V letech 1939 až 1945 běžel pod vedením Wernera Heisenberga nacistický jaderný program Uranverein, jehož hlavním cílem do konce války bylo spustit štěpný reaktor. Jaderní archeologové analyzovali veškeré dostupné důkazy a dospěli k závěru, že to nacisti nemohli s dostupným uranem, a hlavně těžkou vodou, dokázat. Díky bohu za operaci Telemark!

Kódování s AI je super a otevírá dveře každému, kdo to chce zkusit. Ale za podobné věci je vždy nutné něčím zaplatit. Narůstají obavy, že programátoři ztrácejí své dovednosti, a že k tomu dochází v době, kdy naopak potřebujeme co nejvíce zdatný dohled nad kódováním, které dělají umělé inteligence.

V Německu vyrostla větrná turbína, která i s rotorem měří 365 metrů. Kromě rekordu samotného by po uvedení do provozu měla poskytnout data, z nichž vyplyne, jestli velká výška skutečně přináší očekávaný nárůst výroby větrné energie. Pokud jde o větrné turbíny, platí, že vyšší je lepší?

Jak vypadala Mléčná dráha v kosmickém úsvitu, během prvních miliard let existence našeho vesmíru? Podle pokročilých kosmologických simulací projektu MEGATRON se tehdy v oblasti dnešní Mléčné dráhy nacházelo hejno mnoha malých galaxií, z nichž některé přetékaly hvězdami a jiné zase tvořil jenom pustý a prázdný plyn.

Inteligence hlavonožců představuje v mnoha ohledech záhadu. Objasnit by ji mohly sépie a chobotnice s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Je to sice neuvěřitelně složité, ale už se blýská na lepší časy.

Extravagantní elektromobil VENTRA, který vyvinuli studenti v týmu TU/ecomotive nizozemské Eindhoven University of Technology, umí zneškodnit část svých emisí prachu. Cílem týmu bylo povzbudit konzervativní automobilový průmysl, aby se při řešení emisí díval dál než jen na špičku výfuku.

Říká se, že rozvoji osobnosti prospívá především literatura faktu. Podle badatelů kanadské York University je ale pravidelné čtení beletrie spojené s lepšími verbálními a jazykovými schopnostmi než čtení literatury faktu. Beletrie taky funguje jako sociální tréninková data pro lidskou inteligenci a možná i prodlužuje život. Co jste četli naposledy?

Nejdříve v roce 2028 poletí k Měsíci modul Elytra společnosti Firefly, který poveze lunární lander Blue Ghost a také výpočetní systém s procesorem SC-1L společnosti Starcloud. Cílem mise je ověřit základní technologie pro lunární datová centra, a také pokročilé AI výpočty s daty palubního kamerového systému Solux.

Nervově paralytické látky vzbuzují nepěkné obavy. Teď by je mohla umenšit nová nanotechnologie z Northwestern University. Nanočástice z allomelaninu se zirkoniem pohlcují organofosfáty a náruživě je rozkládají. Nanočástice je možné použít při dekontaminaci nebo i při výrobě textilu, který pak chrání svého nositele.

Pokud je temná hmota ultralehká a chladná, a tvoří ji klasické axiony kvantové chromodynamiky, mohli bychom, jak věří dvojice německých fyziků, tyto axiony vyvolat z nicoty fluktuací kvantového pole, při prudkém urychlení atomových jader na urychlovači částic. Bylo by to náročné, sláva není zaručená, ale proč to nezkusit?

Do konečného stádia se dostává příprava projektu horkovodu z Dukovan do Brna. I z těchto důvodů se začaly objevovat příspěvky proti tomuto projektu od kritiků jaderné energetiky. Je tak aktuální se podívat na jejich argumenty podrobněji

Společnost Figure AI potřebovala vyřadit starší humanoidy F.02, ale současně nechtěla prozradit konstrukční řešení a hardwaru. Nakonec získali podporu Arnolda Schwarzeneggera a nechali roboty elegantně naskákat do obloukové tavicí pace v Imatře ve Finsku. Video stojí za shlédnutí!

