Stanislav Mihulka

Chvályhodné snažení laboratoří celého vědeckého světa konečně přineslo genom našich dalších příbuzných – stromových orangutanů. Co všechno se dozvíme z DNA samotářsky společenských zrzavých chlupáčů?

Snímky nepravidelné trpasličí galaxie Henize 2-10, pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem, radiovou bservatoří Very Large Array a rentgenovou observatoří Chandrou, překvapivě odhalily její centrální supermasivní černou díru o hmotnosti 1 miliónu Sluncí. Zdá se, že takové černé díry vznikají dříve, než galaxie, v nichž pak sídlí.

Dva měsíce po explozi plošiny Deepwater Horizon uniklo do okolních vod Mexického zálivu 200 000 tun metanu. Za další dva měsíce tento metan nečekaně rychle zlikvidovaly metanožravé bakterie.

Co z vědy stojí podle redaktorů magazínu Wired za zmínku do kronik roku 2010? Na své si přišli paleontologové, astrofyzici, molekulární biologové, etologové, bojovníci proti AIDS i lovci exoplanet.

Šimpanzí slečny z Kibale si láskyplně hrají s klacíky, jako by to byly panenky představující jejich mláďata. Hranice mezi lidmi a šimpanzi je zase o něco méně zřetelná. Zůstane z ní vůbec něco?

Pokračující vykopávky v pozoruhodné jeskyni Liang Bua na indonéském Floresu odkryly velkého marabu Leptoptilos robustus, který mohl sbírat malá hobiťata jako čápi žáby. Současní marabu získali dalšího impozantního příbuzného.

Studie založená na datech z České republiky potvrzuje, že plošná represe zaměřená na dětskou pornografii ve svém důsledku bohužel zjevně vede k nárůstu sexuálního násilí na dětech.

Je možné aby fungovala DNA s konstrukcí zahrnující atomy arzénu? Objev mikrobů kmene GFAJ-1 z extrémního kalifornského jezera Mono naznačuje, že možná ano.

Již několikrát odložený poslední start raketoplánu Discovery jako by předznamenával konec éry těchto obstarožních, ale přece jen hrdých vesmírných strojů. NASA je teď mnohem dál a okázale vypouští do vesmíru - krabice od bot.

Nově objevená dvojhvězda složená z chladného bílého trpaslíka a purpurového trpaslíka typu T slibuje významné objevy objasňující povahu dosud spíše záhadných těles na pomezí hvězd a planet.

Lovci exoplanet hlásí první úlovek z systému hvězdy, která je součástí Helmiho hvězdného proudu, čili vlastně pozůstatku cizí trpasličí galaxie. Je to sice tak trochu hra se slovíčky, ale formálně je zřejmě vše v pořádku. Máme první planetu z cizí galaxie.

NASA získala fantastické snímky a data při blízkém průletu sondy Deep Impact kolem malé komety 103P/Hartley. Zdá se, že při tvorbě ohonu komet hraje významnou roli oxid uhličitý, který byl až doposud v této věci hanebně přehlížen.

Zručný vesmírný gamateleskop Fermi odhalil dvě záhadné bubliny v Mléčné dráze, které se společnou délkou vyrovnají poloměru naší galaxie. Astrofyzici jsou bezradní, pomůže Sheldon Cooper?

Švédští genetici nalezli přesvědčivé doklady zcela spontánního přenosu genu PgiC2 z lipnice bahenní do kostřavy ovčí v populacích kolem Baltu. Genetické modifikace nejsou nic nepřirozeného.

Nenápadná, ale všudypřítomná kafeterie (Cafeteria roenbergensis) hostí velký nukleocytoplazmatický DNA virus CroV, blízce příbuzný slavnému mimiviru z akantaméb. Oceán nás nepřestává udivovat.

Podle analýzy radiálních rychlostí 166 blízkých hvězd podobných Slunci a extrapolace získaných dat obíhají kolem takových hvězd zcela běžně planety typu Země. V Mléčné dráze by jich mohly být miliardy.

Pozorování Spitzerova vesmírného infradalekohledu odhalila zcela nečekané umístění žhavé skvrny na horkém plynném obru Upsilon Andromedae b. Kupodivu není naproti hvězdě, ale na boku planety!

Nové vykopávky jižně od brazilského Santarému odhalují další husté osídlení Amazonie v době příchodu prvních conquistadorů. Kde asi byl v té době slavný prales?

Prestižní časopis Nature Reviews Cancer nedávno uveřejnil skandální článek o výzkumu egyptských mumií, který popisuje rakovinu jako člověkem vyvolanou nemoc moderní doby. Média hýkají nadšením, odborníci na rakovinu omdlévají a časopis sklízí ohromnou ostudu.

Analýza infračerveného spektra planetky 65 Cybele prozradila přítomnost ledu a organických sloučenin na jejím povrchu. Zdá se, že mezi planetkami je to úplně normální. Co všechno by v tom ledu mohlo být?

Společnost Berkeley Bionics vyvinula důmyslný robotický exoskelet, který brzy umožní paraplegikům vstávat a chodit bez cizí pomoci.

Suborbitální raketoplán VSS Enterprise se po vypuštění z mateřské lodi VMS Eve úspěšně snesl jako kluzák zpět na testovací základnu Mojave Air & Space Port. Kdy se dočkáme turistických letů za 200 tisíc dolarů?

Nové vykopávky v kavkazské jeskyni Mezmaiskaya údajně dokládají klimatický kolaps neandrtálců po výbuchu supervulkánu v oblasti dnešní Neapole. Že by specialisté na dobu ledovou neustáli ... sopečnou zimu?

Zeleně světélkující protein vymačkaný z medúz je ve směsi s proteiny světlušek a korálů základem autonomních biočlánků, které by mohly brzy pohánět medicínské nanostroje.

Orbitální rentgenový teleskop Chandra odhalil v záhadné hvězdě BP Piscium svižně rotujícího rudého obra, který jako hvězdný kanibal na sklonku života pozřel hvězdného partnera nebo velikou planetu.

Experiment s podivuhodným virovým mechanismem zásilkové služby ve světě mikrobů dramaticky zvýšil naše odhady četnosti horizontálního přenosu genů mezi jednotlivými bakteriemi.

Jihoafrická společnost HGH Pharmaceuticals zamýšlí důkladně zkoumat a komerčně využít populární křovácký životabudič, sukulentní kosmatec Sceletium tortuosum z čeledi Aizoaceae. Stane se z něho zdroj energie pro manažery a vývojáře moderního světa?

Lovci exoplanet z programu Lick-Carnegie Exoplanet Survey ohlašují první cizí Zemi uprostřed obyvatelné zóny její hvězdy. Gliese 581g se stává planetou roku 2010. Kdy startujeme do souhvězdí Vah?

Pokud se vše podaří podle představ britské společnosti Reaction Engines, tak ano. Jejich Skylon by měl vynést z letištní dráhy na oběžnou dráhu Země 12 tun nákladu za příjemně nízkou cenu. Stojíme na prahu dobývání nejbližšího vesmíru?

Data laserového výškoměru sondy Lunar Reconnaissance Orbiter umožnila sestavení kompletního katalogu měsíčních kráterů o průměru přes 20 km a zároveň přispěla k pochopení démonického Pozdního těžkého bombardování, které bezprostředně předcházelo vzniku života na Zemi.

Senzační objev ve španělské provincii La Rioja vrátil do hry kovově modrou mouchu s oranžovou hlavou, která si libuje v morku kostí velkých mršin. Byl to bohužel v celé Evropě jediný oficiálně vyhynulý druh dvoukřídlého hmyzu.

Nově objevená lokalita s pěkně zachovanou faunou středního kambria poblíž elegantního Stanleyho ledovce v kanadském Kootenay National Park nabídla mimo jiné i dosud neznámého dvaceticentimetrového anomalokaridida.

Lidské tělo je jako dílko slepé náhody jakžtakž vhodné k životu na Zemi, ale v okolním vesmíru příliš neobstojí. Budeme mít odvahu vylepšit astronauty a vesmírné kolonisty novými součástkami?

