Tahle civilizace potřebuje energii. A ještě více baterie. Někdy zcela nepatrné, jindy ohromné. Muskova Tesla postaví doposud největší baterii svého druhu v Austrálii.

Kvantová informatika si zatím všímala hlavně qubitů. Co to ale zkusit s quDity v podobě mnohobarevných fotonů, které pojmou mnohem více stavů, nežli jenom nulu a jedničku?

Notorická známá sloučenina dvou vodíků a kyslíku není kapalinou se složitými vlastnostmi. Vlastně jde o dvě jednoduché kapaliny s velmi složitým vztahem. Vysvětluje to jinak dost podivné vlastnosti vody.

V Laboratoři extrémního záření Univerzity v Nebrasce mají nejvíce zářivý laser na světě. A nebojí se ho použít.

Na Chalmersově technice úspěšně krotí divoké elektrony ve fúzním procesu pomocí těžkých iontů neonu nebo argonu. Komerčně použitelný fúzní reaktor se spoutanou energií hvězd by teď měl být zase o něco blíže.

Unikátní astronomické pozorování předvedlo efekt obecné relativity v celé její kráse. Trpaslík Stein 2051 B ze souhvězdí Žirafy ohýbá svou gravitací světlo vzdálené hvězdy.

Půvabné kvarky ze srážek atomů zlata na urychlovači RHIC překvapily neobvyklým chováním. Ohlašují příchod nové fyziky?

Co se stane, když extrémním laserovým paprskem tvrdého rentgenového záření zasáhnete malou organickou molekulu? Pozorovali to vědci ve SLAC National Accelerator Laboratory.

Začátkem května došlo ke zhroucení části starého technického tunelu v jaderném komplexu Hanford. Ten sloužil k produkci plutonia pro jaderné zbraně a ve zmíněném tunelu jsou uloženy části kontaminovaného zařízení z počátku jaderného věku. Podívejme se, jaké reálné ohrožení znamená.

Mikroskop atomárních sil umožnil švýcarskému týmu detekovat atomy vodíku a vodíkové můstky v cyklické organické molekule.

Kvantové výpočty nadělají hodně tepla. A qubity musí být v chladu. Takže i kvantové počítače bude nutné pořádně chladit.

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

Jde o to jakou. Pokud máme na mysli tu „nahou“, tak tým indicko-polských astrofyziků tvrdí, že ano a popsal, jak by nemožné mělo být možným.

Co je potřeba pro výrobu exotické hmoty se záporným znaménkem? Lasery, zase lasery a ještě trochu atomů rubidia.

Důkaz existence Paulim předpovězených neutrin se podařil uskutečnit pomocí detekce antineutrin z reaktoru. Ten je velmi intenzivním zdrojem těchto částic a s úspěchem se využívá pro studium jejich vlastností. V posledním desetiletí řada experimentů pozoruje, že reaktor ve skutečnosti vyzařuje o pár procent méně antineutrin, než předpovídají modelové výpočty. Nyní se zdá, že se tuto záhadu podařilo konečně vysvětlit.

V posledním půl roce se podařilo získat řadu nových informací o stavu vnitřních částí kontejnmentů tří zničených bloků ve Fukušimě I. Průzkum reálné situace je klíčový pro navržení metod pro likvidaci zničených reaktorů.

Vše nasvědčuje tomu, že nanoinženýři budou moci při konstrukci důmyslných nanostrojků využívat zajímavé kvantové vychytávky.

Australští laseroví fotonici skládají laserové paprsky v diamantu, úplně jako Concave Dish Composite Beam Superlaser Hvězd smrti.

V německém Juelichu mají ohromný lustr s xenonovými reflektory, který dovede vytvořit teplotu až 3 tisíce stupňů Celsia. Používají ho k experimentování s rozkladem vody na vodík a kyslík.

Klasické Wi-Fi pracuje s rádiovými vlnami a má svoje mouchy. Co kdybychom zkusili posílat data infračervenými paprsky?

Právě uplynulo šest let od havárie jaderné elektrárny Fukušima I. Postup a pokroky při likvidaci následků havárie sledujeme celou dobu. Podívejme se, kam už stav prací v zničené elektrárně a při revitalizaci zasažených území postoupil.

Švýcarští fyzici postavili a vyzkoušeli přepisovatelnou paměť, která používá jednoatomové magnety z atomů holmia.

Tým vedený držitelem Nobelovy ceny za důkaz existence Bose-Einsteinova kondenzátu poprvé experimentálně vytvořil suprapevnou hmotu. Chce to extrémně nízké teploty a ultravysoké vakuum.

Zamrzl vám chytrý telefon? Možná za to může kosmické počasí. Žijeme v neklidném vesmíru a musíme s tím počítat.

Kovový oxid vanadičitý potvrdil pověst velmi výjimečného materiálu. Mohla by z toho být spousta užitečných aplikací.

