Ničivé zemětřesení a následná, nečekaně velká vlna cunami zpustošily severozápadní pobřeží japonského ostrova Honšú. Ze čtyř zasažených jaderných elektráren je nejvážnější situace v elektrárně Fukušima I.

Vypadá to jako baterie, říkají tomu baterie, ale ve skutečnosti jde o náplň miniaturních palivových článků, které se aktivují přidáním vody.

Měření potvrzují odvážnou teorii o exotické formě hmoty s překvapivými vlastnostmi, která se ukrývá pod povrchem gravitačně zhrouceného jádra vyhořelé hmotné hvězdy.

Síra je šestý nejhojnější prvek na Zemi a hraje klíčovou roli v mnoha geologických a biologických procesech. Francouzsko-německý tým zjistil, že síra přítomná ve vodě v zemské kůře, se vyskytuje ve formě S3 aniontů, které jsme dosud neznali. Objev by měl pomoci při hledání nových ložisek zlata a mědi.

Německo-izraelský tým spojením dvou známých materiálů – zlata a deoxyribonukleové kyseliny vytvořil zajímavou strukturu, která selektuje elektrony podle orientace spinu.

Pokud se podíváme na současný rozvoj jaderné energetiky, lze pozorovat dva trendy. Situaci v jihovýchodní Asii (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a další) lze opravdu bez nadsázky označit jako jadernou renesanci. V Evropě a v USA jde spíše o změnu pohledu a postupný pomalý rozjezd. Rozvojový svět projevuje stále větší zájem, i když konkrétních realizovaných projektů je zatím málo.

Američtí fyzikové vyvíjejí laserový přístroj pro odhalení slabých výparů z výbušnin nebo nízké koncentrace nebezpečných plynů z bezpečné vzdálenosti.

Zkoumání obsahu radioaktivního C14 může být velmi důležitým zdrojem informací o zdrojích oxidu uhličitého na Zemi. Mohlo by umožnit určit, jakým způsobem k množství tohoto plynu v atmosféře přispívá spalování uhlí v elektrárnách a další civilizační zdroje.

Asi všichni jsme si za mlada dělali nosy z nažek javoru a vrtulky vyhazovaly do vzduchu, aby pak roztočené padaly pomalu k zemi jako malé "vrtulníky". Třem hochům z University of Maryland takové hraní vydrželo o něco déle. Vyhazují je dodnes, jsou již mechanické a dají se ovládat na dálku.

Zajímavým objevem přispěl mezinárodní tým fyziků k stému výročí objevu supravodivosti – nevodivý materiál na okamžik proměnil pulzem infračerveného laserového světla na supravodič.

Před několika dny proletěla mediálním světem zpráva o veřejné prezentaci přístroje, v němž podle italských fyziků dochází ke studené syntéze jader niklu a vodíku. I když se autoři snaží všemožně přesvědčit o své pravdě a tvrdí, že mají uzavřené kontrakty v Evropě i v USA a již letos bude na světě první komerčně využitelný prototyp, laická veřejnost pochybuje, odborníci nevěří. Postoj Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je jednoznačný: "Podle mého názoru je italská studená fúze nereálná a s největší pravděpodobností podvodem."

Od léta 2008 z oběžné dráhy mapuje vesmír ve spektrální oblasti gama záření americká sonda Fermi. Po několika měsících však vědci ze záznamů vydolovali důkaz o pozemském zdroji gama záblesků, které v interakcích s atomy atmosféry produkují částice antihmoty – pozitrony.

Podrobněji si popíšeme, jak přesně se záporné teploty u spinových kvantových systémů dosahuje a jak se měří.

Vědci hledají akustický plášť neviditelnosti.

To, že rostliny dovedou pomocí pigmentu zachycovat světlo a procesem zvaným fotosyntéza využít energii světelného kvanta, je věc obecně známá. Že by ale něco podobného s pomocí žlutého barviva dovedli i živočichové, je i pro vědce velkým překvapením.

Výzkum fotovoltaických článků se ubírá mnohými směry. Účinnost proměny sluneční energie na elektrickou je bezpochyby nejdůležitější metou. Ale když jde o nenáročnou výrobu, levný materiál, jenž lze nanést na téměř cokoli a navíc odolá ohýbání, natahování i skládání, pak i malá účinnost může být zajímavá.

Lithiové baterie s křemíko-hliníko-uhlíkovými elektrodami snášejí řádově rychlejší nabíjení. Měly by být základem pro novou generaci energetických zdrojů, nejen pro elektromobily.

Obyčejná voda má neobyčejné vlastnosti. A do podoby rampouchů zmrazuje i několik fyzikálních tajenek.

Záporné teploty v Kelvinově stupnici nemusí znamenat, že je systém chladnější než systém s kladnou teplotou. Ba právě naopak. V nedávné době se úspěšně studovaly kvantové systémy, u kterých se takových záporných teplot dosáhlo. Proto je užitečné se podívat, co pojem záporné teploty znamená. A detailněji i na vlastnosti takových systémů.

Námořní síly Spojených států včera oznámily, že provedly úspěšný test děla schopného střílet projektily pětinásobnou rychlostí zvuku na vzdálenost 200 kilometrů.

Uhlík v podobě grafenu a z něho odvozených struktur je asi tou nejpřekvapivější matérií. Rozmanitost jeho možných aplikací je snad bez hranic. Zdá se, že i elastická pryž podlehne v konkurenčním souboji se spletí uhlíkových dutých nanovláken.

