Při neurodegenerativních chorobách dochází k oslabování energetického metabolismu buněk pacienta, spojenému s poklesem množství oxidované formy NAD, čili NAD+, oproti redukované formě NAD (NADH). Takřka alchymistická léčba s nanokrystaly zlata CNM-Au8 dovede uvnitř buněk oxidovat NADH na NAD+, což má celou řadu blahodárných důsledků.

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochranou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního letu kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu získalo zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity.

…aneb 260 let od objevu „ještěra od řeky Mázy“

Když do Dánska před 5 900 lety dorazili první lidé neolitu, rozpoutal se masakr. Koho neskolily meče a šípy, ten skonal na nemoci, které vetřelci přinesli. Původní lovci a sběrači zmizeli během pár generací, tak dokonale, že po nich nezůstala ani DNA v genomech dnešních Dánů. Vítězné zemědělce ovšem potkal stejný osud před 4 850 lety, když do Dánska dorazili nomádi od Černého moře.

Futuristický Dragon 12, ukotvený na mořském dnu, poletuje v přílivových proudech jako podmořský papírový drak. Podmořská turbína o hmotnosti přes 28 tun. Nabízí snadnou instalaci a levnou elektřinu. První Dragon o výkonu 1,2 MW právě nastoupil do služby na Faerských ostrovech.

Za normálních okolností letí světlo stále stejnou rychlostí, čili rychlostí světla. Když chcete světlo pořádně přibrzdit, vyžaduje to nějaký velmi speciální materiál. Nový metapovrch z nesmírně tenkých vrstev křemíku dokáže zpomalit světlo více než 10 000krát. Taková technologie by mohla nalézt široké uplatnění, od optické komunikace po kvantové počítače.

Data vesmírné rentgenové observatoře Chandra a pozemní soustavy radioteleskopů Karl G. Jansky Very Large Array prozradila, že supermasivní černá díra Sgr A* v srdci Mléčné dráhy velice rychle rotuje, křiví tím časoprostor a shromažďuje energii a hmotu na pořádnou pecku, kterou v budoucnu odpálí. Nejspíš to bude parádní podívaná.

Pro další postup likvidace následků havárie v elektrárně Fukušima I je klíčové schválení a zahájení vypouštění tritiové vody do oceánu. Pomůže to vyprázdnit a likvidovat nádrže s odpadní vodou. To uvolní prostor pro zázemí k zahájení likvidace zničených reaktorů. Postupně se zpřesňují znalosti o situaci uvnitř jejich kontejnmentů. To umožňuje upřesnit průběh prvních hodin a dní havárie a vypracovat postup likvidace zničených aktivních zón reaktorů.

Archeologové objevili na lokalitě Houten-Castellum v Nizozemsku nádobku z duté kosti, která obsahovala stovky jedovatých semen blínu černého. Dutá kost zřejmě nesloužila ke kouření, ale k uchování semen, které lidé mohli využívat v medicíně nebo třeba k rituálním účelům. Jak je vidět, lidé odjakživa věděli, co je blín zač.

Tokamak Joint European Torus, který 40 let pracoval ve Velké Británii, se rozloučil s fúzním výzkumem ve velkém stylu. V poslední sérii deuterium-tritiových experimentů dosáhl produkce 69 MJ energie, přičemž spotřeboval 0,2 miligramů tritiového paliva. Smutné je, že Evropa teď nemá v provozu srovnatelný fúzní experiment.

Neutrina jsou téměř nepolapitelné příšerky, při jejichž detekci se musíme opravdu hodně snažit. Stavíme masivní podzemní detektory nebo dokonce observatoře pod ledem v Antarktidě. Fyzik Steven Prohira navrhuje využít k detekci neutrin lesy, které vlastně představují soustavu překvapivě praktických „stromových antén.“

27.září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892-1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA.

V Rijádu právě končí druhý ročník veletrhu World Defence Show, věnovaný futuristickým technologiím. BAE Systems tam vystavili pozoruhodný design dronu, bez jakýchkoliv dalších údajů. Není dokonce známé ani jméno dronu. Na první pohled ale jde o tryskový dron s důrazem na stealth konstrukci.

