Pavel Koten

Prachové sloupy v Orlí mlhovině, které proslavily snímky Hubbleova dalekohledu, dnes už zřejmě neexistují. Podle nových pozorování Spitzerova dalekohledu v jejich těsné blízkosti vybuchla supernova. Destrukci pilířů rázovou vlnou ovšem zaznamenají až naši potomci za tisíc let.

Ačkoliv je v celém vesmíru známo na sto tisíc kvasarů, jen zlomek z nich je od sebe natolik blízko, aby je bylo možno považovat za dvojité systémy. Nyní ale astronomové objevili dokonce trojici gravitačně vázaných kvasarů. Jejich blízkost je výsledkem splynutí mateřských galaxií.

Astronomové nyní zveřejnili výsledky rozsáhlého projektu, v jehož rámci se snažili mapovat rozložení temné hmoty ve vesmíru. Mapa navíc neukazuje pouze současný stav, ale také časový vývoj distribuce temné hmoty.

Astronomové vůbec poprvé zaznamenali přítomnost černé díry v kulové hvězdokupě, tedy v místě, které se nezdá být těmto objektům příliš přátelsky nakloněno. Tento objev má poměrně vážné důsledky pro dynamiku uvnitř kulových hvězdokup a také může hodně napovědět o existenci tzv. černých děr střední velikosti.

Astronomové objevili v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík prachový disk. Jeho chemické složení naznačuje, že se jedná o pozůstatky planetky, která se dostala příliš blízko centrální hvězdy. Na tuto sebezničující dráhy ji mohla „postrčit“ velká planeta, která přežila fázi červeného obra.

Vesmír dokáže vědce neustále překvapovat novými záhadami. V době, kdy už se zdálo, že astronomové začínají chápat původ záblesků záření gama, podařilo se detekovat dva takové jevy, které se těmto představám zcela vymykají. Možná jsme se poprvé setkali se zcela novým způsobem, jak některé hvězdy „odejdou“ ze scény.

Až doposud se astronomové domnívali, že hvězda Pismis 24-1 váží 200 až 300 Sluncí a je nejtěžší hvězdou v Mléčné dráze. Nejnovější pozorování provedená pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu ale ukázala, že ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu. Každá ze jejích složek má hmotnost „jenom“ kolem stovky hmotností našeho Slunce.

Astronomům se vůbec poprvé podařilo změřit rychlost rotace hned trojice černých děr. Jedna z nich strhává okolní prostoročas takovým způsobem, který se velmi blíží teoreticky možné hranici. Tato černá díra se otočí 950krát za sekundu.

V eliptické galaxii byly během pěti měsíců spatřeny hned dvě supernovy. Za posledních 26 let to byl už třetí a čtvrtý případ této hvězdné exploze. Takové množství supernov v jedné galaxii je velmi neobvyklé.

Astronomové studující meteorické roje očekávají v ranních hodinách neděle 19. listopadu zajímavou událost. Meteorický roj Leonid sice nejspíš nedosáhne okázalé podívané jakou předvedl na přelomu století, nicméně i tak by měl připravit relativně velký počet meteorů.

Ve středu 8. listopadu se na slunečním disku objevila malá černá tečka, která se poměrně rychle pohybovala. Jednalo se o stín planety Merkur, která během následujících pěti hodin přešla před Sluncem. Tento vzácný úkaz bylo možno sledovat zejména ze západní polokoule.

Ředitel NASA Michael Griffin včera oznámil astronomy dlouho očekávané rozhodnutí týkající se budoucnosti Hubbleova kosmického dalekohledu. NASA schválil výpravu raketoplánu, která by měla prodloužit životnost dalekohledu až do roku 2013. V opačném případě by byl v průběhu několika následujících let odsouzen k pomalému „umírání“.

Zemětřesení o síle 6,7 stupně Richterovy stupnice postihlo v neděli ostrov Hawaii. Zasažena byla i hora Mauna Kea, na které jsou umístněny jedny z největších dalekohledů na světě. Podle aktuálních zpráv nebyl naštěstí žádný z nich vážněji poškozen.

V systému blízké hvězdy Y Andromedae obíhají tři známé planety. U jedné z nich, objevené před deseti lety, nyní astronomové naměřili dramatické rozdíly v teplotách. Zatímco mateřské hvězdě přivrácená hemisféra je doslova ohnivou výhní, na straně odvrácené panují teploty o 1400 stupňů Celsia nižší.

Kosmická sonda Cassini se 15. září po 12 hodin nacházela v poměrně unikátní pozici - ve stínu planety Saturn. Tato výjimečná událost umožnila astronomům zjistit některé zajímavé vlastnosti prstenců planety a mj. také objevit dva zcela nové, dosud neznámé.

Královská švédská akademie věd oznámila, že letošní Nobelovu cenu za fyziku získávají američtí astronomové John Mather a Georgie Smoot za objevy dosažené při výzkumu mikrovlnného záření. Jejich práce založené na měřeních kosmické družice COBE výrazně přispěly k pochopení procesů v nejrannější historii vesmíru.

S využitím pozorování získaných za pomoci rentgenových kosmických dalekohledů určili astronomové stáří pozůstatku po supernově RCW 86. Ukázalo se, že explozi této supernovy před dvěma tisíciletími pozorovali čínští starověcí astronomové. Jedná se tak o nejstarší supernovu, která byla v dějinách lidstva zaznamenána.

Planetu o velikosti Saturnu obíhající blízkou hvězdu HD 3651 objevili astronomové už před několika lety. Nyní se ukázalo, že do stejného systému patří i hvězdné nedochůdče, neboli hnědý trpaslík. A ten svým gravitačním vlivem mohl způsobit výstřednost oběžné dráhy planety.

Supernovy typu Ia jsou považovány za „standardní svíčky“, které je možno spolehlivě používat pro určování vzdáleností ve vesmíru. Nyní ale astronomové spatřili supernovu, která je dvakrát jasnější, než by měla podle zažitých zvyklostí být. Rovněž hmotnost původní hvězdy významně převyšuje předpokládanou mez.

Astronomové oznámili objev velmi neobvyklé planety obíhající v blízkém dvojhvězdném systému. Obří rozměry společně s malou hmotností způsobují, že její hustota je menší než hustota korku používaného k výrobě zátek.

Výprava kosmické sondy SMART-1 se blíží ke konci. Úspěšná sonda, která 1,5 roku zkoumala průvodce naší Země, již vyčerpala veškeré palivo. Proto byla naprogramována tak, aby v noci ze 2. na 3 září dopadla na měsíční povrch. I v posledních okamžicích své existence by tak měla odborníkům poskytnout řadu cenných údajů.

Jen velmi krátce po sobě se objevily dvě odlišné zprávy o stáří vesmíru. Jeden vědecký tým na měření vzdálenosti blízké galaxie M33 dospěl k názoru, že Hubbleova konstanta musí být menší, v důsledku čehož by vesmír náhle „zestárnul“ na 15,8 miliardy let. Jiní vědci nezávislou metodou potvrdili její současnou hodnotu, na jejímž základě je vesmír o 2 miliardy let mladší.

I tak všeobecně známý objekt, jakým Velká mlhovina v Orionu bezpochyby je, může astronomy stále znovu a znovu udivovat. Stačí jen, aby se na něj detailně zaměřil Spitzerův kosmický dalekohled.

Možnému rozuzlení se blíží diskuse o definici pojmu planeta. Komise Mezinárodní astronomické unie předložila návrh, o kterém budou příští týden na Valném shromáždění této organizace konajícím se v Praze hlasovat její členové. Bude-li návrh přijat, zvýší se počet planet Sluneční soustavy na 12.

