Aneb co nám přinesl konec roku v paleontologii obratlovců

Vyhynutí dinosaurů je připisováno ledasčemu, od pozemských záležitostí jako byly supervulkány, až po výbuch asteroidu. Nové argumenty však dávají tušit, že všechno mohlo být jinak a že neblahou úlohu mohly sehrát zcela titěrné záležitosti.

Vědci prostudovali fosílii tvora, který je spojovacím článkem mezi prvními pravěkými velrybami a jejich suchozemskými předky.

Jde o jednu z deseti nejlépe zachovaných fosílií všech dob.

Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Průmyslový rybolov je nejen důležitým zdrojem obživy a příjmů v mnoha přímořských státech, ale představuje také mizerně navržený evoluční experiment gigantických rozměrů. U komerčně nejdůležitějších druhů, jako je treska obecná nebo platýzi, převyšuje úmrtnost způsobená rybolovem několikanásobně přirozenou úmrtnost. Bylo by tedy s podivem, kdyby na takto drastický zásah do přirozeného prostředí ryby nezareagovaly.

Dinosaurus s "vysavačem".

Nové datování dekkánských trapů závažně zpochybňuje klíčovou roli chicxulubského meteoritu ve vymírání na konci křídy.

Dokonale zachovanou fosílii medúzy našli vědci v Utahu.

Analýza opsinových genů nezmara a sasanky se dotýká samotného evolučního vzniku schopnosti živočichů vidět.

Suzhousaurus megatheroides - nově popsaný teropod z Číny.

V souostroví Samoa se vědci se stali svědky bleskového tažení evoluce. Samci motýlů tam během pár let slezli z hrobníkovy lopaty.

Tentokrát nikoliv celý genus, ale aspoň species nova. Tedy nikoliv nový rod, ale druh již známého rodu dinosaura byl objeven a popsán z jižního Utahu.

Pravěké šavlozubé kočky neměly v čelistech velkou sílu.

Stopy minulých věků se hledají také v ledu. Zjistilo se tak, že v meziledových dobách za posledních 400 000 let bylo tepleji než dnes. Dokonce i před 900 lety bylo tepleji než dnes. Co zjistíme v nezamrzlém sladkovodním jezeře Vostok v Antarktidě v hloubce okolo 4 km pod ledovcem?

Před 13 000 roky explodovala nad Severní Amerikou kometa. Odnesla to pravěká fauna i indiáni cloviské kultury.

Detailní pohled na fylogenezi australských scinků odhaluje roli suchého klimatu jako hybatele evolučních dějin scinků.

Malé „puntíky“ na kosti velociraptora dokazují, že tento druhohorní ještěr měl peří.

Neoficiálním pojmem „megasauropod“ se označujeme sauropodní dinosaury s délkou přesahující 30 metrů. Tihle obři jsou většinou známi pouze z fragmentárních pozůstatků, nicméně najdou se i výjimky...

Nová paleoklimatická studie vylučuje dramatickou změnu klimatu jako viníka vymření našich příbuzných neandrtálců.

Létání pomohlo hmyzu stát se jednou z nejúspěšnějších skupin živočichů. Vznik křídla umožnil hmyzu obsadit mnohé ekologické niky, migrovat na značné vzdálenosti i unikat před predátory či kompetitory. Přesto ale evoluční původ hmyzího křídla stále není dokonale znám, i když určitou představu již máme. Protože v učebnicích se většinou stále předkládá jediná hypotéza, nebude na škodu zopakovat si některé poznatky staršího data a představit si aktuální pohled na věc.

Další z nálezů fosilních zbytků dávných mikroorganismů datuje okamžik rozdělení hlavních linií života do doby před více než 2,7 miliardami let.

Pokud jde o celkový počet nových dinosaurů, je už teď rok 2007 v první desítce nejbohatších ročníků.

Díky novému šťastnému nálezu detailu ploutve lalokoploutvé ryby víme, že symetrické břišní ploutve dnešních latimérií jsou jen ujetá evoluční novinka.

Analýza morfologie takřka tisíce druhů trilobitů odhalila, že proměnlivost znaků jednotlivých druhů by mohla mít něco společného s rychlostí evoluce.

Vědci obnažili a vyfotografovali organické látky, které zbyly po buňkách z doby zvané prekambrium. Nález se řadí k nejstarším pozůstatkům života na Zemi.

Světlo světa spatřila nejstarší kompletně přečetná dědičná informace mitochondrií. Patří mastodontovi.

Ptáci zobouni létají nad vodní hladinou a loví malé rybky. Živili se pravěcí pterosauři podobně?

