Zeptejte se svého kněze 8: Rozhovor s Rostislavem Klimtem  
Pan Rostislav Klimt jako jediný odpověděl na výzvu, kterou jsem uvedl na začátku série těchto článků, a rozhodl se se mnou udělat rozhovor.

JŠ: Můžete nám o sobě něco říct? Kde a kdy jste studoval a kde kážete a čím se zabýváte?

 

Jsem to, čemu se dříve říkalo Písmák a ještě dříve Zákoník (ano, to jsou ty negativní postavy z Bible :)) a příležitostně kážu ve sboru Apoštolské církve v Prostějově (AC Prostějov).

 

JŠ: Sdělil jste mi, že teologicky vzdělaní lidé nemají zájem dělat rozhovor pro média s někým zaujatým, jako jsem já. Přitom čtenáři ukazují, že je právě tento druh rozhovoru zajímá. Například rozhovor s doktorem teologie Hoškem si přečetlo už přes 125 tisíc lidí. Proč podle Vás o tyto rozhovory nemají teologicky vzdělaní lidé zájem? A co naopak vedlo Vás k tomu, abyste redakci Osla kontaktoval s nabídkou k rozhovoru?

 

RK: Nezájem pramení ze špatných zkušeností. Je lépe mluvit k lidem, kteří nás chtějí poslouchat a ne se vnucovat všem. Házení hrachu na stěnu nikdy nebylo příliš efektivní počínání. Celkem mě překvapilo, že Osel opustil vědecké zaměření zveřejněním série Vašich článků, reagoval jsem tedy na Váš zájem.

 

Kreacionismus paradoxně vyžaduje o mnoho řádů rychlejší průběh evoluce: V pár tisíci letech od potopy světa se musely ze zachráněných druhů vyvinout miliony nových druhů živočichů a rostlin a dostat se na současná místa výskytu.
Kreacionismus paradoxně vyžaduje o mnoho řádů rychlejší průběh evoluce: V pár tisíci letech od potopy světa se musely ze zachráněných druhů vyvinout miliony nových druhů živočichů a rostlin a dostat se na současná místa výskytu.

JŠ: Já jsem zaujatý také na základě předchozích zkušeností, ale téma víry jsem nezavrhl a stále mě zajímá, protože ovlivňuje životy mnoha lidí. Myslím si, že veřejné rozhovory jsou důležitý zdroj informací. Pan Marek Vácha říká, že lidé si stále myslí, že věda je v rozporu s vírou a dodává, že toto je velký omyl. Já tvrdím, že víra v rozporu s vědou je a že to je fakt. Rozpor mezi vědou a vírou nevidím jen u striktně agnostického deismu, ke kterému se hlásí jen velmi malá část populace. Jak se k rozporu vědy a víry stavíte vy?

 

 

RK: Jistý rozpor vědy a víry zde je, ovšem někteří považují vědu za specifický druh náboženství, což by vysvětlovalo určité nepřátelství vědy k ostatním náboženstvím. Úskalí těchto rozhovorů často je, že jeden mluví o koze a druhý o voze. Konfrontace bez snahy o porozumění k ničemu nevede.

 

JŠ: Je podle Vás dobré odmítat nabídky k rozhovoru, když přicházejí od člověka s opačným názorem?

 

RK: K pluralitě názorů patří i svoboda své názory neprezentovat.

 

JŠ: Kde podle Vás dochází k rozporu mezi vědou a vírou u Apoštolské církve?

 

RK: My věříme, že Bůh existuje a Bible že je Boží slovo. Věda ovšem žádá důkazy a ty Bůh odmítá dát těm, kdo v něho nevěří. Bůh nehodlá přinutit lidi k víře v něj tím, že by o své existenci poskytl důkaz. Respektive zatím ne.

 

JŠ: Otázku existenci Boha teď nechme stranou. Vy tedy věříte, že třeba pět knih Mojžíšových napsal Mojžíš? Nebo že apoštolové byli autory evangelií? Odmítáte lingvistickou analýzu původních biblických textů a určování jejich stáří a přiřazování jednotlivých textů k autorům? A pro úplnost – věříte, že život a jednotlivé skupiny organismů byly stvořeny?

 

RK: Kdo fyzicky knihy napsal, není až tak podstatné. Používáme terminus technicus “Bohem inspirované slovo”, to znamená, že pisatelé psali, co jim Bůh sděloval nebo ukázal, ovšem popisovali to svými slovy. Na výsledek to nemá vliv. Závěrečná otázka je trochu impertinentní. Pokud věříme, že Bible je Boží slovo, musíme věřit, že život byl stvořen, tak jak je psáno. Bůh nedokáže lhát.

