Stanislav Mihulka

Ohromná díra ve středu galaxie roztrhala trojhvězdu, ze které se stala dvojhvězda a nakonec obří hvězda, řítící se extrémní rychlostí pryč od Mléčné dráhy. Hubbleův orbitální dalekohled se stal svědkem neobvyklého vesmírného dramatu.

Statisticky průkazná studie potvrzuje blahodárné účinky extáze spojené s psychoterapií při léčbě chronických případů těžké posttraumatické stresové poruchy. Kdy bude extáze k dostání v lékárnách?

Kde vzít cenný a tolik žádaný kolagen? Izraelci si ho vypěstují na poli tabáku. Stačí se jenom nebát genetických modifikací. Odpoví Greenpeace kampaní proti frankeinstenovským protézám a želatině?

Astronomové ulovili pozoruhodnou gravitační čočku, v níž kvasar vzdálený 1,6 miliardy světelných let čočkuje mnohem vzdálenější galaxii, od které k nám letí světlo 7,5 miliardy let. Jaké to asi bylo v dobách dávno před vznikem Slunce z mezihvězdného prachu a plynu?

Přes veškeré úsilí lidstva se mnohým ohroženým druhům stále nedaří vymřít. Naopak, mnohem častěji než úmrtí listy čteme zprávy o zázračných znovuobjeveních údajně vymřelých rostlin či živočichů. Bude OSN muset zřídit komisi pro zaručená vymření?

Podle superpočítačových simulací života Mléčné dráhy pocházejí starobylé hvězdy galaktického hala nikoliv z domovské galaxie, ale z trpasličích galaxií, které Mléčná dráha postupně snědla. Zdá se, že žijeme v úspěšném kosmickém predátorovi.

Podle nové hypotézy vznikají kulové blesky jako halucinace pozorovatelů vlivem silného magnetického pole při úderu specifického typu blesku. Nakolik tato představa odpovídá očitým svědectvím?

Orbitální observatoř WISE ulovila v infračervené části spektra okouzlující emisní mlhovinu, kterou kolem sebe vyvrhuje veliká zdivočelá Wolf-Rayetova hvězda V385 Carinae. Je 16 tisíc světelných let bezpečnou vzdáleností?

První zprávy týmu otevírajícího kontejner na vzorky meziplanetární sondy Hajabusa v mírně optimistickém tónu hlásí nálezy blíže neurčených částic, které mohou být ze Země, ale i ze zajímavé planetky Itokawa. Co vlastně přivezla Hajabusa z cest hlubokým vesmírem?

Optické snímání signálů z nanopórů, jimiž prochází upravené molekuly s genetickou informací, představuje počátek lidového čtení DNA. Kdy se dočkáme převratu v biomedicíně?

Peruánské pustiny vydaly nejzubatější známé zvíře – nový druh dravého vorvaně Leviathan melvillei z miocénu. Na rozdíl od dnešních vorvaňů se nepotápěl do hlubin pro krakatice, ale zuřivě lovil velryby a vůbec všechno živé, co mu tehdy stálo za pozornost.

Pokud zvítězí koncept vývojáře Johna Underkofflera, tak budeme v blízké budoucnosti ovládat domácí počítače stejně jako v centrále Prekrimu - pomocí pantomimy se speciálními rukavicemi a proháněním dat ve virtuálním 3D prostoru. John Anderton by se divil.

Technicky náročný laboratorní experiment potvrdil možnost vzniku komplexních organických látek tholinů přímo v atmosféře Titanu vlivem slunečního záření. Příznivci života na Titanu si tak připsali významný bod k dobru.

Psychologové tvrdí, že slavný Botox vyhlazuje nejen vrásky, ale také emoce klientek a klientů kosmetického průmyslu. Budeme ho za to velebit anebo zatracovat?

Biotechnologická společnost ArborGen, která se specializuje na genetické modifikace stromů, vysadí 300 akrů blahovičníků upravených pro větší odolnost vůči chladu. Stanou se plantáže extrémně rychle rostoucích blahovičníků záchranou místních lesů?

UV spektroskop Cosmic Origins Spectrograph na palubě Hubbleho orbitálního dalekohledu přinesl přímé důkazy o kosmickém dramatu ve vzdálenosti 870 světelných let. Dvojče našeho Slunce tu skutečně pojídá velkou žhavou planetu. Za pár miliónů let bude po všem.

