Stanislav Mihulka

Další rozbor melanozomů ve fosiliích dinosaurů – tentokrát nejen ocasu, ale komplet celého dinosaura Anchiornis huxleyi. Zapomeňte na Jurský park. Teď už víme, že přinejmenším drobní svižní dinosauři byli jásavě barevní.

Lidé přišli o další výjimečnost. Kromě nás se o cenné jídlo dobrovolně rozdělí i bonobové a stejně jako my tím zřejmě získávají společenskou prestiž. Co výhradně lidského nám vlastně zbylo?

Lomy, výsypky, pískovny a podobná místa hrubě zdevastovaná průmyslovou civilizací, jsou ve skutečnosti rájem mnoha extrémně ohrožených rostlin i živočichů. Finančně nákladné technické rekultivace tato místa spolehlivě likvidují za spoustu peněz z děravého státního rozpočtu. Pomůže slibně se rozvíjející ekologie obnovy?

Stane se geniální Miloš Macourek i vizionářem vědy blízké budoucnosti? Bude mít každá střední škola svého člověka neandrtálského? Překotný vývoj čtení DNA a technologií klonování embryí naznačuje, že nejspíš ano!

Je průhledné, netoxické a ochrání před většinou myslitelným problémů dnešního světa. Lze ho dokonce nastříkat i na živé rostliny. Tekuté nanosklo se připravuje k frontálnímu útoku na naši každodenní realitu.

Úbytek vodní páry ve stratosféře je zřejmě významným viníkem nedostatečného oteplování posledního desetiletí. Je to rozmar přírody dokazující naši neschopnost porozumět klimatu, nebo jsme snad našli záchrannou brzdu globálního oteplení?

Geneticky vylepšené bakterie E. coli dovedou rozložit celulózu z rostlinné hmoty na jednoduché cukry, které pak pozřou a nakonec vypustí jako bionaftu. Budeme za pár let jezdit na palivo z bakteriálních bioreaktorů?

Náhlý zvrat v analýzách fosilního materiálu ze slavného naleziště Cuddie Springs významně přispívá k potvrzení dávných lovců jako hlavních viníků vymření velkých vačnatců a ptáků pozoruhodné australské megafauny.

Vesmírné kameny jsou nepochybně hrozbou, kterou dnes nápadně podceňujeme. Dočkáme se mezivládního panelu proti kosmickému smetí?

Neuvěřitelně prudká evoluce psů probíhající pod tlakem lidských majitelů vytvořila bizarní tvary lebek, které jsou proměnlivé minimálně stejně jako lebky všech ostatních šelem dohromady, včetně mrožů a tuleňů.

Výbuchy starých hvězd ve dvojhvězdách mohou vytvořit materiál pro druhou a pak i třetí generaci planet. Naše tak trochu pustá Sluneční soustava s osamělým Sluncem asi není univerzálním modelem vývoje hvězdných systémů.

Nápadně zelený mořský zadožábrý plž Elysia chlorotica zřejmě jedné řase uloupil kompletní metabolickou dráhu na výrobu chlorofylu A. Díky ní a dalším genům z řas si užívá nezávislý život na sluneční pohon.

Překvapivá pozorování šimpanzů při vypalování půdy v Senegalu napovídají, že vnímají oheň podobným způsobem jako my.

Nenápadné bornaviry vraždící koně a ovce v průběhu historie několikrát úspěšně pronikly do savčích genomů.

Tasmánští ďáblové medvědovití díky své rvavosti čelí pozoruhodné a velmi vražedné infekční rakovině. Ošklivé obličejové nádory vznikly u jednoho ďábla před asi 20 lety ze Schwannových buněk, které obalují periferní nervová vlákna.

Analýza dobře zachovalé lebky opeřeného raptora sinornitosaura odhalila podivné zuby a další anatomické zvláštnosti, které jsou neklamnou známkou jedových žláz. Vypadá to, že i dinosauři z těsné blízkosti dnešních ptáků byli jedovatí.

Zázračný protein p53, známý z první linie obrany proti rakovinnému bujení, funguje u živočichů možná přes miliardu let. Potvrzuje to objev příslušného genu v genomu maličkých vločkovců.

Obtížně představitelná exploze o rozměrech tisíců výbuchů sopky sv. Heleny během nejmladší doby ledové zdevastovala velkou část Asie a dramaticky se podepsala i na osudu našeho vlastního rodu.

NASA konečně vypustila orbitální teleskop Wide-field Infrared Survey Explorer, který bude na polární oběžné dráze zkoumat blízký i daleký vesmír v infračervené části spektra.

Vykácené deštné lesy odhalují hustě obydlenou kulturní krajinu, která rozhodně neodpovídá našim romantickým představám o panenských pralesech. Ještě v době Přemyslovců na mnoha místech Amazonie neexistoval souvislý deštný les.

Když kolonie tropických kočovníků Dorylus molestes přijde o královnu, tak se osiřelé dělnice buď odhodlají k výchově malého počtu vlastních samců anebo se ve většině případů elegantně připojí k sousední kolonii, kde dožijí ve službě příbuzné královně.

Nové analýzy ledovcových jader z Východní Antarktidy mluví jasně. V nejmladší době meziledové - čili před 125 tisíci lety - bylo v Antarktidě o 6 stupňů Celsia tepleji, než dnes!

Vojenští vizionáři uspořádali úžasnou hru pro uživatele světové sítě k poctě kulatého výročí internetu. Tým Media Lab z MIT sehnal GPS souřadnice 10 červených balónů na území USA za pohádkových 9 hodin.

