Nositel Nobelovy ceny za fyziku Robert Laughlin vypovídá o bludné víře v definici všehomíru, černé magii ve vědě a o konci výzkumu částic.

Neplánovaně prodloužená odstávka jaderného zařízení v Kanadě dělá vrásky lékařům na celém světě.

Použitím sluneční energie chtějí vědci přeměňovat oxid uhličitý na oxid uhelnatý. Zatímco oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, oxid uhelnatý je vysoce žádanou surovinou, kterou lze použít k získání vodíku, výrobě metanolu, benzínu, nafty...

Jordánský princ Hassan bin Talal představil minulý týden (28. listopadu 2007) poslancům Evropského parlamentu v Bruselu ambiciózní energetický projekt DESERTEC, který počítá s tisícovkou stomegawattových ekologicky šetrných elektráren vybudovaných v pásmu pouští táhnoucích se od Arábie napříč celým Africkým kontinentem až k Atlantiku.

Budeme mít dostatek energie?

Fyzikové z Harvardu ukázali, že specificky upravený diamantový povrch může udržet vodu zmrzlou i při teplotě našeho těla. S aplikací tohoto poznatku se uvažuje v oblasti medicíny.

Koroze drží letadlo pohromadě, stejně tak ho ale může rychle poslat k zemi.

Již ze školních lavic víme, že chemická vazba vzniká jako následek sdílení elektronů mezi dvěma atomy. V případě nejjednodušší chemické vazby, tj. H-H v molekule vodíku, každý atom nabízí svůj jediný elektron. Násobnost neboli řád chemické vazby je dán počtem elektronových párů, které se vazby účastní. Pokud atom může nabídnout dva elektrony, může vzniknout dvojná vazba jako například v molekule kyslíku. Při vhodné elektronové konfiguraci může nastat i situace kdy má atom k dispozici tři valenční elektrony – vzniká trojná vazba. Typickým příkladem je molekula dusíku. Jednoduché, dvojné a trojné vazby jsou dobře známy. A co dál? Může vzniknout čtverná či dokonce paterná chemická vazba?

V Massachusetts Institute of Technology připravili prototyp exoskeletu, který z našich potomků udělá výkonné členovce.

„Metastabilní“ koexistence vázaného systému částice a antičástice je stále exotika.

Isaac Asimov dal svým robotům pozitronický mozek. Z podobné substance jsou i androidi ze Star Treku. Že by na molekulách tvořených současně hmotou i antihmotou, přece jen něco bylo?

Další krok ve vývoji terčů pro intenzivní produkci neutronů a možná i na cestě k efektivní jaderné energetice s minimem radioaktivního odpadu.

Pokud vás zajímá, jak by mohla vypadat realizace budoucího kvantového počítače, ocitli jste se na správném místě. Popíšeme si experiment o kvantovém provázání (entanglementu) dvou fyzicky oddělených a původně nezávislých kvantových pamětí, o kterém přineslo zprávu šesté zářijové vydání časopisu Nature.

Když přijdou bouřková mračna nad velké město, propukne běsnění živlů podstatně větší silou, než kdyby se bouřka odehrála nad otevřenou krajinou.

Německý fyzik Gregor Morfill přichází s vizí mimozemšťana, jaký tu ještě nebyl.

„Obrázek, který jsme nastínili, není zdaleka jistý. Stále ještě neznáme přesnou formulaci teorie strun – na rozdíl od obecné relativity, kde máme precizní rovnice založené na dobře známých základních principech, jsou přesné rovnice teorie strun stále nejasné a důležité fyzikální koncepty nejspíš ještě čekají na objevení.“
(Raphael Bousso a Joseph Polchinski)

Mezi 20 letošními laureáty ceny European Young Investigators Awards (EURYI), je také poprvé v historii této ceny zástupce z České republiky.

Vědci přišli na nový způsob ničení virů přítomných v krvi. Stačí k tomu intenzivní viditelné světlo.

