Během několika generací našli havajští cvrčci účinnou taktiku proti nebezpečnému vetřelci a vydali se tak na cestu do záhuby.

Mravenčí práce s kostmi mořských krav přináší inspirativní objev s možným přesahem do obecných mechanismů evoluce obratlovců.

Další elegantní doklad evolučního vývoje organismů přináší obdivuhodná zelená měňavka Paulinella chromatophora. Přímo před našimi zraky si zotročuje sinici a je tak druhým známým případem primárního endosymbiotického vzniku plastidu.

Malý hlodavec, kterého většina z nás považuje za myš, mate hlavu genetikům. Jeho genom je snůškou bizarních znaků, které se vymykají mnohým představám o evoluci.

Molekulární genetika dokáže fungovat i jako experimentální archeologie. Spojením funkčních prvků dvou stávajících příbuzných regulačních genů vědci připravili gen, který je funkční a plní úkoly tak, jak byl zvyklý v době, kdy se vyskytoval u našeho pradávného společného předka - praobratlovce.

Při pohledu na žraloka nebo mihuli si teď můžete uvědomit, že vaše lepé ruce a nohy jsou vlastně jen jejich pozměněné nepárové ploutve. Dokládá to nejnovější analýza genetických mechanismů vývoje ploutví těchto bazálních obratlovců.

Genetická studie hybridního roje kalifornských ředkví odhaluje jejich původ a rychlou evoluci úspěšných genotypů.

Byli dinosauři studenokrevní jako dnešní plazi a okřívali jen za teplého počasí? A nebo si naopak dokázali držet do určité míry stálou tělní teplotu?

Americký důchodce chytil ve středním Laosu živého hlodavce o němž se soudilo, že jeho vývojová větev vyhynula před jedenácti miliony lety. Domorodci mu říkají „gha-nů“

Bezprostřední příčinou je vypnutí regulačního genu Sonic hedgehog během embryonálního zadních končetin kytovců.

Taky máte plné kapsy věcí, které by se mohly hodit? Jiří Suchý popisuje v jedné písni celou sbírku předmětů, které schovává pro strýčka Příhodu v krabici. Například „.. rukavice z jelenice, jenže byly obě levé…“ a k tomu „… knot, snad mi přijde vhod…“ Tenhle zvyk (nebo zlozvyk) je starý alespoň 14 milionů let a zdědili jsem jej po předcích, které sdílíme s šimpanzi a orangutany.

Důkladné porovnání rychlostí molekulární evoluce blízce příbuzných druhů dřevin tropů a mírného pásu ukazuje na více než dvojnásobně rychlejší evoluci DNA v tropech.

Poslední dobou se stále více ukazuje, že leckteré závažné neduhy jsou vlastní lidem jako druhu a naši nejbližší příbuzní z nich mají legraci. Evoluce nás bohužel buď dočista náhodou nebo jako vedlejší produkt konkrétního evolučního vývoje připravila o některé klíčové geny a regulační mechanismy.

Nukleární příhoda v Černobylu nečekaně vytvořila úchvatný přírodní park s radioaktivní zárukou nedotknutelnosti.

Co ukončilo jedno z nejteplejších období v historii pozemského života?

Chemikové z Oregon State University přišli s teorií zpochybňující stabilitu řetězců DNA.

Nový senzační nález rybonožce přehledně dokládá klíčový okamžik přechodu lalokoploutvých ryb na souš a přímo odhaluje evoluci kráčivých končetin z ploutví.

Náhodná ztráta významného metabolického genu ASIP vrhá zajímavé světlo na evoluci štíhlých gibonů a může přispět ke studiu lidské obezity.

Zkamenělá embrya nám podávají svědectví o prvních živočiších na Zemi, o evolučních procesech a o podmínkách které v té době vládly.

Přednedávnem se na několika českých serverech objevil článek vysvětlující reprodukční chování všelijakých zvířátek preferencí "dobra druhu" před prospěchem jednotlivce. Nebudu tento ideově závadný text linkovat, nicméně následuje drobný komentář, který by kupodivu mohl ukázat (dosti výjimečné) situace, v nichž by se druhová selekce mohla uplatnit.

Objev „nahého“ dinosaura z příbuzenstva druhohorních ještěrů, kteří nesli opeření, zamotal vědcům hlavy.

Genetici a bioinformatici nás zavalují novými a novými údaji o rozdílech mezi člověkem a našimi nejbližšími živočišnými příbuznými. Nejnovější studie zveřejněná v Nature prokazuje zásadní rozdíl v aktivitě genů, které mají za úkol „zapínat“ další geny.

Po latimériích a mnoha dalších „živých fosíliích“ se seznam oživlých zkamenělin rozrostl o novou položku. Vloni objevený hlodavec zařazený zoology do zbrusu nového rodu a čeledi měl na Zemi početné příbuzné už před 11 miliony roků.

Vypadal jako bobr, žil jako vydra a nejblíže měl k ptakopyskovi. Takový byl tvor, který otřásl představami paleontologů od druhohorních savcích.

Úsloví , že „méně je někdy více“ platí i v evoluci a genetice. Prokázali to vědci z University of Michigan vedení evolučním biologem Jianzhi Zhangem.

Nové rekonstrukce pozoruhodné devonské chodící ryby Panderichthyse potvrzují, že jde doslova o multipřechodný článek mezi lalokoploutvými rybami a čtvernožci.

Evoluci viru lze realizovat velmi snadno. Poznatky lze využít v genové terapii, nebo k tvorbě biologické zbraně. Záleží jen na tom kdo a s jakým cílem ji provede.

