…aneb Tajemství nejlepšího křídového sprintera

…aneb Jak jsme odhalili zbarvení neptačích teropodů

…aneb Tajemství deinocheira konečně odkryto

aneb za vznik matematiky vděčíme evoluční hříčce zvané genový enhancer HARE5

Závody ve zbrojení mezi motýli a jejich predátory probíhají už šedesát milionů let. Některé můry se za tu dobu naučily rozumět i ultrazvukovému netopýřímu jazyku, u jiných šel vývoj cestou jednodušší pasivní antisonarové vychytávky. Navzdory své primitivnosti je tak účinná, že se jí v průběhu věků podařilo evoluci stvořit několikrát.

Analýza obsahu izotopů dusíku v prastarých horninách dokládá, že pradávné organismy vyvinuly fixaci dusíku o více než miliardu let dříve, než jsme doposud odhadovali.

…aneb Fantastický výzkum Mary Higby Schweitzerové

Lidem se zalíbilo, jak automatické překladače překřtily jednoho zeleného mořského tvora a tak se toto nesprávné označení šíří sítěmi. Správné je mluvit o plžovi. S tím „eko“ to ale je v pořádku, je totiž nejen zelený, ale má i chlorofyl, osvojil si fotosyntézu, takže na „sluneční pohon“ zvládá jezdit až tři měsíce.

…aneb Návrat k jednomu pozapomenutému výzkumu

…aneb Jak klamný ještěr sesadil hřmotného z trůnu

Podle experimentů se vznícením zelených rostlin nevyvolal devastující náraz desetikilometrového meteoritu na konci křídy globální ohnivé bouře a neptačí dinosauři nejspíš neshořeli.

Kam se jako primáti hrabeme se svými třemi opsiny pro trichromatický zrak. Moderní paprskoploutvé ryby mají třeba i deset různých opsinů, například tři různé opsiny pro modrou barvu.

…aneb Cesta do pravěku měla pravdu

…aneb Velmi odvážná hypotéza o datu konce druhohorní éry

…aneb Informační karta jednoho povědomého teropoda

Bilancování nově objevených dinosaurů, které státy byly nejúspěšnější a zástupci kterých dinosauřích skupin byli nejpočetnější.

Takové zrůdy a nestvůry tvořila země – Marně, neboť jim příroda nedala vzrůsti; Nemohly dojíti sladkého rozkvětu věku, Ani nalézti potravu, ani se pářit. … Jistěže tenkráte vymřelo nemálo druhů, Nemohly se množit a zachovávati. Každé zvíře, jež na živném povětří žije, Každou tu čeleď chránila od chvíle zrodu Lest nebo bojovnost, nebo konečně rychlost… (Titus Lucretius Carus)

Radiometrické datování zirkonu z vrstev dekkánských trapů ukazuje, že chicxulubský meteorit dopadl 250 tisíc let po spuštění nezměrných výlevů lávy, které pak trvaly ještě dalších 500 tisíc let. A to byl konec neptačích dinosaurů.

…aneb Seznamte se s největším „klasickým“ teropodem.

DNA plazmidy natřené na povrchu výzkumné rakety mise TEXUS-49 přežily suborbitální let do vesmíru i návrat zpátky na Zemi. Ohrozí to průzkum cizích planet a měsíců?

…aneb Raná historie skutečně obludné „ještěrky“

…aneb Jak velcí mohli být největší ptakoještěři?

aneb Proč nemá Národní muzeum svého sauropoda?

…vyberte si hadrosaurida!

…aneb „Koukněte se na Pražáka!“

…aneb Nečekaně brzký objev „obojživelných dinosaurů“

Aneb Tajemství nejstaršího ptakoještěra

A bylo to už před třistaosmdesáti miliony let.

…přehledně a v krátkých bodech

…alespoň pro opadavé stromy

Zřejmě Jáchymovské dřevo!

….aneb Co všechno ještě leží v depozitářích

Jak vyhubit snad nejhojnější druh ptáků na Zemi a po sto letech se ho zase snažit vrátit zpátky mezi živé.

... představuje se nový Spinosaurus

…ale rozhodně ne ten největší z největších

Podivuhodné mochomůrkoidní dendrogramy z kontinetálního šelfu v Tasmánském moři prý nepatří do žádné ze známých skupin mnohobuněčných živočichů.

…jak ukázaly jejich stopy

…a filmy z 60. let se tedy mýlily

….tedy přinejmenším někteří

…aneb Další pomůcka, jak si jej lépe představit

…aneb Jak byl objeven kráter Chicxulub

…aneb srdečný pozdrav z Ruska

Chicxulubský meteorit dopadl ve velmi nevhodnou chvíli. Svět dinosaurů procházel nepříznivým obdobím a tehdejší příroda nebyla v dobré kondici. Neptačí dinosauři se už z toho nevzpamatovali.

Zní to zvláštně, ale Měsíc by měl být pozoruhodnou lokalitou ke sběru dávných pozemských fosilií. Stačí se tam jen vrátit s plnou parádou, konečně postavit měsíční základny a poslat na ně pár lidí, kteří rozpoznají pozemské meteority.

…aneb Co prozradily stopy z Aljašky

…aneb Není třírohá tvář jako třírohá tvář

…aneb Nejzáhadnější teropod konečně odhodil masku

Snad všechny sdělovací prostředky v těchto dnech informují o nalezení největšího vymřelého ptáka Pelagornis sandersi. Důvěryhodnost tvrzení má dodávat věta, že byl tak obrovský, že se musel při vzletu rozbíhat z kopce. Pozapomíná se většinou dodat něco o modelování a střízlivějším odhadu, při němž to s Pelagornisem už tak slavně nevypadá. Nehledě na fakt, že v jiných dobách létala mnohem větší i mnohonásobně těžší monstra.

…aneb Nová zjištění o starém praptákovi

…alespoň na kratší vzdálenosti