Kolem černých děr se šíří strach z ohnivé zdi. Uhasí ji astrofyzici s pomocí entanglovaných červích děr, obrácení plynutí času v černých dírách, fuzzballů, zdánlivých horizontů anebo bizarních Planckových hvězd?

Plánované opětovné spuštění urychlovače těžkých iontů RHIC jitří obavy ze strangeletů, exotické hmoty obsahující podivné kvarky. Nakolik jsou oprávněné?

Je to průlom uprostřed dlouhé a trnité cesty. V Národním zážehovém zařízení NIF vytěžili z fúzního paliva 1,2 až 1,9 krát víc energie, než kolik předtím palivo pohltilo při laserovém zážehu.

Štěstěna se stále víc přiklání ve prospěch mizivé, leč existující hmotnosti neutrin. Souhlasí s ní i pozorování reliktního záření Planckovým teleskopem a gravitační čočkování galaxií.

V CERNu se na experimentu ASACUSA chystají s hyperjemnou spektroskopií antivodíku vyzvat k souboji trýznivou záhadu baryonové asymetrie. Přijdeme konečně na to, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty?

V Boseho-Einsteinově kondenzátu vyvolali simulované magnetické monopóly. Až utichnou bujaré oslavy, můžeme o to nadšeněji hledat jejich ryze přírodní protějšky.

Biologové ze svých konvenčních mikroskopů nevymáčknou lepší rozlišení, než je 200 nanometrů. Pro větší rozlišení je nutno použít drahou a komplikovanou techniku. Švýcaři ale vymysleli, jak to velmi levně obejít.

Rád by je u černých děr nahradil zdánlivými horizonty. Pokud uspěje, tak by vyřešil paradox ohnivé zdi, v němž se tluče kvantová mechanika s obecnou relativitou. Válka o černé díry pokračuje.

V minulém roce uplynulo 80 let od publikace klíčového článku, ve kterém Fritz Zwicky poprvé použil termín „temná hmota“. Ačkoliv v posledních deseti letech se podařilo učinit řadu klíčových objevů v této oblasti, je přesto podstata tohoto jevu stále neznámá. Je proto zajímavé si shrnout současné znalosti fenoménu, který by nám mohl otevřít cestu k nové fyzice za Standardním modelem částic a interakcí.

Vánoce byly u Schrodingerů velmi rozpačitými svátky: pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků v krabicích, které se každý bál rozbalit. Pomoci jim může přímé měření kvantových.

Nejspíš neexistují a pokud někde nějaké přeci jen jsou, tak netvoří významnou část temné hmoty. Astrofyzikům to napovídá analýza výskytu neutronových hvězd v Mléčné dráze.

Být ve správný čas na správném místě, to se podařilo několika fyzikům v Číně. Při výzkumu bouřek se jim podařilo zaznamenat optické spektrum přírodního kulového blesku. Poprvé v historii - a hned dvěma kamerami.

Bismutid sodný byl s využitím Advanced Light Source Berkeleyské laboratoře konečně potvrzen jako trojrozměrný topologický Diracův polokov. Takový materiál funguje jako trojrozměrný grafen a je příslibem úžasných aplikací.

Socialistická retro radioastronomická observatoř Puščino po třiceti letech spustila gigantický interferometr RadioAstron s úžasným rozlišením. Chytí červí díru?

Třeba s mocnou zbraní globálního světa – internetem. Vědci z Michiganské techniky hledali návštěvníky z budoucnosti ve tvítech, dotazech pro vyhledávač a také je slušně požádali o kontakt mailem či tvítem.

Jaderná energetika je poznamenaná tím, že Japonsko je bez jaderné energie. Všech jeho 50 reaktorů je vypnuto. V tomto roce by se už situace měla začít měnit. Japonské reaktory by se postupně měly začít spouštět. V minulém roce se podařilo připojit k síti tři nové reaktory a jsou dobré předpoklady, aby se v dalších létech tento počet rychle zvyšoval.

Celý rok 2013 a hlavně jeho závěr byl pro likvidaci následků havárie Jaderné elektrárny Fukušima I zlomový. Podívejme se, s jakými problémy se pracovníci i obyvatelé potýkali a co se podařilo či nedařilo.

Podle zatím nejpřesnějších měření ACME EDM je elektron přesně takový, jak předpovídá Standardní model částicové fyziky. Kulatý. Zvoní supersymetrii hrana?

Kvantový tepelný stroj je variantou Szilardova stroje, což je zase vyladěná verze slavného Maxwellova démona. Jak si vede démon dávného světa ve kvantových lovištích?

Co by se stalo s planetou, kdyby se do sebe pustili Indie a Pákistán atomovkama? Odpůrci jaderných technologií říkají, že by skončila civilizace, nakolik jim to ale můžeme věřit?

Nejspíše jste o ní nikdy neslyšeli a přesto ji většina z nás každý den používá. Řeč je o Rychlé Fourierově transformaci, která je dnes základem každé digitalizace zvuku a obrazu. Nyní vědci z MIT přišli s převratným algoritmem, který ji podstatně zrychlí.

Podle nové teorie supravodivosti jsou Cooperovy páry elektronů univerzálním vysvětlením supravodivosti a také dalších typů chování v supravodivých materiálech.

Tranzistory v moderních procesorech jsou skutečně pod tlakem, a to velkým. Díky tomu pracují rychleji, ale mají i větší ztráty. Co je zmáčknout jenom když to bude potřeba a jinak jim dát relax? Ušetříme a celkem dost.

Astrofyzik z Harvardu spočítal, že podmínky pro existenci života vznikly již 15 milionů let po velkém třesku. U zastánců antropického principu vesmíru tím tvrdě narazil.

Možná máme temnou hmotu už dlouho přímo před očima. Není vyloučeno, že zvláštní šum v supravodivých Josephsonových přechodech způsobují procházející axiony. Chýlí se legendární hon na temnou hmotu k vítěznému konci?

Současné výkonné teleskopy používají místo čoček zrcadla. Ovšem dostat pořádně velké zrcadlo do vesmíru je opravdu problém. S neotřelým řešením nyní přichází skládací teleskop financovaný Darpou. Tento teleskop udělá ze všech ostatních gigantický dalekohledů trpaslíky.

Možná ano. Naznačuje to nová teoretická studie, které objevuje geometrii červích děr v entanglementu kvazičástic v rámci maximálně supersymetrické Yang-Millsovy teorie.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti – auto na parkovišti bez kousku stínu za horkého letního dne se promění v pravou žhnoucí pec. Chytré sklo tomu sice nezabrání zcela, ale určitě to zmírní.

Tvrdí to jak archeologové, tak částicoví fyzici. Ve vědeckém světě se nedávno rozhořel nečekaný spor mezi těmito skupinami vědců o starověké olovo. Pro fyziky jsou totiž dávno potopené ingoty olova pravý poklad, cennější než zlato.

Ikonická potvora z Alenky v říši divů vstupuje mezi životaschopné kvantové paradoxy. Slabé měření by mělo umožnit oddělit zdánlivě neoddělitelné – foton a jeho polarizaci. Podobně jako slavný škleb od zbytku kočky Šklíby.

Vědci změřili dvěma různými metodami poloměr protonu jako 0.88 ± 0,01 femtometrů (deset na mínus patnáctou metru). Pak přišel další tým s jinou metodou, která došla k jiným výsledkům. Dostali jsme se mimoděk na stopu kvantové gravitace?

Stanen z jediné vrstvy atomů cínu je topologickým vodičem při pokojové teplotě. S příměsí atomů fluoru to zvládne i při 100 stupních Celsia. Čeká Silicon Valley přejmenování na Tin Valley?

Když krystaly titanátu stroncia osvítí světlo na deset minut, stanou se několikasetnásobně elektricky vodivějšími. A vydrží jim to několik dní po zhasnutí světla.

Vědci udrželi ionty fosforu ve stavu kvantové superpozice po dobu 39 minut, při pokojové teplotě 25 stupňů Celsia. Pořádné kvantové počítače jsou zase o něco blíž.

Síla magnetického pole planety možná není tak důležitá, jak jsme si mysleli. Stěžejní roli by měla hrát tloušťka atmosféry.

Inkoust s nanočásticemi stříbra umožňuje vytisknout si na inkoustové tiskárně rychle a levně plošné spoje. Budeme si časem vyrábět domácí elektroniku sami?

V levném a oblíbeném ftalocyaninu mědi se elektrony překvapivě dlouho udrží ve stavu superpozice. Zájem kvantových inženýrů na sebe nenechal dlouho čekat.

Analýzy rozpadu částice Y(4260) v čínském experimentu BES III naznačují, že nejspíš máme co do činění s celou rodinou částic tvořených čtyřmi kvarky. V částicové ZOO se mají na co těšit.

Jednoduchá mikrovlnná elektrárna těží s využitím metamateriálů energii z okolního mikrovlnného záření. Budou se časem mobily a tablety nabíjet samy?

Určitá část temné hmoty možná vytváří temné atomy, molekuly, ba i galaxie. Takovou temnou hmotu by mohl prozradit temný zvuk, čili temné akustické oscilace z ranného vesmíru. Zatím to ale nevypadá moc nadějně.

Thorium je běžnější a bezpečnější než uran. Tak pro ho pořádně nevyužít v jaderné energetice?

V termoelektrických sběračích energie by se mohly uplatnit kvantové jámy. V mnoha ohledech jsou slibnější, než často studované kvantové tečky.

Reportáž z exkurze do CERNu při dnech otevřených dveří v rámci Mezinárodního víkendu vědy.

Na první výsledky významného amerického detektoru temné hmoty Large Underground Xenon Detector čeká snad celý svět. Našli něco anebo naopak vyloučí neutralina jako možné původce chladné temné hmoty?

Podivuhodné plazmon-exciton-polaritony (PEP) jsou bilionkrát lehčí než atomy. Pokud se je podaří udržet delší dobu, tak by měly kvantově zkondenzovat při pokojové teplotě.

Vrstvením stříbra a nitridu křemíku v nanovrstvách připravili vědci z ústavu FOM AMOLF a University of Pennsylvania metamateriál, který poskytuje viditelné světlo o téměř nekonečné vlnové délce.

Uhlík nejsou jen fosilní paliva a oteplování, ale třeba i „šesterečný“ diamant zvaný lonsdaleit, „bílý uhlík“ chaoit a pevnostní šampion grafen. A právě ten z trůnu nejpevnější látky světa nyní sesazuje jiná uhlíkatá struktura - karbyn.

Nobelův výbor Královské švédské akademie věd dnes s hodinovým zpožděním vyhlásil laureáty ceny za fyziku. Oficiálně si cenu Brit se svým belgickým kolegou převezmou 10. prosince ve Stockholmu.

Fotony vstřelené do kvantového nelineárního média z ultrachladných Rydbergových atomů rubidia se chovají jako by byly hmotné a dokonce i vytvářejí fotonické molekuly. Už někdo informoval Georga Lucase?