Nejstaršího známého zástupce druhohorních dinosaurů z evoluční linie, jež "kulminovala" populárním tyranosaurem objevili vědci v Číně. Guanlong wucaii přichází "s kloboukem na hlavě".

Švédské archivy, sahající až do roku 1751, vydaly svědectví o tom, že v dobách kdy matky prožívají stres, se rodí méně chlapců.

Housenky některých amerických lišajů si vybírají „kabátek“ podle počasí. Pokud se vyklubou z vajíčka na podzim nebo v severnějších chladných oblastech, naroste jim tmavá pokožka, která pohlcuje sluneční záření a housenku zahřívá. V teple nabývá na důležitosti nenápadné zbarvení chránící před nepřáteli, a proto se housenky barví zeleně. Všichni motýli mají stejnou dědičnou informaci, a přesto dovedou přehodit výhybku svého vývoje na dvě různé cesty.

Proteinoví inženýři rychlou laboratorní evolucí vytvořili novou verzi RuBisCO - klíčového proteinu fotosyntézy, který by v budoucnu mohl vyřešit problémy s oxidem uhličitým v atmosféře.

Náhodný objev v suterénu muzea přinesl pozoruhodného archosaura s bezzubým zobákem pocházejícího z báze krokodýlí linie.

V hádkách o evoluci, kreaci a inteligentní designu se všichni rádi ohánějí tvrzeními ve stylu "jen teorie/náboženství", "nevědecké", "nepotvrzené", "pouze hypotéza" apod. Pokusme se tedy problém trochu rozplést, alespoň v tom smyslu, že si vyjasníme určité pojmy.

Kreacionisté zlobili a tak našli pod stromečkem nepříjemný soudní verdikt v dalším velkém opičím procesu, tentokrát v Pennsylvániii.

Analýza jednopísmenných polymorfismů v lidském genomu ukazuje, že i život v civilizaci přináší selekční tlaky a že přírodní výběr v posledních 50 000 letech výrazně ovlivnil kolem 1800 našich genů.

Analýza genomu mořské nereidky Platynereis dumerlii ukazuje, že lidské geny s množstvím intronů jsou primitivní a že obratlovci patří k nejpomaleji se vyvíjejícím evolučním liniím živočichů.

Kontroverzní studie o tom, jak by mohl souviset vysoký obsah vzdušného kyslíku ve starších třetihorách s počátkem rozvoje velkých savců.

Zatím co z fosilie v Argentině se vyklubal obrovský mořský krokodýl přezdívaný „Godzilla“, čínské fosilie vydaly svědectví o gigantické opici, která se potkávala s člověkem. Měřila tři metry a její hmotnost se pohybovala okolo 540 kg.

Studentka geologie podala důkazy o tom, že oceány překypovaly životem v době, kdy jiní badatelé naopak tvrdí, že celou Zemi zadusila silná vrstva ledu.

Před několika dny vyšel na Oslu článek "Vznik života byl jednodušší, než se soudilo". Pokusím se o mírnou polemiku s textem - nejde mi přitom vůbec o kreacionismus či zpochybňování evoluce, ale rád bych trochu upřesnil, co vlastně míníme oním hypotetickým prvotním RNA světem a na jaké problémy při těchto úvahách narážíme.

Mezinárodní tým vědců, vedený pracovníky z Autonoma de Barcelona zjistil, že prapůvodní molekuly RNA byly mnohem odolnější. Podle nových poznatků se na počátku jejich vzniku mohlo jednat jen o krátké řetězce čítající přibližně 100 genů. Tento počet genů představuje minimum informací, kterými je možno zajistit základní potřeby primitivního života.

Předkové velikých sauropodů chodili jako mláďata po čtyřech a ptakoještěři byli ještě větší, než se kdy myslelo.

A pak že to jde s lidstvem s kopce. Podle posledních genetických studií se nám mozek nepřestal vyvíjet. Příští pokolení budou tedy ještě chytřejší. A nebo ne?

Fosílie šimpanzů staré půl milionu roků se našly „na východ od ráje“ – tedy na východ od západoafrických a středoafrických deštných pralesů. Před půl milionem roků žili předci šimpanzů v údolí Velké příkopové propadliny tedy na místě, kde podle dosavadních představ paleontologů neměli co dělat.

Nové nálezy v Dekkánu zpochybňují obecně přijatý model vymření většiny dinosaurů a dalších nešťastníků na konci křídy v důsledku úderu meteoritu a za viníky označují masivní sopečnou činnost v ultrakrátkém geologickém okamžiku.

Kambrium bylo hodně dávno. Není divu, že nás vytrvale zásobuje novými podivnými tvory. S každým takovým přírůstkem je docela legrace, vzhledem k jejich stáří není úplně snadné vymyslet, co to vlastně je.

Dobře zachovalé nálezy podivných potvor z ediakary v jižní Číně opět rozdmýchávají spory o to, co jsou vlastně zač.

Nová anatomická studie porovnává kosti dinosaura a ptáků odhaluje, že dinosauři vlastnili ptačí dýchací soustavu. Přesněji řečeno, ptáci vlastní dinosauří dýchací soustavu, protože mezi dinosaury patří.

Kompletně osekvenované genomy bakterií dovolují molekulárním detektivům pátrat po evolučních osudech jednotlivých bakteriálních genů.

Náš vývoj v minulosti spočíval zřejmě v několika rychlých genetických změnách. Nová studie lidského genomu názor na evoluční teorii, jako na pozvolný postupný proces narůstajících změn, poněkud mění.