Stanislav Mihulka

Maličká bakterie Pelagibacter ubique, zaplňující všechnu mořskou vodu, je jednou z nejmenších samostatně žijících buněk a zároveň má z nich zatím nejmenší známý genom.

Příběh jako od Shakespeara – dvě opice, dvě malárie a dva povrchové buněčné receptory.

Rozdílné pohyby očí Evropanů a Asiatů při pohledu na stejné fotografie prozrazují, že západní a východní kultury úplně odlišně vnímají svět kolem sebe.

Infračervený orbitální teleskop Spitzer objevil složité polycyklické aromatické uhlovodíky ve vzdálených galaxiích z mladého vesmíru.

Předkové velikých sauropodů chodili jako mláďata po čtyřech a ptakoještěři byli ještě větší, než se kdy myslelo.

Porovnání celých genomů u pár zvířat informuje o konzervovaných oblastech mimo jiné i v odpadní junk DNA.

Nové nálezy v Dekkánu zpochybňují obecně přijatý model vymření většiny dinosaurů a dalších nešťastníků na konci křídy v důsledku úderu meteoritu a za viníky označují masivní sopečnou činnost v ultrakrátkém geologickém okamžiku.

Produkty populární kultury mají občas ke zlosti škarohlídů i zajímavý terapeutický potenciál.

Kambrium bylo hodně dávno. Není divu, že nás vytrvale zásobuje novými podivnými tvory. S každým takovým přírůstkem je docela legrace, vzhledem k jejich stáří není úplně snadné vymyslet, co to vlastně je.

Kreacionisté zpochybňují teorii gravitace. Měli by se fyzikové třást? A co na to Jan Tleskač?

Bakteriofágy nekompromisně ovlivňují expresi genů i samotnou fitness bakteriálních hostitelů.

Jedna špatná a jedna dobrá zpráva pro ty, jimž není lhostejný osud budoucích technologií. Kvantové počítače možná uzemní nečekaný teoretický problém, pro sestrojení stroje času se naopak kupodivu otevírá docela slibný prostor.

Dobře zachovalé nálezy podivných potvor z ediakary v jižní Číně opět rozdmýchávají spory o to, co jsou vlastně zač.

Nová anatomická studie porovnává kosti dinosaura a ptáků odhaluje, že dinosauři vlastnili ptačí dýchací soustavu. Přesněji řečeno, ptáci vlastní dinosauří dýchací soustavu, protože mezi dinosaury patří.

Osekvenování kompletního genomu bakterie Wolbachia pipiens žijící uvnitř původce lymfatické filariózy může přinést nové léky proti parazitickým hlísticím a zároveň ukazuje, že evoluce vskutku pracuje.

Nedávná studie ukazuje, že dětské rysy jsou pro politika těžkým handicapem.

Kompletně osekvenované genomy bakterií dovolují molekulárním detektivům pátrat po evolučních osudech jednotlivých bakteriálních genů.

Nová metoda datování korálů odhaluje dramatické změny hladiny moře v nepříjemně krátkém čase.

Studie dvojčat odhaluje tajemství věčných problémů se ženským orgasmem. Viníky jsou z velké části geny.

Překvapivá podobnost struktury virového proteinu fága PRD1 a cytokinu TNF z imunitního systému vznáší zajímavé otázky o původu virů.

Když se změní prostředí ve vašich střevech, dominantní typ baktérií, které ve vás bydlí, bez okolků přepne metabolickou aktivitu čtvrtiny všech svých genů.

Provokativní studie v oblasti atraktivity dětí a nakupování v supermarketech. Nakupujete rádi v supermarketech? Všimli jste si někdy, že se rodiče při nákupech věnují dětem podle toho, jak jsou hezké?

Už docela dlouho se ví, že jenom asi 2-3% naší DNA kóduje něco smysluplného. Zbytek, anglicky trefně pojmenovaný „junk dna“ (volně přeloženo jako genetická veteš), je k ničemu, alespoň z lidské perspektivy.

