Z bazénu třetího bloku elektrárny Fukušima I se už podařilo vyvézt přes polovinu palivových souborů. Převážení probíhá úspěšně a je velká šance, že se do března příštího roku podaří bazén vyklidit úplně. Je to jen jeden z nejviditelnějších úspěchů, kterých se v samotné elektrárně dosáhlo. Podívejme se tak na současný stav a pokrok, který za poslední půlrok nastal.

Dnešní kvantové systémy udrží stav koherence sotva pár miliontin sekundy. Není to špatné, ale zároveň je to v mnoha směrech dost omezující. Nový trik kvantových inženýrů z Chicaga dovoluje udržet kvantovou koherenci po dobu až 22 milisekund. Na kvantové poměry je to celá věčnost.

Kvantová kočka opravářka mění postup, jak zajistit omezení chyb při operacích s qubity. Tahle technologie namísto použití většího množství qubitů využívá „kočičí qubity“. Nejsou chlupaté a nemňoukají, ale ukládají výsledný „správný“ qubit v podobě superpozice dvou stavů kočičího qubitu.

Nový detektor záření prorazil teoretický limit účinnosti detekce záření, který byl považovaný za pevně daný. Díky procesům v nanostruktuře černého křemíku jeden foton dopadajícího záření generuje v průměru 1,3 elektronů. To odpovídá účinnosti 130 procent.

O hmotnostním analyzátoru supertěžkých atomů s fyzikem z Laboratoře jaderných reakcí SÚJV Pavlem Kohoutem.

Pozorování srážky fotonu s fotonem se podařilo už dříve, na konferenci ICHEP 2020 se však prezentovaly výsledky prvního pozorování produkce dvojice intermediálních bosonů slabé interakce W během této srážky. I samotné pozorování srážky dvou fotonů, kdy se zapojuje pouze elektromagnetická interakce, je velmi náročné. Potvrzení predikce teorie elektroslabé interakce, že spolu bosony zprostředkující tyto interakce přímo interagují, je ještě daleko náročnější.

Kvantové fantomy nacházejí využití v makroskopickém světě. Fyzici ochočili Casimirovu sílu a použili ji k manipulaci s makroskopickými objekty. Výzkum by mohl přinést řadu praktických aplikací, v technologiích souvisejících s měřením a detekcí.

V laboratoři CERN neprobíhají pouze experimenty s využitím urychlovače LHC a vstřícných svazků s nejvyšší energií. Využívá se i urychlovač SPS, který slouží jako předurychlovač pro LHC. Jeho svazek dopadá na pevný terč a v reakcích urychlených protonů s jádry vzniká obrovské množství mezonů, jejichž vzácné rozpady jsou velmi zajímavým zdrojem informací o standardním modelem a možností hledat známky exotické fyziky za ním.

Rozhovor s fyzikem a odborníkem na neutrinovou fyziku Samoilem Michelevičem Bileňkým o cestách za hranice standardního modelu, Dubně a Brunovi Pontecorvovi.

Nedávno ulovený tetrakvark z CERNu se skládá ze 2 půvabných kvarků a 2 půvabných antikvarků. Něco takového jsme ještě neviděli. Kompletně půvabný tetrakvark nejspíš čeká důkladný výzkum, který by mohl vyjasnit leccos souvislosti se silnou jadernou sílou.

Prvním kvantovým satelitem byl více než půltunový čínský Mocius. První praktickým kvantovým satelitem, který by mohl fungovat v globální kvantové síti, se ale nedávno stal singapurský kvantový cubesat SpooQy-1, který neváží ani 2,5 kilogramu.

V experimentu, který pátrá po temné hmotě, mají podezřelý nadbytek detekčních událostí na pozadí. Buď je to technická chyba či znečištění tritiem anebo stopa nové fyziky související s magnetickým momentem neutrin či solárními axiony. Mohl by to vyřešit připravovaný nástupce – experiment XENONnT.

