V severokorejském Pchjongjangu se odehrála vojenská přehlídka. Mimo jiné tam defilovaly torpédové drony, které by měly být podobné ruskému systému Poseidon, především ve schopnosti jaderného útoku z moře. Na rozdíl od Poseidonu ale určitě nemají jaderný pohon ani možnost vypuštění z velké ponorky, což značně omezuje jejich případné nasazení.

Freska zvaná Námořní slavnost neboli Procesí lodí patří k významným výtvarným památkám egejské doby bronzové. Pochází z Akrotiri na Théře (Santorini), nejspíše ze 17. století před n. l. Doprovázejí ji další fresky, často také s námořní tematikou.

Staré pohádky jsou půvabné příběhy propletené tajemstvím, fantazií i poučením. Taký je i reálný svět kolem nás, plný živých organismů – rostlin, tvorů, tvorečků. Čím jsou pro nás běžnější, všednější, tím méně se o ně zajímáme, natož abychom obdivovali jejich překvapivé vlastnosti či schopnosti. Koho potěší pavouk jakoby levitující ve vzduchu, ve skutečnosti zachycený na vlastním, téměř neviditelném vláknu? Je jemné, pružné, sestaveno z mnoha ještě tenčích bílkovinových fibril, přesto mnohem pevnější než ocelový drátek stejného průřezu. A může být i zářivě zlaté. Alespoň na pohled.

Naše Země před 717 miliony let zmrzla na kost. Bylo by skvělé vědět proč. Pokročilé datování zirkonu z pravěké lávy v kanadské Arktidě potvrzuje jako hlavního podezřelého katastrofální soptění Franklinovy velké magmatické provincie, které o 1-2 miliony let předcházelo příchodu Sněhové koule.

Pevný jako sklo. Zní to bláznivě, ale sklo je opravdu neuvěřitelně pevné, pokud ovšem v jeho struktuře není žádný kaz. Toho téměř není možné dosáhnout, pokud ovšem nevyrobíte sklo tenčí než jeden mikrometr. Když takovým ultratenkým sklem potáhnete důmyslně navržené řetězce DNA, dostanete tak pevný a zároveň lehký materiál, že před ním ocel červená studem.

Čočková galaxie NGC 1277 ze souhvězdí Persea, vzdálená asi 240 milionů světelných let, je několikrát hmotnější než Mléčná dráha. Přesto, jak se zdá, neobsahuje temnou hmotu. To je skandální. Pokud se toto pozorování potvrdí, budou na tom kosmologové muset pořádně zapracovat.

…aneb Představuje se Lourinhanosaurus antunesi

Proč na začátku pandemie COVID-19 někteří již první nákazou přešli téměř bez povšimnutí a jiní s ní svedli těžký boj? Velké rozdíly se často projevily u členů ve společné domácnosti. Kromě rizikových faktorů, jež hrály ne zcela jednoznačnou, spíše statistickou roli, způsob prvního boje s virem SARS-CoV-2 prý hodně ovlivnily „vhodné“ genetické mutace.

Kari pochází z jižní Asie. Obyvatelé této části světa ale čile obchodovali a cestovali. Kari podle všeho brali s sebou. Archeobotanici odhalili nejstarší stopy technologie kari v JV Asii na významném archeologickém nalezišti Óc Eo v jižní Vietnamu. Lidé si tam dopřávali kari už na přelomu letopočtu.

Asi si to málokto vôbec všimol, ale polovodičové zdroje svetla nahradili žiarovky aj bez nariadení Európskej únie. Je tu istá šanca, že sa to nakoniec stane aj s elektromobilmi, ktorých direktívneho zavedenia sa na základe súčasných technických možností desí mnoho realisticky uvažujúcich ľudí.

Šťastná souhra okolností vedla k objevu fenoménu, předpovězeného v roce 2013. Experiment se sledováním prasklin v nanokrystalické platině potvrdil, že se praskliny v kovu mohou samovolně a beze stopy zacelit. Pokud to bude možné využít v praxi, rozpoutá to revoluci v konstrukcích.

Nejstarší karanténní zařízení na světě v Benátské laguně má sice historii plnou děsu a umírání, ale zároveň nabízí fascinující materiál pro intenzivní výzkum koevoluce vražených patogenů a jejich lidských hostitelů. Američtí odborníci tam právě odebírají vzorky DNA ze zubů 900 vykopaných mrtvých.

