Velkorysá teorie, která je alternativou k supersymetrii, předpokládá množství dosud nenalezených skupin částic. Leccos by to vysvětlilo, ale co na to Occamova břitva?

V letošním roce by měla ruská jaderná energetika dosáhnout několika klíčových úspěchů. Ty by mohly být rozhodující pro další rozvoj tohoto oboru nejen v Rusku, ale i na celém světě.

Svet kvantových počítačov je úplne odlišný od klasického. Niektoré úlohy sa dajú lepšie modelovať na konvenčnom a iné na kvantovom systéme. Je potrebné si uvedomovať potenciál ale aj slabiny oboch možností. V článku sú predstavené základné teoretické princípy na ktorých stojí a padá realizácia kvantového počítača.

Superatomy jsou shluky atomů, které se dohromady tváří jako atom jiného druhu. Tak proč z nich neudělat (super)molekuly?

Titan se zlatem v poměru 3:1 může vytvořit slitinu s výjimečnými vlastnostmi. V biomedicíně ji už jistě pozorně sledují.

Jestli tuhle technologii atomární paměti někdo zprovozní ve velkém, tak by s ní mohl zapsat veškeré knihy světa na jedinou poštovní známku.

Data experimentu MINOS ukazují, že neutrina letí mezi místem svého vzniku a detektorem vzdáleným 735 kilometrů ve stavu kvantové superpozice.

V úterý 12. července 2016 se úplně zrušila veškerá omezení u většiny území města Minamisoma, která leží v evakuované zóně. Po městě Naraha je to druhá silně osídlená oblast v zakázané zóně. Může se tak vrátit dalších více než deset tisíc obyvatel. Potvrzuje se, že letošní a příští rok budou klíčové pro revitalizací evakuovaných území.

Extrémně tenká membrána ze sulfidu molybdeničitého by mohla rozpoutat revoluci v nanoelektronice i v energetice obnovitelných zdrojů.

Idea sluneční plachetnice se objevuje již na počátku kosmického věku, avšak její konkrétní realizace je stále na úplném začátku. Podívejme se, jak daleko jsme od budoucnosti, ve které kapitáni pod plachtovím dobývají vesmírný prostor.

Nanotechnologové Floridské univerzity poprvé vyrobili zlaté nanočástice pomocí plazmony řízené syntézy. Nový výrobní postup slibuje široké uplatnění, od nanomedicíny až po solární nanotechnologie.

Dne 4. července má přejít na orbitální dráhu okolo Jupitera sonda Juno. Jde o první zařízení, které letí k této obří planetě a využívá k zásobování elektřinou i v této extrémní vzdálenosti od Slunce, fotovoltaické panely. Sonda by měla téměř dva roky studovat atmosféru Jupitera, jeho magnetosféru a rozsáhlý systém jeho měsíců a prstenců.

U jezera Rukwa v oblasti Velké příkopové propadliny je tolik hélia, že by to naplnilo 600 tisíc olympijských plaveckých bazénů.

Podle nové studie publikované v Nature se pozemní gravitační detektory druhé generace mohou těšit na stovky událostí ročně.

Nejvýkonnějším superpočítačem se letos stal Sunway TaihuLight z čínského Wu-si, který zvládne 93 petaflops.

Jak pevná je důvěra v mezinárodní projekt prvního pořádného tokamaku ITER?

Kvantové kočky mají teď na hraní hned dvě krabice. Radost z toho mají hlavně vývojáři kvantových počítačů.

V maďarském Debrecínu nemají jenom párky. Na Institutu jaderného výzkumu tam možná v anomálních rozpadech berylia-8 objevili nový lehký boson a pátou základní fyzikální sílu.

Poprvé v historii se jim povedlo vyrobit paměť, která spolehlivě uchovává 3 bity na jednu paměťovou buňku

S pomocí mikroskopu atomárních sil v přelomovém experimentu proměřili síly, které udrží gekony na skle.

Řádkovací tunelová mikroskopie nevidí do vnitřku molekul. Ani žádná jiná stávající zobrazovací metoda. Ale my dovnitř vidět chceme!

Na Velkém hadronovém srážeči to žije, i když nesráží částice. Ve hře jsou sgoldstina, pion-like bosony nebo Higgs-like bosony. A co na to kuna?

Ladné krystaly berylu ukrývají zvláštní kvantové chování molekul vody. Materiáloví vědci, biologové i geologové neskrývají vzrušení

Rekordní vysokoenergetické neutrino, známé jako Pták Buk, přiletělo z blazaru KS B1424-418. Nejspíš ho mají na svědomí extrémně urychlené protony z relativistických výtrysků tohoto blazaru.

Dne 26. dubna si připomeneme třicáté výročí katastrofy v jaderné elektrárně Černobyl. Podívejme se, jak vypadá v současnosti situace v elektrárně a jak pokročila likvidace následků.

Je to poprvé, co vědci pozorovali kvazičástice spinové kapaliny odpovídající Majoranovým fermionům v reálném 2D materiálu. Zní to zvláštně, takový výzkum je ale cenný kupříkladu pro vývojáře kvantových počítačů.