Spojení izotopových dat a fosilních pakomářích hlaviček ukazuje prudké změny klimatu v Anglii před několika tisíci lety a varuje před nevyzpytatelným Golfským proudem.

Zdevastovanou přírodu malého ostrůvku v Seychelském souostroví se podařilo obnovit během patnácti let.

Zmenšení velikosti populace s sebou nese zúžení genetické pestrosti. Tento fenomén se označuje jako „hrdlo láhve“ čili „bottleneck“. Tahitští plži Partula tohle pravidlo k velké radosti ochránců přírody porušili.

Sibiřská tundra přišla o primát. Ve zmrzlém bahně na dně grónského ledového krunýře se našly starší pozůstatky genetického kódu živočichů a rostlin. Jsou to nejdéle uchovaná vlákna DNA na Zemi. Další odhalená ledová tajemství zase svědčí o tom, že ani za dob mnohem teplejšího klima než je dnes grónský ledovec neroztál. Z toho lze vyvodit, že ani při současném oteplení nám vzedmutí hladiny moří, tak jak je vykreslují zastánci katastrofických scénářů, nehrozí.

Porovnání neuronů rybky dania a nereidky odhaluje dávný původ hypotalamu na samém úsvitu evoluce živočichů.

Ne to není překlep. Vědci z University of Iowa zveřejnili podrobnosti o lebce nejstaršího předka pandy velké. Předchůdce pandy, který žil na jihu Číny zhruba před dvěma miliony let, byl velmi malého vzrůstu. Panda velká bývala pandou trpasličí.

V Číně byly objeveny kosti obřího ptákům podobného dinosaura. Ve srovnání s ním jsou všichni podobní dosud známí dinosauři pouhými trpaslíky.

Obdivovatelé lepých tvarů a impozantních rozměrů si poslední dobou přišli na své. Náhodné návštěvníky našich stránek však musíme zklamat, nejedná se o žádnou velkolepou akci českých nočních klubů, nýbrž popis 3 nových druhů sauropodních dinosaurů.

Vědci z Morrison Natural History Museum našli západně od města Denver pozoruhodně zachované stopy od dinosauřích mláďat. Jde o první stopy vylíhlých stegosarů, které známe.

Draví dinosauři byli zdatní plavci.

Ne, Tyrannosaurus rex nebojoval svými smrkanci. Pokud zmiňujeme nasální část jeho lebky, mluvíme v osteologické terminologii. Mohutný svrchnokřídový teropod měl totiž unikátní zbraň v podobě srostlých nasálních kostí, které mu umožňovaly vyvinout extrémní tlak čelistí při skusu.

Velryby, delfíni a další kytovci udivují velikostí mozku. Mezi pozemskými živočichy drží absolutní rekord. Například vorvaň má mozek asi o 60% větší než slon. Pokud jde o poměr velikosti mozku ke zbytku těla, jsou delfíni druzí po člověku a překonávají v tomto směru šimpanze a další lidoopy. Ve složitosti v uspořádání mozkových závitů nemá delfín konkurenty dokonce ani v lidech.

Analýza izotopového složení tajuplných fosilií typu Prototaxites ukázala, že jde s největší pravděpodobností o bizarní několikametrové houby, což dělá ze souše spodního devonu krajinu pohádkových halucinací.

Převratný objev a přečtení aminokyselin útržků kolagenu v kostech tyranosaura a mastodona staví paleontology do zcela nové situace.

Ekologie dinosaurů je často otázkou spekulací. Není pak divu, že když se jedna taková spekulace potvrdí do puntíku, svět dinosaurologie doslova jásá.

Obrácení metod ochrany přírody může přispět k likvidaci nebo alespoň omezení řádění nežádoucích organismů.

Fosilní data ukazují překvapivý nesoulad mezi převratnými změnami v okolí Panamské šíje a náhlým, leč nápadně opožděným vymíráním druhů mořského dna v této oblasti.

Mělo se zato, že v tropech probíhá vznik nových druhů snadno a rychle a proto že je zde také tak rozmanitá fauna. Byl to omyl, tvrdí zoologové Weir a Schluter, který se z učebnic bude odstraňovat. V teplých krajích totiž probíhá tvorba nových druhů mnohem pomaleji než například v místech mírného pásma.

Někteří z dávných obrů byli skutečnými giganty, přesto měli genomy velikosti kolibříka.

Analýza DNA koster prvních neolitických zemědělců ukazuje, že lidé té doby ještě nebyli schopni trávit laktózu a nemohli proto s výjimkou nejranějšího dětství pít mléko.

V Mexiku byla objevena zachovalá fosilie žabky z čeledi Leptodactylidae. Je ze svrchního oligocénu.