Tým vedený držitelem Nobelovy ceny za důkaz existence Bose-Einsteinova kondenzátu poprvé experimentálně vytvořil suprapevnou hmotu. Chce to extrémně nízké teploty a ultravysoké vakuum.

Zamrzl vám chytrý telefon? Možná za to může kosmické počasí. Žijeme v neklidném vesmíru a musíme s tím počítat.

Kovový oxid vanadičitý potvrdil pověst velmi výjimečného materiálu. Mohla by z toho být spousta užitečných aplikací.

Ve čtvrtek pronikl poprvé robot do kontejnmentu druhého bloku. Jeho úkolem bylo vyčistit rampu, která je přístupem do prostor pod reaktorovou nádobou a připravit cestu svému následovníku, který by zde detailně proměřil rozložení aktivity a teploty. V důsledku velmi silné radiace, která pravděpodobně vyřadila jednu z jeho kamer, se však musel předčasně vrátit.

Generátory náhodných čísel jsou pro experimenty fajn. Ale když je nahradíte náhodně zachytávanými fotony z hvězd, tak je to pro testy Bellovy nerovnosti, tedy kvantového entanglementu, ještě lepší.

Zapomeňte na problematické chemikálie a drahé vybavení. Stačí smíchat uhlovodík s kyslíkem, a pak to celé odpálit.

Na přelomu roku se podařilo několik průlomů v oblastí měření případných rozdílů v některých základních vlastnostech částic a antičástic. Tedy ve srovnání hmotnosti a velikosti náboje i magnetického dipólového momentu. Jedná se o výsledky nových či vylepšených zařízení využívajících antiprotonový zpomalovač v laboratoři CERN, které jsou příslibem kvalitativního skoku v této oblasti základního výzkumu.

Pokud s již existující technologií dáme dohromady doopravdy hodně veliký počítač, tak by mohl zvládnout některé zatím neřešitelné problémy.

Na Harvardu prý nedávno konečně vytvořili dlouho očekávaný kovový vodík. Mnozí vědci jsou ale k tomuto objevu skeptičtí.

Příprava cesty robota do kontejnmentu druhého bloku narazila na celou řadu problémů a překážek. Nyní už je však připravena a navíc první pohled kamery, kterou se tam podařilo zasunout, ukázala, že by mohl získat celou řadu zajímavých informací, včetně polohy části zbytků zničené aktivní zóny.

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě a dost odlišnými postupy vytvořily dlouho očekávané časové krystaly.

Rok 2017 bude obdobím dokončení klíčových etap v likvidaci následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Zjistí se, do jaké míry se osvědčí ledová stěna. Roboty by měly proniknout do kontejnmentů reaktorů a pomohou zjistit situaci uvnitř. Měla by se také zrušit všechna omezení na většině evakuovaných území, kromě těch nejvíce kontaminovaných.

Co by se stalo, kdyby někdo vlezl do urychlovače částic? Už to víme, díky bizarní nehodě z dob Sovětského svazu.

Může počítač projít řadu nekonečně čísel? Nebo se vám víc líbí představa, že člověk je z jednoho pohledu živý a z druhého mrtvý - aniž by v tom měla packy Schroedingerova kočka?

Nanoinženýrům se po dlouhém úsilí konečně povedlo vytvořit 3D grafen. Pomohlo detailní analyzování atomární struktury materiálu.

Temnou hmotu by s trochou štěstí mohly detekovat Rydbergovy atomy. Ani kvůli tomu nebude nutné zalézat hluboko do podzemí.

V roce 2016 zahájily komerční provoz dva reaktory III. generace. V Jižní Koreji zahájil provoz reaktor AP1400 jako blok Sin Kori 3 a v Rusku reaktor VVER-1200 jako blok Novovoroněž 6. Do komerčního provozu se dostal i rychlý sodíkový reaktor BN800. Celkově začalo do sítě dodávat elektřinu deset bloků.

Entropická gravitace sice není dokonalá, ale vysvětluje gravitaci kolem galaxií bez nutnosti zavádět neviditelnou hmotu. Stane se temná hmota kriticky ohroženým druhem?

Odpovědi na jednoduché otázky bývají ve skutečnosti hodně obtížné. Fyzici si vlastně nejsou jistí, jak měřit teplotu ledovce, co narazil do Slunce.

Fyzici v CERNu si nadělili pod stromeček historicky první spektrum antivodíku. Je prý zcela shodné se spektrem vodíku, což potvrzuje platnost Standardního modelu.

Stačí jenom vyjmout dva atomy uhlíku z diamantu a jeden z nich nahradit atomem dusíku. A nejmenší rádio je na světě.

Německý stellarátor Wendelstein 7-X má našlápnuto k tomu, aby se stal slibným modelem fúzního reaktoru.

Pokud se potvrdí, že v datech LIGO jsou ozvěny gravitačních vln, tak to rozboří obecnou relativitu už na okraji černých děr.

Jak velké šance dává EM pohonu Brice Cassenti z Univerzity v Connecticutu?

Zní to bláznivě. Ale je to úplně nový elektrický systém, který poskytuje čistou energii a zároveň rafinovaně využívá jaderný odpad. Jak se říká, dvě mouchy jednou ranou.