Erechtheion stojí na athénské Akropoli vedle Parthenonu. Chrám z let 421 až 406 před n. l. sdružoval řadu základních athénských kultů, zvláště Athény Městské, Erechthea (Erechtheona) a Poseidóna. Je slušně zachovaný, dost lidí jej považuje za nejhezčí řecký chrám.

Náš vesmír se nejen rozpíná, ale jeho rozpínání zrychluje. Kosmology to zahnalo do kouta, kde museli vymyslet temnou energii. Ta ale zůstává stále záhadnou a některé vědce to irituje. Jan Ambjørn a Yoshiyuki Watabiki nabízejí fascinující alternativu v podobě mnohovesmíru, v němž se vesmíry navzájem požírají.

Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.

V tomto roce tomu bude 160 let od úmrtí Ludwiga Hoheneggera, který zemřel 25. 8. 1864 v Těšíně. Tehdy byl Těšín městem v rakouském Slezsku. Dnes hraniční řeka Olše rozděluje starý Těšín na Český Těšín a Cieszyn v Polsku. Hohenegger se narodil uprostřed napoleonských válek a byl aktivním účastníkem změn spojených s rozvojem průmyslu. Pokud se dnes o něm hovoří, většinou jako o úspěšném řediteli železáren a zapomíná se, že byl také významným vědcem.

Astronomové mají představy o povaze a vývoji trpasličích galaxií. Webbův dalekohled objevil trpasličí galaxii PEARLSDG, vzdálenou 98 milionů světelných let, která tyto představy staví na hlavu. Podle všeho je úplně izolovaná a současně bez nových hvězd, což by podle dosavadních modelů nemělo být možné.

Webbův teleskop znamená zásadní zlom v objevování stále ranějších galaxií, galaktických černých děr, kulových hvězdokup i hvězd. Stále se vylepšují rekordy v dosažené vzdálenosti. Lze tak studovat vývoj našeho vesmíru v jeho nejranějších stádiích tvorby hvězd. Podívejme se na přehled nejzajímavějších objevů v minulém roce.

V americké Dakotě se ve velkém buduje nová neutrinová laboratoř ukrytá v starém zlatém dole. Po dokončení bude impozantní, přesto nebude ani největší, ani nejhlubší. Tu nedávno, po rozšíření a rekonstrukci otevřeli v Číně.

Američtí tkáňoví inženýři vyvinuli nový postup 3D tisku mozkové tkáně, kterým lze vytvořit živou, rostoucí a funkční tkáň s propojenými neurony. Je to skvělý a dostupný model pro studium vývoje mozku i mnoha různých neurologických a psychiatrických poruch, nemluvě o testování léků.

Před dávnými a dávnými časy, za dob předdinosauří éry rostla v kanadském bažinatém terénu rostlina nepodobná všemu, co dnes známe. Zjevem připomínala obrovskou obrácenou záchodovou štětku.

General Atomics Aeronautical Systems vyvinuli, postavili a už taky otestovali nový dronový systém Advanced Air-Launched Effects (A2LE), který je určený pro vypouštění z letounů. A2LE vyrábí vysoce automatizovaná digitální továrna DAPS, která zajistí rychlou a levnou produkci. Zdá se, že Pentagon to myslí vážně s bleskurychlým nasazením masy levných dronů.

V raném vesmíru vznikaly prvotní trpasličí galaxie. Podle nových simulací, které zahrnuly interakci kosmického plynu s temnou hmotou, by tyto galaxie měly být maličké a současné velice jasné. To je práce pro Webbův dalekohled a další výkonné přístroje, které se brzy pustí do pozorování vesmíru. Pokud prvotní trpasličí galaxie nebudou jasné, možná máme problém teoriemi o temné hmotě.

Vlny nabízejí největší doposud nevyužívaný zdroj obnovitelné energie na Zemi. Těžit jejich energii hodlají ponořené vlnové generátory WaveRoller od finských AW-Energy, uspořádané do soustav WaveFarm. Pokud se prosadí, rozšíří portfolio obnovitelné energie, ale také podpoří rybáře, protože vlnové generátory se podle dosavadních zkušeností líbí rybám.

