Žebernatky řadíme mezi vývojově „primitivní“ mnohobuněčné organismy. Přesto jsou evolučně velmi úspěšné. Jsou přizpůsobivé, dokáží opravit poškozené částí těla a používají jednoduchý, ale velmi účinný způsob lovu. Zajišťují si „přítok“ nic netušící kořisti.

Bez hrozby dinosařích děsivých čelistí se neobejde žádná „cesta do pravěku“, ať už ji podnikají klukovští hrdinové filmu Karla Zemana nebo hrdinové hollywoodského kasovního trháku „Jurský park“. Dravý ještěr Tyrannosaurus rex patří bezpochyby k nejpopulárnějším zástupcům pravěké fauny. Tyranosaura a jeho příbuzné však mají v oblibě i vědci, protože jim studium této skupiny vyhynulých plazů přináší odpovědi na řadu důležitých otázek týkajících se evoluce obratlovců. Nové nálezy a nové technologie dovolují zjistit o tyranosaurech zcela nové, překvapivé skutečnosti.

Někdy ve středním siluru, před 439 až 409 miliony let, se na Zemi objevily cévnaté rostliny. Začaly dobývat souš a obohacovat atmosféru kyslíkem. Ten pak poháněl evoluci živočichů do větších a komplexnějších forem. Vědci se snaží zrekonstruovat, jak se v průběhu stovek milionů let měnil obsah kyslíku rozpuštěného ve vodách dávných oceánů.

Po několik milionů let plachtili nad oceány ptáci s překvapivým rozpětím křídel a chytali ryby do zvláštních zobáků. Ale i nad pevninou se v minulosti vznášeli okřídlení obři. Osud těchto miocénních velkých opeřenců, kteří v současné éře vývoje pozemského života nemají konkurenty, pravděpodobně zpečetilo ochlazení koncem pliocénu, které předznamenalo nástup pleistocénu a rozsáhlé vymírání megafauny.

Nově objevená lokalita s pěkně zachovanou faunou středního kambria poblíž elegantního Stanleyho ledovce v kanadském Kootenay National Park nabídla mimo jiné i dosud neznámého dvaceticentimetrového anomalokaridida.

Kmen Deinococcus (někdy označovaný jako Hadobacteria) jsou koky, které toho hodně vydrží – patří k takzvaným extrémofilům. Stály u zrodu polymerázové řetězové reakce, jedné ze základních genetických metod, neboť jejich enzymy snášejí bez úhony vysokou teplotu. Patří sem i druh bakterií, jenž vydrží silnou radiaci. Deinococcus radiodurans přežije desetitisícinásobně vyšší dávku radioaktivity, než člověk. Přežije dokonce pobyt ve vesmírném chladném vakuu. Nyní víme, jak to dělá a možná to i využijeme k našemu prospěchu.

Rumunští paleontologové slaví objev prvního pořádného evropského predátora z konce křídy. I s pouhými dvěma metry byl Balaur bondoc nepochybně postrachem ostrovního světa. Střední Evropa byla v té době beznadějně zalitá mořem, takže můžeme jenom tiše závidět.

...zdá se, že víc než jeden

Nové analýzy mitochondriální DNA medvědů jeskynních a jejich blízkých příbuzných medvědů hnědých odhalují zručné lovce druhu Homo sapiens coby příčinu pádu pozoruhodných jeskynních medvědů. Nedali jsme jim šanci.

Američtí vědci ohlásili světu objev zkamenělých pozůstatků mnohobuněčného živočicha, který žil v teplých pobřežních vodách jižní Austrálie před 650 miliony let. Pak nastalo období, kdy Zemi nazýváme "sněhovou koulí".

Rozřezání jediné dostupné fosilie maličkého měkkého živočicha ze silurských vrstev poskytlo zajímavý trojrozměrný obraz. Drakozoon kalumon se do dnešních dnů zachoval díky dávné sopečné erupci, která pohřbila okolí sopečným popelem.

...už to tak vypadá

Běžně je nevidíme. Když se spolčí a zviditelní, štítíme se jich. Ale jejich způsob úniku z nehostinného prostředí z nich dělá velmi zajímavé a možná i sympatické mikroorganismy.

Výzkumné plavidlo James Cook se vrátilo do přístavu s novými druhy mořských živočichů na palubě.

Peruánské pustiny vydaly nejzubatější známé zvíře – nový druh dravého vorvaně Leviathan melvillei z miocénu. Na rozdíl od dnešních vorvaňů se nepotápěl do hlubin pro krakatice, ale zuřivě lovil velryby a vůbec všechno živé, co mu tehdy stálo za pozornost.

Pokud se vědcům podařilo správně interpretovat nález zajímavých fosilií, pak budeme přepisovat kapitoly o vzniku mnohobuněčného života. Vzhledem k nynějším poznatkům ho posuneme o více než dvojnásobek hlouběji do geologické minulosti Země.

Přepjatou reakci žen na psychicky zatěžující situace muži často nazývají „ženskou precitlivělostí“. Mají pravdu v tom, že oni se – statisticky vzato – vyrovnávají se stresem lépe. Zapomínají, že v moderní společnosti přišli o mnohé přirozené stresové faktory, na které je evoluce nastavila. Mužský mozek si ale obranné mechanizmy uchoval. Výzkum je sice složitý, ale nepochybně zajímavý, jak to dokazuje práce týmu amerických neurovědců, kterému velí ženy.

...aneb co najdete i v Česku

...aneb pár řádků o pětirohé tváři Pentaceratops sternbergi

Nectocaris pteryx, připomínající spíš oživlou halucinaci z drogového tripu paleontologa, byl na základě 91 nových nálezů z Burgessých břidlic velmi zajímavě interpretován jako starobylý hlavonožec, sice bez schránky, ale s párem mohutných ploutví.

