky? Začněte myslet a proberte se.

Odpovědět


Barak Obava,2009-12-13 01:40:11

Tak za co dostal Al Gore Nobelovu cenu míru je myslím celkem zřejmé - za propagandu v duchu populární eko-hysterie. Co mi však neustále uniká, je, zač ji dostali terorista Arafat a lhář Obama. Zřejmě se jedná o hodnotné a po všech stránkách promyšlené ocenění.

Odpovědět


Hahaha

Jaroslav Záruba,2009-12-13 12:49:01

Můžeš něčím podložit svá tvrzení o hrozivých ekonomických dopadech onoho oteplování? (Pokud mezi ty ukrutné náklady a priori počítáš i boj proti nim, začni znovu od nuly.)
Zmíňka o Gorovi je už evidentní pokus o vtip. (Je, že ano?)

Odpovědět


Hrozivé ekonomické dopady

Pavel Starý,2009-12-13 23:43:27

Kolik stálo lidstvo rozšiřování pouští v Africe, Asii a Jižní americe? Kolik stály požáry v Řecku, Sicílii a Kalifornii? Kolik stály vyschlé Čadské a Aralské jezero? Kolik stojí sucha v Austrálii, Tibetu a Mexiku? Kolik stojí přemnožení řas a sinic v ostatních jezerech? Kolik stojí stoupání hladiny v Japonsku, Benátkách a Holandsku? Kolik stojí lidstvo úhyn planktonu a mizení lovišť ryb, které se jím živí? Byly sucha a tisícileté povodně u nás zadarmo? Pokud tyto škody neumí ekonomika vyčíslit, proč se vůbec do těchto věcí plete?

Odpovědět


Barak Obava,2009-12-14 01:19:44

Pane Starý, víte, proč se tisícileté povodni říká tisíciletá? Vy tady po ostatních chcete, aby začali myslet, ale sám jenom těžce blábolíte.

Odpovědět


Stanislav Kaderabek,2009-12-14 12:18:09

> Petr Balcar: Ja vidim rozdil mezi varovnou informaci a strasenim. Vy ne? V manualu k mikrovlnce me nenuti zmenit muj zivot a zivot pristich generaci. Tupci okolo GO ano.

Odpovědět


Stanislav Kaderabek,2009-12-14 12:20:15

Bud jsem se uklikl nebo diskuze radi prispevky spatne, ale tento predchozi prispevek mel byt o dva prispevky vyse...

Odpovědět


Válka v Iráku

Adolf Balík,2009-12-16 21:33:29

Z roku 2003 na rok 2004 zvedla miliardová Indie svou spotřebu ropy o 19% a ještě větší Čína také dvouciferně a nebyly samy. Vzestup cen ropy byl tedy zákonitý. Právě proto tam US vpadly vpředvečer tohoto vývoje, protože uvedením Irácké ropy na trh, tuhle cenovou explozi zmírnili, zároveň měli jasné, že šejkové ze zálivu jim zafinancují obnovu iráckých infrastruktur objednanou v US. Tím se zabránilo světové krizi rozpoutané explozí cen ropy a srhábly se zajímavé investiční příležitosti.

Gor dostal nobelovku za něco jiného daleko odpornějšího než Arafat.

Odpovědět

nové analýzy mluví jasně

Pavel Starý,2009-12-12 21:14:24

Já v tom nic jasného nevidím. To co bylo změřeno bylo izotopové složení kyslíku a vodíku v ledu. Tvrdit cokoliv jiného bez doložení kauzální souvislosti je sama o sobě demagogie.

Výsledky experimentu a jejich interpretace jsou dvě různé věci. Např. před sto lety se naměřil pomocí světla posun čar v interferometru a bylo z toho dedukováno, že vakuum není tvořeno hmotným částicovým prostředím. Ovšem takový posun by mohl být naměřen pouze v případě, že by šlo o vlny podélné, zatímco vlny světla jsou od pohledu příčné. Všichni fyzikové na světě jaksi "zapoměli", že částicovým prostředím se šíří oba druhy vlna a intepretovali výsledek tak, jak se to právě hodilo jim. A na svém postoji dodnes trvají.

Kdo tedy zaručí, že se tato situace právě neopakovala?

Odpovědět


měření izotopů...

Mirek Polách,2009-12-12 21:52:03

hmmmm :) zajímavá úvaha... bohužel s takovou bychom asi mohli eliminovat víceméně všechy proxy data (starší)... vždyť celé měření teplot v dobách velmi minulých se děje na základě izotopů (pokud jsou i jiné zdroje dat, tak se rád dozvím něco nového)... sice nejsem vědec a na Vostoku nepracuji, ale myslím, že souvislost se zastoupením izotopů v ledu a teplotou byla dokázána (dobře to popsal pan M. Kutílek v knize "Racionálně o globálním oteplování"), dle mého určitě lépe, než člověkem způsobené GO...

Odpovědět


Měření pomocí izotopů

Pavel Starý,2009-12-13 23:48:25

jsou měření nepřímá, vždy by měly být kalibrovány nějakou další nezávislou metodou na dané podmínky.

Odpovědět


Měření paleoklimatu

Lukáš Laibl,2009-12-15 13:00:46

Další metoda, používaná k přibližnému určení teplot v geologické minulosti, je fosilní záznam (koráli, angiospermy). I fosilní záznam nás utvrzuje v tom, že v geologické minulosti probíhaly velké klimatické změny...a evidentně bez přispění člověka.

Odpovědět


inreferometr

Stanislav Jirovec,2009-12-15 21:19:26

Pane Starý, pokus s inteferometrem ( Michelson a Morley) dokázal, že rychlost světla nezávisí na pohybu zdroje. To vedlo k Einsteinově speciální teorii realtivity. Tu fyzikové neignorují. A co Vy?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace