Měli by se stand-up komici a komediální autoři bát o práci? Výsledky experimentů s inteligencí ChatGPT 3.5 a lidskými dobrovolníky hovoří dost jasně. Humor umělé inteligence je pro lidské posluchače stejně zábavný nebo i zábavnější než humor lidských tvůrců. Je nejspíš jasné, kdo se bude smát naposled.

Velká zvířata vymírala vždy. Ostatně i ta malá. Vymizení megafauny před cca 50 tisíci let bylo ale úplně jiné. Za posledních 66 milionů let se nestalo tak divné a selektivní vymírání velkých druhů, přestože klima skáče jako splašená koza prakticky neustále. Všechno ukazuje na jediného podezřelého. Miluje maso.

Činorodá DARPA a společnost Northrop Grumman staví velmi utajovaný dron XRQ-73 SHEPARD, který by měl být jako stvořený pro stealth průzkumné mise dalekého dosahu. Má hybridní pohon, což zajistí jak podstatně delších dolet než u čistě elektrických dronů, tak i velmi tichý let. Premiéru ve vzduchu by měl mít už letos.

I šestá mise čínského měsíčního programu byla veskrze úspěšná. Vzorky z odvrácené strany Měsíce už dorazily do pozemských laboratoří. V dějinách lidského průzkumu je to poprvé, kdy se něco takového podařilo. Vrcholná etapa čínské přípravy vybudování měsíční základny tak byla zahájena. Jejím konečným cílem je přistání čínských kosmonautů na Měsíci a jejich dlouhodobá činnost na základně v blízkosti měsíčního pólu.

…aneb Co se opravdu stalo před 66 miliony let

Čínští odborníci postavili rozhraní MetaBOC pro komunikaci mezi biopočítačem s mozkovým organoidem a klasickou elektronikou, které pohání umělá inteligence. Uplatní se především v robotice a pomůže učit mozkové organoidy pilotovat roboty. Na obzoru se rýsuje organoidní kybernetika.

Studie amerických vědců dokládá, že dech člověka s rakovinou plic obsahuje biomarkery, které včela s jistotou registruje. Mapování neuronové aktivity v čichové oblasti jejího mozku by tak mohlo fungovat jako překvapivě spolehlivý primární screening zhoubného onemocnění dolních dýchacích cest. Prý lze také rozeznat, jakým typem karcinomu člověk s pozitivním nálezem trpí.

V roce 2024 se již po osmnácté konala mezinárodní soutěž odvážných projektů výškových budov eVolo Skyscraper Competition. Realizace těchto projektů (zatím) není na pořadu dne. Rozhodně je ale zajímavé vědět, o čem sní architekti, když jim nad hlavou nevisí Damoklův meč finančních nákladů a praktické realizace mrakodrapu.

V prostoru kostela věštila jeptiška podle odlesku vody z pramene. Pověst věštírny ohrožovali ještě v 20. století spíše námořní piráti než církevní vrchnost, ale pak se něco pokazilo. K tomu pirátská nemocnice a taky leprosárium, obojí plně funkční ve 20. století. Plus příběh pro souvislosti.

Webb hleděl do vesmíru starého asi 600 až 800 milionů let. Našel tam trojici „rubínů,“ které podobně jako Kameny nekonečna nedávají smysl v našem chápání vzniku a vývoje vesmíru. Zřejmě jde o exotické „protogalaxie“ s nesmyslně starými hvězdami a nesmyslně gigantickou černou dírou, v nichž je množství hvězd odpovídající Mléčné dráze natlačeno do prostoru pár set světelných let. Noční můra kosmologů.

Také jste žili v představě, jak je životní prostředí národních parků nedotčené a maso tamních zvířat zdraví prospěšné? Možná tomu tak někde je, ale v případě Národního parku Šumava nejspíš ne.

Japonsko se vylidňuje. Pokud se něco razantního nestane, v roce 2030 budou scházet lidi pro doručení 30 procent zásilek. Japonská vláda připravuje jako řešení ambiciózní projekt monstrózního dopravníkového systému o délce asi 500 km, mezi Tokiem a Ósakou. Pokud bude zprovozněn, měl by nahradit asi 25 tisíc nákladních automobilů, samozřejmě i s podstatnou částí jejich emisí.

Mnozí vědci nejspíš uroní slzu. Nový výzkum pohřbívá exotický koncept „kugelblitzu,“ čili fantaskní černé díry, která měla vznikat nikoliv zhroucením hmoty, ale elektromagnetického záření. Teoretičtí fyzici zjistili, že kvůli kvantovým jevům a virtuálním částicím dojde k vypařování houstnoucího záření mnohem dřív, než by se mohlo zhroutit do nicoty. Hlavu vzhůru, jede se dál.

…aneb Co nám o atletických dovednostech „krále“ teropodů prozradila nová studie

Proměnné hvězdy cefeidy jsou klíčové pro určování vzdálenosti galaxií. Z jejich pomocí se realizuje určení absolutní svítivosti supernov Ia typu, které se využívají pro určování kosmologických vzdáleností až po hranice našeho pozorovaného vesmíru. Je tak velmi důležité, že Webbův teleskop potvrdil určení vzdálenosti nejvzdálenějších galaxií, kde pozoroval Hubblův teleskop cefeidy.

Skelné polymery jsou velmi pevné a tuhé, ale zároveň také křehké. Oproti tomu gely obsahují velký podíl kapaliny, díky které jsou měkké a pružné, ale mnoho nevydrží. Nové skelné gely v sobě spojují přednosti obou těchto materiálů. Vlastně mají tolik podivuhodných vlastností, že jejich tvůrci nepochybují o úspěchu.

Námořní motor Wärtsilä 31, jeden z největších na světě, který doposud poháněl masivní tankery či kontejnerové lodě, podle všeho neskončí jako neptačí dinosauři. Wärtsilä vyvinuli varianty 31SG-H2 a 31H2, které mohou jako generátory buď částečně, nebo výhradně spalovat vodík a v ideálním případě nabídnou energii bez emisí uhlíku. Na trhu se objeví v roce 2026.

Strojové vidění v dnešní době vyžaduje složité senzory a velkou výpočetní sílu. Nový čínský systém sice využívá komplikovanou matematiku, ale vystačí si s jediným pixelem a je mnohem méně výpočetně náročný. Vypadá to na průlom v celé řadě moderních technologií, pokud se vývoj nového systému povede dotáhnout do konce.

Společnost Materials Nexus použila umělou inteligenci při vývoji permanentního magnetu, který namísto prvků vzácných zemi využívá běžné materiály. Díky inteligenci byl permanentní magnet MagNex navržen asi 200krát rychleji než je obvyklé. Lze ho vyrábět za 20 procent ceny soudobých permanentních magnetů se vzácnými zeminami a s emisemi uhlíku nižšími o 70 procent.

Částicoví fyzici nadšeně využívají masivní produkce párů částicových titánů top kvark – top antikvark na LHC v CERNu a zkoumají na nich kvantové kejkle za velmi vysokých energií. Nejnovější měření potvrzují kvantový entanglement v těchto exotických párech, přičemž dotyčné top kvarky a top antikvarky byly navzájem tak vzdálené, že se mezi nimi nemohla přenést informace ani rychlostí světla.

Nám vyznavačům kofeinu lichotí zprávy, že stimuluje prokrvení a činnost mozku. Dodává nám to sebevědomí a zahání myšlenky na vznikající závislost, která si s tou nikotinovou nikterak nezadá. Podvědomě pak dáváme vyšší váhu výsledkům těch studí, které na pití kávy spatřují samé plusy. Co když nás ale rozsáhlé a důvěryhodné studie klamou?

Lockheed Martin spojil síly s Rheinmetallem a na letošním veletrhu pozemních vojenských a bezpečnostních technologií Eurosatory v Paříži představili pokročilý salvový raketomet GMARS (Global Mobile Artillery Rocket System). Jeho vývoj přitom započal v roce 2023. Je vysoce mobilní, slušně kompatibilní s dnešními systémy a jeho rakety využívají inerciální navigaci.

Nabíjitelné baterie jsou v současné době kritickou komponentou elektrických vozidel, letadel i dalších typu strojů. Bývají těžké a nevydrží věčně. Co kdyby ale baterie byla součástí samotné konstrukce? Startup Sinonus sází na strukturální baterie založené na uhlíkových vláknech. Osvědčí se tento koncept jako životaschopný?

Vodovodů z římské doby (akvaduktů) je fůra, ale z řecké archaické doby jich není mnoho. Nejznámější je na ostrově Samu, dokonce vede obřím tunelem, ale docela slušný se najde i v Athénách. Naxijský necháme na jindy, to je zvláštní případ už svou délkou.

Jsem konstruktér ve firmě zabývající se strojírenstvím primárně pro energetiku, takže mi není lhostejný problém elektroenergetického trhu, s nímž je něco v nepořádku. Nebudu se zabývat proč, kdo a za co může – to je politická otázka. Položil jsem si ale otázku, jaká by přibližně měla být cena elektřiny, aby elektroenergetika měla šanci být v dlouhodobějším horizontu 20 a více let ufinancovatelná. Nechť článek v diskusi ekonomové opraví a zpřesní.

…aneb Pohled na jediné přeživší dinosaury

Naši předci měli pletky s neandertálci a mělo to následky. Evropské a asijské populace mají v genomu asi 2 procenta neandertálské DNA, včetně úseků, které ovlivňují expresi genů v mozkových buňkách. Některé úseky souvisejí se zvýšeným rizikem autismu, a také epilepsie, která bývá s autismem těsně spjtatá.

Chtěli byste si postavit dům jako ze stavebnice? Cihly Plaex nabízejí takový zážitek, tedy až v USA dokončí certifikace pro obytné budovy. Z 90 procent je tvoří recyklovaný plast a jsou asi o 35 procent lehčí než tradiční cihly stejné velikosti. Dům ze stavebnice by mohli ocenit ambiciózní kutilové nebo humanoidní robotičtí zedníci, kteří jsou už na spadnutí.

V zemích s vyšším životním standardem to jde s plodností rychle s kopce. Příčin byla popsána celá řada. Pokus provedený na University of Illinois Urbana-Champaign ukázal na jednu zvlášť rizikovou kombinaci, v níž neblahou roli mohou sehrát nastávající maminky.

V extrémním prostředí u černých děr nebo neutronových hvězd vznikají relativistické výtrysky hmoty. Jejich součástí je i plazma tvořené exotickými páry elektron–pozitron. V zařízení HiRadMat evropského CERNu poprvé vyrobili dostatečné množství těchto párů na to, aby vzniklo plazma, které bude možné zkoumat v experimentech. Astrofyzici jsou nažhavení.

Společnost Airiva vyvinula modulární větrné zdi s vertikálními spirálovými turbínami. Jeden modul s osmi turbínami by měl při průměrně větrných podmínkách poskytnout zhruba 2 200 kWh ročně. Domácnosti asi nebudou hlavním uživatelem, Airiva počítá spíše s většími instalacemi ve velkých veřejných prostorech a kolem komunikací. Pilotní provoz napoví víc.

Laserový paprsek je skvělý nosič informace nebo jen energie. Ale velmi trpí povětrnostními vlivy. Stačí mlha, prach, extrémní teploty, nemluvě o srážkách nebo prachu a laserový paprsek je bezmocný. DARPA financuje vývoj kvantového laseru, založeného na párech entanglovaných fotonů různých barev, který generuje intenzivní a koncentrovaný paprsek. Možnosti využití jsou rozmanité.

Sluneční soustava se řítí Mléčnou dráhou. Podle nových simulací jsme před 2–3 miliony let prosvištěli velmi hustým a chladným mračnem vodíku, což mohlo rozbořit naši heliosféru. Pokud to tak bylo, mohly na Zemi padat radioaktivní izotopy včetně železa a plutonia z mezihvězdného prostoru. Mohlo to také ovlivnit klima na Zemi?

Vzácné zeminy jsou slabinou západní civilizace. Máme ohromnou spotřebu, nutně je potřebujeme pro „zelené“ technologie, ale nemáme téměř žádnou kontrolu nad jejich těžbou a zpracováním. Podivuhodný objev masivního ložiska vzácných zemin v oblasti Fen Carbonatite Complex v Norsku by to teď mohl změnit.

…aneb Další přírůstek do „terminální dinosauří megafauny“

Výrobce raketových motorů Ursa Major vyvíjí praktický hypersonický motor Draper pro zbraňové systémy. Jeho zásadní předností je nekryogenní kapalné palivo. Draper spaluje kerosin s peroxidem vodíku, což dramaticky usnadňuje jeho provoz a logistiku. Za méně než rok dotáhli Draper od začátku vývoje k zážehovým testům.

Virtuální prohlídka skvělého archeologického muzea athénské Staré agory, zacílená spíše na věci jinde málokdy vídané. Luxus, politika, kalibrované míry, všední život, proměny dob.

Představte si, že byste mohli mít 3D tiskárnu neustále u sebe. V kapse nebo třeba v příručním zavazadle. Bleskurychle by tiskla objekty z pryskyřice, kdykoliv si jen vzpomenete. V zaměstnání, na výletě, ve škole. Vědci a inženýři na tom už pracují. Prototyp 3D tiskárny na čipu funguje, vývoj pokračuje.

Co kdyby žádná temná hmota nebyla nutná? Ani teorie MOND či něco podobného? Americký fyzik Richard Lieu přinesl důkaz, že může existovat gravitace při nulové hmotnosti a dospěl k závěru, že pokud se galaxie a kupy galaxií nalézají v koncentrických sférických topologických defektech, mohlo by to vytvářet situaci, kterou připisujeme temné hmotě.

Společnost Airbus vstoupila do závodu ve vývoji velkých autonomních bojových dronů konceptu Loyal Wingman. Jak ukazuje nedávno představený model dronu Airbus Wingman v životní velikosti, letectva západních zemí se mohou těšit na výkonné a přitom relativně levné letouny.

Jihokorejští vědci zkombinovali běžně používané suroviny a vytvořili materiál, který by mohl nahradit mnohé obalové plasty. Prý je dostatečně pevný, voděodolný, přesto bezpečně biodegradovatelný i v mořském prostředí.

Metamateriály se opět předvedly. Nový metapovrch s niobátem lithia je klíčovým prvkem nové technologie, která v podobě velmi tenkého filmu konvertuje fotony infračerveného záření přímo na viditelné světlo. Jen tak. Brýle s takovým filmem by umožnily vidět v noci podobně dobře jako s dnešním drahým a těžkým vybavením.

…aneb Co jste nevěděli o excentrickém reverendovi

Indický astrofyzik Naman Kumar hodil do kalných vod věd o temné energii kámen v podobě exotické hypotézy. Zahrnuje sice partnerský antivesmír, v němž čas plyne opačným směrem vzhledem k našemu vesmíru, ale nepotřebuje žádnou formu temné energie ani modifikování gravitace.

Tvůrci legendárních mrakodrapů Burdž Chalífa v Dubaji nebo třeba Willis (Sears) Tower v Chicagu společně s konstruktéry gravitačních baterií Energy Vault navrhují postavit mrakodrapy až kilometrové výšky s bateriemi, které by byly založené na pohybech velkých závaží anebo přečerpávání vody.

Představte si, že by se velké bojové nebo průzkumné drony nemusely vracet na základnu, kde by čerpaly energii nebo palivo. Pozemní systém by jim posílal energii bezdrátově, na velkou dálku, v podobě elektromagnetických vln. Drony by mohly operovat skoro donekonečna. Přesně na tomhle teď DARPA pracuje.

Těžký průmysl často využívá teploty nad 1 000°C, má ohromnou spotřebu energie a přitom stále jede na fosilní paliva. Co kdyby ho ale pohánělo Slunce? Převratná solární tepelná past, založená na křemeni a karborundu, velkolepě prolomila hranici 1 000°C pro tento typ zařízení. Těšte se na solární ocel, cement nebo sklo!

Po úspěšném odběru vzorků hornin z přivrácené strany Měsíce se Čchang-e 6 pokusí dopravit vzorky hornin z té odvrácené. Zásadním krokem k tomu, je dnešní přistání jejího přistávacího modulu na měsíčním povrchu. Čína tak pokračuje v realizaci svého lunárního programu, který by měl v třicátých letech vyvrcholit přistáním čínských kosmonautů a vybudováním měsíční základny v blízkosti pólu. Podívejme se na současné měsíční úspěchy, a to nejen Číny.

Ačkoliv důvody zatím nejsou příliš jasné, srdce dětí předškolního věku si při učení získají spíše roboti než lidé. Děti by je raději měli za důvěrníka, který zná jejich tajemství, za kamaráda a také za učitele. Právě robotům více tolerují chyby a nedomnívají se, že by to roboti dělali schválně. Pedagogové mají každopádně nad čím přemýšlet.

Nanoinženýři vytvořili rekordně tenké čočky, jejichž výška činí pouhých 0,6 nanometrů. Dosavadní rekordně tenké čočky z roku 2016, jejichž tloušťka byla 6,3 nanometrů, předčí více než desetkrát. Ohýbají jen červené viditelné světlo, což otevírá prostor pro zajímavé aplikace, jako je rozšířená realita.