Francouzští kvantový inženýři postavili vylepšený kvantový mikrovlnný radar, který dosáhl kvantové výhody oproti srovnatelným klasickým radarům. Teoreticky by takový radar mohl být až čtyřikrát rychlejší v detekci cílů, ale 20 procent, kterých dosáhl francouzský radar, rovněž není k zahození.

Australští Cortical Labs a Monash University získali armádní grant na vývoj wetwaru pro pokročilé umělé inteligence, které budou ovládat autonomní stroje a přitom se budou učit na základě zkušeností získaných během „života.“ Lidské minimozky na čipech čekají velké věci a to brzy.

Dnešní geotermální elektrárny spoléhají na vertikální vrty, které musejí dosáhnout do potřebné hloubky. Technologie Fervo Energy rafinovaně využívá horizontální vrty, které získávají teplo systémem prasklin v hornině. Po úspěšném pilotním komerčním Project Red v Nevadě přijdou na řadu další.

Tyhle krásné fresky ilustrují život v Akrotiri a také dokumentují prolínání kykladských motivů s minojskými, tedy krétskými. Vznikly v 17. století před n. l. na kulturní a obchodní křižovatce námořních cest, před katastrofickou erupcí. Téma sběru šafránu v souvislosti s dívčí iniciací má kontinuitu od dávné Kréty až po eleusinská mystéria v Řecku.

Červí díry představují fantaskní zkratky, jimiž by bylo možné si zkrátit cestu nesmírně rozlehlým prostorem nebo i časem. Nejde to samozřejmě jen tak. Nejprve by bylo nutné splnit podmínky, které se z pohledu dnešní fyziky pohybují někde mezi „nemožným“ a „nesmyslným.“ Jedním z možných scénářů jsou prstencové červí díry.

Vesmírný teleskop Jamese Webba nám umožňuje dohlédnou do raného kosmu. Jeho některé překvapivé objevy kladou i provokující otázky o správnosti našich zažitých představ vývoje pozorovatelného vesmíru. Některé odpovědi jim odporují. Buď se snaží zpochybnit velký třesk, nebo dobu, jež nás od něho dělí.

Války přináší ničení, zkázu a smrt. Ani ti, které provází štěstěna a zůstanou na živu, to po návratu do civilu nemají snadné. Ne všechna zranění jsou totiž vidět. A nejde jen o pošramocenou psychiku. Třetina všech veteránů sloužících ve válce v Zálivu se i po desítkách let potýká s vážnými fyziologickými neduhy včetně zrychleného stárnutí.

Na úsvitu vesmíru mohly existovat obrovské temné hvězdy, které sice z větší části tvořil vodík s heliem, ale kromě toho by obsahovaly rovněž temnou hmotu, která by těmto temným gigantům vyráběla teplo namísto klasické hvězdné fúze. Vesmírný dalekohled Jamese Webba možná našel tři kandidáty na takové temné hvězdy.

Praktický nápad odborníků Laboratory for Laser Energetics americké University of Rochester počítá s využitím výstřelu soustavy fúzních laserů ke zpracování polotovaru palivové pelety na finální fúzní palivo, které v příštím okamžiku imploduje a zažehne fúzi s inerciálním udržením.

Vodíková energetika potřebuje efektivní technologie pro uskladňování a transport vodíku. Zajímavou možností je využití perovskitového materiálu, který za pokojové teploty a tlaku pojme spoustu vodíku v podobě amoniaku. Je to levné, technologicky jednoduché a hlavně bezpečné.

Jestli se vše zdaří, v druhé polovině srpna na jihu naší přirozené oběžnice přistane indický modul a malý rover, jež budou po dobu lunárního dne zkoumat tamní prostředí.

Čínský společnost Fourier Intelligence chce do konce roku vyrobit 100 humanoidních robotů. 165 cm vysoký robot GR-1 o hmotnosti 55 kg má sice ještě velmi daleko do plánované „univerzálnosti,“ pokud ale opravdu unese 50kilový náklad, představuje slibnou základní platformu, která by brzy mohla přinést zajímavé aplikace.

