Zvláštní fotosyntéza spočívající na arsenu, je stejně stará jako je ta klasická využívající oxid uhličitý. A možná i starší.

Název jako z nějaké fantasy. Ale ono to fantastické opravdu je! Jde o výsledek podmořského průzkumu, díky kterému byl přidán další bod na mapu dna severního Atlantiku: vědci zkoumali nejsevernější hydrotermální oblast na Zemi a objevili tam „Lokiho hrad“.

Hmyz a kvetoucí rostliny v Dry Valleys vymizely poté, co tundra na následujících 14 milionů let zamrzla.

Drakeův průliv mezi Antarktidou a Jižní Amerikou existuje dvakrát déle než si vědci původně mysleli. V zubech odumřelých živočichů se během miliónů let ukládají minerály. Změny hodnot chemického prvku neodymu v zubu ryby nejlépe vysvětluje otevření Drakeova průlivu v třetihorách před 37 milióny lety.

Ze studie připravené pro srpnové číslo časopisu Crystal Growth & Design vyplývá, že diamanty byly nejlepším přítelem života na Zemi už před miliardami let.

Globální změna klimatu pravděpodobně byla příčinou prudkého vzestupu v rozmanitosti mořského života, který se udál před 460 milióny let. Tato informace se objevila v červencovém vydání renomovaného časopisu Science.

Nově objevená fosilie – první svého druhu na celém antarktickém kontinentě – poskytuje vědcům další důkaz o tom, že jižní polární oblast byla kdysi mnohem teplejší. Je to potvrzení teorie, že Země měla svá teplejší období i bez vlivu člověka.

Mizení ledovců na vrchu Kilimandžára je prý způsobeno globálním oteplováním zaviněné lidskou činností, tvrdil Al Gore ve filmu Nepohodlná pravda.

Paleontologové tvrdili, že na Zemi bylo pět velkých hromadných vymírání. Deset let usilovného studia a spolupráce stovek výzkumníků umožnilo vytvořit obrovskou databázi se stovkami tisíc záznamů o fosiliích. John Alroy je přesvědčen, že tato sumarizace naší tradiční představu o vymírání vyvrátila.

Platesy, či halibuty nevzrušujú len gurmánov, ale aj evolučných biológov. Opäť je hlavnou témou oko. V tomto prípade, okrem vývoja samotného orgánu, aj jeho migrácia z jednej strany hlavy na druhú. Medzičlánky tohto zaujímavého evolučného riešenia poskytli múzejné depozitáre.

Obecně uznávanou dobu vzniku života na Zemi zpochybnil tým vědců z Curtin University of Technology. Za známku nejčasnějších forem života považují diamanty z Jack Hills.

Vědci z University of Michigan odhalili další z tajemství evoluce zraku. Podobnost s informací o úspěchu českých genetiků „Darwin by měl z českých vědců radost“ není čistě náhodná. Naopak. Tento text vznikl evolucí textu o úspěchu týmu Zbyňka Kozmika.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky odhalili jedno z tajemství evoluce zraku.

...aneb už to není jen Ichthyostega

Ako mohla prvotná živá pozemská bunka vyzerať? Ako mohla prijímať živiny z okolitého prostredia, rásť, kopírovať nejakú informáciu, zakódovanú do reťazca nukleotidov a deliť sa? To doposiaľ nevieme a ani príroda nám neposkytuje žiadne zachované hmotné indície. Výsledky výskumného projektu Lekárskej fakulty Harvardovej univerzity aspoň poskytli model a spôsob ako skúmať možné interakcie prvých pozemských buniek s ich prostredím pred vyše 3,5 miliardami rokov.

Rozšíření biosféry na 1,6 km pod pacifickým dnem má dvě stránky - dobrou a špatnou. Ta první potěší všechny co předpokládají možnost existence mimozemského života. Stinnou stránkou je bláhovost počínání ochranářů, kteří hodlají spasit Zemi pohřbíváním skleníkových plynů na dně oceánu.

Vědci objevili fosilii organismu, který byl napůl žábou a napůl mlokem.

Zvláštní druh sazí svědčí o tom, že vyhynutí dinosaurů souvisí s rozsáhlým vzplanutím ropných polí.

Vylepšené klimatické předpovědi naznačují, že během příštích deseti let dojde ke zpomalení trendu globálního oteplování.

Tentokrát na molekulární úrovni.

Samice pávů si nevybírají samce s nejdelším a nejpestřejším peřím.

Hmyz je velmi diversifikovaná skupina živočichů s více než milionem popsaných druhů. Přesto existuje pouze pět hmyzích druhů, kteří žijí na otevřeném moři bez vazby na pevninu. Mezi ostatními, zpravidla menšími skupinami živočichů zpravidla nacházíme poměrně početné zástupce všech hlavních biotopů – druhy pevninské, sladkovodní i oceánské. Proč tomu tak je? Odpověď na tuto záhadu stále neznáme.