Ve čtvrtek pronikl poprvé robot do kontejnmentu druhého bloku. Jeho úkolem bylo vyčistit rampu, která je přístupem do prostor pod reaktorovou nádobou a připravit cestu svému následovníku, který by zde detailně proměřil rozložení aktivity a teploty. V důsledku velmi silné radiace, která pravděpodobně vyřadila jednu z jeho kamer, se však musel předčasně vrátit.

Generátory náhodných čísel jsou pro experimenty fajn. Ale když je nahradíte náhodně zachytávanými fotony z hvězd, tak je to pro testy Bellovy nerovnosti, tedy kvantového entanglementu, ještě lepší.

Zapomeňte na problematické chemikálie a drahé vybavení. Stačí smíchat uhlovodík s kyslíkem, a pak to celé odpálit.

Na přelomu roku se podařilo několik průlomů v oblastí měření případných rozdílů v některých základních vlastnostech částic a antičástic. Tedy ve srovnání hmotnosti a velikosti náboje i magnetického dipólového momentu. Jedná se o výsledky nových či vylepšených zařízení využívajících antiprotonový zpomalovač v laboratoři CERN, které jsou příslibem kvalitativního skoku v této oblasti základního výzkumu.

Pokud s již existující technologií dáme dohromady doopravdy hodně veliký počítač, tak by mohl zvládnout některé zatím neřešitelné problémy.

Na Harvardu prý nedávno konečně vytvořili dlouho očekávaný kovový vodík. Mnozí vědci jsou ale k tomuto objevu skeptičtí.

Příprava cesty robota do kontejnmentu druhého bloku narazila na celou řadu problémů a překážek. Nyní už je však připravena a navíc první pohled kamery, kterou se tam podařilo zasunout, ukázala, že by mohl získat celou řadu zajímavých informací, včetně polohy části zbytků zničené aktivní zóny.

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě a dost odlišnými postupy vytvořily dlouho očekávané časové krystaly.

Rok 2017 bude obdobím dokončení klíčových etap v likvidaci následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Zjistí se, do jaké míry se osvědčí ledová stěna. Roboty by měly proniknout do kontejnmentů reaktorů a pomohou zjistit situaci uvnitř. Měla by se také zrušit všechna omezení na většině evakuovaných území, kromě těch nejvíce kontaminovaných.

Co by se stalo, kdyby někdo vlezl do urychlovače částic? Už to víme, díky bizarní nehodě z dob Sovětského svazu.

Může počítač projít řadu nekonečně čísel? Nebo se vám víc líbí představa, že člověk je z jednoho pohledu živý a z druhého mrtvý - aniž by v tom měla packy Schroedingerova kočka?

Nanoinženýrům se po dlouhém úsilí konečně povedlo vytvořit 3D grafen. Pomohlo detailní analyzování atomární struktury materiálu.

Temnou hmotu by s trochou štěstí mohly detekovat Rydbergovy atomy. Ani kvůli tomu nebude nutné zalézat hluboko do podzemí.

V roce 2016 zahájily komerční provoz dva reaktory III. generace. V Jižní Koreji zahájil provoz reaktor AP1400 jako blok Sin Kori 3 a v Rusku reaktor VVER-1200 jako blok Novovoroněž 6. Do komerčního provozu se dostal i rychlý sodíkový reaktor BN800. Celkově začalo do sítě dodávat elektřinu deset bloků.

Entropická gravitace sice není dokonalá, ale vysvětluje gravitaci kolem galaxií bez nutnosti zavádět neviditelnou hmotu. Stane se temná hmota kriticky ohroženým druhem?

Odpovědi na jednoduché otázky bývají ve skutečnosti hodně obtížné. Fyzici si vlastně nejsou jistí, jak měřit teplotu ledovce, co narazil do Slunce.

Fyzici v CERNu si nadělili pod stromeček historicky první spektrum antivodíku. Je prý zcela shodné se spektrem vodíku, což potvrzuje platnost Standardního modelu.

Stačí jenom vyjmout dva atomy uhlíku z diamantu a jeden z nich nahradit atomem dusíku. A nejmenší rádio je na světě.

Německý stellarátor Wendelstein 7-X má našlápnuto k tomu, aby se stal slibným modelem fúzního reaktoru.

Pokud se potvrdí, že v datech LIGO jsou ozvěny gravitačních vln, tak to rozboří obecnou relativitu už na okraji černých děr.

Jak velké šance dává EM pohonu Brice Cassenti z Univerzity v Connecticutu?

Zní to bláznivě. Ale je to úplně nový elektrický systém, který poskytuje čistou energii a zároveň rafinovaně využívá jaderný odpad. Jak se říká, dvě mouchy jednou ranou.

Když to umějí rostliny, tak se to snad naučíme taky. Vědci pracují na tom, aby nám kvantová mechanika s fotosyntézou vyráběly elektřinu.

Švýcarští fyzici pozorovali kvazičástice Majoranovy fermiony na nanodrátcích z jediné řady atomů železa. Jednou by z nich mohly být qubity pro kvantové počítače.

Polarizace extrémně slabého záření neutronové hvězdy RX J1856.5-3754 je zatím nejnadějnější stopou pozoruhodného dvojlomu vakua, který předpovídá kvantová elektrodynamika.