 

JŠ: To, že Bůh nedokáže lhát, je skutečně v bibli uvedeno na více místech. Ale v bibli je také uvedeno na více místech, že Bůh přinutil lidi ke lhaní nebo lidi nechal uvěřit lži:

A nyní, hle, Hospodin dal zrádného ducha do úst všech těchto tvých proroků. Hospodin ti ohlásil zlé věci. (1. Královská 22:23 a to samé 2. Paralipomenon 18:22)

Říkám: „Ach, Panovníku Hospodine, podvedl jsi tento lid i Jeruzalém. Řekl jsi: ‚Budete mít pokoj,‘ a zatím meč pronikl až k duši.“ (Jeremjáš 4:10)

A v Novém zákoně:

Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. (2. Tesalonickým 2:11)

Omlouvám se za další impertinenci, ale jste si jistý, že Bůh z nějakého důvodu neklamal i autory bible? Věříte třeba i tomu, že při ukřižování Ježíše mnozí mrtví vstávali z hrobů a chodili ulicemi, jak to tvrdí Matouš (27:52-53)? Podle nekanonických písemností to bylo až 12.000 mrtvých, kteří přišli z Hádu a na zemi pobývali 40 dnů, než potom s Ježíšem vstoupili do nebe. Myslíte, že by si toho Římané nevšimli? Proč tuto událost nepovažoval žádný z dalších autorů Nového Zákona jako hodnou k zaznamenání?

 

"Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka." Exodus 12:29. (Kredit: Charles Sprague Pearce)
"Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka." Exodus 12:29. (Kredit: Charles Sprague Pearce)
Bůh zabíjel egyptské prvorozené, protože Faraon, odmítl nechat Izraelce jít. Zajímavé je, že faraon neměl na výběr, protože mu Hospodin opakovaně zatvrzoval srdce pokaždé, když jej Mojžíš žádal o propuštění (Exodus 9:12, 10:20, 10:27 a 11:10).

RK: To je to, o čem mluvím. Pisatelé zaznamenávají smysl Božích slov svými slovy. Bůh nemůže nikoho přinutit lhát, stvořil nás jako bytosti se svobodnou vůlí, schopné mu i odporovat. Jediné, co může Bůh udělat, je odtáhnout od nás svoji ochrannou ruku a vystavit nás působení klamu. Klam ovšem nepochází od Boha, je to Boží absence, protože Bůh je Pravda, není schopný klamu.

 

Kolik lidí vstalo  s Ježíšem z mrtvých, nevím, osobně pochybuji, že jich bylo tolik. Evangelisté popisovali události každý ze svého úhlu pohledu, zaznamenali to, co považovali za podstatné.

 

JŠ: Zná Bůh budoucnost lidstva? Ví Bůh, co budu mít zítra k večeři?

 

RK: Budoucnost lidstva je popsaná v Bibli, zná ji tedy nejen Bůh. Bůh ví, i co budete mít zítra k večeři, což ovšem neznamená, že nemáte svobodnou vůli. Vysvětlení tohoto paradoxu zatím bohužel přesahuje intelektuální schopnosti lidstva, nicméně je to tak.

 

 

 

JŠ: Kolik lidí na světě sdílí Vaši víru, že bible je slovo Boží a celá pravdivá?

 

RK: Nemám tušení, musel bych vyhledat nějaké statistiky. Obecně by to měly být všechny církve označované jako Letniční nebo Charismatické, nevylučuji i další. I u nás je jich mnoho.

 

JŠ: Letniční církve (Pentacostalismus) mají dohromady údajně populaci přes 580 miliónů lidí (necelá třetina křesťanů).

Jaký je podle Vás trest pro lidi, kteří odmítnou uvěřit, že bible je pravdivá? Například já znám bibli celkem podrobně, ale nejsem schopný ji uvěřit kvůli tomu, že je z mého pohledu plná rozporů jak sama se sebou, tak s realitou. Podle mě Ježíš, pokud existoval, tak byl maximálně (na tu dobu) pokrokový filozof.

 

RK: Trestem pro lidi nevěřící v Boha bude absence Boží přítomnosti. Bůh nehodlá trávit věčnost s těmi, kdo ho nemilují.

 

JŠ: Bůh dopředu věděl, že lidé se dopustí skutků, které povedou k jeho rozhněvání a následné potopě, ale přesto je takové udělal?