Ptačí hodinka je akce pořádaná Českou společností ornitologickou. Do letošního sčítání (5.–7. ledna) se zapojilo přes 35 tisíc lidí a pozorovali více než 792 tisíc opeřenců. To je prozatím nejvíce ze všech šesti uplynulých ročníků a díky tomu teď máme více údajů o ptácích, kteří u nás zimují.

Sedimenty s obrněnkami odhalily epizody chladného počasí v antické Itálii. Obstojně se překrývají s pandemiemi, které postihly Římskou říši. Jak se zdá, studené počasí není dobré pro zdraví, ať už kvůli samotnému chladu anebo nedostatku vitamínů kvůli špatné úrodě.

Čtyřmetrový dron Huntress II Turbojet je masivní kvadrikoptéra, která má ještě k dispozici tryskový pohon. Může kolmo vzlétat i přistávat a poletovat, jak to kvadrikoptéry dělají. Anebo spustí tryskový motor a řítí se ďábelskou rychlostí. Uveze spoustu nákladu, což slibuje rozmanité využití ve vojenských i civilních aplikacích.

Po atlasu nádorových buněk, buněk imunitního systému či nervových buněk se i žloutkový váček dočkal svého atlasu! K čemu takový atlas poslouží? Není to jen „rodinné fotoalbum“ orgánu, na který člověk téměř zapomněl dokonce i ve svém vývoji?

Nebude to trvat dlouho a písek bude (skoro) cennější než zlato. Nenasytnou poptávku po betonu budou muset ukojit náhražky. Pozoruhodnou alternativu písku, pokud bude technologie dotažena do ekonomicky přijatelné podoby, představuje bleskový grafen z metalurgického koksu, který může nejen nahradit písek, ale také vylepšit některé vlastnosti betonu.

Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.

Jestli přemýšlíte o tom, co všechno v nás žije, můžete si přidat další položku, tentokrát opravdu vydatnou. Lovci sekvencí vystopovali obelisky, kruhové sekvence RNA, které žijí v bakteriích lidských střev a lidských úst. Zatím nevíme, jak příjemní spolubydlící to jsou. Nepochybně mají nějaké své sobecké zájmy, které se, doufejme, příliš nekříží s našimi.

Vědci ukázali na dosud neznámého producenta emisí uhlíku s významným vlivem na klima planety. Jeho škodlivost uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry je srovnatelná s produkcí spalin motorů celosvětové flotily čítající čtyři miliony rybářských lodí.

Důmyslný exoskelet ExoM Up-Armoured Exoskeleton od Mehler Protection unese velkou zátěž a zároveň poskytne slušnou balistickou ochranu, aniž by potřeboval nějaké baterie nebo motory. Přitom uchovává naprostou většinu pohyblivosti člověka, který si ho navlékne. Vojáci i policisté se už nemohou dočkat.

Nová metoda 3D tisku s taveným hliníkem pracuje rychle, s velkými objekty a s nižší spotřebou energie. Stačí zahřát hliník na teplotu přes 660 °C a pak ho tisknout opravdu hodně odolnou tryskou. Cenou za to je tisk v nižším rozlišení. Buď se vám líbí estetika šrotu anebo to překousnete a použijete tento 3D tisk pro objekty, u nichž to nevadí.

Japonsko má větší problém s tsunami než většina ostatních zemí. Čelit běsnícímu oceánu je nesmírně obtížné, takže potřebují chytrá a účinná řešení. Pohyblivé stěny proti tsunami s přílivovými mikroturbínami mohou ochránit přístavy a zároveň zajistí elektřinu, která po katastrofě často schází, nejen pro obsluhu zmíněných stěn

…aneb Kdo dumal nad tříprstými stopami v kameni

Učit věčně hladové pavouky snášenlivosti by byla sisyfovská práce. Chovat ve velkém se nedají a nezlepší se to. Tým japonského institutu RIKEN nabízí jako alternativu mikrokapalinovou snovací bradavku, která jednoduchým způsobem zpracuje umělé pavoučí hedvábí tak, že je jako živé. Na obzoru je revoluce v textilním průmyslu i v medicíně.

