Přesněji řečeno nejvíce přímo zchlazené molekuly na světě. V magnetooptické pasti je zchladili na nový rekord, teplotu 2,5 tisíciny stupně nad absolutní nulou.

Jednoduchý experiment bez opory v matematické teorii. Ale funguje to. Pingpongový míček pluje po hladině jako očarovaný.

Přízračné galaktické bubliny gama záření stále svítí nad a pod galaktickou rovinou. A my si s nimi moc nevíme rady. Mezi odborníky vzbuzují respekt.

Skládaní paprsků diodových laserů o různé vlnové délce umožnilo vytvořit výkonné a efektivní přímé diodové lasery, kterými lze řezat a svářet kov. Průmyslové aplikace jsou v plném běhu.

Pomůže nám experimentální časoprostor z grafenového filmu ostřelovaného ultrakrátkými laserovými pulzy osvětlit rej gravitačních vln?

Velkým počtem populárně vědních serverů proběhla informace, že srovnání doby příletu světla a neutrin ze supernovy SN1987A ukazuje na to, že rychlost světla je menší než maximálně možná. Podívejme se na to, co data ze supernovy opravdu reálně vypovídají.

Kupodivu to vypadá, že by mohl. Higgs by měl být ve spojení s inflací pro vesmír zničující. Jenže vesmír podle všeho existuje a daří se mu vcelku obstojně. Kde se stala chyba?

Úžasně! Buckyball, čili buckminsterfulleren C60 se po zásahu sprškou fotonů rentgenového paprsku rozletí na malé kousky. Není nad experimenty s femtosekundovým rentgenovým laserem.

Dříve se v Texasu střílelo mnohem více, teď prý tradici zachraňuje, dost netradičně, horda přistěhovalců. Uhlíkovými projektily pálí jen do terče, ještě k tomu nepřesně a přesto o nich píše celý svět.

Na frontové linii titánské bitvy mezi obecnou relativitou a kvantovou mechanikou o ovládnutí světa se motají i cesty časem. Prozatím si můžeme rafinovaně simulovat uzavřené časové křivky pomocí fotonů.

Německý synchrotron COSY potvrdil existenci extrémně krátkověkého a stejně tak zajímavého dibaryonu, exotické formy hmoty tvořené šesti kvarky.

Laser-plasmové urychlovače s brázdovým polem by mohly být průlomem v technologiích urychlování částic. Klíčovým trikem je skládání mnoha méně výkonných laserů namísto jednoho extrémně výkonného.

Co kdyby se nám povedlo udržet červí díru natolik dlouho, že skrz ní projde světelný signál? Pak bychom mohli komunikovat napříč prostorem a možná i časem. Luke Butcher z Cambridge navrhuje využít Casimirovu energii kvantových fluktuací.

Téměř mytologický problém částicové fyziky, který byl dlouhá desetiletí považován za neřešitelný, teď najednou směřuje k experimentu se srážečem fotonů. Vyrobíme elektrony a pozitrony z čirého záření?

V CERN (Centrum evropského (sub)jaderného výzkumu) u Ženevy se vážně začíná diskutovat o příštím velkém urychlovači pro budoucí generace částicových fyziků. Uvažuje se o kruhovém urychlovači o obvodu 80 až 100 km, v němž by se s velkou pravděpodobností opět srážely protony s protony, jako je tomu již v případě stávajícího kruhového urychlovače LHC (Large Hadron Collider).

Higgsův boson možná není elementární částicí. Říká se, že by ho mohla tvořit dvojice technikvarků svázaných silou technicoloru. V takovém případě by Higgs přestal porušovat estetický fyzikální princip přirozenosti.

Bert, Ernie a Pták Buk jsou hvězdami Sezamové ulice a zároveň nejvíce energetickými neutriny, která k nám přiletěla z hlubokého vesmíru. Všechna tři zachytila antarktická neutrinová observatoř IceCube.