Obávaná klíšťata. Nemají křídla, nedokážou skákat, lezou pomalu, přesto ani svižný turistický krok nás před nimi neuchrání. Britští vědci ověřovali známý fyzikální mechanismus, který umožňuje klíštěti v mžiku překonat vzdálenost několika milimetrů a přichytit se na těle potenciální oběti.

Experiment s deepfake videosekvencemi z neexistujících remaků, s pozoruhodným hereckým obsazením, prozradil, že lidé si velmi snadno vytvoří falešné vzpomínky. Zároveň se ale také ukázalo, že prakticky stejně snadno vytvářejí falešné vzpomínky i prosté textové popisy falešných remaků. Je to špatná nebo dobrá zpráva?

GPS navigace nefunguje pod vodou. Zajímavou alternativou by se mohla stát navigace založená na analýze polarizace slunečního záření umělou inteligencí. Funguje do hloubky cca 300 metrů, což je mnohem lepší než v případě GPS. Prozatím je přesná na 40-50 kilometrů, ale tvůrci věří ve značné zlepšení.

…aneb Nejen s pravítkem a váhou na ikonického sauropoda

Rozlícení radioastronomové přistihli satelity konstelace Starlink při úniku rádiového záření v pásmu 110 až 188 MHz. V této oblasti se nachází cenné pásmo rádiového záření, které je přísně chráněné pro účely radioastronomie. Pozorování soustavy LOFAR to potvrdila u zhruba 70 procent vybraných Starlinků.

Dnešní satelitní internet není špatný. Je ale pomalý, protože používá mikrovlny a naprostá většina zámořského internetového provozu stejně teče pod hladinou oceánu. Podmořské kabely jsou zase astronomicky drahé a nepříjemně zranitelné. Jak ukázal nedávný úspěšný test, řešením by se mohla stát satelitní optická komunikace.

Známe to ze školy: „Soustřeďte se, nerozptylujte se!“ Někteří se soustředí, někteří dokonce meditují. Známe však i (zdánlivě?) opačný apel, totiž k otevřenosti vůči okolí. Někteří rádi lelkují. Teď se podíváme, jak v průběhu antiky metafora otevřenosti ustoupila metafoře soustředění, koncentrace až meditace.

Letní věda je plná Slunce, horka a fantazie. Naopak se zdrženlivostí si moc starosti nedělá. Příběh objektu CNEOS 2014-01-08 se začíná podobat odvázanému filmovému scénáři. Avi Loeb vyrazil do oblasti u pobřeží Papui-Nové Guineje, kde měl dopadnout zmíněný objekt – a našel tam jakési nepatrné železné kuličky. Zatím není ani jasné, zde nejde o pozemské znečištění, ale o letní zábavu je postaráno.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii posoudila navržený postup při vypouštění vody obsahující tritium ve Fukušimě I. Potvrdila, že by jeho realizace zaručila zanedbatelné dopady na životní prostředí. I na základě rozhodnutí této organizace a analýzy vlastních odborníků souhlasila s touto metodou i Jižní Korea.

Pozoruhodný nový raketový Typhon Weapon System je založený na důmyslně upravených návěsech, které mohou odpalovat typicky námořní střely Tomahawk a také SM-6. Nový testem s raketou Tomahawk potvrdil Typhon své možnosti a brzy by měl být připraven k úvodnímu operačnímu nasazení.

Malárie zabíjí ve velkém i v dnešním světě. Tradiční postupy boje proti této metle lidstva čelí řadě problémů. Pomoc nabízejí pokročilé genetické systémy. V rozvracení populací komárů je velmi úspěšná Ifegenia, která využívá genetický editor CRISPR, naprogramovaný na likvidaci klíčového genu femaleless (fle), zodpovědného za samice komárů.

Srážka s planetkou, která ukončila druhohory, rozpoutala masové vymírání, v němž zanikla většina tehdejší přírody. Ale některé skupiny organismů katastrofu přežily. Podle nové analýzy velkého množství fosilií savců mezi nimi byla většina dnešních skupin placentálů, včetně primátů, protože tyto skupiny vznikly ještě před pádem planetky.