Typický les mírného pásu není žádná příroda. Je to jenom omyl zcela nedávného data. Ve skutečnosti tu vždycky byl park, který před námi pečlivě udržovali sloni a další velká zvířata. Pokud necháme krajinu totálně zarůst lesem, tak tu zůstaneme sami, protože v lese skoro nic nežije.

Jezera tekutých uhlovodíků na povrchu Titanu se zřejmě nevypaří každé titanské léto, ale existují desítky tisíc (pozemských) let. To prý podstatně zvyšuje naděje na evoluci maličkých obyvatel Titanu.

Slavný meteorit z Marsu ALH 84001 už před pár lety všichni odepsali. Teď ho ale překvapivě vrací do hry jeho duchovní otec David Mckay s novou detailní analýzou údajných stop života.

Samci smilodonů se podle analýzy čelistí fosilií z asfaltových jezer velikostí nelišili od svých samic, což ukazuje na menší agresivitu. Byli by z nich oblíbení domácí miláčci?

Kanibalská galaxie Centaurus A si před pár stovkami miliónů let pochutnala na menší spirální galaxii. Dnes máme díky novým technologiím možnost pozorovat finále této vesmírné svačinky ještě ostřeji.

Když se hráč pohybuje virtuální realitou, tak se do své postavy intenzivně vcítí, mohutně zapojí mozkové centrum fantazie a přitom je stále pohodově ukotven v realitě. Tak to vidí magnetická rezonance.

Nad záchranou hladových v globálně otepleném světě se v New Scientistu zamyslela Debora MacKenzie. Zachrání nás snižování všemožných emisí anebo investice do zemědělského výzkumu a infrastruktury?

Dnešní krokodýli jsou docela nudní ve srovnání s obyvateli druhohorního krokodýlího ráje na území dnešního Nigeru a Maroka. Pět z nich nedávno představil paleontolog Paul Sereno.

Světlo světa spatřil první prototyp bionických kontaktních čoček, které fungují jako jednoduchý displej terminátora. Otto Wichterle by měl jistě radost.

Michael Hanlon a Ivan Semeniuk prezentují v New Scientistu pesimistický a lehce optimistický pohled na možný vývoj situace kolem pilotovaných vesmírných misí. Ke komu z nich se přikloníte?

Rakovina má dlouhé prsty. Přinejmenším občas mohou nádory v rodičích ovlivnit děti, třeba průnikem skrz placentu nebo zmutováním spermií.

Lidští průzkumníci jsou prozatím v nedohlednu, nahradí nás do té doby na Titanu a jiných cool místech sluneční soustavy tlupy kooperujících robotických vozítek?

Jak obalit vir HIV nebo buňku nádoru prostaty protilátkami a vyzradit je tak imunitnímu systému? Pomohou syntetické ARM molekuly.

Chcete vědět, jaký společenský život vede nějaký druh primáta a nechcete jim testovat hladinu testosteronu? Stačí jim změřit ukazováčky a prsteníčky a hned víte, na čem jste.

Pozoruhodný objekt Cas A, po Slunci nejsilnější rádiový zdroj na obloze, je nejspíš právě zrozená neutronová hvězda, kterou obaluje deseticentimetrová slupka brutálně gravitačně stlačeného uhlíku.

Nejspíš snadněji, než se myslelo. Temno po dopadu meteoritu asi netrvá moc dlouho, některé druhy planktonu mohou žít i na mořském dně a jak fotosyntetické, tak všežravé mikroorganismy si s obdobím bez Slunce docela poradí.

Mužské chování je loutkou v rukou mocného testosteronu, jehož hladinu zase mocně ovlivňují příhody, které muže potkávají. Výsledek voleb se proto projeví nejen na prezidentovi či parlamentu, ale taky v ložnici či peněžence tvrdě zkoušených voličů.

Vášnivý fotograf noční oblohy Alex Mellinger vytvořil pozoruhodné a velmi pracné panorama naší galaxie Mléčné dráhy. Každý si ho teď může vychutnat online.

Molekulární archeologové vykopali v genomu lenochodů viry ze skupiny složitých retrovirů, které jsou blízce příbuzné HIV. Jak se zdá, savci čelí těmto kluzkým potvorám už déle než 100 miliónů let.

Asteroid, který nedávno explodoval 15 kilometrů nad jižním Sulawesi, znovu káravě připomněl naší bezmocnost vůči kosmickému kamení v našem nejbližším okolí.

Všestranné uhlíkové nanotrubičky se v experimentu s rajčaty ukázaly jako pozoruhodné hnojivo. Nezbývá než doufat, že jejich výzkum nezhatí rostoucí hysterie kolem nanotechnologií.

Od konce září krouží kolem Země ani ne kilogramová kostka švýcarské výroby, která coby první satelit v dějinách Švýcarska pozoruje světelné záření pozemské atmosféry.

Alespoň podle dnešního tlaku přírodního výběru na náš vlastní druh. Naši potomci se budou určitě nějak lišit, i když se dá jen obtížně předpovědět v čem konkrétně.

Překvapivá studie chování metanu v podmínkách svrchního zemského pláště zpochybňuje výhradní postavení fosilií při vzniku ropy.

Evoluční robotika nabízí algoritmy, které přizpůsobí hraní her nejrůznějším hráčům. Chcete si jen tak vesele poskakovat a jindy ve stejné hře hrát první herní ligu? Snad už to brzo nebude problém.

Co má společného s chronickou únavou retrovirus XMRV? Nejspíš všechno. Právě on je totiž zřejmě viníkem vysmívaného a také proklínaného syndromu chronické únavy.

Podivuhodná tyčinkovitá bakterie má zřejmě na povel vznik zlatých nuget a spoustu dalších věcí kolem sloučenin s těžkými kovy. Zlatokopové budoucnosti budou podle všeho zdatní v mikrobiologii.