Kapr lysec se objevil ve středověkých klášterech v Anglii, kde mniši selektivně vybírali do chovu jedince s malým počtem šupin. Dnes lysec patří mezi tradiční chovnou rybu i na Třeboňsku. Současné biology však zajímalo, co v genomu kapra způsobilo jeho „lysost“. Výzkum jim poskytnul zajímavou odpověď.

...aneb malé ohlédnutí za (doslova) velkou filmovou postavou.

...po 66 milionech let.

Pokud to šlo, využívali naši předkové zvířata k více účelům. Například koně a skot jako zdroj potravy, ale i na těžkou práci a k přepravě nákladů. Krocením nebo šlechtěním jsme divokým tvorům vnutili naši představu o tom, jak se mají chovat. V přírodě nám v tomto ohledu konkurují někteří parazité. Jejich vskutku zajímavé evoluční řešení snahy o přežití spočívá v dokonalé manipulaci jejich obětmi.ˇ

Jemnozrnné sedimenty spodnokřídových usazenin z čínské provincie Liao-ning odhalily za posledních patnáct let velké množství skvěle zachovaných exemplářů obojživelníků, dinosaurů, savců, ptakoještěrů i bezobratlých živočichů, často i se zachovaným pokryvem těla v podobě srsti nebo peří.

...aneb "T. rex" znovu v hlavní roli.

...aneb jak se z malých opeřenců vyvinul král (nejen) svrchnokřídové Montany.

Přizpůsobit se, znamená přežít. Tak to v přírodě chodí. Z každého pravidla existují výjimky. Američtí biologové odhalili u brouka potemníka adaptaci, která v konečném důsledku přináší smrt.

Analýza proteinů jaderných pórů trypanozom odhalila, že tihle lidem velmi vzdáleně příbuzní původci spavé nemoci mají otvory do buněčného jádra vlastně skoro stejné jako my.

...aneb když Austrálie podpoří Montanu

...aneb co se řešilo i v Montaně

Dizertační práce švédské geoložky za pomocí schránek rozsivek odhaluje bouřlivou minulost klimatu a nachází optimistický výhled pro přírodu ve změnách budoucích.

Osvěžující studie akvarijních mazlíčků živorodek duhových ukazuje, že evoluce není zaprášená konzerva, ale naopak dovede být slušně rychlá, když o něco jde.

...aneb již staří Číňané...

Vznikl náš chytrolínský mozek cestou ořezání regulace programované buněčné smrti? Pokud ano, mohou za rakovinu naše příliš žhavé závity.

Snaha se co nejlépe prosadit ve svém životním prostředí souvisí především se schopností získat v dostatečném množství co nejlepší potravu. Rostliny jsou v tomhle ohledu zdánlivě v nevýhodě, jejich kořeny jim sice zabezpečují živiny, ale taky je vězní na daném místě. Masožravé rostliny „našly“ způsob, jak si v půdě chudé na dusík přilepšit lovem hmyzu. Ale co když prostředí, přerostlé konkurencí neposkytuje dostatek ani tohoto zdroje potravy? Pak je nutné se „poohlédnout“ po jiných mobilních zdrojích dusíkatých hnojiv a přilákat jejich producenty.

...aneb pozor, v tom se často chybuje.

Mihule sú prvými stavovcami, u ktorých vedci zistili, že jednotlivé etapy ich životného cyklu im vymazávajú asi pätinu genómu.

Na rozdíl od většiny svých kolegů španělský antropolog Salvador Moya-Sola odpovídá, že ano. K tomuto přesvědčení dospěl na základě nálezu několika fosilních částí lebky nového druhu hominoidního primáta, který na území dnešního Katalánska žil před téměř 12 miliony lety.

...aneb jak se rodili titáni.

...aneb zamyšlení o zavátých šlépějích.

...aneb jak je na tom s dinosaury Jižní Amerika.

Britskí vedci zaujímavými experimentmi podporili hypotézu, podľa ktorej na počiatku evolúcie pozemského života bola ribonukleová kyselina RNA.

...aneb jak je na tom starý kontinent.

....aneb pár vět o dinosauřích mumiích.

Nelítostný meteorit nebo splašené soptění? Spěje už spor o příčinu vymření velkých dinosaurů do napínavého finále?

...aneb první náznak daleké budoucnosti ve spodnokřídové Číně.

...aneb Schweitzer strikes back.

Nejde při tom o ptáky, ale o známé velké neptačí dinosaury. Vše nasvědčuje tomu, že by mohli na určitých izolovaných místech přežívat statisíce let do třetihor.ˇ

...aneb krátce k největším létajícím tvorům všech dob.

...ztracených ve víru války.

...aneb noční můra kachnozobých a rohatých dinosaurů.

V tropické střední Americe žijí mravenčí farmáři, kteří přivedli k životu myšlenku ze slavné polské Sexmise. V mraveništích mají jenom ženy, královny a jejich klony jako dělnice.

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.

Dinosauří kosti z období Křídy doplňují obrázek o vstupu sauropodů do Asie.

Hluboko v zemi pod antarktickým ledovým příkrovem se v izolovaném prostředí bazénu slané vody uchoval život po miliony let.ˇ

...aneb malé zamyšlení nad velikostí sauropodů.

Fosilní nastávající matka dávného rybovitého obratlovce vlastnila kromě nedonošeného mimina i chrupavčitý nástroj pro kopulaci s partnerem.

....aneb co nám prozradila paleopatologie.

....aneb pár slov o stravování druhohorních vládců.

...aneb "rychle a zběsile" v druhohorním podání.

Priony známe jako nevhodně poskládané, „zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít „zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční mechanismus je udržuje ve hře.ˇ

...a proč je to vlastně tak důležité.

Nový anomalokarid s podivným hlavovým štítem sestavený z dávno známých fosílií odhaluje překvapivou diverzitu dávno vymřelých monster z příbuzenstva členovců.

...aneb paleontologická senzace na den výročí O. C. Marshe.

...aneb druhohorní peklo na Zemi.

Archeologové našli v Kazachstánu důkazy o nejstarším známém chovu koní. Tato ušlechtilá zvířata byla využívána pro jízdu i mléko. Zprávu o tom přinesl prestižní vědecký týdeník Science.

....aneb pojednání o lokomočních schopnostech obřího teropoda.

....aneb jak přeprogramovat kuře na dinosaura.

....aneb pojednání o jedné z nejkrásnějších dinosauřích fosílií světa.