Rozhovor s Dmitrijem Naumovem o roli neutrin v současné fyzice, projektu Baikal-GVD a práci ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů

Geofyzici pustili na detailní analýzu seismických vln z oblasti Pacifiku astrofyzikální umělou inteligenci Sequencer, která obvykle zkoumá záření hvězd a galaxií. Výsledkem je detekce nečekaně velkých a četných struktur husté a horké hmoty na rozhraní mezi jádrem a pláštěm.

Jednoduchý a levný stínový generátor těží elektrický proud z rozhraní mezi světlem a stínem. Když se přes tohle zařízení ženou stíny mraků anebo větví, kterými pohybuje vítr, tak generuje dost elektřiny na to, aby napájelo mobilní elektroniku.

Česká jaderná energetika si v roce 2020 připomíná hned několik výročí spojených s jadernou energetikou.

Jak se podívat dovnitř masivních neutronových hvězd. Úspěšným receptem bylo spojit teoretické výpočty s pozorováním gravitačních vln srážky neutronových hvězd. Výsledkem je přesvědčivý doklad existence kvarkové hmoty ve velkých neutronových hvězdách.

Nad jižním Atlantikem se vytvořila podivná anomálie. Zatím rozhodně nemizí, spíše se stává podivnější a podivnější. V posledních letech to vypadá, jako by se chtěla rozpadnout na dvě. Chování Anomálie nad jižním Atlantikem bedlivě sleduje konstelace evropských sond Swarm.

Nový rekord s množstvím kvantově provázaných atomů padl ve směsi rubidia s dusíkem, která nebyla ani extrémně zmražená, ani v pokojové teplotě, ale dokonce žhavá. Horký entanglement fungoval při teplotě téměř 177 °C a byl překvapivě stabilní. Kvantové triky se dostávají do varu!

V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.

Materiály, které nás chrání před ionizujícím zářením, bývají masivní, těžké a pěkně jedovaté. Polymer PMMA smíchaný s oxidem bismutitým a tvrzený UV zářením by mohl změnit pravidla této hry. Je velmi lehký, levný a jeho výroba není nic složitého.

V současné době se po světě vyvíjejí nové typy raketových pohonů. Jedním z nich je rotační detonační pohon, na němž pracuje řada výzkumných týmů ve světě. Na University of Central Florida uspěli v úvodních experimentech a ověřili, že detonační spalování paliva v jejich rotačním detonačním pohonu funguje.

Základní fyzikální konstanty provokují svou neměnností. Vědci je rádi vyzývají a prověřují jejich neměnnost za různých podmínek. Nová měření záření z hlubokého vesmíru ukazují, že konstanta jemné struktury, která vyjadřuje sílu elektromagnetické interakce, je konstantní v čase, ale zároveň by se mohla měnit v prostoru, podle jedné zvláštní osy vesmíru.

V současnosti největší urychlovač LHC v laboratoři CERN oslavil v březnu 2020 deset let od začátku svého provozu. Zároveň odborná skupina, která pracuje na návrhu jeho následníka, uveřejnila podrobnější návrhy tohoto projektu. Je tak vhodný čas se podívat na výsledky, současnost i budoucnost urychlovačů v této laboratoři.

Pozorování extrémní observatoře HAWC na svahu mexického vulkánu Sierra Negra ukázala, jak obstojí Einsteinova relativita v oblasti záření extrémních energií. Takové energie na Zemi zatím nezvládneme, ale ve vzdáleném vesmíru jsou takové experimenty k mání, jako na talíři. Spoiler: Einstein má vážně tuhý kořínek.

Důmyslná technologie promění stavební materiál ve virtuální retrospektivní gamakamery, které pořídí snímek radioaktivního materiálu, pokud se někdy v minulosti vyskytoval poblíž dotyčné zdi nebo podlahy. Opatrnosti kolem radioaktivity není nikdy dost.

V loňském roce se kolegům podařilo publikovat tři zajímavé práce o výsledcích zkoumání reakcí důležitých pro kosmologickou a hvězdnou produkci prvků. Využili přitom cyklotron Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řež a neutronové kanály na reaktoru v řežském areálu. Podívejme se tak, jak se jaderné reakce důležité pro astrofyziku zkoumají nejen ve zmíněném ústavu.