Ptáci zahrad severní Anglie překvapivě jednoznačně dávají přednost zrní vypěstovanému běžným industriálním zemědělstvím před produkty šetrného organického zemědělství. Že by měli víc rozumu než my?

Z floridské startovací rampy SLC 40 nedávno vzlétla nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Odborníci i nadšenci jsou opilí totálním úspěchem, který se zapíše do historie kosmických letů.

Ambiciózní projekt Shimazu Corporation slibuje změnit tvář Měsíce a zároveň na dlouhou dobu vyřešit problém s pozemskou energetikou. Dojde někdy na stavbu mamutího prstence ze solárních panelů, montovaného dálkově ovládanými roboty?

Zajímavý experiment s bakteriemi E. coli a Serratia liquefaciens v marťanském prostředí ukazuje, že naše obavy z bakteriální nákazy Marsu jsou zatím poněkud liché. Pokud chceme Mars osídlit pozemským životem, měli bychom se rozhodně víc snažit.

Nectocaris pteryx, připomínající spíš oživlou halucinaci z drogového tripu paleontologa, byl na základě 91 nových nálezů z Burgessých břidlic velmi zajímavě interpretován jako starobylý hlavonožec, sice bez schránky, ale s párem mohutných ploutví.

Krystaly oxidu titaničitého jsou základem slibné technologie pro novou generaci optických disků. Měly by být schopné pojmout pohádkové objemy dat a zároveň by měly být pohádkově levné. Čeká nás výměna panovníka na trůnu datových médií?

Špína na bělostném sněhu, pohřbená v hloubce čtyř metrů uprostřed pusté Antarktidy, vlastně vůbec není špína, ale velmi zajímavé uhlíkaté mikrometeority, nejspíš nachytané Zemí z ohonu bludných komet.

Malaričtí komáři a původci malárie sice do jisté míry reagují na teplotu, na dějinách malárie se ale zásadně podepsal ústup chudoby a spolu s ním zlepšování zdravotní péče, chinin, vysoušení bažin a DDT. Sdělí to někdo klimatickým aktivistům?

Stále hlubší pohled do okolního vesmíru postupně přináší odpovědi na klíčové otázky všehomíra. Analýza bílých trpaslíků z dat projektu Sloan Digital Sky Survey poměrně překvapivě řeší problém četnosti kamenných terestrických planet v naší Galaxii. Jak daleko žije E.T.?

Hvězdokupa R136 v mlhovině Tarantule odpaluje jako hvězdný katapult ohromné žhnoucí hvězdy do okolí. Naštěstí se to celé odehrává v sousedním Velkém Magellanově oblaku.

Maličké archebakterie přezdívané ARMAN z extrémně kyselých rudných dolů nezapřou starobylý původ. Zvláštní strukturou, genomem i ekologií doslova žadoní o detailní výzkum.

Infračervené spektrum odraženého slunečního záření odhalilo ledový krunýř a početné organické molekuly na povrchu planetky 24 Themis. Podle všeho je v Hlavním pásu planetek mnohem víc vody, než jsme si mysleli.

Nález dvou různě starých a zároveň různě opeřených mláďat oviraptora Similicaudipteryx yixianensis v čínském Jeholu ukazuje na jejich neodbytně ptačí povahu a sklon měnit peří během života.

Líbivá hypotéza o mimozemském původu mladšího dryasu čelí kritice. Údajné důkazy deště komet na počátku prudkého chladného výkyvu před 12 800 lety mají i přízemnější vysvětlení.

Potící se robot s lidskou postavou, pohyby i tělesnou teplotou se brzy stane odolným testovacím modelem pro nové ochranné protichemické obleky. Zastavíme se u chytrých testovacích panáků anebo se brzy dočkáme robotických vojáků lidského vzhledu?

Letectvo Spojených států dotáhlo do zdárného konce bývalý projekt NASA a vypustilo zajímavý robotický raketoplán. Experimentální stroj bude na nízké oběžné dráze testovat vojenské technologie a snad přinese oprýskané astronautice naději na lepší časy.

Nepřekonatelný Hubbleho vesmírný dalekohled odhalil netradiční dvojhvězdu a možná i čtyřhvězdu v nedaleké hvězdné porodnici na pomezí souhvězdí Býka a Vozky. Je průvodcem trpaslíka 2M J044144 divná planeta nebo zakrslý hnědý trpaslík?