...aneb seznámení s druhohorním gigantem

Nález dvou různě starých a zároveň různě opeřených mláďat oviraptora Similicaudipteryx yixianensis v čínském Jeholu ukazuje na jejich neodbytně ptačí povahu a sklon měnit peří během života.

… aneb možná jediné doložení takového scénáře.

Dnešní vydání odborného časopisu Science přináší první důkaz vyvracející dosavadní přesvědčení, že živočichové si pro život nezbytné karotenoidy dokážou zajistit jenom potravou.

Zajímavá novinka z bezedných fosilních vrstev čínské křídy odhaluje maličkého dinosaura, podle všeho nadšeně pobíhajícího křídovou krajinou při pátrání po chutných termitech či mravencích.

Porovnávání genetických rozdílů dvou evolučně příbuzných zelených řas vědcům odhalilo další tajemství počátků vývoje pohlavního rozmnožování.

Mezinárodní tým vědců zveřejnil výsledky podrobného výzkumu téměř sto milionů let staré pryskyřice.

Jen málokdo pochybuje o tom, že vyhynutí dinosaurů způsobil asi 10 kilometrový meteorit, který před asi 65 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu a vytvořil 180 kilometový kráter Chicxulub. I většina geologů a paleontologů se kloní k této teorii. Přesto třicetileté hledání viníka hromadného vymírání na přelomu křídy a třetihor nekončí a v odborné literatuře se předkládají nová, zpochybňující fakta.

Pozemek společnosti FedEx poblíž Pittsburgh International Airport se stal dějištěm pozoruhodného nálezu perfektní lebky temnospondylního obojživelníka staré 300 miliónů let. Slavná logistická společnost má teď svoji značku i mezi fosiliemi.

Fotosyntéza je mechanismus, kterým rostliny produkují kyslík. Nyní vědci odhalili anaerobní bakterii, která dává za pravdu teorii, že mikroorganismy si produkovali svůj vlastní kyslík dlouho předtím, než evoluce na Zemi dospěla k fotosyntéze.

Jediná drobná kost a moderní metody genetického výzkumu poskytly zatím nejednoznačné svědectví o tom, že v období starého paleolitu z Afriky do Asie doputovali další naši příbuzní z rodu Homo.

...což se však předpokládalo již dříve

Početný mezinárodní panel pro výzkum křídového vymírání razantně prosazuje dopad asteroidu v Chicxulubu jako jednoznačnou příčinu masového vymření na konci druhohor. Jsme svědky nástupu nekompromisní panelové vědy?

...i když jen ty velmi malé

Převratná studie bakterií a fágů na Petriho miskách poprvé experimentálně dokládá dlouho tušené vítězné tažení konceptu Red Queen, přinejmenším v poměrech mikrosvěta.

Druhohorní moře, už tak přeplněná podivuhodnými obyvateli, běžně brázdily i ohromné ryby pojídající plankton ze skupiny pachykormidů. Leedischthys, Bonnerichthys a další byli tehdejšími předchůdci v povolání dnešních filtrujících žraloků a kytovců. Také by jste si s nimi chtěli zaplavat?

Další rozbor melanozomů ve fosiliích dinosaurů – tentokrát nejen ocasu, ale komplet celého dinosaura Anchiornis huxleyi. Zapomeňte na Jurský park. Teď už víme, že přinejmenším drobní svižní dinosauři byli jásavě barevní.

Odkud před asi 4 500 lety přišli první obyvatelé Grónska? A kam se ztratili? Odpověď vědci hledají v kronice DNA.

...aneb fantastická zpráva z Číny

...aneb o přílivovém titánovi.

"Dino" pochází z řeckého deino a značí hrůzostrašný, děsivý. "Saurus" je také z řečtiny, kde „sauros“ označuje ještěra. Ale prapředci i těch obrovských nejdravějších dinosaurů byli malí a spíše loveni, než lovící.

...aneb pár vět o pravěkých chobotnatcích

Analýza dobře zachovalé lebky opeřeného raptora sinornitosaura odhalila podivné zuby a další anatomické zvláštnosti, které jsou neklamnou známkou jedových žláz. Vypadá to, že i dinosauři z těsné blízkosti dnešních ptáků byli jedovatí.

V Kanadě vědci našli nejstarší genetický materiál, který kdy byl odhalen. Náleží bakteriím. Jejich DNA se uchovala díky tomu, že bakterie byly „zazděny“ v solných dolech. Po milionech let jsme četli v genech haloarcheí, svědcích naší minulosti sahající až k počátkům života na Zemi.

Obtížně představitelná exploze o rozměrech tisíců výbuchů sopky sv. Heleny během nejmladší doby ledové zdevastovala velkou část Asie a dramaticky se podepsala i na osudu našeho vlastního rodu.

...hrůzopták z indiánských mýtů?

...aneb další svrchnotriasový teropod z Nového Mexika

Typický les mírného pásu není žádná příroda. Je to jenom omyl zcela nedávného data. Ve skutečnosti tu vždycky byl park, který před námi pečlivě udržovali sloni a další velká zvířata. Pokud necháme krajinu totálně zarůst lesem, tak tu zůstaneme sami, protože v lese skoro nic nežije.

...aneb další výročí "válečné" paleontologie

Samci smilodonů se podle analýzy čelistí fosilií z asfaltových jezer velikostí nelišili od svých samic, což ukazuje na menší agresivitu. Byli by z nich oblíbení domácí miláčci?