Pavel Koten

Po 12 letech a 9 miliardách kilometrů skončila pouť kosmické sondy Stardust Sluneční soustavou. Během své aktivní činnosti navštívila jeden malý asteroid a dvě komety, přičemž ještě stihla na Zemi dopravit prachové částice uvolněné první z nich.

Poprvé v historii kosmických letů obíhá kolem Merkuru sonda vyslaná ze Země. Americký Messenger vstoupil na oběžnou dráhu planety 18. března. Detailní průzkum jedné z nejbližších ale také nejméně poznaných planet může začít.

Jupiter má sice dost měsíců, ale v polovině minulého století měl ještě jeden navíc. V roce 1949 zachytil kometu Kushida-Muramatsu, které se ale po dvanácti letech podařilo uniknout. Vyhnula se tak osudu jiných těles, které na Jupiter nakonec dopadly.

Australský amatérský astronom zaznamenal v blízkosti jižního pólu Jupitera neobvyklou skvrnu. Posléze se na tento úkaz zaměřily i velké dalekohledy. Vše nasvědčuje tomu, že největší planeta Sluneční soustavy byla zasažena asteroidem nebo kometou.

Když se raketoplán Atlantis v úterý oddělil od Hubbleova kosmického dalekohledu, zanechal za sebou v podstatě zcela novou observatoř. Opravený a upravený teleskop v celé řadě parametrů převyšuje původní přístroj vypuštěný do vesmíru před 19 lety.

V říjnu loňského roku se Země srazila s malým asteroidem, který byl objeven pouhých 19 hodin před dopadem. Kosmické těleso explodovalo 37 km nad zemským povrchem. Vědcům se podařilo v súdánské poušti nalézt množství malých meteoritů, pozůstatků této exploze.

V souhvězdí Pravítka pozorují astronomové velmi zvláštní objekt, který opakovaně ale nepravidelně vybuchuje v gama i rentgenovém záření. Jedná se o pozůstatek hvězdy disponující extrémně silným magnetickým polem.

Družice OCO měla za úkol přesně měřit množství oxidu uhličitého v celosvětovém měřítku. Vědci si od tohoto projektu slibovali, že budou schopni detailně mapovat přírodní i umělé zdroje tohoto skleníkového plynu i místa, kde se naopak ukládá. Dnešní start družice do vesmíru byl bohužel neúspěšný.

V noci z 23. na 24.února bude nejlepší doba na pozorování poměrně jasné komety Lulin. Při pohledu na tmavou, nepřesvětlenou oblohu by měla být vidět i pouhým okem.

Astronomové zaznamenali spektrum exploze supernovy, která vybuchla před více než 400 lety. Podařilo se jim totiž detekovat její záření odražené od vzdálenějšího oblaku mezihvězdného prachu. Díky tomu mohli studovat vlastnosti supernovy, přestože nebyli jejími očitými svědky.ˇ

Hned trojici obřích planet přímo zahlédly pozemské dalekohledy v okolí hvězdy HR 8799. Mají hmotnosti 10, 10 a 7 Jupiterů. Zdejší planetární systém zatím nejvíc ze všech dosud objevených připomíná Sluneční soustavu.

Kosmický dalekohled zaznamenal v přímém viditelném záření planetu o hmotnosti tří Jupiterů obíhající kolem blízké hvězdy Fomalhaut. Na snímcích pořízených s odstupem 21 měsíců je jasně patrný posun planety na oběžné dráze kolem hvězdy.

Týden poté, co se naposledy ze severních plání Marsu ozvala sonda Phoenix, NASA prohlásil výpravu za ukončenou. Stále kratší den a zvířený prach v atmosféře způsobily nedostatek energie pro další kosmického průzkumníka. Přesto lze výpravu považovat za velmi úspěšnou.

Dva a půl týdne po startu ze Země opustila indická kosmická sonda Chandrayaan 1 gravitační nadvládu naší planety a stala se oběžnicí Měsíce. Doplnila tak čínského a japonského robota, kteří zde již delší dobu pracují.

Za pomoci kosmického dalekohledu odkryli astronomové závoj skrývající blízkou galaxii, aby pod ním odhalili mladé hvězdy. Ty se začaly tvořit jako důsledek kosmické srážky dvou galaxií.

Zhruba měsíc po selhání jedné součásti řídícího systému se podařilo znovu zprovoznit Hubbleův kosmický dalekohled. Nicméně jeho budoucnost je momentálně nejistá a plánovaná servisní výprava se opět odkládá.

Velmi jasný meteor zazářil v ranních hodinách nad severním Súdánem. To by nebylo nic zase až tak neobvyklého. Ale v tomto případě se vůbec poprvé podařilo astronomům takový úkaz předpovědět.

Zcela nová raketa Falcon 1, vyvinutá ze soukromých zdrojů, úspěšně odstartovala do Vesmíru a dosáhla oběžné dráhy. Měla by se stát mezikrokem pro vývoj silnější rakety Falcon 9, jež by mohla v budoucnosti vynášet náklady i astronauty ke kosmické stanici.ˇ

A pro sondu Phoenix to znamená souboj s neúprosným časem. Na severní polokouli se blíží zima, a tak chtějí vědci ze sondy dostat co možná nejvíce dat ještě předtím, než ji sevře a zahubí ledový krunýř.ˇ

Na snímcích hvězdy vzdálené 500 světelných roků našli vědci možnou planetu. Pokud by se její existence skutečně potvrdila, byla by poměrně velkou výzvou pro modely vzniku planet, protože leží příliš daleko od mateřské hvězdy.ˇ

Jeden z nejjasnější záblesků gama záření pozorovaný před půl rokem přinesl překvapivá zjištění. Odehrál se dávno v minulosti ještě před vznikem Sluneční soustavy. A mířil přesně přímo na nás!

Nejnovější pozorování umožnila významně zmenšit nepoznanou oblast kolem středu naší Galaxie, kde by se měla nacházet gigantická černá díra. Zároveň se vědcům podařilo ji zvážit. Předpokládá se, že už jenom otázkou několika let, než se podaří ji definitivně odhalit.

Do krátkého seznamu zblízka prozkoumaných planetek přibyl díky kosmické sondě Rosetta nový přírůstek. Jedná se o asteroid Steins, který patří k poměrně vzácnému typu E. Sonda se k němu 5. září přiblížila na pouhých 800 kilometrů.ˇ

Studie trpasličích galaxií, které sousedí s Mléčnou dráhou, ukázala překvapivé výsledky. Ač se jasnosti těchto galaxií výrazně liší, jejich hmotnosti jsou zhruba stejné. To by mohlo znamenat, že existuje jistá minimální hmotnost, kterou mohou galaxie mít.ˇ

Nejnovější kosmický dalekohled GLAST vypuštěný do vesmíru před více než dvěma měsíci má za sebou úspěšné období testování. Nyní vědci zveřejnili jeho první pozorování vesmíru v oboru gama záření. Dalekohled byl rovněž přejmenován na počest fyzika Enrica Fermiho.

Ve vzdálenosti 24 astronomických jednotek byla objevena obří kometa. K nám se už ale více nepřiblíží, právě je v místě „otáčky“ na své extrémně protáhlé dráze kolem Slunce. Mohlo by se jednat o prvního známého člena vnitřního Oortova oblaku.

Podrobná analýza rychlostí hvězd v Mléčné dráze odhalila hned 11 až dosud neznámých hvězdných proudů. Tyto proudy přinášejí důkazy o dramatické historii naší Galaxie, protože byly s největší pravděpodobností vytrženy z trpasličích galaxií, jež Mléčná dráha pohltila.

Jedna z vůbec nejjasnějších nov poslední doby, která vloni vybuchla v souhvězdí Lodní zádi, nebyla překvapivě vůbec pozorována během maxima jasnosti. Její existence byla zaznamenána až o několik měsíců později rentgenovou družicí Newton.

Před tisíci lety se na obloze objevila jedna z nejjasnějších supernov zaznamenané historie. Nyní se na její pozůstatek zaměřil Hubbleův kosmický dalekohled aby odhalil jemné struktury mlhoviny vytvarované rázovou vlnou exploze.

Americký raketoplán Discovery se v sobotu pozdě v noci vydal na další výpravu k Mezinárodní kosmické stanici, aby k ní dopravil především obří japonskou laboratoř Kibo. Při startu byl také poprvé použit zcela nový typ externí palivové nádrže, u kterého by mělo být významně omezeno odpadávání izolační pěny.

Astronomové objevili pulsar, který se vymyká až dosud známým představám o této exotické třídě hvězd. Tento exemplář nejenže neobíhá kolem obří hvězdy jak je zvykem, ale i jeho oběžná dráha je neobvyklá.

Pozorování na rentgenových a rádiových vlnových délkách provedená v odstupu více než 20 let pomohla astronomům odhalit nejmladší dosud známou supernovu v naší Galaxii. Supernova vybuchla před 140 roky, ale při pohledu ze Země nebyla pozorovatelná, protože ji zakryla hustá mračna prachu a plynu ve směru galaktického centra.