Armádní specialisté vyvinuli extrémně citlivý senzor rádiových signálů, který využívá pozoruhodné Rydbergovy atomy. Takové senzory by mohly být velmi malé a praktické pro využití ve vojenských operacích.

Současné deváté výročí havárie jaderné elektrárny Fukušima I proběhlo i v Japonsku ve stínu pandemie koronaviru. I v této zemi tak bylo letošní připomenutí tohoto výročí velice omezené. Podívejme se, jak to tam vypadá a jak pokročila likvidace následků havárie.

Na japonském experimentu KOTO pozorovali rozpady kaonů a detekovali extrémně vzácný jev, a to hned čtyřikrát. Podle natěšených fyziků je ve hře nová fyzika. Existuje reálná možnost, že se v těchto případech kaon rozpadá na částici, kterou fyzika doposud nezná. Teď je nutné vše ověřit a být v klidu, ale velké věci nejsou vyloučeny.

Pokud je usilovně hledanou částicí temné hmoty hexakvark d*(2380), který měl mít v době vzniku vesmíru tendence kondenzovat v podobě Bose-Einstenova kondenzátu, tak pro temnou hmotu nebudeme potřebovat žádnou novou či exotickou fyziku. Problém je v tom, že o těchto částicích nevíme téměř nic.

Tenhle kvantový teleportér by měl být výjimečný. Je založený na tom, že by se mezi kvantově provázanými černými děrami měla přenášet informace, namísto toho, aby byla zničena, jak od černých děr obvykle očekáváme. Když se to tak vezme, takový systém by měl vlastně fungovat jako červí díra. Objeví se takové technologie ve kvantových počítačích?

Dnešní kosmická plavidla obvykle používají chemický pohon, který není úplně nový, ani úplně výkonný. NASA a DARPA se to společně snaží změnit. Pracují na několika různých typech pohonu. Jedním ze velmi slibných je jaderný termální pohon na vodíkové palivo, jehož součástí malý jaderný reaktor.

V materiálech protijaderných aktivistů se často objevuje argument, že se zatím nedokončila likvidace žádného vysloužilého jaderného reaktoru. To ovšem není pravda. Je tak zajímavé se podívat na reálnou situaci v této oblasti.

Pokud existují makroskopické temné objekty (CDO), tak by mohly dělat divné kousky v nitru těles běžné hmoty. Třeba ve hvězdách anebo v planetách. Možná jako temné přízraky obíhají kolem samotného středu Země. Po těchto strašidlech pátrají superpřesné gravimetry, které „vidí“ nepatrné změny v gravitačním poli Země.

Jestli se HB11 Energy nepletou, tak možná právě dochází k zásadnímu průlomu ve fúzních technologiích. Jejich aneutronická vodíkovo-bórová fúze jede v simulacích a úvodních experimentech jako šílená lavina laserem spouštěné řetězové fúzní reakce. Vznikají při ní částice alfa, tedy kladně nabitá jádra hélia, z nichž je možné přímo generovat elektrický proud. Osud tokamaků možná visí na vlásku, jestli to celé není fáma.

Rok 2019 znovu zvýraznil rozdíl ve vývoji jaderné energetiky v Rusku a Číně na jedné straně a Evropě a Spojených státech na straně druhé. V současné době je v provozu už 13 reaktorů III. generace, žádný však v Evropě nebo USA. Zatímco v Číně a Rusku se reaktory spouštějí, v Evropě a USA se zavírají.

Tým experimentu MICE (Muon Ionization Cooling Experiment) vyvíjí mionový urychlovač, který by mohl dosahovat desetkrát vyšších energií oproti LHC. Teď se jim podařilo zahustit oblak mionů pomocí speciálního materiálů, který pohlcuje energii těchto částic. Je to zásadní pokrok.

Když vznikl vesmír, tak v něm bylo o špetku více hmoty než antihmoty. Jen díky tomu tu všichni jsme a společně s námi i veškerá hmota, která nás obklopuje. Otázkou je, komu bychom za to měli poděkovat. Slibným kandidátem jsou neutrina a mohli bychom to ověřit detekcí případných gravitačních vln, které vyzářily kosmické struny po fázovém přechodu vakua.