 

RK: Neměl jinou možnost. Bůh hledá naši lásku a láska se nedá vynutit. Součástí toho, že někoho milujete je i to, že vás může zranit a zklamat vás. Láska není bez svobody a svoboda znamená i riziko vzpoury. Bůh věděl, že nezíská lásku všech, ale udělal to kvůli lásce těch, kdo ho milují.

 

JŠ: Takže Bůh stvořil celý vesmír proto, aby na jedné z planet dal život bytostem, které ho budou milovat a se kterými bude trávit věčnost (i když dopředu přesně ví, co se na té věčnosti odehraje). Když budeme ale brát bibli doslovně, tak ty, jež ho nemilují, tak utopí, sešle na ně morové rány, nechá je povraždit svým vybraným národem anebo je na věčnost uvrhne do pekla. Tato láska mi podobně jako kombinace svobodné vůle a Boží vševědoucnosti připadne nepochopitelná.

 

„Udělám mu nabídku, jakou nebude moci odmítnout.“
„Udělám mu nabídku, jakou nebude moci odmítnout.“ 
Pentacostalismus nás učí, že všichni máme svobodnou volbu: buď uvěříme v Boha, nebo strávíme věčnost v pekle.

RK: Chápu, že to nechápete, lidé nemají intelektuální kapacitu na to, aby pochopili Boha. Bůh nesesílá na lidi mor ani jiné věci, pouze jim může odejmout svoji ochranu, nechat je napospas zlu, proto je následně postihnou ty věci. Pro neznalého to nicméně může vypadat, jako že to způsobil Bůh.

 

 

JŠ: Z toho, co říkáte, to beru, že Bůh je takový velký šéf, kterého když člověk nemá rád, tak se od něj Bůh odvrátí a zlo, které předtím stvořil, člověka zničí. Bůh má ale čisté ruce (až na některé případy, kdy se rozhodl zničit lidský život sám, nebo při sázce s ďáblem v případě Joba).

 

RK: Bůh nemůže stvořit zlo, Bůh je Dobro a zlo je Boží absencí. Vy byste chtěl trávit život s někým, kdo Vás nenávidí? Ale chcete to po Bohu? V Jobově případě nešlo o žádnou sázku, šlo o ten samý případ, jako byl strom v Edenu.

 

JŠ: Proč hned nenávidí? Já pouze velmi pochybuji o existenci jakéhokoliv božstva popsaného člověkem. Já bych nechtěl žít s někým, koho jsem stvořil, ale vzhledem k tomu, že člověk nemůže chápat Boží psychologii, tak tato otázka mi přijde zbytečná.

Když jste mi psal, tak jste říkal, že byste rád uvedl na pravou míru to, co píšu. Co Vám přišlo jako nejvíce chybné tvrzení z toho, co jste četl?

 

RK: Máte svobodu pochybovat, o čem chcete, máte na to celý život. Svoboda přináší také odpovědnost za vlastní osud – to, co bude s Vámi po smrti, je jen na Vás. A pokud v posmrtný život nevěříte, tak se tím nemusíte trápit:) Máte děti? Já mám svoje děti rád a rád s nimi žiju, přestože jsem je tak nějak s manželkou stvořil:) Nepamatuju se, že bych Vám psal něco o uvádění na pravou míru, ani moje mailová historie mi nic takového neukazuje. Vzhledem k objemu Vašich článků by to ani nebylo možné.

 

 

 


 

„Neviditelný růžový jednorožec mi přikazuje nosit ponožky v sandálech. Zpochybnění tohoto přikázání uráží mého Boha! A vůbec máte snad důkaz, že neexistuje?!“
„Neviditelný růžový jednorožec mi přikazuje nosit ponožky v sandálech. Zpochybnění tohoto přikázání uráží mého Boha! A vůbec máte snad důkaz, že neexistuje?!“

Tento rozhovor upozorňuje na fakt, že mezi vírou a vědou rozpor je, ať už pánové Vácha a Grygar (například zde a zde) tvrdí opak sebečastěji. Některé formy víry odporují vědeckému poznání více, jiné méně. Dobře to shrnuje pan František Houdek (Vesmír). V některých případech musí člověk popřít vědecké důkazy, aby mohl uvěřit v pravdivost některé z forem víry. Faktem je, že lidí popírajících některé z vědeckých zjištění kvůli své víry je většina na světě. Na druhou stranu platí, že některé formy víry (častěji deistické než teistické) nevyžadují popření vědeckých důkazů. Ale je třeba uvést, že i agnostický deismus odporuje vědecké metodě, když už ne konkrétním vědeckým zjištěním: Hypotézu o existenci nedefinovaného boha, pro kterého neexistují žádné důkazy, můžeme vyloučit s odkazem na Occamovu břitvu, podobně jako víru v existenci neviditelného růžového jednorožce, nebo hypotézu o existenci čajového servisu na orbitu mezi Marsem a Zemí. Navíc důkazní břemeno vždy leží na člověku, který předkládá pozitivní tvrzení: když mi někdo řekne, že kolem Jupiteru obíhá balíček solených arašídů, tak je jeho povinností mi to dokázat a ne mou povinností to vyvracet.

