Velcí mořští plazi

…nebo je tím šťastlivcem až člověk?

Fascinující story halucigenií spěje do finále. Kultovní fosilie už snad doopravdy má hlavu!

…aneb Další posvátné dinosauří stopy z Číny

…aneb Nejen dinosauři byli giganty druhohorního světa

…nejspíš oboje!

…..aneb Skutečný fortel karcharodontosaura

Drobný dinosaurus z těsné blízkosti evoluční linie ptáků nejspíš představuje neúspěšný, ale o to zajímavější experiment s létáním.

…a lidé, kteří je neznali

…aneb Nepříliš známá historie proslulého dinosaura

…aneb Jak model kvecalkoatla znovu zakryl stínem zemi

Tým paleontologů vedený Emanuelem Tschoppem z lisabonské univerzity NOVA publikoval 7. dubna studii, kterou zatím patrně jen málokdo přečetl celou (má totiž 298 stran). Už v samotný den jejího publikování však o výzkumu informovala celá řada médií. Čím to? Díky brontosaurovi! Zdá se totiž, že populární jméno Brontosaurus, které z vědecké literatury prakticky vymizelo počátkem 20. století, bude opět v kurzu.

Experimenty s nanořetězci DNA ukazují, že se tyto krátké útržky samovolně uspořádávají do podoby tekutých krystalů. Takové tekuté krystaly pak usnadňují pospojování kousků DNA do podoby dlouhých řetězců.

…aneb Kde se vzali pravěcí plazi na sousední planetě

…aneb Jak se posvátný jezdec stal sauropodem

Alexander Averianov ze Zoologického institutu Ruské akademie věd v Petrohradě s Borisem Ekrtem z Národního muzea v Praze se rozhodli opětovně prostudovat prvního českého ptakoještěra kretornise (druh Cretornis hlavaci). Nové podrobnosti přináší prestižní časopis Cretaceous Research.

…aneb Představuje se Pelecanimimus

Modulují zvuk baňkováním.

…aneb Pozoruhodná historie dvou rumunských teropodů

Marocká formace Fezouata ukrývala dvoumetrového anomalokaridida aegirokasise, který se na rozdíl od svých blízkých příbuzných živil mírumilovným filtrováním drobné stravy z mořské vody.

…aneb Tajemství nejlepšího křídového sprintera

…aneb Jak jsme odhalili zbarvení neptačích teropodů

…aneb Tajemství deinocheira konečně odkryto

aneb za vznik matematiky vděčíme evoluční hříčce zvané genový enhancer HARE5

Závody ve zbrojení mezi motýli a jejich predátory probíhají už šedesát milionů let. Některé můry se za tu dobu naučily rozumět i ultrazvukovému netopýřímu jazyku, u jiných šel vývoj cestou jednodušší pasivní antisonarové vychytávky. Navzdory své primitivnosti je tak účinná, že se jí v průběhu věků podařilo evoluci stvořit několikrát.

Analýza obsahu izotopů dusíku v prastarých horninách dokládá, že pradávné organismy vyvinuly fixaci dusíku o více než miliardu let dříve, než jsme doposud odhadovali.

…aneb Fantastický výzkum Mary Higby Schweitzerové

Lidem se zalíbilo, jak automatické překladače překřtily jednoho zeleného mořského tvora a tak se toto nesprávné označení šíří sítěmi. Správné je mluvit o plžovi. S tím „eko“ to ale je v pořádku, je totiž nejen zelený, ale má i chlorofyl, osvojil si fotosyntézu, takže na „sluneční pohon“ zvládá jezdit až tři měsíce.

…aneb Návrat k jednomu pozapomenutému výzkumu

…aneb Jak klamný ještěr sesadil hřmotného z trůnu

Podle experimentů se vznícením zelených rostlin nevyvolal devastující náraz desetikilometrového meteoritu na konci křídy globální ohnivé bouře a neptačí dinosauři nejspíš neshořeli.

Kam se jako primáti hrabeme se svými třemi opsiny pro trichromatický zrak. Moderní paprskoploutvé ryby mají třeba i deset různých opsinů, například tři různé opsiny pro modrou barvu.

…aneb Cesta do pravěku měla pravdu

…aneb Velmi odvážná hypotéza o datu konce druhohorní éry

…aneb Informační karta jednoho povědomého teropoda

Bilancování nově objevených dinosaurů, které státy byly nejúspěšnější a zástupci kterých dinosauřích skupin byli nejpočetnější.

Takové zrůdy a nestvůry tvořila země – Marně, neboť jim příroda nedala vzrůsti; Nemohly dojíti sladkého rozkvětu věku, Ani nalézti potravu, ani se pářit. … Jistěže tenkráte vymřelo nemálo druhů, Nemohly se množit a zachovávati. Každé zvíře, jež na živném povětří žije, Každou tu čeleď chránila od chvíle zrodu Lest nebo bojovnost, nebo konečně rychlost… (Titus Lucretius Carus)

Radiometrické datování zirkonu z vrstev dekkánských trapů ukazuje, že chicxulubský meteorit dopadl 250 tisíc let po spuštění nezměrných výlevů lávy, které pak trvaly ještě dalších 500 tisíc let. A to byl konec neptačích dinosaurů.

…aneb Seznamte se s největším „klasickým“ teropodem.

DNA plazmidy natřené na povrchu výzkumné rakety mise TEXUS-49 přežily suborbitální let do vesmíru i návrat zpátky na Zemi. Ohrozí to průzkum cizích planet a měsíců?

…aneb Raná historie skutečně obludné „ještěrky“

…aneb Jak velcí mohli být největší ptakoještěři?

aneb Proč nemá Národní muzeum svého sauropoda?

…vyberte si hadrosaurida!

…aneb „Koukněte se na Pražáka!“

…aneb Nečekaně brzký objev „obojživelných dinosaurů“

Aneb Tajemství nejstaršího ptakoještěra

A bylo to už před třistaosmdesáti miliony let.

…přehledně a v krátkých bodech

…alespoň pro opadavé stromy