Obecná relativita a kvantová mechanika jsou stále na kordy. Když chceme zjistit, jak by mohla gravitace působit na kvantové objekty, tak by bylo skvělé uvést do stavu superpozice nikoliv jen oblaky zmražených atomů, ale celé pevné objekty, tvořené stovkami milionů atomů. Je to na dobré cestě.

Elektrony se pohybují ultra rychle, ale atomová jádra pomaleji. Kvůli rozdílu v jejich rychlostech je obtížné studovat jejich pohyb najednou – výzkum provedený na Technické univerzitě ve Vídni, na kterém se významnou měrou podílel český vědec Dr. Techn. Ing. Václav Hanus, ukazuje způsob jak toho dosáhnout.

Rekord v rotaci, který činil 60 miliard otáček za minutu, nevydržel ani dva roky. Stejný tým porazil sám sebe a roztočil nanočinku z oxidu křemičitého pomocí výkonných laserů ještě pětkrát rychleji. Nejrychlejší pulsary s rotací pouhých 43 tisíc otáček za minutu blednou závistí.

Vakuum je prázdné. Proto skrz něj nemohou procházet vibrace atomů a molekul, čili fonony tepla nebo zvuku. Vesmír je tichý. To dá rozum. Anebo ne? Když se do věci vloží kvantové fluktuace vakua, tak se nestačíme divit. Přenesou fonony vakuem až na vzdálenost pár set nanometrů.

Podivuhodná neuromorfní síť ze změti stříbrných nanodrátků je překvapivě podobná mozkové kůře. Chová se, jako by se učila, zapamatovávala si, zapomínala, spala i bděla. V tomhle malém mozku přitom není ani špetka biologické hmoty.

Fyzici extrémně nízkých teplot vzali pár kousků LEGO a zmrazili je na teplotu velmi blízkou absolutní nule. Legendární stavebnice opět prokázala své kvality a příslovečnou nezničitelnost. LEGO obstálo v experimentu skvěle a navíc se ukázalo, že v kryogenních podmínkách je úžasným tepelným izolantem.

Polovodičová elektronika je plná „nečistot“ a elektronického šumu. Kvantoví inženýři byli přesvědčeni, že v takovém prostředí nemá kvantový signál šanci přežit. Mýlili se. S vhodným designem je možné běžnou elektroniku naučit podivuhodné kvantové triky.

Dlouhodobý čínský fúzní projekt EAST dostane významnou posilu. V dohledné době by měl zažehnout první experimenty nový čínský tokamak HL-2M, který si dělá zálusk na hranici 200 milionů °C. Má k dispozici celou řadu vylepšení, s nimiž budou vědci a operátoři testovat nové možnosti řešení stávajících problémů s fúzí, které nám doposud brání zažehnout Slunce na Zemi.

Dlouho to byl nadějný směr pátrání po temné hmotě. Pak naděje, že najdeme temnou hmotu v centru Mléčné dráhy, pohasly. Pár let ležely u ledu. A teď se nejspíš opět vracejí do vysoké hry o temnou hmotu, s plnou parádou.

Dnes již umíme postavit roztodivné lasery k nejrůznějším účelům. Ale gama lasery nám stále ještě vzdorují. Jejich vývoj je nesmírně obtížný a zahrnuje výzkum v oblasti kvantové mechaniky i řady dalších oborů. Velmi užitečný by byl Bose-Einsteinův kondenzát pozitronia, pokud ho fyzici vyrobí v bublinách uvnitř kapalného helia.

Maďarský fyzik Attila Krasznahorkay a jeho tým před pár lety narazili na stopy páté fyzikální síly. Teď přinášejí nové důkazy z dalšího experimentu. Klíčovou roli v jejich výzkum hraje údajný boson o hmotnosti 17 MeV, kterému přezdívají částice X17. Pokud existuje, tak se bude přepisovat fyzika.