Nano-vlákna z plastických materiálů nových vlastností mohou být klíčem k rozmanitým technologiím budoucnosti. Včetně samo čistících povrchů, průhledné elektroniky a biomedicinských nástrojů schopných manipulovat s vlákny DNA.

Jednou z možností, jak křečkovat energii budou možná i akustické tepelné stroje.

Vodní masa oceánů je v neustálém pohybu. Dá se odhadnout, že na její míchání plyne každým okamžikem dvěstěkrát více energie, než kolik ji v té chvíli produkuje celé lidstvo v domácích ohništích, motorech automobilů či turbínách elektráren. Odkud ji moře čerpá?

Mnoho dinosauřích koster je nalezeno ve velmi podobné pozici – s otevřenou tlamou a prohnutým hřbetem? Proč?

Fyzikové z University of Utah vyvinuli malé zařízení, jež umí přeměnit teplo na zvuk a ten následně na elektřinu. Nová technologie je příslibem nových možností využívání odpadního tepla, sluneční energie, způsobu chlazení počítačů a kdo ví, čeho ještě.

Inženýři Purdue University vyvinuli způsob, který využívá slitiny hliníku k získávání vodíku z vody. Někteří odborníci již označují nový druh palivového článku za palivo budoucnosti. Možná jde o techniku, která nahradí stávající závislost na ropě.

Mnozí z vás si jistě vzpomenou na kontroverzní článek o mikrovlnném pohonu, který rozpoutal bouřlivou diskusi. Příběh "EmDrive" má nadějné pokračování.

I takové titulky lze najít jako reakce na právě publikovaný článek ve Phys. Rev. A (ref1). Nicméně jako vždy je třeba uvést věci na správnou míru a snad se to tímto krátkým článkem podaří splnit.

Vědci z Rutherford Appleton Laboratory chtějí ověřit, zda mini magnetické pole bude schopno ochránit posádku kosmických lodí před rozmary Slunce a jeho občasnými velkými erupcemi doprovázenými velkými dávkami škodlivého záření.

Vědci pokročili ve hře na schovávanou. Zatímco nedávné zprávy o plášti neviditelnosti se týkaly pouze mikrovln (záležitost radarů), tentokrát má jít o zařízení, které bude pracovat v oblastech viditelného spektra. Princip „kartáče na vlasy“ má umožňovat zmizení i tak velkých věci jako je letadlo.

Od počátku průmyslové revoluce začátkem 19. století probíhá postupný, ale stále se zrychlující růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, zvláště oxidu uhličitého. V dolní atmosféře oxid uhličitý skutečně funguje jako sklo ve skleníku nebo v okně vašeho bytu. Viditelné sluneční světlo jím prochází a je absorbováno půdou, rostlinami a trochu i vzduchem ve skleníku. Skleník se tedy uvnitř ohřeje. Ohřátá látka více vyzařuje v tepelné čili infračervené části spektra, ale toto záření sklem skleníku téměř neprochází, teplo zůstává uvnitř, a ve skleníku (nebo v pokoji obráceném na jih ke slunci) je proto podstatně tepleji než venku. A vrstva oxidu uhličitého v atmosféře úplně stejně ohřívá atmosféru u povrchu země.

Americký Úřad pro potraviny a léčiva schvaluje přístroj vyvinutý vědci z Massachusetts Institute of Technology a soukromou společností Myomo. Robotická ortéza pomáhá při rehabilitaci lidem ochrnutým po mozkové cévní příhodě.

Australský důchodce si nechává patentovat větrem poháněný přístroj, který dokáže „vydojit“ ze vzduchu vodu. Odborníci se k zařízení staví skepticky.

Oproti katastrofickým předpovědím byla hurikánová sezóna 2006 v Atlantiku zcela nudná a nijak nevybočující z průměru.

