Dnešní krokodýli jsou docela nudní ve srovnání s obyvateli druhohorního krokodýlího ráje na území dnešního Nigeru a Maroka. Pět z nich nedávno představil paleontolog Paul Sereno.

...aneb jak to kdysi být nemohlo

Mluvit a psát o významu lidské schopnosti mluvit a psát je zbytečné. Neplatí to ale pro hledání odpovědi na otázku jak se lidem dar řeči vyvinul. K snaze se dopátrat střípků poznání přispívají i výsledky výzkumu neurogenetiků z Kalifornské univerzity, které před několika dny uveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.

...aneb ontogeneticky klamavý démon z Hell Creeku

Nejspíš snadněji, než se myslelo. Temno po dopadu meteoritu asi netrvá moc dlouho, některé druhy planktonu mohou žít i na mořském dně a jak fotosyntetické, tak všežravé mikroorganismy si s obdobím bez Slunce docela poradí.

...aneb co byste měli vědět o dosud jediném kosterním nálezu dinosaura na našem území

...aneb když oslík váží mnoho tun

To je v súčasnosti spornou otázkou. Pred piatimi mesiacmi len niekoľko antropológov pochybovalo, že neobyčajne dobre zachovalá, 47 miliónov rokov stará fosília mladej samičky primáta, ktorú vedci familiárne pomenovali Ida a odborne Darwinius masillae, patrí našej dávnej priamej príbuznej. Výsledky novej štúdie sa ju však snažia premiestniť na vyschnutú vetvu vývojového stromu života. Rozvíja sa zaujímavá a podnetná vedecká diskusia.

Vznikl život jako mořská houba v prvotní polévce dávných moří? Přiletěl na kometě? Vyrostl na diamantech? Možná ho má na svědomí přirozená laboratoř hydrotermálních komínů. Ale pojďme od začátku.

...aneb argentinský paleontologický bulvár opět v akci

...aneb chodidla o rozměru koupací vany

Ani milióny let odděleného vývoje primátů a člověka nesmazaly podobnosti v projevech mateřské lásky.

...aneb jedna z mnoha dinosaur-related novinek v tomto týdnu.

...aneb osmirohá baletka z Mongolska

....aneb svrchnokřídová asijská líheň

Volně žijící příbuzní mitochondrií vlastní geny proteinů, které jsou příbuzné součástem mitochondriálního TIM komplexu, i když dělají něco docela jiného. Evoluční historie jako od Palackého.

...aneb co přinesl konec měsíce v dinosauří paleontologii

Joe Thornton, molekulární biolog z University of Oregon se svými spolupracovníky potvrdil, že mutace nastavují genetickou změnu na jinou kolej. Nově nastoupená cesta proteinů nemá cestu zpět, evoluční mosty jsou zničeny. Jde o další podporu tvrzení, že evoluce je nevratná a že hlavní roli v ní hraje nahodilost.

Jak ukazují hojné fosilní schránky amonitů, roztomilí hlavonožci se schránkou a chapadly dokázali nejen přežít nejdrsnější vymírání všech dob, ale taky se z něho bleskurychle vzpamatovat během pouhého miliónu let.

...aneb 31. rod v letošním roce má čínský původ

...aneb další superstar z Montany

Strašidelné drápy velociraptorů podle nových biomechanických analýz sloužily nikoliv k porcování kořisti, ale hlavně ke šplhání po kmenech. Že by slavní raptoři lovili z korun druhohorních stromů?

...i kolekcí Musem of the Rockies v Montaně

V jedné scéně z Jurského parku můžeme dobře vidět obří tříprstou stopu, zanechanou v blátě obávaným tyrannosaurem. Dnes známe pouze několik stop velkých dravých dinosaurů, které přesahují svojí délkou 80 cm. Až donedávna patřil primát právě stopám velkých tyrannosauridů, to by se však mohlo změnit s novým fascinujícím objevem z Maroka.