Klíčovým tématem Hérakleitova spisu je zásadní náboženská reforma. Nedávno ji v knize The One of Many Names (Jeden/Jedno mnoha jmen) zajímavě pojednal Wojciech Wrotkowski. Téměř provokativně působí mezi božími jmény Chuť nebo Příjemnost (hédoné). Zkusíme si tento postřeh zařadit do kontextu celkovějšího výkladu Hérakleita.

Tým fyziků si postavil hračkový model, díky němuž vystopovali nový mechanismus zániku černých děr. Za jistých okolností se podle tohoto modelu černá díra zbaví svých „vlasů,“ které pak mohou existovat nezávisle na černé díře v podobě bosonové hvězdy. Věří si, že narazili na obecnější jev, který by mohl existovat i v astrofyzikální realitě.

…aneb Proč na konci křídy vyhynuli hesperornitiformní ptáci?

Obávali jste se fentanylu? Ve světě se vynořuje nová globální hrozba, která fentanyl strčí do kapsy. Cychlorfin je tak extrémní silný syntetický opioid, že při předávkování, které je velice snadné, nejspíš nestačí použít dávku naloxonu, kterou se zachraňují lidé předávkovaní fentanylem. O cychlorfinu ještě určitě hodně uslyšíme.

Mrchožroutům můžeme závidět, že nakonec vždycky najdou nějakou potravu. Jsou to ale mrtvoly, které hnijí a jsou plné mikrobů, s nimž byste se nechtěli setkat. Jak je možné, že tohle mrchožrouti přežijí, a ještě si to užívají? Odpověď nabízí fascinující výzkum mrchožroutů ve španělském mokřadu.

Na celý svět hledí všetečné oči satelitů z orbitální dráhy. V dnešní době už s tím je ale možné něco dělat. Británie rozšiřuje své schopnosti pro vedení vesmírných operací a nasadila proti satelitům pozemní laserový systém, který je dočasně oslepí. Vojáky znepokojuje rostoucí hrozba ze strany geopolitických protivníků a stále větší horko je i na orbitě.

Kvantové jevy, jako je třeba superpozice zároveň živé i mrtvé Schrödingerovy kočky, postupně rozežírá kvantová dekoherence. Stále ale netušíme, jak vlastně dekoherence funguje. Tým VIP Collaboration se za odpověďmi vydal do hlubin podzemní italské Národní laboratoře Gran Sasso, kde nakonec vyvrátil Károlyházyho model, který spojoval dekoherenci s gravitací.

V roce 2026 uplynulo 130 let od objevu radioaktivity a začátku jaderné éry, zároveň máme půlkulatá a kulatá výročí několika jaderných havárií. Je tak zajímavé se podívat na historii změn pohledu společnosti na radioaktivitu i přístupu k jejímu využití. Využijeme to také k připomenutí několika zajímavých seriálů a filmů z nedávných let o této tématice.

Expert na AI Jacob Coxon odešel z Antropicu a vyjádřil obavy, že by se AI systémy mohly vymknout kontrole a zničit lidstvo. Rozpoutal tím nejnovější vlnu strachu a odporu vůči AI. Šéfové AI firem vzápětí vyzvali ke zpomalení vývoje AI. Nakolik jsou podobné obavy reálné?

Parazitické hlístice strunice mistrně manipulují škvory obecné a donutí je jít se utopit, což nedělají kvůli nějakému hlísticovému sadismu, ale kvůli rozmnožování. Vědci teď jdou po genetických mechanismech těchto mrazivých a současně fascinujících manipulací, které nakonec dostanou škvora pod vodu.

Čínská Tianmushan Laboratory staví novu etapu technologického demonstrátoru TMS-10 s technologií pro omezení sonického třesku (low-boom), který otevírá cestu k nové generaci nadzvukových dopravních letadel. Demonstrátor je teprve v rané fázi vývoje. Ještě to potrvá, ale, jak je vidět, na nic nečeká.

