Pavel Koten

Pro většinu pozorovatelů to byla neviditelná kometa. Od svého objevu v roce 1892 byla spatřena pouze při několika obězích kolem Slunce. To se ale nyní dramaticky změnilo. Kometa Holmes zjasnila miliónkrát a je viditelná na noční obloze i pouhým okem.

Raketoplán Discovery včera odstartoval k další konstrukční výpravě Mezinárodní kosmické stanice. Zatímco jeho posádce velí Pamela Melroy, velitelkou kosmické stanice je Peggy Whitson. Raketoplán na ISS dopraví spojovací uzel Harmony, ke kterému budou během následujících letů připojeny další evropské a japonské laboratorní moduly.

Osm let práce na oběžné dráze, více než 36 tisíc hodin pozorování 2800 objektů ve vesmíru. To je závěrečná bilance družice FUSE zkoumající vesmír v ultrafialovém světle. Činnost úspěšné družice byla před několika dny definitivně ukončena.

Černá díra o hmotnosti 16 sluncí? Podle současných modelů vývoje hvězd by takový objekt neměl vůbec existovat. Astronomové jej však objevili v blízké galaxii M33 jakožto součást těsné dvojhvězdy.

15. října 1997 odstartovala ze Země kosmická sonda Cassini. Po dlouhé cestě Sluneční soustavou dorazila v červenci 2004 k planetě Saturn, kterou dodnes obíhá a neustále nás zásobuje novými snímky a dalšími daty o fascinujícím světě této planety, jejích prstencích a rozmanitých měsících.

Japonská kosmická sonda Kaguya vstoupila na počátku října na oběžnou dráhu kolem Měsíce. V následujících dnech uvolnila na samostatné dráhy dvojici maličkých sond, které ji pomůžou detailně zmapovat gravitační pole našeho souputníka.

Enckeova kometa se letos v dubnu nacházela v blízkosti Slunce, ze kterého se náhle uvolnil obrovský oblak elektricky nabitého plynu. Poté, co zasáhl kometu, doslova urval a odfoukl její ohon. Vědci tuto událost zaznamenali prostřednictvím sondy STEREO, která sleduje Slunce.

Extrémně krátký ale velmi energetický záblesk byl nalezen v archivních datech rádiového teleskopu Parkes. Astronomové se nyní snaží zjistit, jakou událost se jim vlastně podařilo zachytit.

Zajímavé výsledky přinesl experiment, který byl uskutečněn v loňském roce na palubě raketoplánu Atlantis. Baktérie pěstované ve stavu beztíže se po návratu na Zemi ukázaly být odolnější než vzorek stejného druhu, který hranice zemské tíže neopustil.

Snímky kosmických sond odhalily sedm zajímavých útvarů na Marsu, které se zdají být vstupy do podpovrchových prostor. Budoucí astronauté by v nich mohli najít bezpečný úkryt nebo pátrat po stopách života.

Až doposud se zdálo, že osamocené hvězdy nalezené v mezigalaktickém prostoru, byly ze svých mateřských galaxií vyvrženy. Aktuální objev ale mění pohled na tuto problematiku. Hvězdy zřejmě mohou ve velkém množství vznikat i mimo galaxie.

Nedávno se v médiích objevily zprávy, podle kterých je kamera za 100 tisíc dolarů schopná pořídit ostřejší snímky než Hubbleův kosmický dalekohled. Toto tvrzení tak trochu připomíná reklamní triky telefonních operátorů. Ano, je to možné, ale …

O Saturnově měsíci Iapetus bylo už dříve známo, že je z jedné poloviny bílý a z druhé černý. Když ale před několika dny prolétla ve vzdálenosti jen 1600 km od něj sonda Cassini, odhalila na jeho povrchu mnohem komplikovanější struktury.

Až se za 5 miliard let stane z našeho Slunce rudý obr, planeta Země bude nejspíš touto obří hvězdou pohlcena. I když nyní ji vysvitla malá naděje. Astronomové totiž objevili planetu, jež tuto fázi hvězdného vývoje mateřské hvězdy přežila.

Poté, co přežily obří prachové bouře zuřící po řadu týdnů v atmosféře Rudé planety, oba rovery se opět rozjely ke splnění dalších úkolů. Pro Opportunity nyní konečně nastal čas pro dlouho očekávaný sestup na dno kráterů Victoria.

Nepopiratelným pánem prstenců je mezi planetami samozřejmě Saturn. Prstence mají ovšem i další planety a právě letos se pozemšťanům nabízí unikátní možnost sledovat „z profilu“ prstence planety Uran.

Astronomové objevili obrovský prostor o průměru téměř miliardy světelných roků, ve kterém se nenacházejí žádné hvězdy. Zřejmě není náhodou, že tato „díra“ ve vesmíru se polohou shoduje s „chladnou skvrnou“ v mikrovlnném záření kosmického pozadí, zaznamenanou sondou WMAP.