Experimenty ALICE, ATLAS a CMS poskytují velmi zajímavé informace o chování velmi husté a horké jaderné hmoty. Velmi podobné té z nejranějšího období našeho vesmíru, kdy byl mladší než deset mikrosekund.

O zajímavém propojení mladého fyzikálního odvětví s biologií a medicínou.

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.

Urychlovač LHC začal poprvé urychlovat těžká jádra. V jejich srážkách tak připravuje hmotu, která má teplotu více než sto tisíckrát vyšší, než je uvnitř Slunce. Lze říci, že se opravdu přibližujeme k simulaci stavu panujícího v rané fázi rozpínání vesmíru. A není to ani tak velká nadsázka.

Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Společnost Berkeley Bionics vyvinula důmyslný robotický exoskelet, který brzy umožní paraplegikům vstávat a chodit bez cizí pomoci.

...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

Lukem a šípy. Zatím.

Zdánlivě jednoduchá otázka provokuje fyziky již mnoho desetiletí. Dosud na ní hledají tu nejpřijatelnější odpověď.

Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.

Nové laserové zařízení z Austrálie strčí do kapsy všechny dosavadní optické pinzety. Nadšení vývojáři hlásí pohyb drobných částic skla o celé metry. Přístroj nepracuje v kosmickém prostoru, i tak ale nabízí celou řadu zajímavých aplikací.

Třícentimetrovou „mouchu“ zhotovili v laboratoři Harvard University. Měla by vojákům a strážcům pořádku pomáhat omezovat riziko.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Před několika dny oběhla svět zpráva, jejímž zdrojem jsou informace z tiskových oddělení dvou amerických universit – Standford University a Purdue University. Trojice fyziků z těchto známých vědecko-vzdělávacích pracovišť odhalila, že rychlost radioaktivního rozpadu některých prvků není zcela konstantní, nýbrž vykazuje záhadné variace. Autoři za podezřelého označili Slunce. Protože tato informace je v rozporu s tím, co se o radioaktivním rozpadu učí ve školách, o vyjádření jsme požádali Vladimíra Wagnera z Oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Již teď si můžete nahradit klasické i energii šetřící luminiscenční žárovky dalším typem efektivního zdroje světla – žárovkou osazenou diodami LED. Japonští výzkumníci si nenechali ujít tuto velmi perspektivní oblast vývoje. Výsledky jejich úsilí mají podobu tří prototypů vysoce výkonných LED diod, vyzařujících bílé světlo. Dávají tušit, že intensivně propagované úsporné zářivky se na vrcholu zájmu udrží asi jen dočasně.

Většina mediálních zpráv ze světa vědy někde v sobě ukrývá formulku „američtí vědci vynašli/objevili...“. I tato pochází z druhého břehu Velké louže – fyzikové a inženýři na Standfordské universitě vyvíjejí nový typ solárního článku, který spojuje fotovoltaický i termionický způsob získávání elektřiny.

Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

Laser známe již padesát let a stal se běžnou součástí našeho života. Setkáváme se s ním v obchodech u pokladen, doma nám přehrává hudební CD, na klinikách nám s ním korigují oční vady, zaostřuje fotoaparáty,… Jeho protějšek – antilaser - ohlašují vědci až nyní. Kdo by očekával nějaký převratný objev, bude zklamán. Nejde o žádný nový princip, stejně tak se nepředpokládá široké využití, jako u populárního bratrance. Přesto by nám měl přinést užitek.

Nitrid bóru, kterému dali vědci přezdívku „bílý grafen“, by měl podle americko-japonsko-ruského týmu hrát jednu z hlavních úloh v nastupující éře nanoelektroniky.

Jihokorejští vědci zveřejnili návod na (zatím laboratorní) výrobu kvalitních a přitom rozměrnějších grafenových vrstev a předvedli příklad jejich perspektivního využití.

aneb konečně něco proti zapáchajícím nohám.

Ani třetí štěrbina nezpochybnila teorii o zvláštním chování kvantových objektů.

Mezinárodní tým geofyziků z Norska, USA a Německa shrnul mnohé dosavadní poznatky z geofyziky i geologie a pomocí modelu vytvořil mapu, jež by měla odhalit místa, kde se v dostupných hloubkách mohou nacházet ložiska diamantů. Výsledky studie zveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.

Na cestě ke tkaninám, které mají vlastnosti citlivých mikrofonů i netypických reproduktorů.

Jak přirozené nám přijde, že se dítě časem naučí tak nějak „automaticky“ porozumět slovům a používat je ve správném spojení. Moderní doba ale něco podobného vyžaduje i od přístrojů. Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně „učí“ výzkumná skupina Speech@FIT rozeznávat mluvenou řeč počítače.

Vědci ze známé Kalifornské university si kreativně pohráli s výpočty a pak pomocí elektronové litografie, napařováním tenkých vrstev nanometrových rozměrů a chemickým „čarováním“ vytvořili miniaturní, volným okem neviditelné vrtulky ze zlata, které jen působením světla dokážou točit 4 tisíc krát většími křemennými destičkami.

Pokud zvítězí koncept vývojáře Johna Underkofflera, tak budeme v blízké budoucnosti ovládat domácí počítače stejně jako v centrále Prekrimu - pomocí pantomimy se speciálními rukavicemi a proháněním dat ve virtuálním 3D prostoru. John Anderton by se divil.