Geofyzikální průzkum naznačil, kde by se mohla nacházet dlouho marně hledaná hrobka slavné Nefertiti.

Čínští materiáloví vědci vymysleli novou alotropickou formu boru s velmi nevšední porézní otevřenou strukturou. Imma-B60 je pěkně plastická a vzhledem k velice úzkému zakázanému pásu vede velmi dobře elektrický proud. Takový bor by se mohl uplatnit daleko za hranicemi jeho tradičního využití v polovodičích.

Fitness příznivci by určitě uvítali, kdyby se jim při cvičení podařilo zvládnout více opakování, aniž by se zvýšil pocit únavy. A co teprve, kdyby jim k tomu stačilo tak málo, jako je přičichnutí k tabulce čokolády.

Musí být učení námaha? Nemůže ho nahradit zábava? Jak jsou na tom naši blízcí živočišní příbuzní? Co napovídá „škola života“ malých orangutanů?

Do jaké míry je možné zredukovat mechanický systém, aby ještě mohl pracovat jako počítač? Duo matematiků to dokázalo s jedinou biliárovou koulí, která se odráží mezi biliárovými mantinely, jejichž tvar je vlastně program tohoto extrémně minimalistického počítače. Alan Turing by měl jistě radost.

V singapurském Centru pro kvantové technologie (CQT) postavili rekordní atomové hodiny. Využívají kladně nabitý iont lutecia a měří s přesností na úrovni triliontin sekundy. S takovými hodinami si fyzika troufne zase o něco hlouběji a Mezinárodní úřad pro míry a váhy s nimi nejspíš zpřesní definici sekundy.

Pokud funguje bránový model se skrytou temnou dimenzí a pokud vznikly primordiální černé díry, mohly by být všechny, co byly dostatečně malé, ve skutečnosti pětidimenzionální. To by zásadně ovlivnilo jejich vypařování, takže by mohly přežít od počátku vesmíru snad až do dnešní doby. Pokud ano, už možná máme stopu!

Fyzici postavili kvantový simulátor se 13 uvězněnými ionty a pozorovali s jeho pomocí fascinující jev „přetržení struny“ čili násilné oddělení kvarků, při němž se může uvolnit tolik energie, že z okolní nicoty vyskakují dvojice částic a antičástic jako čertíci z krabičky. Je to příležitost, jak podobné jevy studovat bez vytvoření extrémních podmínek.

Co kdyby yellowstonský supervulkán skutečně vybuchl se vší parádou? Dvojice expertů sestavila časovou osu, od prvních varovných otřesů přes kolaps infrastruktury a globální ochlazení až po svět milion let po katastrofě. Následující scénář je myšlenkovým experimentem založeným na datech o sopkách, katastrofách.

…aneb Další „novinka“, kterou známe už několik desetiletí

Výzkum myších embryí zpochybňuje dosavadní představy o vývoji mozku. Zřejmě máme dvě populace zárodečných buněk, které vyrobí dvě části mozku, a přitom se spolu nemísí, přičemž to platí přinejmenším od primátů k polostrunatcům. Jako bonus se vědcům povedlo z kmenových buněk vypěstovat neurony zadního mozku, což je samo o sobě naprostá pecka!

Společnost Swarm Aero staví podivuhodný dron pojmenovaný podle tryskové želvy, který má dva trupy a mezi nimi centrální turbovrtulový motor. Gamera by měla být expertem na dálkové údery, až do vzdálenosti kolem 16 700 kilometrů. Také by měla být levná, i když levný v tomto případě znamená kolem 10 milionů dolarů.

Vesmír by měl bzučet jako rušný úl plný civilizací. Tak proč je zticha? Nová simulace tisíce let od současnosti nabízí pozoruhodné vysvětlení. Kolaps technologické civilizace nemusí být navždy. Mohou se opakovaně hroutit, pak zase obnovovat a dlouhá období po nás zůstávají prakticky neviditelné.