Vědcům se poprvé v historii podařilo detekovat neutrina s nízkou energií vycházející ze Slunce. Jejich existenci předpovídaly modely termonukleárních reakcí probíhajících uvnitř naší mateřské hvězdy, které takto získaly silnou podporu.

Astronomové objevili neutronovou hvězdu, která patří mezi nejbližší objekty svého druhu. Je také zajímavá tím, že se projevuje v rentgenovém oboru spektra a není spojena s žádným pozůstatkem supernovy či hvězdným společníkem. Takových izolovaných neutronových hvězd znají vědci zatím jenom několik.

Astronomové ji znají již více než čtyři století pod přezdívkou „podivuhodná“. A nejnovější objev ukazuje, že tuto přezdívku dostala po právu. Za hvězdou Mira se totiž táhne 13 světelných roků dlouhý ohon, podobný tomu, jaký mívají komety. Dokumentuje historii hvězdy za posledních 30 tisíc let.

Raketoplán Endeavour se vydal na cestu do vesmíru poprvé po pěti letech, během kterých prodělal rozsáhlou modernizaci. Na palubě veze další část Mezinárodní kosmické stanice, množství zásob a náhradní díly. Členem posádky je i Barbara Morgan, která na svůj let do vesmíru čekala celých 22 let.

Data získaná sondou Cassini odhalila pravděpodobný původ slaboučkého prstence G. Sonda objevila jasný, prohnutý pás materiálu, který se vyskytuje v blízkosti vnější části Saturnova prstence. Srážkami zde vzniká prach, který se postupně rozptyluje do celého prstence.

Kosmická sonda, která jako bájný pták povstala z popela neúspěšných a zrušených předchůdců, se vydala prozkoumat severní polární oblasti Marsu. Jejím úkolem je mj. zjištění, zda území s výskytem ledu je příznivé pro výskyt mikrobiologického života.

Blížící se maximum tradičního meteorického roje Perseid slibuje pěknou podívanou. Měsíc v novu nebude tentokrát vůbec rušit pozorování meteorů a tak na tmavé a jasné obloze bude možnost spatřit několik desítek meteorů za hodinu.

Zmrzlý povrch Plutonova měsíce je opakovaně pokrýván čerstvou vrstvou krystalického ledu. Ten vytváří voda z nitra tělesa, která v gejzírech prýští z puklin, rychle mrzne a „sněží“ zpět na povrch. Každých 100 000 let je měsíc pokryt kompletně novou vrstvou ledu.

Po 3,5 letech svého působení na planetě se rovery Spirit a Opportunity dostaly do zatím nejobtížnější situace, které musejí čelit.

Extrasolární planety velmi často obíhají kolem hvězd bohatých na kovy. Takové hvězdy mívají až dvakrát vyšší zastoupení kovů než hvězdy bez planet. Astronomové mají před sebou klasický problém typu – co bylo dříve, kuře nebo vejce?

Už je to více než 20 let, co dnes už téměř legendární družice IRAS uskutečnila vůbec první přehlídku oblohy v infračerveném oboru spektra. Nyní na její odkaz navázala japonská AKARI, jejíž data jsou detailnější a přesnější. Vědci mají nyní k dispozici kompletní přehled blízkých galaxií.

Přímá měření sluneční aktivity za posledních 40 let vykazují poněkud překvapivé výsledky. Od poloviny 80. let minulého století je sluneční aktivita na poklesu. Naše mateřská hvězda tak zřejmě není zodpovědná za vzrůstající teploty na Zemi.

Obří prachové bouře, které v současnosti zuří na Marsu, si vynutily omezení činnosti roverů Spirit a Opportunity, které jsou zcela závislé na sluneční energii. Druhý z roverů se přitom v těchto dnech měl pokusit o odvážný sestup na dno kráteru Victoria.

Dvojice kosmických sond, které v minulých letech už splnily své cíle a navštívily dvě různé komety, se nyní dočkala nových úkolů. Kromě pokračujícího průzkumu komet Sluneční soustavy je mezi nimi i pátrání po extrasolárních planetách.

Před 12 900 lety se v zemské atmosféře kdesi nad Kanadou rozpadla a explodoval velká kometa. Rozsáhlá území Severní Ameriky zachvátil požár, vše bylo pokryto troskami exploze a popelem. Vyspělá kultura předchůdců indiánů dnes nazývaná Clovis spěla rychle ke svému úpadku.

Studium spektra slabé hvězdy v naší Galaxii ukázalo, že tato hvězda se zformovala velmi krátce po vzniku vesmíru. Mezi hvězdami je to skutečná fosílie, zrozená na samotném počátku času na troskách vůbec prvních hvězd.

Gigantická hvězda ve vzdálené galaxii explodovala zřejmě v důsledku tzv. párové nestability, tedy přeměny záření v páry částic hmota a antihmota. Podobná hvězdná kataklyzmata byla častým jevem na počátku času a obohatila vesmír o těžší prvky.

