Nanočástice o velikosti 1,4 nanometru, na které je napojených pár řetězců DNA, proplouvají koloidními krystaly z větších částic, jako by to byly elektrony v kovu. Nečekané chování nanočástice by se teď mohlo stát základem nových materiálů s podivuhodnými vlastnostmi.

…aneb Představuje se Tianyulong

Na potvoru Hérakleitovi se soustředí na to, co trvá a nemění se. Předpokládá stabilní povahu astronomických objektů, asi objevil, jak je to s fázemi Měsíce a s cykly Venuše. Neměnnost ale povýšil natolik, že raději mudruje o věčném Jednu. Učenci se přou, zda klíčem k němu je tato metafyzika, nebo náhled totožnosti astronomických objektů v jejich novém cyklu, nebo šamanská anabáze – protože to vše mu prý po zvláštním výstupu zjevila na prahu nebe bohyně.

Ve Skotsku říkají tuleňům selkie. Je to ze staroskotštiny a kromě zvířete znamená i bytost žijící jako tuleň v moři, ale když si svlékne kůži, stává se člověkem. Britští výzkumníci nyní zjistili, že na tom možná něco je.

Tým programu Breakthrough Listen prohledal rádiové vlny kolem 1327 blízkých hvězd. Hledali tam technosignatury mimozemských civilizací a žádné takové signály nenašli. Zároveň ale získali 1 PB unikátních dat, které jsou teď k dispozici pro všechny, kdo mají zájem.

Kvantové komunikační sítě v dnešní době buď používají pozemní optická vlákna anebo satelity na oběžné dráze. V prostoru mezi nimi by mohly fungovat dronové kvantové sítě s malými komerčními drony anebo s velkými drony, které by létaly ve vysokých nadmořských výškách a pokrývaly stovky kilometrů čtevrečních.

Chcete změnit, co někdo říká na videu? S novou deepfake technologií je to snadné jako facka. Prostě jenom napíšete na klávesnici, co by měl řečník na videu pronést, a je to. Deepfake inteligence si pohrávají s realitou jako kočka s myší.

Výpočetně náročné počítačové simulace kvantových fyziků ukázaly, že kvazičástice jsou jako fénixové kvantového světa. Když shoří rozpadem, tak vzápětí povstanou z popela v původní podobě. Vše nasvědčuje tomu, že kvazičástice ve kvantových systémech mohou být věčné.

Jednou z řady kuriozit, vystavovaných v Archeologickém muzeu v Herakliu na Krétě, je sada opticky broušených čoček z doby bronzové. Nejsou samy, mají sestřičky z jiných míst a v jiných muzeích, ale tyhle jsou nejhezčí. Jak to mohli udělat a k čemu jim to bylo? Měli dalekohled? Spíš lupu, i když většina těch nejstarších čoček byla prostě na ozdobu. A co pozdější optické prvky? Skončíme v řecké antice, protože tam obvyklé dějiny optiky začínají.

…aneb Představení obřího čínského teropoda

Některá antidepresiva zastavují množení intracelulárních parazitů závislých na cholesterolu tak efektivně, že by jimi bylo možné, alespoň podle prvotních závěrů, nahradit antibiotika.

Donedávna jsme aktivní galaktická jádra považovali za smrtící zářiče, které sterilizují vesmír široko daleko. Podle nových počítačových modelů by ale kolem supermasivních černých děr mohly existovat pohostinné zóny, kde by záření aktivního galaktického jádra ve skutečnosti mohlo napomáhat vzniku života a dokonce pohánět fotosyntézu, především na potulných světech, které nemají vlastní hvězdu.

Bude řeč o ochraně spíše zdobné, symbolické až magické, přesto hlavně o ochraně penisu, byť funerální. Dýka bude reálná, i když zatím z meteoritického železa. V každém případě jde o kuriozity v muzejních sbírkách, tentokrát ve Varně a v Ankaře.

Postupující globální oteplování přináší velké výzvy. Naštěstí už se před námi rýsují technologie, s nimiž by bylo možné ohřívání planety přinejmenším zpomalit. Jsou to mocné nástroje, se kterými jistě nebude na škodu zacházet s rozmyslem a opatrně. Je to ale lepší, než kdybychom v otepleném světě měli jen oči pro pláč.

Zpracování obsidiánu bylo jedním z významných stupňů po cestě od pazourku k bronzu a dalo také vznik řadě pozoruhodných kulturních forem. Příkladem je poměrně nedávný objev mezolitických obsidiánových nástrojů v egejské oblasti a pozdější rozvoj kamenných technologií. Skončíme nespolehlivou úvahou o materiálních předpokladech civilizací.

…aneb Nedostižný rekordman nebo pouhá chiméra?

Sucho v televizi, v rádiu, v tisku, odborníci všech profesí upozorňují na vysychání české krajiny, kupodivu klimatologové v TV mluví o tom, jak mají zemědělci hospodařit a zemědělci upozorňují na to, že nastává sucho agronomické. Prostě vše nějak opačně, celková hysterie, všichni mluví, jak by to mělo být, ale kdo právě teď v praxi realizuje nějaká zásadní opatření, mimo projektovou přípravu? A proč zemědělci upozorňují po pěti letech na sucho? Dotace? Nezaspal někdo? A kdo?

V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.

Hypersonické zbraně se stávají kriticky významnými prvky výzbroje moderních armád. US Air Force vyvíjí střelu AGM-183A Air Launched Rapid Response Weapon (ARRW), kterou by chtěli mít ve výzbroji kolem roku 2022. Teď má za sebou historicky první let vzduchem, i když jen pasivní, bez motoru a bez paliva.

V řecké archaické době se lidé nepovažovali za nějak zvlášť rozumné, rozhodně ne z vlastních sil. Vše smrtelné přece často trpí nouzí, a to nejen potravní; i v poznání jsme odkázaní na to, jak k nám skutečnost přichází z okolí, skrze smysly, dýchání a potravu. Hned na začátku klasické doby se však objeví představa, že my lidé se od ostatních smrtelníků lišíme tím, že nejen vnímáme, ale také chápeme. Lékař Alkmaión s ní nějakou dobu zůstane osamocen, i když ji dal do souvislosti s mozkem, ale časem se to ujme málem jako samozřejmost.

Pozoruhodný elektromagnet nového typu se supravodivými prvky vytvořil magnetické pole o indukci 45,5 tesla. Je to světový rekord pro kontinuální magnetické pole, který padl po dvou desetiletích. Zůstává sice v laboratořích amerického MagLabu, držitel rekordu je teď ale mnohem menší a lehčí, než byl jeho předchůdce.

Všichni tak nějak předpokládáme, že s novými lékařskými postupy se zlepšuje i standard péče o zdraví našich tělesných schránek. Nemusí to ale být pravda, na vině jsou „medical reversals“.

…aneb Představuje se Torvosaurus

Bakterie vylepšené kvantovými tečkami mohou brát energii ze světelného záření a s její pomocí účinně přeměňovat oxid uhličitý a dusík na zajímavé produkty. Podobné technologie by v budoucnu mohly zpracovávat oxid uhličitý z domácností i výrobních zařízení.

Temná hmota je stále velice temná. Slabě interagující masivní částice WIMPy tvrdošíjně odolávají všem možným pokusům o objevení. Fyzici proto přesouvají své naděje do temného sektoru vesmíru. Mohly by temnou hmotou být temné monopóly? Podle nové studie je teoreticky možné je detekovat a snad by to bylo možné s technologií, která není od dnešní fyziky až tak vzdálená.

Hérakleitos, v očích mnohých (zvláště Aristotelových) exemplární pavědec, je sice odpůrcem příliš sebevědomého teoretického formalismu, ale překvapivě rozumně vykládá rozličná napětí (rozdíly) v přírodě a jejich časté střídání v cyklech: denních, ročních, osobních, generačních, civilizačních. Představil myšlení diferencí uvnitř kontinua oproti myšlení diskrétních „jsoucen“, „podstat“ nebo taxonů.

…aneb Představuje se Camarasaurus

Zhruba dvěma třetinám pacientů, kterým z nějakého důvodu náhle selžou ledviny, se v těle nahromadí tolik tekutiny, že jim hrozí poškození dalších orgánů. Kritická situace se na jednotkách intenzivní péče řeší dialýzou. Enormní tlak, který by jinak poškodil plíce, se tím zažehná, nicméně jeho náhlé snížení nesvědčí srdci.

Proton s neutronem tvoří vždy tři kvarky. Pentakvark, jak jeho jméno napovídá, jich obsahuje pět. Jako by to nestačilo, podle nových pozorování na experimentu LHCb je exotická částice uspořádaná jako nějaká částicová molekula. Tvoří ji tříkvarkový baryon slepený se dvoukvarkovým mezonem.

Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

V roce 2018 vzbudila velké pohoršení galaxie NGC1052-DF2, která podle tehdejších měření postrádala temnou hmotu. Něco takového odporuje soudobým představám o evoluci galaxií. Astrofyzici se do toho zakousli a nakonec zjistili, že to celé měla na svědomí jediná chyba. Značně přeceněný odhad vzdálenosti této galaxie.