Zajímavá novinka z bezedných fosilních vrstev čínské křídy odhaluje maličkého dinosaura, podle všeho nadšeně pobíhajícího křídovou krajinou při pátrání po chutných termitech či mravencích.

Nové analýzy dat sondy WMAP potvrzují existenci záhadného temného proudu. Co nutí hmotu našeho vesmíru plynout po ose směřující do souhvězdí Kentaura?

Pozoruhodná celosvětová síť drbů a zpráviček se předvedla jako vynikající věštecké orákulum schopné předpovědět tržby nových hollywoodských trháků. Stane se Twitter pro filmová studia cenným pomocníkem anebo likvidační hrozbou?

Analýza dat z Hubbleho vesmírného teleskopu odhaluje zhruba čtvrtinu kulových hvězdokup jako zbytky cizích trpasličích galaxií, které během své existence nenasytně pohltila Mléčná dráha.

Šikovná lidská myeloperoxidáza, běžná součást výbavy bílých krvinek, likviduje nejen bakterie, ale i uhlíkaté nanotrubičky, široce využívaný nanomateriál podezřelý z nepříznivých účinků na lidské zdraví. Přichází doba zdravého rozumu?

NASA vypustila první sérii fotografií z HiRISE vybraných ve veřejném programu HiWish. Pokud máte zajímavý námět na barevné snímkování povrchu Marsu kamerou s vysokým rozlišením, neváhejte. Třeba právě ten váš povede k průlomu ve výzkumu Marsu.

Výzkum fosilních korálových útesů na Papui- Nové Guinei odhaluje překvapivou odolnost společenstev drobných křehkých korálů vůči děsivým změnám klimatu a pohybům mořské hladiny o desítky metrů v nedávné minulosti.

Mapa povrchových teplot měsíce Mimas pořízená sondou Cassini odhalila krásnou postavičku z dřevních dob počítačových her. Nebo je snad do Mimasu zamrzlá bizarní loď vetřelců?

Pozemek společnosti FedEx poblíž Pittsburgh International Airport se stal dějištěm pozoruhodného nálezu perfektní lebky temnospondylního obojživelníka staré 300 miliónů let. Slavná logistická společnost má teď svoji značku i mezi fosiliemi.

MRL myši s podivnou schopností hojení stály na počátku převratného objevu role genu p21 v regeneraci poškozených tkání. Nejde o nic složitého, stačí ho jenom vypnout a myši se pak hojí bez jizev, úplně jako v pohádce.

Geologové objevili v Yukonu první přímé doklady totálně promrzlé planety ve slavném období Sněhové koule. Oceán tehdy celý zmrznul a pozemský život musel bojovat o existenci ve zbylé tekuté vodě. Led byl tehdy stoprocentně nepopulární.

Početný mezinárodní panel pro výzkum křídového vymírání razantně prosazuje dopad asteroidu v Chicxulubu jako jednoznačnou příčinu masového vymření na konci druhohor. Jsme svědky nástupu nekompromisní panelové vědy?

Inspirativní výzkum chování skejťáků ve skate parku prokazuje, že žena už pouhou svojí přítomností shazuje muže ze skateboardu. Vyšší hladině testosteronu nelze odolat. Kam se poděla svobodná vůle?

Analýza schránek dírkonošců ze sedimentů na dně Mexického zálivu odhaluje výraznou Malou dobu ledovou, která ochladila planetu před příchodem 20. století. Má ještě vůbec smysl polemizovat s hokejkovými grafy?

Převratná studie bakterií a fágů na Petriho miskách poprvé experimentálně dokládá dlouho tušené vítězné tažení konceptu Red Queen, přinejmenším v poměrech mikrosvěta.

Druhohorní moře, už tak přeplněná podivuhodnými obyvateli, běžně brázdily i ohromné ryby pojídající plankton ze skupiny pachykormidů. Leedischthys, Bonnerichthys a další byli tehdejšími předchůdci v povolání dnešních filtrujících žraloků a kytovců. Také by jste si s nimi chtěli zaplavat?

Zahřívání a chlazení Země v posledních milionech let skoro jistě neřídí oxid uhličitý. A nejspíš ani slavné Milankovičovy cykly. Budeme v budoucnu nadávat na mizerné kosmické počasí?