Toto obří muzeum je jednoznačně první volbou pro seznámení se s památkami řecké antiky i některých dalších kultur z většiny území Řecka. Tak velké a rozmanité sbírky lze v jednom článku představit pouze předběžně, symbolicky řečeno od šperků z Tróje po mechanismus z Antikythéry.

Data z detektorů ATLAS a CMS na srážeči LHC v CERNu ukazují, že Z bosony, které zprostředkovávají slabou jadernou sílu jsou po svém vzniku ve srážkách kvantově provázané. Mohlo by to přispět k lepšímu pochopení téhle základní fyzikální interakci a jejímu chování při extrémně vysokých energiích.

Jak se zdá, oxid uhličitý nemusí být jen nechtěný plynem, který se snažíme dostat z atmosféry. Tým Yale University ho dokázal s využitím plazmatu a elektřiny přimět k produkci užitečných chemických látek, včetně složitějších produktů, jako je metanol nebo butan. Stane se z oxidu uhličitého zajímavá surovina?

Dá se přehlédnout 1000 proteinů důležitých pro funkce mozku? Pokud jsou dost malé, pak ano. Co má vlastně v naší hlavě na starosti „temná hmota“ proteomu?

Fyzikům dlouho unikaly kvantové skoky fononů, i když byly předpovězeny už od počátku 20. století. Nakonec uspěl tým, který vedl Amir Safavi-Naeini ze Stanfordu. V reálném čase pozorovali kvantové skoky zvuku v mechanickém rezonátoru, odečítané propojeným supravodivým qubitem.

Bioinženýři ze Stanfordu udělali laboratorní myši bez většiny buněk mozkové kůry i hipokampu. Do části z nich pak vložili lidské kmenové buňky a nechali je, aby vyplnily prázdné místo. Povedlo se a vznikly myši s xenokortexem, které mají téměř polovinu objemu mozku z funkčně zapojených lidských buněk. Podivuhodné také bylo, že myši bez velkých částí mozku fungovaly normálně, až na zhoršenou paměť. Co asi udělají příště?

V Číně se pořádně odvázali a přicházejí s konceptem těžkého supertanku, poháněného kompaktním jaderným reaktorem a vyzbrojeného 50MJ railgunem. Jeho ochranu by zajišťoval elektromagnetický pancíř. Myšlenka je to smělá, ale její případnou realizací si Čína nejspíš sáhne na dno svých technologických možností, pokud je to vůbec technologicky smysluplné.

O programech, buňkách a rojích agentů

Švýcarští fyzici dosáhli průlomu v produkci mionia, exotických atomů tvořených mionem a elektronem. Jejich úspěch je posunul blíž k vytouženému experimentu, v němž by měli otestovat gravitační chování mionů, jako prvních představitelů částic druhé a třetí generace Standardního modelu.

Delicta maiorum inmeritus lues - za viny předků budeš pykat, ač sám nevinný. (Horatius, Ódy III, 6)

Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.

Standardní kosmologický model předpovídá, že by vesmír měl obsahovat spoustu menších shluků temné hmoty, které by obsahovaly plyn ale nikoliv hvězdy. Jedním z nejvíce slibných kandidátů je Cloud-9 ve vzdálenosti 15 milionů světelných let. Ani nová pozorování tam neobjevila žádnou hvězdu.

Nové nálezy z opuštěného čínského lomu přepisují dávnou historii lidstva. Konečně se dozvídáme, jak žili tajemní pravěcí lidé známí už 16 let jako denisované.

Sceye vypustili svou bezpilotní vzducholoď HAPS na misi ST1, z města Moriarty v Novém Mexiku do Japonska a zpět. Vzducholoď, která by měla sloužit jako stanice pro přenos širokopásmového internetu a pro sítě 4G/5G/6G, během letu úspěšně prověřila použité technologie i komunikaci.