3, 2, 1… Restart!

Nanoskleněnka v laserové pasti je občas na štíru s entropií. Druhý termodynamický zákon je v nanosvětě jako z pirátského zákoníku. Spíše jen takové dobré doporučení.

Po třech letech, které začátkem března uplynuly od havárie ve Fukušimě I se podařilo dosáhnout několika průlomů. Z bazénu čtvrtého bloku je vyklizena více než třetina palivových článků. Došlo k dohodě s rybářskými svazy o tom, jak zacházet s podzemní vodou přitékající do elektrárny. Trvalý návrat obyvatel začíná už u druhého samosprávného celku v zakázané zóně do 20 km.

Trio kosmologů nesdílí jásot nad pozorováním otisku primordiálních gravitačních vln v datech BICEP2. Není prý jasné, jestli jde o ozvěnu kosmologické inflace anebo nějakého neinflačního jevu.

Úspěšné pozorování otisku primordiálních gravitačních vln spustilo dramatický masakr v kosmologických teoriích. Co se asi vynoří z doutnajících trosek?

Grafen je v současnosti asi ten nejvíce cool a sexy materiál pro fyzikální bádání. Je všestranný jako švýcarský armádní nůž, může fungovat jako izolant, polovodič, vodič, tak proč ne supravodič?

Tým vědců projektu BICEP2 oznámil v pondělí v podvečer našeho času oznámil, že poprvé v historii zkoumání vesmíru se podařilo přímo detekovat důkazy toho, že náš vesmír prošel krátce po velkém třesku fází exponenciálního „rozfouknutí“ známého pod názvem kosmická inflace. V naměřených datech se rovněž podařilo zachytit gravitační vlny – zvlnění samotného prostoročasu. Pokud se výsledky potvrdí, máme tu zřejmě další adepty na Nobelovu cenu za fyziku.

Představte si, že budete chtít někomu promítnout na zeď podařené video z Youtube, nebo vaši prezentaci, ale místo dataprojektoru použijete mobil. Dnes je to ještě fikce, ale práce vědců CALTECHu tomu dláždí cestu.

LHC ani ještě neběží na plánovaný výkon a už nestačí. V CERNu zahajují přípravu na stavbu kruhového či lineárního urychlovače, který se snad za několik desetiletí stane nástupcem LHC.

Víme, že gravitační vlny existují. Takřka jistě. Zatím jsme ale ještě žádnou takovou vlnu nesjeli. Nicméně, prý to bude brzo. Připravte si prkna!

O jednom hypotetickém modelu, realitě se skladováním energie a problémech když nefouká a je zamračeno.

Jestli v raném vesmíru bublalo Higgsovo pole, tak ozvěny srážek bublin mohly vyvolat gravitační vlny, zachytitelné přístroji příští generace.

Zvenčí lithium-iontový článek, zevnitř granátové jablko? Grenadinu z nich neuděláte, jinak jsou ale tyhle baterie s nanočásticemi křemíku uvnitř uhlíkových slupek velmi slibné.

Kolem černých děr se šíří strach z ohnivé zdi. Uhasí ji astrofyzici s pomocí entanglovaných červích děr, obrácení plynutí času v černých dírách, fuzzballů, zdánlivých horizontů anebo bizarních Planckových hvězd?

Plánované opětovné spuštění urychlovače těžkých iontů RHIC jitří obavy ze strangeletů, exotické hmoty obsahující podivné kvarky. Nakolik jsou oprávněné?

Je to průlom uprostřed dlouhé a trnité cesty. V Národním zážehovém zařízení NIF vytěžili z fúzního paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik předtím palivo pohltilo při laserovém zážehu.

Štěstěna se stále víc přiklání ve prospěch mizivé, leč existující hmotnosti neutrin. Souhlasí s ní i pozorování reliktního záření Planckovým teleskopem a gravitační čočkování galaxií.