…aneb Číselné ohlédnutí za první polovinou roku 2023

Při výrobě nového typu skla LionGlass se namísto uhličitanu sodného a vápence používá oxid hliníku nebo sloučenina železa. Díky tomu je možné snížit výrobní teplotu až o 400 °C, což vede k úsporám energie i emisí uhlíku. LionGlass je mnohem méně křehké než běžné sklo, což může mít dalekosáhlé důsledky.

Zničení Kachovské přehrady ohrožuje i Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou zásobovala vodou. Přímé nebezpečí sice není, ale podmínky a rizika v elektrárně se tím významně zhoršují. Zároveň se zvyšuje intenzita bojů v jejím okolí a zvyšuje se pravděpodobnost, že budou probíhat přímo u ní. Proto je užitečné se podívat na dopady různých možných událostí.

Einsteinova obecná relativita předpovídá, že kvůli rozpínání vesmíru by z našeho pohledu měl ve velmi mladém vesmíru čas tikat mnohem pomaleji. Dosavadní pokusy prověřit běh času se dostaly maximálně do vesmíru polovičního stáří oproti dnešku a v mladém vesmíru selhávaly. Zvrat přináší analýza 190 kvasarů, která detekovala dilataci času ve vesmíru o stáří 1 miliarda let.

Telefonní podvody jsou morem dnešní doby. Většinou jsou jen otravné, ale někdy mohou připravit nic netušící oběti o značné částky. Mnohojazyčný chatbot Apate, vybavený pokročilou inteligencí, dokáže podvodníka udržet na lince dlouhé minuty. Podvodník si myslí, že ulovil slibnou kořist, ale přitom je sám podveden. Když mluví s Apate, nemůže podvádět někde jinde.

Pozoruhodná observatoř IceCube, která loví neutrina pod antarktickým ledem na jižním pólu, jich už nachytala tolik, že vědci dokázali poskládat první snímek Mléčné dráhy, který nevyužívá fotony elektromagnetického záření, ale právě přízračná neutrina. Je to velký skok pro neutrinovou astronomii.

Po povrchu Marsu se pomalu přesouvají tři „živá“ průzkumná vozítka. Jedno z nich, na astrobiologický výzkum zaměřený americký rover Perseverance, familiárně Persy, pořídil snímek skály, která vzbudila mediální pozornost.

Vesmír nám nabízí přírodní detektory v podobě pulzarů, které lze využít pro detekci gravitačních vln o mnohem nižších frekvencích, než jaké „chytají“ pozemní gravitační observatoře. Tým virtuální gravitační observatoře NANOGrav s pomocí pulzarů konečně potvrdil existenci dlouho očekávaného gravitačního pozadí.

Zapomeňte na sličné terminátorky, které dští plameny. Thermonator od společnosti Throwflame je podle všeho zcela reálný kráčející plamenomet s umělou inteligencí a desetimetrovým plamenem, kterého si můžete pořídit již letos, za pár tisíc dolarů.

Tým kryoinženýrů a chirurgů z Minnesoty popsal techniku, která transplantace posouvá na novou úroveň. Poznatek je nejspíš předzvěstí uchovávání lidských orgánů ve zmrazeném stavu v kryobankách, jako je tomu v případě spermií, vajíček a embryí.

Snad spíše jako zábavný školní experiment, než vážná vědecká práce se jeví studie chilských fyziků, v níž vysokorychlostní kamerou zaznamenávali volný pád malé PET láhve s vodou a její pružný odraz při různé rychlosti rotace. Relativně jednoduchý experiment i nás motivuje k oprášení základních fyzikálních znalostí a lepšímu pochopení jevů.

…aneb Mohl indický titán přece jen vyvážit největší velryby?

Ve spodním pleistocénu u jezera Turkana kdosi zručně kamenným nástrojem odřezal lýtkový sval z levé holenní kosti KNM-ER 741, velmi pravděpodobně kvůli večeři. Jde o nejstarší přesvědčivý důkaz kanibalismu anebo lovu, případně jen pojídání bližních mezi tehdejšími homininy.

V první polovině roku 2023 se podařilo rozšířit počet zajímavých kosmologických pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Velmi rychle roste počet pozorovaných galaxií z doby do 600 milionů let od začátku rozpínání vesmíru. Lze tak studovat průběh reionizace. Stejně tak se rychle zvětšuje počet pozorovaných supernov Ia, které jsou klíčové pro pozorování průběhu rozpínání našeho vesmíru.