Když to umějí rostliny, tak se to snad naučíme taky. Vědci pracují na tom, aby nám kvantová mechanika s fotosyntézou vyráběly elektřinu.

Švýcarští fyzici pozorovali kvazičástice Majoranovy fermiony na nanodrátcích z jediné řady atomů železa. Jednou by z nich mohly být qubity pro kvantové počítače.

Polarizace extrémně slabého záření neutronové hvězdy RX J1856.5-3754 je zatím nejnadějnější stopou pozoruhodného dvojlomu vakua, který předpovídá kvantová elektrodynamika.

Již zhruba za dva roky by měla být uvedena do provozu první ruská plovoucí elektrárna Akademik Lomonosov. Dokončuje se loď se dvěma reaktory a zároveň se ve městě Pevek na Čukotce buduje potřebná infrastruktura pro ukotvení elektrárny. Podívejme se na historii a současnost těchto zařízení.

V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout.

Podle nové hypotézy mohlo být světlo na počátku vesmíru rychlejší než gravitace. A nejlepší je, že to bude možné poměrně snadno ověřit.

Oblak plazmy vyvržený sluneční koronou oslabil magnetosféru Země, do které pak vnikl svazek kosmického záření.

Letošní podzim sice není nijak extrémní, ale stabilní průběh počasí, který se drží od září, ukazuje jeden z hlavních problematických bodů Energiewende. Je jím bezvětrná situace, která probíhá už téměř tři měsíce nejen v Německu ale ve velké části Evropy.

Holandský strunař Erik Verlinde namísto temné hmoty prosazuje působení temné gravitace, které vychází z informace vetknuté do samotného časoprostoru.

O neutronech se říká, že se cítí dobře jen v přítomnosti jiného pohlaví. Míní se tím částice protonů a elektronů. Jakmile je totiž od neutronů násilím oddělíme, jde to s nimi rychle s kopce. Stejně špatně to s nimi dopadne, když se je pokusíme převést do jakéhosi registrovaného partnerství. I struktura ze dvou neutronů se také okamžitě rozpadne. Dokonce ani ve třech jim to nesvědčí. Když se ale dají dohromady čtyři neutrony, zrodí se tetraneutron!

Nová metoda indukce supravodivosti v nesupravodivých materiálech by časem mohla vést k vývoji méně nákladných supravodičů.

Temná hmota, oscilace neutrin, baryogeneze, kosmologická inflace a CP problém silných interakcí. SMASH má ambici vyřešit všechny tyto palčivé problémy soudobé fyziky – přidáním šesti nových částic.

Před koncem října se rozběhl na plný výkon blok Novovoroněž II-1. Jedná se o ruský reaktor typu VVER1200/V392-M (AES2006), který je prvním reaktorem III+ generace, který je v provozu. Blok se někdy označuje i jako Novovoroněž 6.

Pohnutý osud amerického tokamaku Alcator skončil dalším zápisem do fúzní knihy světových rekordů.

Létání a bez baterií? Nikola Tesla by měl jistě z bezdrátového dronu radost

Nepřekročitelná hranice nejmenší možné velikosti hradla tranzistoru byla překročena. Stačilo použít uhlíkové nanotrubičky a sulfid molybdeničitý.

Město Calgary poskytlo část své sítě optických kabelů průlomovému experimentu s kvantovou teleportací. Kdy se dočkáme kvantového internetu?

Léto a období tajfunů zpomalilo vytváření ledové stěny. Začala analýza jednoho z nejradioaktivnějších míst mimo kontejnmenty. V části jednoho ze tří nepostiženějších měst Namie, které muselo byt kompletně evakuováno, začíná návrat obyvatel. Podívejme se na tyto a další podzimní novinky z Fukušimy.

V nedávné době došlo ke dvěma haváriím nejmodernějších raketových nosičů. Při předstartovních testech vybuchla raketa Falcon 9 a havarovala také čínská raketa Dlouhý pochod 4C. I to ukazuje, že vývoj a využívání raketové techniky není stále bez rizik.

Madala znamená v zulštině „starý“, ve světě částicové fyziky by to ale mohl být zbrusu nový boson, který by měl interagovat s temnou hmotou. Jeho existenci prý naznačují data z LHC.

Někdy stačí k zásadnímu pokroku jenom málo. Třeba přijít s novou technologií čištění uhlíkových nanotrubiček.

Pochybnosti o mimozemském původu takzvaného signálu ze soustavy HD 164595 se ukázaly jako zcela oprávněné. Můžeme si opět oddechnout, pohádkově vyspělé civilizace nám nic nesignalizují.

Jeff Steinhauer z Technionu si vyrobil virtuální černou díru v Bose-Einsteinově kondenzátu a pak pozoroval, jak spontánně vyzařuje virtuální Hawkingovo záření.

Poněkud nesouvislý rozklad (nikoliv výklad) jako reakce na situaci, kdy se kvantové počítání dostává (opět?) do módy a do oboru tečou peníze nejen z akademické sféry.

Výkon momentálně nejcitlivějšího detektoru temné hmoty na světě překonal veškerá očekávání. Ovšem detektor LUX nakonec nenašel vůbec nic.