V CERNu se na experimentu ASACUSA chystají s hyperjemnou spektroskopií antivodíku vyzvat k souboji trýznivou záhadu baryonové asymetrie. Přijdeme konečně na to, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty?

V Boseho-Einsteinově kondenzátu vyvolali simulované magnetické monopóly. Až utichnou bujaré oslavy, můžeme o to nadšeněji hledat jejich ryze přírodní protějšky.

Biologové ze svých konvenčních mikroskopů nevymáčknou lepší rozlišení, než je 200 nanometrů. Pro větší rozlišení je nutno použít drahou a komplikovanou techniku. Švýcaři ale vymysleli, jak to velmi levně obejít.

Rád by je u černých děr nahradil zdánlivými horizonty. Pokud uspěje, tak by vyřešil paradox ohnivé zdi, v němž se tluče kvantová mechanika s obecnou relativitou. Válka o černé díry pokračuje.

V minulém roce uplynulo 80 let od publikace klíčového článku, ve kterém Fritz Zwicky poprvé použil termín „temná hmota“. Ačkoliv v posledních deseti letech se podařilo učinit řadu klíčových objevů v této oblasti, je přesto podstata tohoto jevu stále neznámá. Je proto zajímavé si shrnout současné znalosti fenoménu, který by nám mohl otevřít cestu k nové fyzice za Standardním modelem částic a interakcí.

Vánoce byly u Schrodingerů velmi rozpačitými svátky: pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků v krabicích, které se každý bál rozbalit. Pomoci jim může přímé měření kvantových.

Nejspíš neexistují a pokud někde nějaké přeci jen jsou, tak netvoří významnou část temné hmoty. Astrofyzikům to napovídá analýza výskytu neutronových hvězd v Mléčné dráze.

Být ve správný čas na správném místě, to se podařilo několika fyzikům v Číně. Při výzkumu bouřek se jim podařilo zaznamenat optické spektrum přírodního kulového blesku. Poprvé v historii - a hned dvěma kamerami.

Bismutid sodný byl s využitím Advanced Light Source Berkeleyské laboratoře konečně potvrzen jako trojrozměrný topologický Diracův polokov. Takový materiál funguje jako trojrozměrný grafen a je příslibem úžasných aplikací.

Socialistická retro radioastronomická observatoř Puščino po třiceti letech spustila gigantický interferometr RadioAstron s úžasným rozlišením. Chytí červí díru?

Třeba s mocnou zbraní globálního světa – internetem. Vědci z Michiganské techniky hledali návštěvníky z budoucnosti ve tvítech, dotazech pro vyhledávač a také je slušně požádali o kontakt mailem či tvítem.

Jaderná energetika je poznamenaná tím, že Japonsko je bez jaderné energie. Všech jeho 50 reaktorů je vypnuto. V tomto roce by se už situace měla začít měnit. Japonské reaktory by se postupně měly začít spouštět. V minulém roce se podařilo připojit k síti tři nové reaktory a jsou dobré předpoklady, aby se v dalších létech tento počet rychle zvyšoval.

Celý rok 2013 a hlavně jeho závěr byl pro likvidaci následků havárie Jaderné elektrárny Fukušima I zlomový. Podívejme se, s jakými problémy se pracovníci i obyvatelé potýkali a co se podařilo či nedařilo.

Podle zatím nejpřesnějších měření ACME EDM je elektron přesně takový, jak předpovídá Standardní model částicové fyziky. Kulatý. Zvoní supersymetrii hrana?

Kvantový tepelný stroj je variantou Szilardova stroje, což je zase vyladěná verze slavného Maxwellova démona. Jak si vede démon dávného světa ve kvantových lovištích?

Co by se stalo s planetou, kdyby se do sebe pustili Indie a Pákistán atomovkama? Odpůrci jaderných technologií říkají, že by skončila civilizace, nakolik jim to ale můžeme věřit?