 

 

Neboť, hle, on je tvůrce hor a stvořitel větru, oznamuje člověku, co má na mysli, působí úsvit i soumrak, šlape po posvátných návrších země. Jeho jméno je Hospodin, Bůh zástupů.“ Ámos 4:13

 

Má pozice je, že nevím, PROČ tady jsem, ale hledání odpovědi je zajímavé i kdyby se časem ukázalo, že tato otázka je nesmyslná, podobně jako se například ptát PROČ tady jsou hory (nad rámec geologického vysvětlení JAK hory vznikly).

Pozici mnohých věřících vidím tak, že zcela jasně vědí, proč tady jsou a jaký má život smysl a mají mindráky z toho, že mnohé z jejich dogmatických vysvětlení jsou vytlačovány objektivním poznáním reality (včetně víry v existenci nesmrtelné duše, jak uvádím v prvních třech dílech této série).

Víru chápu jako snahu lidí mít v životě jistotu a mít dobrý pocit z ukojené zvědavosti. Proto je pochopitelné, že se lidé snaží vyvracet vědecké fakta, případně o tomto tématu takticky mlčet. Jde jim o jejich psychologické pohodlí, které je pro ně důležitější, než poznání reality. To, že chápu motiv těchto lidí, ale neznamená, že chci žít ve společnosti lidí, která odmítá realitu a nahrazuje ji nejrůznějšími legendami, na nichž (částečně) staví své rozhodování.

 

Stále platí výzva, že mám zájem o nemoderovaný rozhovor s jakýmkoliv knězem, farářem či pastorem. Setkat se můžeme po domluvě kdykoliv, ať už online, nebo osobně. Tento rozhovor s panem Klimtem jsme udělali během jednoho dne v písemné formě. (Příště bych uvítal spíše ústní rozhovor – zabere to oběma stranám méně času).

Rozhovor s panem Markem Orko Váchou, který jsme začali začátkem dubna, stále ještě není pro zaneprázdněnost pana Váchy dokončen, ale teď mi opětovně přislíbil, že si najde více času, takže už to snad brzy dotáhneme do konce.

 

Zeptejte se prosím svého kněze, jestli je dobré o víře přemýšlet a jestli je dobré o víře komunikovat s nevěřícími (což jistě přináší spoustu podnětů k přemýšlení na obou stranách). Pokud bude souhlasit, zeptejte se ho, zda by měl zájem o rozhovor se mnou (okruhy témat naznačuje série mých článků). Pokud by neměl zájem, tak se ho zeptejte proč a jeho odůvodnění zašlete do redakce. Pokud by zájem měl, tak následný rozhovor umístíme zde na stránkách osel.cz, nebo na jiné frekventované místo na internetu a na osel.cz dáme aspoň link (a samozřejmě může být přetištěn i kdekoliv jinde).

 

Podle mě je škoda, když kazatelé využívají svobody své názory na některá témata neprezentovat a zabrání tak většinové společnosti tyto jejich názory poznat…

 

V příštím díle se podrobněji podívám na sekulární vysvětlení okolností vzniku biblického desatera, o kterém jsem psal minule (a celkově knihy Exodus).

 

Autor: Jan Špaček
Datum: 17.07.2015
Tisk článku

František Reyl - Havel Matěj O.
 
 
cena původní: 239 Kč
cena: 201 Kč
František Reyl
Havel Matěj O.
Související články:

Zeptejte se svého kněze 1: Vznik duše     Autor: Jan Špaček (31.03.2015)
Zeptejte se svého kněze 2: Velikonoční speciál     Autor: Jan Špaček (06.04.2015)
Zeptejte se svého kněze 3: Neurobiologie a duše     Autor: Jan Špaček (15.04.2015)
Zeptejte se svého kněze 4: Duše na věčnosti     Autor: Jan Špaček (29.04.2015)
Zeptejte se svého kněze 5: Reakce čtenářů na články o duši     Autor: Kolektivní práce (10.05.2015)
Zeptejte se svého kněze 6: Chyba v Pascalově sázce     Autor: Jan Špaček (20.06.2015)
Zeptejte se svého kněze 7: Desatero Božích přikázání     Autor: Jan Špaček (06.07.2015)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace