Strašení klimatem už jaksi patří k bontónu a tak většina z nás si myslí, že z černého kontinentu se už dlouho stává jedna velká „sušenka“. O studiích, které signalizují něco jiného, se nemluví, nebo jen s despektem. Nad jednou kontroverzní studií, pod níž je podepsán T. C. Johnson z University of Minnesota, se stojí za to se zamyslet. Je to kolektivní dílo geologů, odborníků na biodiverzitu, paleontologii, specialistů na jezerní geochronologii, mořskou mikrobiologii a biogeochemii.

…aneb Sue strikes back

…aneb Hluboké vrty a katastrofické druhy

…aneb Kdo byl Agathaumas sylvestris?

Chemici Institutu Scrippsové nemají rádi RNA-DNA chiméry. Prý nejsou moc stabilní. Jejich alternativa k teorii RNA světa je ale jenom nepřesvědčivou ozvěnou starých časů

…aneb Jak se kousalo se stovkami zubů.

Společná mongolsko-japonská expedice zveřejnila obrázek otisku chodidla gigantického tvora. Stopy, které minulý měsíc v poušti Gobi paleontologové našli, patří k největším na světě. Nafocený exemplář je 106 centimetrů dlouhý a 77 cm široký.

…aneb Jak se vybarvil „papouščí ještěr“

…aneb Kteří dnes známí teropodi byli ze všech nejdelší?

Genetici zjistili, že s ďábly medvědovitými ještě není konec. V jejich genomech probíhá intenzivní evoluce odolnosti vůči parazitické rakovině obličeje.

…aneb Dinosauří přeborníci v těžké váze

Popírači evoluce mají zase o něco těžší pozici. Evoluci lze sledovat na vlastní oči ve školácky jednoduchém experimentu. Stačí dost velká petriho miska, agar, antibiotikum a bakterie.

…aneb Jak vypadal jeden z největších evropských teropodů

Je to paradox. To, co by mohly být nové nejstarší fosilie, objevili v Grónsku díky globálnímu oteplování.

Když byla Země černá (s chladnoucí lávou a nikde ani rostlinka), oceán zelený (od železa) a nad tím vším se klenula oranžová obloha (bez kyslíku, který jí dává modř), v mělkých vodách již rostly stromatolity. První známky života na Zemi jsou nyní o 200 000 000 starší a stěhují se z Australie do Grónska.

…aneb Trpaslíci barona Nopcsy

…aneb Největší naleziště na světě?

…aneb Malá Guinessovka dávných vládců planety

Analýza genomů 1.800 bakterií a 130 archaeí prozradila, jak fungovala LUCA, dávný společný předek dnešních organismů.

…aneb Představují se pachycefalosauři

To je ale hloupá otázka. Přece k ochraně před predátory! To je sice pravda, ale nebylo tomu tak vždy. K zásadní změně našich představ přispěla 260 milionů let stará fosilie, našel jí osmiletý capart.

...aneb Hurikán, který zahubil tisíce centrosaurů

…aneb Tajemství růstu titanosaurů zřejmě odhaleno

…aneb Objem srdce, velikost plic a další zajímavé údaje.

…aneb Nejkrásnější stegosaurus z Londýna

…aneb Ohlédnutí za velmi zajímavým hadrosauridem

…aneb Co víme o největším sauropodovi z Tendaguru

Drtivá většina vědeckých článků vzniká na půdách vědeckých institucí. Občas se však do výzkumu ochotně zapojují i lidé, kteří teprve začali studovat, žádné vysokoškolské vzdělání nemají nebo jsou vzděláni v oborech, v jejichž rámci žádný vědecký výzkum neprovozují.

…aneb Infekce a pokračující ceratopsí revoluce

Naše Země je plná křemíku, železa, kyslíku a dalších podobných prvků. Co když ale život ve vesmíru poprvé vznikl na velmi odlišné planetě?

…aneb Sopečné peklo hrobem Jeholské bioty

Před čtrnácti dny jsme vás informovali o plazu s hlavou jako kladivo z něhož se vyklubal nejstarší vegetarián všech dob, potulující se na jihu Číny před dvěma sty miliony let. Nyní čínští paleontologové ještě přitvrdili. Ohlásili nálezy fosilizovaných mnohobuněčných organismů v usazenině staré 1,5 miliardy let. V té době, alespoň podle toho, co píše v knihách, složitější život ještě neměl na Zemi co pohledávat. První komplexní organismy měly totiž být o 1000000000 let mladší.

…aneb Zachránila ptáky semenožravost?

O jednom předloňském omylu z něhož se vyklubal první býložravý mořský plaz. Žil na území dnešní Číny před více než dvěma sty miliony lety.

Dinosauří zkázu jsme připisovali srážce s vesmírným tělesem. Nyní vědci zjistili, že začátek jejich konce začal mnohem dříve. 50 milionů let před tím, než Zemi pustošily následky dopadu Chicxulubského impaktu.

…aneb Vnější parazité z doby jurské a křídové

…aneb Hrubý odhad biodiverzity neptačích dinosaurů

Živočich podobný jednorožci se na Zemi vyskytoval. Šlo o tvora příbuzného nosorožcům. Z provedeného radiokarbonového datování lebky nalezené v Kazachstánu vyplývá, že žil ještě v době před 29 000 lety. Ve stejnou dobu jako pravěcí lidé.

Milovníci záhadných fosilií se konečně dočkali. Tullimonstrum je podle všeho obratlovec, z blízkého příbuzenstva dnešních mihulí.

…a to i bez ultrazvuku

….aneb Fascinující příběh tyranosauřice „Sue“.

…aneb Když ji miluješ, musíš rýpat do země

Nejen klimaskeptici. Už i přední klimatologové-alarmisté v časopise Nature odmítli snahy o vymazání „pauzy“ z dějin. Historická data nelze přepisovat podle nálady.

…aneb Hemžení pod nohama dinosaurů

…aneb Další překonaná hypotéza

Aneb Je třímetrová mezera skutečná?

…aneb Představuje se Notocolossus

Úzkým hrdlem láhve vzniku inteligentních bytostí ve vesmíru, je nestabilní prostředí v nejranějším planetárním stadiu. Paradoxně je tedy tím největším nedostatkem dostatek času.

Geochemické analýzy obsahu stopových prvků v horninách z dávné minulosti planety Země prozradily, že před 3 až 2,5 miliardami let v nich došlo k zásadní změně obsahu hořčíku. V té době se podle všeho rozjela desková tektonika.

Podle nového výzkumu evoluce pohádek jsou některé z nich překvapivě staré. Dařbuján a Pandrhola strčí do kapsy bibli i kamenné kruhy ve Stonehenge.