Kvantová teorie pole počítá s tím, že kromě „pravého“ vakua, které se pojí s energií v globálním minimu, existují i „falešná“ vakua, což jsou vlastně lokální minima. S mechanismem „rozpadu“ falešného vakua se počítá v úvahách o Velkém třesku a raném vývoji vesmíru. Až doposud to bylo zhola teoretické. Italsko-britský tým udělal první experiment.

To je predsa jednoduché - tlakomerom, nie? Lenže človek nie je pneumatika - krvný tlak sa môže podstatne zmeniť aj v priebehu minúty – klesnúť aj stúpnuť. Takže zistiť smerodajnú hodnotu, podľa ktorej sa dá zvoliť liečba, je o dosť zložitejšie.

Rádi bychom omezili uhlík v atmosféře. Nejlepší by bylo při tom ještě získat něco užitečného. Nová tandemová katalýza s elektrokatalyzátorem a termokatalyzátorem zařídí, že se atmosférický uhlík promění na uhlíková nanovlákna a jako sympatický bonus lze těžit plynný vodík. Je to jako vyrábět zlato ze vzduchu.

Do konce roku 2030 si EU klade za cíl dovézt tohoto plynu, v náležitě zelené verzi, nejméně 10 milionů tun.

Webbův dalekohled hledí až k počátku času. Uviděl tam rané galaxie, které se vůbec nepodobají těm dnešním. Nejsou eliptické, ani nepravidelné, ani spirální. Jsou jako bagety nebo pivní tyčky. Nebo třeba housenky, které se prokousávají realitou starou pár set milionů let. Takhle nějak zřejmě vypadal zárodek Mléčné dráhy.

BMW Spartanburg už je rájem robotů. Teď to ještě vylepší první známí robotičtí zaměstnanci na světě, kteří nejsou jen tak v nějakém testovacím provozu, ale natvrdo nastupují do práce. Figure se ukázali jako bleskově rychlí vývojáři univerzálních humanoidních robotů. Revoluce právě začala.

Kvantové sítě blízké budoucnosti budou potřebovat kvantové paměti. V Basileji vyvinuli základní prvek optické kvantové paměti, který tvoří skleněná komora o velikosti pár milimetrů, naplněná atomy rubidia. Takovou kvantovou paměť bude možné vyrábět sériově s využitím již existujících výrobních postupů.

Tak vypadá výjimečný exemplář malého opeřeného pěvce květomila černohlavého, jenž byl šťastnou náhodou pozorován v Kolumbii. Je příkladem v přírodě velice zřídkavé bilaterální gynandromorfie, která se může náhodně objevit u jedince z různých gonochorických živočišných druhů, kterých přežití závisí na sexuální interakci mezi samečky a samičkami.

Britský experimentální laserový systém DragonFire úspěšně prošel další sérií testů. Tentokrát při ostrých střelbách ve vojenském prostoru Hebrides Range. Na stejnojmenných ostrovech na západě Skotska zasahoval vzdušné cíle. Je to další milník k nasazení laserových systémů mezi prostředky protivzdušné obrany britské armády i Královského námořnictva.

Před několika dny vyšel článek o výzkumu hnědých fleků, které občas kazí vzhled mramorových metop z dob řecké antiky. Na kousíčku jedné takové skvrny se vědci vyřádili mnoha metodami: fyzikálními, chemickými a biochemickými. Jsou to metamorfáty zbytků polychromie? Nebo metamorfáty navátých nečistot? Nebo něco jiného?

Ve vzdálenosti asi 9,2 miliard světelných let pozorujeme největší a druhou největší strukturu ve známém vesmíru. Ke Gigantickému oblouku z roku 2021 přibyl nedávno objevený Velký prsten. Obě struktury se nacházejí v prakticky stejné části oblohy, což je pozoruhodné a zároveň zneklidňující. Mainstreamová kosmologie si s těmito strukturami moc neví rady.

Anémia (málokrvnosť) z nedostatku železa je u pacientov s chronickým zlyhávaním srdca pomerne častá, zisťuje sa asi u polovice z nich. Je spojená s horšou kvalitou života a zvýšenou úmrtnosťou. Substitučná liečba podávaním železa môže pomáhať, ale nie je to celkom jednoduché.