Automatická nákladní loď nesoucí jméno slavného spisovatele sci-fi se ve čtvrtek odpoledne přiblížila a posléze spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí. Manévr proběhl velmi hladce bez jakýchkoliv komplikací.

Kdybychom byli schopni vidění v oboru gama záření, zjistili bychom, že vesmír není až tak poklidné místo, jak se nám na první pohled zdá. Tajemství bouřlivých procesů, ke kterým v něm dochází, je připravena odhalit nová gama observatoř GLAST. Krom jiného má políčeno také na záblesky gama záření.

Nosná raketa Ariane vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Jules Verne, první ze série automatických lodí, které budou sloužit k zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Jules Verne je dosud největší a nejsložitější kosmickou lodí vyvinutou v rámci ESA.

Povrch Marsu se na první pohled zdá být neměnný. Nicméně i zde se občas odehrávají rychlé změny. Kamera sondy MRO jen před několika dny zaznamenala laviny v blízkosti severního pólu planety.

Laboratoř Columbus, dosud největší příspěvek ESA k Mezinárodní kosmické stanici, se vydala do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Start se podařilo uskutečnit hned na první pokus navzdory nepříznivé předpovědi počasí.

Dvěma neobvyklým hvězdám by některé jejich pozemské kolegyně mohly tiše závidět. Vypadají velmi mladě, dokonce se zdá, že by se u nich mohly vytvářet nové planety. Přesto je jejich stáří poměrně vysoké.

Velmi neobvyklý pohled se naskytl astronomům, kteří pomocí Hubbleova dalekohledu zkoumali galaxii v souhvězdí Lva sloužící jako gravitační čočka. Místo jednoho prstence spatřili dva, což znamená, že pozorují hned trojici galaxií, které shodou okolností leží téměř v přímce.

Americký Mariner 10 prolétl v letech 1974 a 1975 třikrát kolem Merkura a zaznamenal necelou polovinu jeho povrchu. Na snímky zbývající části si astronomové museli počkat několik desetiletí.

Nepatrná skvrna, která se objevila na Slunci 4. ledna, by za normálních okolností příliš rozruchu nevzbudila. Během tří dnů zmizela, nicméně pro sluneční fyziky byla signálem o počátku dalšího slunečního cyklu.

Gigantická černá díra v jádře kvasaru. I hubené galaxie uživí obří černé díry. Středně těžké černé díry se potulují po Galaxii. To je jen některé z aktuálních novinek ze světa těchto kosmických útvarů.

Pracovníci NASA představili podrobnější plány letu raketoplánu Atlantis, jehož cílem bude Hubbleův kosmický dalekohled. Pátá servisní výprava se uskuteční v druhé polovině letošního roku a pokud bude úspěšná, zanechá za sebou přístroj, který bude nesrovnatelně lepší než dalekohled vynesený do vesmíru před 18 lety.

Hned dvě komety jejichž jasnost je na hranici viditelnosti pouhým okem jsou nyní pozorovatelné na noční obloze. Kromě „staré známé“ komety Holmes je tu také kometa Tuttle, která na Nový rok prošla blízko Země.

V blízkosti hvězdy TW Hydrae staré pouhých 10 miliónů let byla nalezena planeta. Tento objev má poměrně dalekosáhlé důsledky. Pozorování totiž ukazují, že protoplanetární disky se právě během takového období jednoduše rozplynou.

Naše planeta je za celý rok Slunci nejblíže hned 3. ledna. Pohled na stupnici teploměru tomu ovšem rozhodně neodpovídá. Jak je to možné?

Astronomové objevili malou planetku, která na počátku listopadu v relativně malé vzdálenosti minula Zemi. Zatímco naše planeta v ohrožení nebyla, existuje nenulová pravděpodobnost, že se planetka na konci ledna srazí s Marsem.

Částice kosmického záření s těžko představitelnými energiemi jsou s největší pravděpodobností produkovány v těsné blízkosti gigantických černých děr uvnitř galaxií. Směr, ze kterého k Zemi dorazily, totiž často odpovídá právě polohám známých aktivních galaktických jader.

Raketoplán a jeho sedmičlenná posádka se po 15 dnech bezpečně vrátily zpět na Zemi z náročné výpravy k Mezinárodní kosmické stanici. Během letu nejenže k ní připojily další modul, ale také provedly bezprecedentní opravu roztrženého solárního panelu.

Supernovy typu Ia jsou považovány za standardní svíčky ve vesmíru, protože jejich absolutní jasnost je vždy stejná. V loňském roce ale vybuchla ve vzdálené galaxii supernova, u které toto neplatilo. Nyní astronomové zjistili, že se ve skutečnosti jednalo o kolizi dvou hvězd na konci hvězdného života.