Stanislav Mihulka

Obrácení metod ochrany přírody může přispět k likvidaci nebo alespoň omezení řádění nežádoucích organismů.

Fosilní data ukazují překvapivý nesoulad mezi převratnými změnami v okolí Panamské šíje a náhlým, leč nápadně opožděným vymíráním druhů mořského dna v této oblasti.

Obsáhlá studie amerických odborníků na výživu odhaluje nečekanou souvislost mezi nízkotučnými mléčnými výrobky a neschopností některých žen pořídit si mimino.

Analýza DNA koster prvních neolitických zemědělců ukazuje, že lidé té doby ještě nebyli schopni trávit laktózu a nemohli proto s výjimkou nejranějšího dětství pít mléko.

Přečtění genomu patogenní bakterie Acinetobacter baumannii poskytlo zajímavé poznatky o evoluci infekcí a zároveň poskytuje naději pro americké jednotky v Iráku prohrávající nejen s lidskými protivníky.

Oproti katastrofickým předpovědím byla hurikánová sezóna 2006 v Atlantiku zcela nudná a nijak nevybočující z průměru.

Naši nejbližší příbuzní se stali majiteli další technologie považované za výhradně lidskou. S pomocí vlastnoručně vyrobených oštěpů loví oblíbené komby.

Statečné meteorologické stanice v Antarktidě přinášejí překvapivá data, v nichž neslušně schází globální oteplování.

Už pouhé zvýšení počtu bědných dětí z jednoho na dvě vede k významnému poklesu zájmu pokusných osob a jejich ochoty pomáhat. Právě tento mechanismus by mohl být v pozadí lhostejnosti vůči genocidám.

Kvantový elektrický Hallův jev, dosud známý jen za velkých extrémů byl pozorován v exotických materiálech grafénech při běžných teplotách.

Skoro valentýnský příběh o mladých mečovkách, které vstupují do dospělosti podle toho zda vidí nebo nevidí zkušené dospělé samce s nápadnými meči.

Vykopávky v tropickém pralese odhalují dávnou historii šimpanzí kultury rozbíječů ořechů.

Není to hoax, hraní Unreal Tournamentu a podobných her zlepší váš zrak až o 20 procent.

Na svět byl přivolán pradávný démon děsící fyziky už po 140 let. I když neporušuje zákony termodynamiky, jde o pozoruhodnou aplikaci nanotechnologie.

Nenápadné bílé molice při dobývání světa skleníků a pokojových rostlin oboustranně výhodně spolupracují s rostlinnými begomoviry.

Koncepty populační biologie pomáhají modelovat chování pandemií viru ptačí chřipky H5N1.

Přistát a prozkoumat asteroidy není vůbec snadné. Řešením by podle nového projektu Ball Aerospace mohly být flotily malých explodujících sond.

Sondy do zmrzlého bahna kanadského arktického jezera CF3 odhalují pestrou minulost klimatu po konci zatím poslední doby ledové.

Molekulární hodiny historie obojživelníků zbavují žabky a mloky cejchu třasořitek se sklonem k totálnímu vymření.

Podle nové studie větší mozek usnadňuje žití v proměnlivé přírodě, alespoň u ptáků.

Lov sekvencí v mořích severní polokoule přinesl pozoruhodný objev možná úplně nových Eukaryot.

Kalifornské brukve dokáží během pár let evolučně zareagovat na změnu lokálního klimatu a odpovědět na jarní sucha dřívějším kvetením.

Spojené molekulární laboratoře celého světa přečetly genom velmi běžného sexuálně přenosného parazita s nápadným jménem.

Pokud na Marsu něco žije, tak to má nejspíš rádo peroxid vodíku.

Nové výzkumy jihoaustralských jeskyň potvrzují vražedné úspěchy našich údajně moudrých a šetrných předků.

Spektrograf VIMOS, součást Very Large Telescope agentury ESO zpracoval data zatím největšího souboru galaxií z naší oblohy.

Když v Ohiu v létě shoří les, nastartuje se tím obnova cenných dubových porostů.

Rozvoj mnohobuněčných živočichů schopných zanechat fosilie zřejmě souvisel se zvýšením hladiny kyslíku na konci gigantického zalednění před počátkem kambria.

Neuvěřitelné triky želvušek schopných přežít kosmický prostor mohou dramaticky vylepšit zmrazování nejen lidských vajíček.

Superkolonie invazních mravenců argentinských válčí v bitvách nesmírných rozměrů a právě jejich sklon k agresi by mohl být klíčem k otupení invaze.

Psychologové dokládají, že neviditelní společníci všeho druhu dětem prospívají a slouží k nácviku mezilidských vztahů.

Jak se háďátka brání proti bakteriím a také k čemu je vlastně horečka dobrá.

Vše nasvědčuje tomu, že THC a z něj odvozené látky, mohou pomoci mužům, jimž nikotin porouchal spermie.

Převratná technologie vaginálního molekulárního brnění proti AIDS slibuje velmi účinně doplnit klasické kondomy.

Optimistický komentář pesimistické studie osudu mořského fytoplanktonu ve světle nových objevů v adaptabilitě kokolitek.

Vaše míra sebedůvěry zásadně ovlivňuje to, jaké napínavé příběhy se vám budou líbit.

Naší zbraní proti zákeřným neandrtálcům docela dobře mohl být trik s rozdělením ekonomických rolí mezi muže, ženy a děti.

Sýkory koňadry zpívají ve městě jinak, než v okolních lesích, přičemž se šikovně přizpůsobují městskému prostředí.

Molekulární mágové v pozoruhodném experimentu přinutili myší zuby stále dokola dorůstat. První krůček na toužebně očekávané cestě za trvalými zuby.

Evoluční biologie a ekologie propůjčily své vnímání světa našemu chápání rakoviny.

Pilotní studie vztahu hrubých parametrů nábožnosti a zdravotního stavu společnosti boří zažité mýty o nutnosti nadpřirozené morálky.

Pohled na počty a uspořádání kopií jednotlivých genů ukázal, že genom druhu Homo sapiens není tak neměnný, jak se až dosud tvrdilo.

Požáry severských lesů planetu překvapivě neoteplují, ale naopak ochlazují.

Rafinovaný experiment s vysazením dravých leguánů odhalil, že se karibští anolisové dokáží vlivem okolního prostředí změnit raketovou rychlostí.

Drobné mušky se perou docela jako my a tak se staly zajímavým modelem studie agresivního chování na úrovni genů.

Podle nové převratné studie shrnující reálnou situaci kolem odlesňování planety se v mnohých zemích situace dramaticky zlepšila a svět tvrdě směřuje od odlesňování k zalesňování.

Pozoruhodná výstava v norském muzeu poprvé přehledně představuje fenomén homosexuality v živočišné říši.

Když pruhované akvarijní rybičce daniu uříznete kus srdce, tak ji zase bez potíží doroste, stejně jako noha mlokovi. Otevírá se tím zajímavá cesta k léčbě srdečních chorob.

Jednou z překvapivých linií odboje proti alarmistické oteplovací klice je výzkum vlivu kosmického záření na pozemské klima a život na Zemi vůbec.

Laboratorní experimenty s halofilními a metanogenními archebakteriemi původem z antarktického jezera naznačují, že by mikroorganismy pozemského typu mohly pohodově žít i na Marsu.