Kompozitní kovové pěny slibují nové pancíře pro obrněná vozidla, které budou odolné jako ocel, ale přitom dvakrát lehčí. Kromě toho jsou kovové pěny slušně odolné vůči plameni, horku, a také různým typům tvrdého záření. Po takovém materiálu rádi sáhnou vojenští i civilní vývojáři.

…aneb Deinonychus v plné síle

První Godzilla, která se vynořila ze spadu testu vodíkové bomby, měřila 50 metrů. Godzila z roku 2019 je už 120-metrová. Pohání růst metaforického monstra stále větší kolektivní strach lidstva? Anebo mají filmoví producenti prostě raději větší příšery z hlubin?

Když otevřete krabici se Schrödingerovou kočkou, tak dojde ke kvantovému skoku. Ten náhodně určí, jestli je kočka živá anebo mrtvá. Fyzici si v novém experimentu pohráli s kočkou v podobě umělého atomu, ozařovaného mikrovlnami. A povedlo se jim rozebrat, jak kvantový skok vlastně probíhá.

…aneb Opět trocha statistiky

Američtí specialisté na umělé inteligence stvořili GROVER, ultimátní generátor velmi věrohodných fake news. A vypustí ho mezi lidi. Protože GROVER je zároveň nejlepší obranou proti nejlepším fake news, tedy vlastně proti sobě samotnému. To je ironie na druhou!

Když se mořské dno rychle zanoří se svou tektonickou deskou do zemského pláště, tak tam z mořských sedimentů vznikají blyštivé diamanty. Pak není divu, že v diamantech často nacházíme stopy solí, které by tam tak úplně neměly být. Výrobci těch nejdražších šperků používají recykláty mořského dna.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

V Číně zahájily testy za studena prvního referenčního bloku HPR1000 (Hualong One). Budování tohoto reaktoru probíhá v předstihu před plánem a i u ostatních bloků tohoto typu jde zatím výstavba velmi dobře. Zdá se, že by se HPR1000 mohl stát vlajkovou lodí Číny v oblasti reaktorů III. Generace.

Uštěpačný a racionálně myslící satirik a kritik konzumní společnosti, předchůdce geologie a paleontologie. Předjímá koncept, který bude v 18. století nazván „aktualismus“, tedy že k výkladu aktuálního stavu okolní přírody nepotřebujeme v minulosti předpokládat jiné děje než děje podobné těm, které můžeme v současnosti pozorovat. Skeptik, který zesměšnil Pythagoru, se pokusil i o náboženskou reformu – a zavedl prvního metafyzického boha.

Blyštivé přísliby studené fúze, která by mohla proměnit celý svět, zlákaly Google k financování výzkumu tohoto fenoménu. Deset milionů dolarů pro špičkové týmy v prestižních laboratořích ale nepřineslo vůbec nic. Studená fúze stále zůstává pouhým snem.

…aneb Které druhy dinosaurů byly popsány v roce 1919

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Volný přepis přednášky „Block chain trust“ prof. Davida Zaruka z Odisee University College v Belgii prezentované 24. 5. na IUPAC meeting 2019 v Ghentu (s vědomím autora zpracoval Miloslav Pouzar).

Dne 1. dubna 2019 začal třetí běh experimentů LIGO a Virgo. Oba detektorové systémy jsou po vylepšení. To se projevilo zvýšenou frekvencí záznamů gravitačních vln. Mezi dvěma zachycenými případy uplyne průměrně méně než čtyři dny. Kromě dalšího pravděpodobného případu splynutí dvou neutronových hvězd se pravděpodobně pozorovalo i splynutí neutronové hvězdy a černé díry.

o zkouškovém nebrat

Genomový editor CRISPR řádí nejen na Zemi, ale i na oběžné dráze. Astronauti na palubě ISS s tímto ultimátním genetickým nástrojem vůbec poprvé editovali. Tentokrát DNA kvasinek, kvůli experimentu s opravami simulovaného poškození DNA živými buňkami ve vesmíru.

Dnešné liečebné postupy sú založené na výsledkoch výskumu, ktorý prebieha v podobe klinických štúdii. Z nich sa za najhodnotnejšie a najpreukaznejšie považujú randomizované kontrolované štúdie (randomized controled trial - RCT), ktoré sú hlavným argumentom o správnosti liečebných postupov na základe dnes tak veľmi zdôrazňovanej medicíny založenej na dôkazoch (evidence based medicine, EBM). Ale zdá sa, že tieto dôkazy sú vo väčšine kardiologických odborných článkov skreslene interpretované.