Pouzdro sondy Stardust, které přistálo na Zemi 15. ledna, obsahovalo nejen prach z komety Wild 2, ale také částečky pocházející z mezihvězdného prostoru. Nyní se naplno rozběhl projekt Stardust@home, v jehož rámci dobrovolníci z celého světa pomohou vědcům hledat příslovečnou „jehlu v kupce sena“.

Americký raketoplán Discovery se po hladkém startu a dvoudenním pronásledování spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na jeho palubě je německý astronaut Thomas Reiter, který rozšíří posádku stanice na tři osoby a také více než 3,5 tuny zásob, materiálu a přístrojů.

Mezinárodní astronomická unie rozhodla o pojmenování nových měsíců Pluta, které byly objeveny v loňském roce. Podobně jako okolní tělesa i tyto měsíce dostaly jména po mytologických postavách spojených s podsvětím a tmou.

Čeští Davidové Nesvorný a Vokrouhlický opět bodují, tentokrát článkem v časopise Science, kde popisují objev další rodiny asteroidů. Její mateřské těleso, planetka 1270 Datura, zřejmě před 450 tisíci lety prodělalo srážku, při které se rozpadlo na několik menších částí. Prach rozptýlený při rozpadu by mohl být detekován v příslušných vrstvách antarktického ledu.

V roce 1006 zazářila v souhvězdí Vlka velmi jasná hvězda. Zaznamenali ji starověcí astronomové od Evropy přes Střední východ až po Japonsko. Nyní se ukázalo, že úkaz spatřili a do kamene znázornili i američtí indiáni.

Malé trpasličí galaxie, které dominovaly v ranném vesmíru, daly vzniknout prvním hvězdám a obrazně si tak pod sebou podřezaly větev. Záření hvězd zvýšilo teplotu mezihvězdného plynu a znemožnilo tak tvoření dalších malých galaxií. Vzniknout mohly už jenom galaktičtí obři jako je naše Mléčná dráha.

Lovci planet mimo Sluneční soustavu zaznamenali další zajímavý úlomek. V blízkosti hvězdy ležící v souhvězdí Lodní zádi nalezli hned trojici planet srovnatelných s Neptunem. Už dříve se navíc ukázalo, že v tomto systému zřejmě existuje i pás asteroidů.

Podle aktuální publikace v časopise Nature trvá jeden den na této planetě 10 hodin a 47 minut. Odvozená hodnota vychází z měření magnetického pole Saturna pokrývajících období 14 měsíců, která provedla kosmická sonda Cassini.

Hubbleův kosmický dalekohled oslavil 16. výročí startu do vesmíru. Při této příležitosti byly zveřejněny nové snímky galaxie Messier 82, podle tvaru rovněž přezdívané „Doutník“. Hvězdy v této galaxii vznikají desetkrát rychleji než v naší Mléčné dráze.

Ne, nové výsledky mezinárodního týmu astronomů neznamenají zásadní obrat v náhledu na barvu těchto bizardních útvarů. Ukazují ale jak se obří černé díry v jádrech galaxií chovají. Dokáží totiž velmi efektivním způsobem využít jako palivo materiál, který na ně plyne.

V roce 1995 se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 z dodnes nejasného důvodu rozpadla na minimálně tři části. Nyní se přibližuje k Zemi a jak ukazují aktuální data, její drobení pokračuje. Astronomové napočítali už přes 30 fragmentů. V květnu bude kometa Zemi blíže než jakákoliv jiná za posledních více než 20 let. Největší z úlomků by mohly být viditelné i pouhým okem.

O tom, že se v blízké kupě galaxií se nachází dvojice obřích černých děr, vědí astronomové už řadu let. Nyní ale nová data ukazují, že tyto černé díry jsou gravitačně svázány a v nepříliš vzdálené budoucnosti nakonec splynou. Vznikne ještě větší kosmické monstrum.