Nová data projektu NANOGrav z pozorování milisekundových pulsarů poodhalují intimní záležitosti galaxií, jako je jejich splývání a evoluce v průběhu času.

Kompozitní kovové pěny by mohly spustit revoluci v pancéřování, ať už jde o vozidla nebo lidi. A bude to prý jenom začátek.

Mohli bychom se zamaskovat vhodně načasovaným paprskem ze 30 megawattového laseru. Anebo s ním můžeme dát najevo, že tu jsme.

Kosmický teleskop Kepler nezáří jenom při hledání cizích planet. Společně s objevy mnoha podivuhodných světů ještě také výtečně pozoruje supernovy.

Bláznivě těžké není v tomhle případě daleko od pravdy. Částice Planckovské interagující temné hmoty (PIDM) by měla vážit asi tak jeden mikrogram.

Tvrdí to Avi Loeb z Harvardu. Pokud by megahvězda o hmotnosti několika set Sluncí hodně rychle rotovala, tak by se prý její jádro mohlo nejprve zhroutit do dvou černých děr, a až pak do jediné.

Podivuhodné Weylovy polokovy fungují jako říše divů Lewise Carrolla. Mizí v nich elektrony, proletí králičí norou a objeví se na druhé straně krystalu.

Američtí vědci na cestě vedoucí ke konečnému objasnění záhadného původu blesků.

Nečekaná data z LHC elektrizovala celou komunitu kolem Standardního modelu. Teoretičtí částicoví fyzici plodí publikace neuvěřitelným tempem. Objevily se zvěsti o těžší verzi Higgsova bosonu a šeptá se i o gravitonu a nových prostorových dimenzích.

Od havárie v jaderné elektrárně Fukušima I uplyne pět let. Na Oslovi podrobně sledujeme vývoj celou dobu. Podívejme se na to, čeho se podařilo dosáhnout při likvidaci havárie a jak to nejen v areálu elektrárny vypadá nyní.

Pokud to někdo bude mít zájem číst. Femtosekundové lasery v optoelektronice dovedou zázraky.

V minulém týdnu byla ohlášena pravděpodobná detekce gravitačních vln pomocí pozemního detektoru LIGO ve Spojených státech. V souvislosti s touto událostí je možné připomenout, že koncem minulého roku udělala Evropa důležitý první krok k detekci gravitačních vln ve vesmíru. Dne 3. prosince 2015 byla na oběžnou dráhu okolo Země vynesena družice LISA Pathfinder, která má testovat technologie nutné pro funkci vesmírného gravitačního detektoru eLISA. A nyní se zahajuje její provoz.

Temné světlo, to zní jako rekvizita z nějaké depresivní fantasy. Někteří fyzici ale opravdu sázejí na temné fotony, protějšky fotonů z temného sektoru vesmíru.

Přesněji řečeno jeho čistě experimentální fotonickou variantu. Je to jen hračka, jednoho dne by podobní Maxwellovi démoni mohli přinést zajímavé démonické aplikace.

Experimentování s grafenem vedlo k vytvoření prvního modelu relativistické hydrodynamiky v kovu. Budeme studovat černé díry na čipech s grafenem?

Co nám vlastně přináší historické přímé zachycení gravitačních vln?

Právě jsme se stali svědky první přímé detekce gravitačních vln experimentem aLIGO, zároveň také první přímé detekce černých děr, silného potvrzení Einsteinovy obecné relativity, a rovněž zrození celé gravitační astronomie. Jaké objevy teď můžeme čekat?

Na letošní rok připadá sté výročí Einsteinovy předpovědi gravitačních vln, proto by bylo excelentní, kdyby se právě letos podařilo jejich přímé potvrzení.

Observatoř LIGO konečně zachytila toužebně očekávané gravitační vlny. Téměř přesně po 100 letech od jejich předpovězení Albertem Einsteinem jsme se dozvěděli, že nejsou pouhým přeludem. Máme tu revoluci ve fyzice!

Čínský experimentální tokamak EAST hájí čest tokamaků a kontruje německému stellarátoru Wendelstein 7-X úchvatným rekordem v délce fúzní reakce. Jestli se to všechno potvrdí, tak jsme na 102 sekundách.

Spolková kancléřka Angela Merkel osobně spustila na stellarátoru Wendelstein 7-X výrobu prvního vodíkového plazmatu. Projekt tím zahájil vědecké experimenty.

Co když Planckův čas není nejkratším smysluplným časovým intervalem? Podle nové studie je takový interval o několik řádů delší, což by mělo významný vliv na kvantovou mechaniku. A čas prý připomíná krystalovou strukturu.

Za pár posledních desetiletí se intenzivním úsilím několika laboratoří podařilo dosáhnout význačného pokroku v produkci a studiu supertěžkých prvků. Dnes je už prokázána existence 118 prvků a podařilo se uzavřít sedmou periodu v Mendělejevově tabulce a studují se chemické vlastnosti až 114tého prvku, kterým je livermorium. Proto je zajímavé si shrnout dosavadní úspěchy a budoucnost této oblasti výzkumu.

Výzkum kvantových uzlů bude velmi zajímavý pro kosmologii, fúzní energetiku i vývoj kvantových počítačů.