...aneb jak amatér z Čech k pěknému obratli přišelˇ

Kapr lysec se objevil ve středověkých klášterech v Anglii, kde mniši selektivně vybírali do chovu jedince s malým počtem šupin. Dnes lysec patří mezi tradiční chovnou rybu i na Třeboňsku. Současné biology však zajímalo, co v genomu kapra způsobilo jeho „lysost“. Výzkum jim poskytnul zajímavou odpověď.

...aneb malé ohlédnutí za (doslova) velkou filmovou postavou.

...po 66 milionech let.

Pokud to šlo, využívali naši předkové zvířata k více účelům. Například koně a skot jako zdroj potravy, ale i na těžkou práci a k přepravě nákladů. Krocením nebo šlechtěním jsme divokým tvorům vnutili naši představu o tom, jak se mají chovat. V přírodě nám v tomto ohledu konkurují někteří parazité. Jejich vskutku zajímavé evoluční řešení snahy o přežití spočívá v dokonalé manipulaci jejich obětmi.ˇ

Jemnozrnné sedimenty spodnokřídových usazenin z čínské provincie Liao-ning odhalily za posledních patnáct let velké množství skvěle zachovaných exemplářů obojživelníků, dinosaurů, savců, ptakoještěrů i bezobratlých živočichů, často i se zachovaným pokryvem těla v podobě srsti nebo peří.

...aneb "T. rex" znovu v hlavní roli.

...aneb jak se z malých opeřenců vyvinul král (nejen) svrchnokřídové Montany.

Přizpůsobit se, znamená přežít. Tak to v přírodě chodí. Z každého pravidla existují výjimky. Američtí biologové odhalili u brouka potemníka adaptaci, která v konečném důsledku přináší smrt.

Analýza proteinů jaderných pórů trypanozom odhalila, že tihle lidem velmi vzdáleně příbuzní původci spavé nemoci mají otvory do buněčného jádra vlastně skoro stejné jako my.

...aneb když Austrálie podpoří Montanu

...aneb co se řešilo i v Montaně

Dizertační práce švédské geoložky za pomocí schránek rozsivek odhaluje bouřlivou minulost klimatu a nachází optimistický výhled pro přírodu ve změnách budoucích.

Osvěžující studie akvarijních mazlíčků živorodek duhových ukazuje, že evoluce není zaprášená konzerva, ale naopak dovede být slušně rychlá, když o něco jde.

...aneb již staří Číňané...

Vznikl náš chytrolínský mozek cestou ořezání regulace programované buněčné smrti? Pokud ano, mohou za rakovinu naše příliš žhavé závity.

Snaha se co nejlépe prosadit ve svém životním prostředí souvisí především se schopností získat v dostatečném množství co nejlepší potravu. Rostliny jsou v tomhle ohledu zdánlivě v nevýhodě, jejich kořeny jim sice zabezpečují živiny, ale taky je vězní na daném místě. Masožravé rostliny „našly“ způsob, jak si v půdě chudé na dusík přilepšit lovem hmyzu. Ale co když prostředí, přerostlé konkurencí neposkytuje dostatek ani tohoto zdroje potravy? Pak je nutné se „poohlédnout“ po jiných mobilních zdrojích dusíkatých hnojiv a přilákat jejich producenty.

...aneb pozor, v tom se často chybuje.

Mihule sú prvými stavovcami, u ktorých vedci zistili, že jednotlivé etapy ich životného cyklu im vymazávajú asi pätinu genómu.

Na rozdíl od většiny svých kolegů španělský antropolog Salvador Moya-Sola odpovídá, že ano. K tomuto přesvědčení dospěl na základě nálezu několika fosilních částí lebky nového druhu hominoidního primáta, který na území dnešního Katalánska žil před téměř 12 miliony lety.

...aneb jak se rodili titáni.

...aneb zamyšlení o zavátých šlépějích.

...aneb jak je na tom s dinosaury Jižní Amerika.

Britskí vedci zaujímavými experimentmi podporili hypotézu, podľa ktorej na počiatku evolúcie pozemského života bola ribonukleová kyselina RNA.

...aneb jak je na tom starý kontinent.

....aneb pár vět o dinosauřích mumiích.