Dlouhé okamžiky napětí v řídícím středisku vystřídala radost. Evropská sonda Venus Express po 50minutovém zážehu raketových motorů zabrzdila na oběžné dráze planety Venuše. Po dlouhých 15 letech se stává dalším pozemským průzkumníkem této planety.

Nové planety se obvykle rodí v okolí mladých hvězd krátce po jejich vzniku. Nyní se ale objevily důkazy pro jejich vznik taktéž v těsné blízkosti hvězd mrtvých. Tyto planety se vytvářejí z trosek, které tato umírající hvězda odvrhla do okolního prostoru.

Počítačová simulace ukázala, že nejsilnější magnetická pole ve vesmíru vznikají při splynutí dvou kompaktních hvězd. Předpokládá se, že takové kolize jsou zdrojem krátkých záblesků záření gama, které detekují družice na oběžné dráze.

Jako na houpačce si musejí připadat lidé kolem kosmické sondy Dawn, která má za úkol zblízka prozkoumat planetky Vesta a Ceres. NASA tento projekt nejdříve na konci loňského roku zastavila, před několika týdny dokonce zcela ukončila a nyní opět povolila.

Vědci předkládají návrhy na znovu využití dvojice kosmických sond, které nedávno úspěšně splnily své úkoly. Pokud budou schváleny, sondy Deep Impact a Stardust navštíví další komety. Cílem Stardustu by přitom mohla stát kometa Tempel, kterou loni „bombardovala“ druhá ze sond.

Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu zaznamenali astronomové v blízkosti středu naší galaxie útvar připomínající spirálu DNA. Za její vznik je zřejmě zodpovědné extrémní magnetické pole panující v okolí centrální černé díry.

První, předběžné výsledky analýzy kometárního prachu, který zpět na Zemi dopravila sonda Stardust, byly oznámeny na tiskové konferenci konané 13. března. K velkému překvapení nalezli vědci v prachových částečkách minerály, které vznikají za vysokých teplot. Vyvstává tak otázka, jak se vůbec mohly dostat do komety, která vznikla v nesrovnatelně chladnějších podmínkách panujících na periférii Sluneční soustavy.

Po sedmi měsících meziplanetárního letu nastal v pátek pro sondu Mars Reconnaissance Orbiter okamžik pravdy. Vstup na oběžnou dráhu planety byl kritickým okamžikem výpravy, rozhodujícím o jejím úspěchu či neúspěchu.

Astronomové ohlásili detekci záblesku záření gama signalizujícího zrození černé díry téměř na počátku existence vesmíru. K této události došlo v době, kdy stáří vesmíru činilo méně než jednu miliardu let.

Dosud nejdetailnější obrázek spirální galaxie byl zkompilován z 51 snímků získaných Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Galaxie M101 se na něm ukazuje v celé své kráse.

Astronomové zaznamenali velmi neobvyklý záblesk záření gama pocházející z blízké galaxie. Vše nasvědčuje tomu, že v dané galaxii dochází k explozi supernovy. Vědcům se tak naskýtá unikátní možnost sledovat tento jev od jeho samotného počátku.

Astronomové objevili dosud neznámý druh hvězd, které si s nimi doslova hrají na schovávanou. Projevují se jen několika krátkými záblesky na rádiových vlnách denně.

Kromě jejího gravitačního působení astronomové až doposud neznali základní vlastnosti temné hmoty prostupující vesmírem. Nyní se poprvé podařilo změřit její teplotu. Zjištěná hodnota je překvapivě vysoká.

V černé kronice se objevila nevídaná zpráva o miliónové krádeži. Téměř o tolik hvězd přišla jedna z kulových hvězdokup. Vyšetřování zatím ukazuje, že velmi pravděpodobným pachatelem je naše vlastní galaxie Mléčná dráha. Dokonce se zdá, že chování podezřelého vykazuje silné známky recidivity.