Stanislav Mihulka

Ropná geologie ve službách těžařských společností vydala zajímavý biogeochemický objev, podle něhož jsou živočišné houby starší než 635 miliónů let.

Anglický trnoploutvý ptomakantus mění náš pohled na počátky evoluční linie čelistnatých obratlovců, do níž zoologové počítají i nás samotné.

Na území Británie došlo k přírodní genetické modifikaci běžného starčku shlukem genů regulujících tvar květenství od sicilského příbuzného.

Odvážně uveřejněné pozorování severoatlantické konvekce mořských proudů v termohalinním výměníku nenaplnilo očekávání a stojí proti oteplovacímu trendu.

V temných hlubinách oceánu žijí krakatice s pozoruhodnými rozmnožovacími choutkami.ˇ

Překvapivý objev nového kmene mimiviru pojmenovaného mamavirus a parazitovaného maličkým virem Sputnik v chladící věži nedaleko Paříže opět rozvíří barvité teorie o původu hlavních linií života.

Mutace podporující vznik rakoviny tlustého střeva mají dávné kořeny a jejich stopování může významně podpořit prevenci střevních nádorů.

První nález prarodičů mezi ptáky učiněn na seychelském ostrovu Cousin.

Nově objevený virus je možná vzácnou živou fosilií, což je věc mezi rychle se měnícími viry skutečně nevídaná.

Elegantní studie norských badatelů vážně zpochybňuje letošní argumentaci norského výboru pro Nobelovu cenu za mír a vyvrací tradovanou představu, že zhoršené prostředí a vyčerpané zdroje vedou k válce.

Překvapivé zjištění, že bakterie rodu Shewanella zručně vyrábějí nanosoučástky, by se mohlo stát počátkem nové generace nanomateriálů.

Analýza prachu odebraného Darwinem a dalšími badateli prozrazuje vzdušné cestování mikroorganismů bez ohledu na moderní vymoženosti naší civilizace.

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Podivné zjevení beranů nakažených tularémií u nepřátel Chetitů nejspíš bylo geniálním genocidním tahem starodávných Indoevropanů.

Studie zvonků (Campanula americana) odhaluje význam vlivu prostředí, v němž rostou mateřské rostliny na úspěch jejich potomstva.

Analýza 534 dvojčat stejného pohlaví odhalila nečekaně příznivé dopady časného zahájení milostných dobrodružství na další vývoj osobnosti.

Oproti dřívějším názorům vyšlo najevo, že muchomůrkové toxiny alfa-amanitin a falacidin mají v DNA své vlastní geny, které je kódují.

Maličké družice Marsu Deimos a Phobos se jeví jako nadějná destinace vesmírných letů dohledné budoucnosti.

Nové datování dekkánských trapů závažně zpochybňuje klíčovou roli chicxulubského meteoritu ve vymírání na konci křídy.

Nová fylogenetická studie primátů a jejich okolí založená na kombinovaných molekulárních datech odhalila jako naše nejbližší příbuzné tajemně vyhlížející letuchy.

Použití myšlenkového aparátu teorie smyčkové kvantové gravitace došlo u černých děr k podivuhodně bizarním závěrům.

Mladší spoluobjevitel struktury DNA a nobelista James Watson byl spláchnut médii za neopatrné výroky na adresu černých spoluobčanů, o něž se podělil s novinami Sunday Times Magazine.

Klimatologové se realisticky přiznávají, že z principu nelze přesně předpovědět budoucí vývoj klimatu.

Běžný cytomegalovirus je zřejmě spojencem multiformního glioblastomu a vakcína proti němu by mohla vylepšit zatím neradostné vyhlídky lidí s tímto zlým mozkovým nádorem.

Analýza opsinových genů nezmara a sasanky se dotýká samotného evolučního vzniku schopnosti živočichů vidět.

Nový vývoj v biotechnologiích slibuje ryze zelenou likvidaci znečišťujících látek – díky promyšleným genetickým manipulacím.

Chrostíci údajně trpí Bt kukuřicí, ale nic není tak černobílé, jak by se zdálo.

Genomy organismů nejsou zatuchlá mauzolea, v nichž by se nic nedělo. Naopak, genomy jsou svižně dynamické a neustále prožívají dramatické změny na nejrůznějších úrovních.

Studie z Keni a Jamajky potvrzují vliv rodinných poměrů na mužské hormony.

Nová technologie průzkumu diverzity mikrobů – sekvenování 454 taq sequencing – odhaluje pestrá společenství na hydrotermálních místech mořského dna.

Jen málokdo je v dnešním světě nenáviděný víc, než optimistický environmentalista Bjorn Lomborg.

V údolí řeky Jordán tiká časovaná bomba mohutného zemětřesení. Není otázka jestli k němu dojde, ale kdy to bude.

Objev hvězdy, který by Slunci jako z oka vypadla, motivuje další průzkum hvězdných soustav.

Analýza dírkonošců ze dna Pacifiku vylučuje proklínaný plyn z role hybatele planetárním klimatem ledových dob.

Objev porostů chaluh v tropech zcela převrací naše znalosti o podmořských lesech.

Detailní pohled na fylogenezi australských scinků odhaluje roli suchého klimatu jako hybatele evolučních dějin scinků.

V Massachusetts Institute of Technology připravili prototyp exoskeletu, který z našich potomků udělá výkonné členovce.

Huntingtonova nemoc možná zdravotně zvýhodňuje své nositele v mladém věku a proto se šíří v lidské populaci.

Nová paleoklimatická studie vylučuje dramatickou změnu klimatu jako viníka vymření našich příbuzných neandrtálců.

Pilotní studie dobrovolníků s různým politickým přesvědčením mezi nimi odhaluje rozdíly v činnosti mozku během jednoduchého testu.

Studie dvou druhů novokaledonských kaniců ukazuje, že korálové ryby zřejmě mají nečekaně hodně různých druhů rybích parazitů.

Veselé myšky s vypnutými ultrakonzervativními elementy zásadně převracejí náš názor na tyto tajemné zamrzlé úseky DNA.

Srovnávací studie kopytníků ukazuje, jak se evoluce chová macešsky ke stárnoucím samcům druhů s velkými harémy.

Další z nálezů fosilních zbytků dávných mikroorganismů datuje okamžik rozdělení hlavních linií života do doby před více než 2,7 miliardami let.

Experiment s oblíbeností barevných odstínů odhalil, že lidské ženy vesměs dávají přednost růžové, bez ohledu na kulturní zázemí.

Kouzelný polymer přírodního původu dostal šanci předvést své schopnosti na palubě raketoplánu Endeavour.

Díky novému šťastnému nálezu detailu ploutve lalokoploutvé ryby víme, že symetrické břišní ploutve dnešních latimérií jsou jen ujetá evoluční novinka.

Analýza morfologie takřka tisíce druhů trilobitů odhalila, že proměnlivost znaků jednotlivých druhů by mohla mít něco společného s rychlostí evoluce.

Jak ukazuje mitochondriální DNA, dávné smrtící epidemie výrazně tvarovaly genetický profil dnešních populací.

Zajímavý názor odvážného odborníka, který varuje před obnovitelnými zdroji a chválí proklínanou jadernou energii.