Nová metoda umožňuje provádět chemickou identifikaci jednotlivých atomů na površích pevných látek pomocí techniky AFM (Atomic Force Microscope) operující v dynamickém modu, známém jako DFM (Dynamic Force Microscopy). Metoda byla ověřena na polovodičovém povrchu obsahujícím různé chemické prvky.

Kvantový elektrický Hallův jev, dosud známý jen za velkých extrémů byl pozorován v exotických materiálech grafénech při běžných teplotách.

Světlo můžeme zpomalit, můžeme ho nechat zcela „zmizet“, aby se vzápětí objevilo úplně jinde než kde zmizelo. Ztracené světlo můžeme znovu vyvolat v jeho původní formě i rychlosti. Ne, to není sci-fi, to nám jen poznání otevírá cestu k technologiím, jejichž dopad si jen těžko dovedeme představit.

Robotická vnější kostra může pomoci těm co jsou po mrtvici, mají poškozenou míchu i těm, kteří mají údy nefunkční po úrazu.

Na svět byl přivolán pradávný démon děsící fyziky už po 140 let. I když neporušuje zákony termodynamiky, jde o pozoruhodnou aplikaci nanotechnologie.

V starověkých i novověkých mýtech najdeme dvě koncepce letu. Daidalos se nechal inspirovat opeřenou perutí ptactva. Batman kopíroval od netopýrů. Co je lepší?

Podle údajů amerických špionážních družic to vypadá, že 11.1. Čína otestovala protisatelitní zbraň.

Tření je jedním ze zdánlivě jednoduchých, ale přesto dodnes ne zcela pochopených fyzikálních jevů. A pokud se pokoušíte studovat tření v nano-rozměrech za makroskopických rychlostí, můžete se snadno dočkat překvapení.

V jediném lednovém čísle Physical Review Letters [ref0] se, jistě ne náhodou, objevily hned tři články popisující experimentální úsilí tří skupin z výkladní skříně kvantové teorie informace -- kvantové distribuce klíče (QKD). Řekněme si nejprve, co měly všechny experimenty společného a pak se stručně zastavíme u jednoho z nich. Nebudeme opakovat, co QKD je. Motivovaný čtenář jistě ví, případně z mnoha webových zdrojů [ref1] nastuduje.

Už jsme na Oslu psali o tom, že zapomenuté miny lze odhalit geneticky modifikovanými rostlinami, které v přítomnosti oxidu dusičitého (uvolňuje se z trhavin) mění barvu. Lze to udělat také pomocí cvičených potkanů. Nejnovější objev je založen na principu „jak se do lesa volá...“

Mezinárodní tým tvořený více než dvěma tisíci vědců připravuje největší fyzikální experiment. K jeho spuštění má dojít příští rok ve středisku CERN.

Nejen DNA, ale voda vytváří dvojitou šroubovici.

Australané neberou snahu snížit spotřebu vody na lehkou váhu. Přichází se zajímavým nápadem jak snížit při sprchování množství spotřebované vody až o 30%.

Stetoskopu využívajícímu dopplerův efekt, nevadí okolní hluk.

Vědci z MIT mají projekt velikostně polovičního motoru, který bude stejně výkonný jako jeho stávající dvojnásobně velcí bratříčci. Jeho efektivita využití paliva má být srovnatelná s dnešními hybridními motorovým systémy. A cena jen o tisíc dolarů vyšší.

Pyramida Slunce v nejvelkolepějším městě všech předhispánských kultur ležícím v centrální plošině Mexika, je zkoumána detektorem mionů. Miony - částice s 207krát větší energií než má elektron, by měly dát odpověď na to, zda v pyramidě jsou dosud neobjevené prostory.

Tandem amerických vědců představil prototyp umělé sítnice, která napodobuje základní funkce sítnice savčího oka.

Je to pravděpodobné. Vědcům se podařila fotonová fúze za normálních podmínek a na běžném světle.