…aneb Představuje se Zhuchengtyrannus

…aneb Proč nikdy žádný mastodont neexistoval

…a celkový přehled „tyranských ještěrů“

…aneb Jak populární „téčka“ dobývají Evropu

…aneb Proč létat vysoko nad zemí, když můžete vládnout i dole

…aneb Další zajímavé zjištění o účincích impaktu K-Pg

Loki, thórové, ódinové a heimdallové jsou mikrobi, kteří mají ve výbavě geny, doposud považované za výlučně eukaryotní. Konečně jsme našli luxusní mezičlánky mezi malými buňkami mikrobiálního světa a velkými eukaryoty s buněčným jádrem. Jsou ze severského nebe!

Před několika dny kanadští humánní lékaři zveřejnili zprávu, že bydlet u rušné komunikace s sebou nese problémy s pamětí a riziko demence. Nyní s poklesem pozornosti přicházejí Američané. Jejich závěry se ale týkají opeřenců.

…aneb Velmi starý tvor ve velmi novém prostředí

…aneb Není vejce jako vejce

…aneb Hrátky s pravěkou DNA

Část 1. Bez jantaru ani ránu.

…aneb Letmý pohled zpět

…a paleontologické PF 2017

…aneb Paleontologická pohádka z Myanmaru pokračuje

Legendární vulkanická oblast poblíž Vesuvu se podle odborníků blíží ke kritickému bodu, za kterým by mohl následovat zničující sopečný výbuch.

... aneb Odbočka k obřím pliosauroidům

…aneb Ještě jednou k fyzikálním účinkům K-Pg impaktu

…aneb Fantastická „dvojfosilie“ za 9 milionů dolarů

…aneb Pár vět o (termo)fyziologii křídového krále.

…aneb Projevy vymírání intenzivní i daleko na jihu

…aneb Věčný „bratránek“ slavnějšího „téčka“

…aneb Neznámý dospělec nebo populární mládě?

Panovala představa, že když živočich uhyne, organický materiál jeho tkání, pokud jej mikroorganismy nerozloží, se procesem zvaným fosilizace, mění v minerál a za miliony let je z něj kámen. Před několika lety to ale zpochybnil nález zbytků měkké tkáně v kostech šestitunového monstra Tyrannosaurus rex. Protein z jeho cév se uchoval 68 milionů let. Dnes k němu přibyl jiný protein. Tentokrát z drápu příbuzného oviraptora a tomu už táhne na 75 milionů křížků.

Pokud ano uplynulo od toho okamžiku již 40 let. V té době totiž sondy Viking hledaly jeho přítomnost na povrchu Marsu. Tehdejší závěry naději ve významný objev pohřbily a některé dílčí výsledky svědčící o aktivním metabolizmu, nakonec připsaly i přes určitou názorovou nejednotnost přítomnosti oxidantu. Ne všichni převzali stejné přesvědčení a místo toho prosazují interpretaci, podle které sondy přeci jenom život odhalily.

…teď možná odpoví Sue

…aneb Zajímavá historie prvního pojmenovaného tyranosauroida

…aneb Nejasný původ pašovaného asijského teropoda

Strašení klimatem už jaksi patří k bontónu a tak většina z nás si myslí, že z černého kontinentu se už dlouho stává jedna velká „sušenka“. O studiích, které signalizují něco jiného, se nemluví, nebo jen s despektem. Nad jednou kontroverzní studií, pod níž je podepsán T. C. Johnson z University of Minnesota, se stojí za to se zamyslet. Je to kolektivní dílo geologů, odborníků na biodiverzitu, paleontologii, specialistů na jezerní geochronologii, mořskou mikrobiologii a biogeochemii.

…aneb Sue strikes back

…aneb Hluboké vrty a katastrofické druhy

…aneb Kdo byl Agathaumas sylvestris?

Chemici Institutu Scrippsové nemají rádi RNA-DNA chiméry. Prý nejsou moc stabilní. Jejich alternativa k teorii RNA světa je ale jenom nepřesvědčivou ozvěnou starých časů

…aneb Jak se kousalo se stovkami zubů.

Společná mongolsko-japonská expedice zveřejnila obrázek otisku chodidla gigantického tvora. Stopy, které minulý měsíc v poušti Gobi paleontologové našli, patří k největším na světě. Nafocený exemplář je 106 centimetrů dlouhý a 77 cm široký.

…aneb Jak se vybarvil „papouščí ještěr“

…aneb Kteří dnes známí teropodi byli ze všech nejdelší?

Genetici zjistili, že s ďábly medvědovitými ještě není konec. V jejich genomech probíhá intenzivní evoluce odolnosti vůči parazitické rakovině obličeje.

…aneb Dinosauří přeborníci v těžké váze

Popírači evoluce mají zase o něco těžší pozici. Evoluci lze sledovat na vlastní oči ve školácky jednoduchém experimentu. Stačí dost velká petriho miska, agar, antibiotikum a bakterie.

…aneb Jak vypadal jeden z největších evropských teropodů

Je to paradox. To, co by mohly být nové nejstarší fosilie, objevili v Grónsku díky globálnímu oteplování.

Když byla Země černá (s chladnoucí lávou a nikde ani rostlinka), oceán zelený (od železa) a nad tím vším se klenula oranžová obloha (bez kyslíku, který jí dává modř), v mělkých vodách již rostly stromatolity. První známky života na Zemi jsou nyní o 200 000 000 starší a stěhují se z Australie do Grónska.

…aneb Trpaslíci barona Nopcsy

…aneb Největší naleziště na světě?

…aneb Malá Guinessovka dávných vládců planety

Analýza genomů 1.800 bakterií a 130 archaeí prozradila, jak fungovala LUCA, dávný společný předek dnešních organismů.

…aneb Představují se pachycefalosauři

To je ale hloupá otázka. Přece k ochraně před predátory! To je sice pravda, ale nebylo tomu tak vždy. K zásadní změně našich představ přispěla 260 milionů let stará fosilie, našel jí osmiletý capart.

...aneb Hurikán, který zahubil tisíce centrosaurů