Když zoufalý rodič utrousí nad dětským pokojíkem, který připomíná hračkářství po sebevražedném atentátu, „ty jsi tu ale hezky uklidil(a)“, měl by počítat s tím, že ho pochopí i předškoláci.

Nové laserové zařízení z Austrálie strčí do kapsy všechny dosavadní optické pinzety. Nadšení vývojáři hlásí pohyb drobných částic skla o celé metry. Přístroj nepracuje v kosmickém prostoru, i tak ale nabízí celou řadu zajímavých aplikací.

Průkopnická studie kalifornských psychiatrů poprvé po více než 35 letech potvrzuje významnou pomoc halucinogenního psilocybinu z magických houbiček, kterou prokazuje pacientům v závěrečném stádiu rakoviny. Výzkum psychedelik vrací úder.

Hubble nasnímal neuvěřitelnou spirálu rodící se planetární mlhoviny ve dvojhvězdě LL Pegasi. Hvězdný společník umírající hvězdy míchá vyvrženým materiálem a vytváří tak jeden z nejpozoruhodnějších geometrických tvarů v Mléčné dráze.

Co se stane, když povaříme viry ve vodě horkých křemičitých pramenů? Odpověď se možná stane základním kamenem dosud jen teoretické paleontologie virů.

Rumunští paleontologové slaví objev prvního pořádného evropského predátora z konce křídy. I s pouhými dvěma metry byl Balaur bondoc nepochybně postrachem ostrovního světa. Střední Evropa byla v té době beznadějně zalitá mořem, takže můžeme jenom tiše závidět.

LSD, psilocybin, ketamin a podobné látky podle všeho opět dobývají ordinace psychiatrů. Dovedou významně podpořit složité psychoterapie i přímo tišit symptomy závažných psychických poruch.

Je neobvyklá jizva na tváři Marsu jménem Orcus Patera nekonformním vulkánem, erodovaným kráterem anebo stopou po neobvykle šikmém zásahu kosmického tělesa?

Atmosféričtí modeláři spojují pokles úrovně ultrafialového záření Slunce s nápadným smrsknutím zemské termosféry. Opět se potvrzuje, že Slunce je významný hráč v pozemských záležitostech.

Nové analýzy mitochondriální DNA medvědů jeskynních a jejich blízkých příbuzných medvědů hnědých odhalují zručné lovce druhu Homo sapiens coby příčinu pádu pozoruhodných jeskynních medvědů. Nedali jsme jim šanci.

Nové rentgenové a radiové snímky relativně blízké galaxie M87 s velmi aktivním jádrem odhalují epickou kosmickou erupci, která astronomům připomněla pozemské trable s mnohem skromnější islandskou sopkou pod ledovcem Eyjafjallajökull.

Okurková sezóna se projevila i v komentářích letošních požárů v Rusku. Údajné nebezpečí radioaktivity z hořících lesů v místech černobylského spadu je podle expertů velmi přitažené za vlasy. Ani požárníkům přímo u plamenů žádné reálné radioaktivní nebezpečí nehrozí.

Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

Koljušky tříostné zdatně přežily přesun z moře do sladké vody a za pouhé tři roky se adaptovali na vodu o 2,5 stupně Celsia chladnější, než jaká byla v jejich původní domovině. Ohrožení přírody klimatem je z velké části jenom mediální bublina, protože příroda se změn očividně nebojí.

Objev populací zplanělé geneticky vylepšené řepky kolem cest v Severní Dakotě rozvířil letní debaty o nebezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin. Máme se opravdu bát strašlivých superplevelů, které pohřbí naši ustrašenou civilizaci?

Rozřezání jediné dostupné fosilie maličkého měkkého živočicha ze silurských vrstev poskytlo zajímavý trojrozměrný obraz. Drakozoon kalumon se do dnešních dnů zachoval díky dávné sopečné erupci, která pohřbila okolí sopečným popelem.

Nejen obyvatelná zóna s kapalnou vodou, ale přímo zóna fotosyntézy je podle nové studie německých klimatologů potřebná pro vznik složitého mnohobuněčného života. Přesto takových světů mohou být v Mléčné dráze milióny.