Když před třemi desítkami let prolétla sonda Mariner 10 kolem Merkura, naměřila zde slabé magnetické pole. Podle převažujících teorií by ale taková planeta vlastní magnetické pole mít neměla. Nyní přišli astronomové s vysvětlením této zvláštnosti.

Lovci planet mimo Sluneční soustavu se opět trochu přiblížili ke svému svatému grálu. Objevili planetu, která je jen o trochu větší než naše Země, a navíc obíhá svou mateřskou hvězdu v obyvatelné zóně! Vědci usuzují, že teploty na jejím povrchu jsou typicky pozemské a umožňují existence vody v kapalné podobě.

Majestátní spirální galaxie M106 po téměř půl století mátla astronomy. Zatímco ve viditelném světle bylo možno pozorovat dvojici nápadných spirálních ramen, v rádiovém a rentgenovém záření se mezi nimi jako duchové objevily další dvě spirály.

Tradiční maratón v ulicích Bostonu absolvovalo včera za nepříznivého počasí na 23 tisíc běžců. Za poněkud netradičních podmínek se k nim připojila i americká astronautka Sunita Williamsová v současné době pobývající na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Vzdálenost 42.2 kilometrů absolvovala na tréninkovém pásu ve velmi slušném čase.

Přesněji řečeno, zeleň na planetách v jiných slunečních soustavách nemusí být nutně zelená. Ba právě naopak, zdejší rostliny budou červené, oranžové či dokonce tmavé. Jak se zdá podle právě zveřejněné studie, barva rostlin závisí na typu hvězdy, kolem které příslušná planeta obíhá.

Existenci vody na extrasolárních planetách vědci předpokládali už dlouho. Až dosud však nebyli schopni tuto skutečnost prokázat na základě pozorování. Nyní se ale zdá, že důkazy pro přítomnost vody na planetě vzdálené 153 světelných roků od Slunce byly konečně nalezeny.

Rusko plánuje ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou simulovat let šestičlenné posádky na Mars. Cílem projektu Mars-500 je studovat chování lidí v podmínkách izolace, které by byli v případě reálného letu vystaveni.

Astronomové objevili několik nových těles na drahách daleko za Neptunem, které mají podobné vlastnosti jako jeden z největších objektů v těchto končinách Sluneční soustavy se vyskytujících. Vše nasvědčuje tomu, že pozorujeme pozůstatky gigantické srážky, ke které došlo v dávné minulosti.

Hvězda Z Camelopardalis je považována za trpasličí novu. Nyní se ale ukázalo, že v minulosti explodovala i jako nova klasická. Na základě pozorování družice GALEX tak bylo možno potvrdit teorii starou 20 let.

Pozorování za pomoci rentgenové družice XMM-Newton přispěla k vyjasnění záhady jedné zvláštní neutronové hvězdy. Ačkoliv je velmi jasná, nikomu se dosud nepodařilo zaznamenat její rotaci. To vedlo k podezření, že se jedná o exotický objekt typu kvarková hvězda.

Osm největších pozemských i kosmických dalekohledů spojilo své síly, aby vykonalo detailní prohlídku malé části oblohy. Výsledkem pětiletého úsilí je katalog obsahující údaje o 150 tisících galaxií ležících až do vzdálenosti 9 miliard světelných roků.

23. února 1987 byla zaznamenána exploze supernovy ve Velkém Magellanově oblaku. Jednalo se o nejbližší a nejjasnější supernovu po téměř 400 letech. Nyní astronomové představili počítačový model, který vysvětluje trojici prstenců obklopujících pozůstatek této supernovy.

Pět malých družic určených ke studiu geomagnetických bouří a polárních září vynesla v sobotu do vesmíru raketa Delta 2. Ve spolupráci s řadou pozemských stanic v USA a Kanadě budou družice THEMIS pátrat po spouštěcím mechanismu těchto okázalých úkazů.

Událost, ke které nedávno došlo na startovací plošině společnosti Sea Launch, připomněla počátky kosmických letů. Raketa Zenit explodovala krátce po zážehu motorů stále ještě na startovací rampě. Při explozi byla zničena moderní telekomunikační družice.

Pozorování kosmických sond ukázala, že některá místa na povrchu Marsu jsou v noci až o 20 stupňů Celsia teplejší než se očekávalo. Měření laserovým výškoměrem v kombinaci s počítačovými modely pak prokázala, že za takové teplotní rozdíly jsou zodpovědné noční mraky.

Přesné měření rychlostí dvou sousedních galaxií ukázalo překvapivý výsledek. Velký i Malý Magellanův oblak se pohybují příliš rychle na to, aby byly s naší Mléčnou dráhou gravitačně svázána. A nebo je hmotnost Galaxie výrazně vyšší než se dnes domníváme?