…aneb Dva nové výzkumy, které stojí za zmínku

…aneb Ještě jednou k rekordnímu predátorovi

…aneb Představuje se megalosauroid s neohrabaným jménem

Žádný druh netrvá věčně. Ani ten náš určitě nebude. Britští matematici vyčíslili pravděpodobnost, s jakou lidstvo vymře kvůli „přirozeným příčinám“, tedy kvůli asteroidům, supervulkánům nebo něčemu podobnému.

…aneb Představení jednoho z nejmenších a nejstarších rohatých dinosaurů

…aneb Představení nejslavnějšího patagonského forusracida

…aneb Představení hvězdy filmu Cesta do pravěku

…aneb Pár vět o druhohorním „koupání“

…aneb Představení slavného ceratopsida

…aneb Historie prvního tyranosauřího obratle

…aneb Extrémně dlouhý krk jako šnorchl?

…aneb Pár vět o druhém historicky popsaném dinosaurovi

Gail Bradbrooková říká, že nápad založit Extinction Rebellion dostala, když byla zdrogovaná, tedy pod vlivem psychedelik. Dnes volá po tom, aby se rebelové masivně zfetovali halucinogenními látkami. Což mnohé vysvětluje. Bradbrooková věří, že „Zabíjíme život na Zemi, jsme uprostřed šesté vlny masového vymírání a je možné, že lidstvo vyhyne.“ To si opravdu může myslet jen někdo, kdo je na tripu.

…aneb Co víme o „dvojitém trámu“

…aneb Filmová legenda odhalena

Aneb Skutečně se nad pozdní křídou rozléhal řev?

…aneb Pár vět o druhu Janenschia robusta

…aneb Ještě jednou k sérii stop z Wyomingu

Geologická historie naší planety je sice z lidského úhlu pohledu velmi dlouhá a pozvolná, to ale neznamená, že by byla méně dramatická a divoká. Tektonické desky majestátně plují po nezměrném oceánu roztavených hornin a srážejí se s neuvěřitelnou silou. K nebi při tom rostou nová pohoří a staré kontinenty mizí v hlubinách, kde jejich pozůstatky spočívají dodnes.

…aneb Představuje se Magyarosaurus dacus

Z ostatků plaza nalezených v Severní Americe paleontologové usoudili, že jde o dosud neznámý druh pterosaura z doby křídy. Dostal jméno Cryodrakon boreas.

…aneb Představuje se Kamuysaurus japonicus

…aneb Ještě jednou k otázce ptačího původu

Tým patologů a biologů z Missouri, Ohio a Floridy odhalil, že „tyranský královský ještěr“, prohánějící se před 67 miliony let Amerikou, si v případě potřeby uměl chladit a ohřívat mozek. I toto jeho anatomické vylepšení mu nejspíš dopomohlo získat pozici vrcholového predátora a trůn krutovládce souše pozdní křídy.

…aneb Krátce o genetické informaci z druhohor

Jurské sedimentární horniny z okolí Brna odkrývají další ze svých úžasných tajemství. Vyšla první publikace věnovaná v současnosti probíhajícímu výzkumu velkých mořských plazů, jež žili před přibližně 160 miliony let v mělkých vodách severní Tethydy. Práce vznikla ve spolupráci s Jakubem Březinou a Gabrielou Calábkovou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Moravského zemského muzea v Brně a vyšla v tamějším odborném časopise Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae.

…aneb Krátce k příčinám dinosauřího gigantismu

…aneb Představuje se stegosaur Adratiklit boulahfa

…aneb Malý článek o velkých výročích

…aneb Představení slavného jurského teropoda

Ve spodním miocénu žili na Novém Zélandu papoušci vysocí jeden metr. Museli to být pozoruhodní společníci. Nový Zéland byl tehdy zvláštní ptačím světem, v němž ptáci obsadili role vrcholových predátorů i velkých býložravců.

…aneb Představuje se Turanoceratops

…aneb Představuje se Vespersaurus

Grónsko přišlo za jediný den o 11 miliard tun ledu. Může za to hrozitánská porucha klimatu známa také jako „léto“. Bude-li klimatická krize pokračovat tímto tempem, Grónsko ztratí za 12 let polovinu ledového příkrovu. Totiž za 12 500 let, pardon.

…aneb Představuje se Ostafrikasaurus

Kdo by nechtěl mít v laborce Slunce? Na americké University of Wisconsin-Madison si postavili umělé Slunce, které simuluje magnetická pole Slunce a chování plazmatu. Na mini Slunci studují vznik a chování slunečního větru.

…aneb Trocha fascinující statistiky

…aneb Největší úspěchy posledních padesáti let dinosauří paleontologie

…aneb Pár vět o ekosystémech „asijského T. rexe“

…aneb Představuje se jediný známý sauropod z Chorvatska

Detailní výzkum radioaktivity dávných hornin prozradil, že Země možná měla kontinenty již před 4 miliardami let. Tehdejší kontinentální kůra ale nejspíš zmizela téměř beze stopy, kvůli obsahu radioaktivních látek, které ji zahřívaly.

Nález femuru opeřence v jeskyni Taurida podal svědectví o tom, že v pleistocénu se i náš kontinent chlubil dvounohými monstry velikosti ledního medvěda. Vědci jim dali jméno Pachystruthio dmanisensis.

…aneb Malé ohlédnutí za cestou do Montany

…aneb Představuje se Tianyulong

…aneb Představení obřího čínského teropoda

…aneb Nedostižný rekordman nebo pouhá chiméra?

…aneb Představuje se Torvosaurus

…aneb Představuje se Camarasaurus

…aneb Deinonychus v plné síle

…aneb Opět trocha statistiky