Jak každý ví, slečna Spravedlnost je slepá. Mimo jiné i vůči kypícímu množství nových informací o biologii nás samotných.

Lechtivá historka doby kamenné.

Na první pohled se introny jeví jako otravní paraziti, kterých se hostitelské genomy musely naučit elegantně zbavit…

Myslíte si, že v evoluci nemohou vznikat prakticky totožné složité věci několikrát nezávisle? Velký omyl, zeptejte se nejstaršího známého ptakořitníka Teinolophose.

Studenti Utpala Banerjee, namísto biflování molekulární biologie, spojili výuku s výzkumem. Během svého projektu pracovali s GMO, prohledali genom octomilky a identifikovali celkem 501 genů…

Nejarchaičtejším ze všech organismů, kterým bylo dopřáno blaho osekvenování, je nejspíš archeum Nanoarcheum equitans. Jak napovídá jméno, je opravdu to minibuňka s dosud nejmenším známým genomem.

Pozoruhodný článek od Roba Lyonse ze Spiked Science konstatující, že od chvíle, co se do debaty o klimatických změnách pustili politici, věda jen bezradně zírá.

Přesněji řečeno, příslušníci linie dinosaurů, která dosud nevymřela, a každý den nás obšťastňuje zpěvem a míchanými vajíčky, žili společně s ostatními dinosaury v období křídy. Ale to už, jak jistě sami uznáte, nezní tak pěkně. Každopádně, až na několik lidí, kteří neradi mění svůj názor a zasvětili svůj život boji proti dinosauřímu původu ptáků, vám dnes každý řekne, že ptát se po příčině vymření dinosaurů nemá smysl. Oni totiž nevymřeli. Má smysl se ptát, proč na přelomu křídy a třetihor vymizela většina linií dinosaurů, a s nimi řada dalších roztodivných skupin organismů. A proč to naopak celá řada jiných skupin organismů přežila, ať už se tehdy stalo cokoliv. Postupně se totiž ukazuje, že oněch přeživších bylo daleko víc, než se kdy myslelo.

Sledujete-li studie o účincích alkoholu na lidský organismus, časem získáte pocit, že jste divákem nekonečné karetní hry. Po každé z nekonečné řady prací zavile odsuzujících alkohol v jakékoliv podobě a množství, hned vzápětí následuje jiná škodolibě poukazující na to, že svět není tak černobílý, jak by rádi mravokárci, a že i na alkoholu lze najít leccos prospěšného.

Představa o vymření dinosaurů, která počítá s tím, že s dinosaury to už vlastně šlo dlouho z kopce a meteorit jim uštědřil už jenom ránu z milosti, je zřejmě mylná.

O řepce olejce, oleji a o perspektivě nových kultivarů různých rostlin obsahujících olej v semenech.

U některých primátů zůstává sperma po ejakulaci kapalné, u jiných vytvoří ve vagíně samice pevnou zátku. Promiskuitnější samice nutí samce soupeřit i na molekulární úrovni.

Rozdílnou regulací stejných genů vzniká nepřeberné množství dalších projevů bakteriálního životního stylu. A nejen bakteriálního...

Kreacionisté a podobné existence s patologickým nedostatkem představivosti tvrdí a tvrdí, že si stále neumí představit, jak se mohou druhy vyvinout z jiných druhů. K jejich lítosti se však neustále množí konkrétní poznatky, jejichž odmítání vyžaduje stále pevnější a neotřesitelnější víru hraničící s hospitalizací.

Ordovická příroda nepotřebovala k obnovení 20 milionů let, ale stačila jí k tomu jen čtvrtina této doby.

Porovnání genomu živoucí fosílie z období prvohor s jejími mladšími suchozemskými příbuznými může přinést mnoho zajímavého.

Článek pojednává o smlouvě o vzájemné spolupráci, proteinových vstupních dveřích umožňujících komunikaci a o nutnosti lékařského ošetření kreacionistů.

I přes kletby zastánců represe Cannabis sativa představuje pozoruhodný zdroj terapeuticky zajímavých látek.