Výzkumný tým vedený profesorkou Sandrou Pizzarello z Arizona State University objevil, že u abioticky vzniklých organických molekul, možných předchůdců života na Zemi, převládala „levotočivost“. Jde o důležitý objev vztahu mezi životem a optickou izomerií organických molekul tvořících těla živých organismů.

Tým anglických vědců se snaží vysvětlit záhadu proč Antarktida před 34 miliony let zamrzla. Překvapivé na tom je, že důkazy o které se opírají pochází z Afriky.

Zhruba před rokem přišel do redakce Osla e-mail s fotografiemi něčeho, co se povalovalo na poli poblíž Ostravy. Měli jsme pomoci určit, co by to mohlo být. Žádost jsme předali panu Borisi Ekrtovi z paleontologického oddělení Národního muzea v Praze a vy se dnes můžete seznámit s příběhem vskutku detektivním.

Rychle si vydobýt svoje místečko na stránkách BBC, National Geographic, NY Times, Yahoo a vlastně i všude jinde si jde velmi jednoduše. Stačí popsat trošku větší žabku a dát ji zajímavé rodové jméno.

Dnes žije na světě přes 1000 druhů netopýrů (Chiroptera), takže jsou hned po hlodavcích (Rodentia) druhou největší skupinou savců. Jejich geografický původ je však zatím neznámý.

Maličký bezzubý pterodaktyl s křídly jako netopýr s drápy podobnými jako mají ptáci a ostrým špičatým zobákem byl nedávno popsán z mimořádně dobře dochované fosílie nalezené v Číně.

APP, neboli Acta Palaeontologica Polonica, patří k nejprestižnějším vědeckým žurnálům publikujícím paleontologické studie. Zatímco např. Journal of Vertebrate Paleontology, o kterém jsme si psali minule, publikuje pouze práce z oboru paleontologie obratlovců, APP má poněkud širší záběr. O to víc potěší, když se v jediném čísle objeví popisy hned čtyř nových dinosaurů.

Předchozí článek tohoto názvu byl věnován dinosaurům. Dnešní novinky se budou věnovat ostatním fosilním obratlovcům.

Aneb co nám přinesl konec roku v paleontologii obratlovců

Vyhynutí dinosaurů je připisováno ledasčemu, od pozemských záležitostí jako byly supervulkány, až po výbuch asteroidu. Nové argumenty však dávají tušit, že všechno mohlo být jinak a že neblahou úlohu mohly sehrát zcela titěrné záležitosti.

Vědci prostudovali fosílii tvora, který je spojovacím článkem mezi prvními pravěkými velrybami a jejich suchozemskými předky.

Jde o jednu z deseti nejlépe zachovaných fosílií všech dob.

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Průmyslový rybolov je nejen důležitým zdrojem obživy a příjmů v mnoha přímořských státech, ale představuje také mizerně navržený evoluční experiment gigantických rozměrů. U komerčně nejdůležitějších druhů, jako je treska obecná nebo platýzi, převyšuje úmrtnost způsobená rybolovem několikanásobně přirozenou úmrtnost. Bylo by tedy s podivem, kdyby na takto drastický zásah do přirozeného prostředí ryby nezareagovaly.

Dinosaurus s "vysavačem".

Nové datování dekkánských trapů závažně zpochybňuje klíčovou roli chicxulubského meteoritu ve vymírání na konci křídy.

Dokonale zachovanou fosílii medúzy našli vědci v Utahu.

Analýza opsinových genů nezmara a sasanky se dotýká samotného evolučního vzniku schopnosti živočichů vidět.

Suzhousaurus megatheroides - nově popsaný teropod z Číny.

V souostroví Samoa se vědci se stali svědky bleskového tažení evoluce. Samci motýlů tam během pár let slezli z hrobníkovy lopaty.

Tentokrát nikoliv celý genus, ale aspoň species nova. Tedy nikoliv nový rod, ale druh již známého rodu dinosaura byl objeven a popsán z jižního Utahu.

Pravěké šavlozubé kočky neměly v čelistech velkou sílu.

Stopy minulých věků se hledají také v ledu. Zjistilo se tak, že v meziledových dobách za posledních 400 000 let bylo tepleji než dnes. Dokonce i před 900 lety bylo tepleji než dnes. Co zjistíme v nezamrzlém sladkovodním jezeře Vostok v Antarktidě v hloubce okolo 4 km pod ledovcem?

Před 13 000 roky explodovala nad Severní Amerikou kometa. Odnesla to pravěká fauna i indiáni cloviské kultury.

Detailní pohled na fylogenezi australských scinků odhaluje roli suchého klimatu jako hybatele evolučních dějin scinků.

Malé „puntíky“ na kosti velociraptora dokazují, že tento druhohorní ještěr měl peří.

Neoficiálním pojmem „megasauropod“ se označujeme sauropodní dinosaury s délkou přesahující 30 metrů. Tihle obři jsou většinou známi pouze z fragmentárních pozůstatků, nicméně najdou se i výjimky...