…aneb Vyvracení již jednou vyvráceného

Kvantové počítače jsou za rohem nebo v to alespoň doufáme. Zatím si je můžeme simulovat na superpočítačích, abychom se na ně více těšili.

Od čmeláků jsme se dočkali dalšího překvapení – když je potřeba, dokáží přimět rostlinu k poslušnosti ultrazvukem.

Pátrání po skrytých dimenzích na urychlovačích částic zatím vyznělo na prázdno. Budou mít větší štěstí gravitační astronomové s detektory LIGO a Virgo?

…aneb Stručné zhodnocení očima účastníka

Bitevní vrtulníky představují výtečnou zbraň. A s vysokoenergetickým laserem budou ještě lepší. Laserový paprsek dovede být velice přesný a velmi ničivý.

Na problém s emisemi aut lze jít různě. Například úpravou řídící jednotky, která pozná, kdy je auto na STK. Jde to ale i poctivě. Jak ale tento čtvrtek zaznělo z Kanady, ne každá poctivost je efektivní a rozumná.

Kvantová informatika si zatím všímala hlavně qubitů. Co to ale zkusit s quDity v podobě mnohobarevných fotonů, které pojmou mnohem více stavů, nežli jenom nulu a jedničku?

Notorická známá sloučenina dvou vodíků a kyslíku není kapalinou se složitými vlastnostmi. Vlastně jde o dvě jednoduché kapaliny s velmi složitým vztahem. Vysvětluje to jinak dost podivné vlastnosti vody.

Trubičky zvané carbon nanotubes svými podivnostmi neudivují jen fyziky, chemiky a elektroniky, mile nyní překvapily i neurology. Vypadá to, že by z nich mohl být nástroj, který by plegiky s poškozenou míchou pomohl postavit na nohy. A možná, že i ty nešťastníky, kterým se poštěstí si pochroumat myslivnu.

V Laboratoři extrémního záření Univerzity v Nebrasce mají nejvíce zářivý laser na světě. A nebojí se ho použít.

Na Chalmersově technice úspěšně krotí divoké elektrony ve fúzním procesu pomocí těžkých iontů neonu nebo argonu. Komerčně použitelný fúzní reaktor se spoutanou energií hvězd by teď měl být zase o něco blíže.

…aneb Když katastrofa není katastrofou pro všechny

Přijde vám osm planet málo? Astronomové už nějaký čas hledají Devítku, a teď budou pátrat po Desítce, která by mohla být zodpovědná za podivný sklon oběžných drah těles v Kuiperově pásu, daleko za oběžnou drahou Neptunu.

Aby název zaujal, poněkud přehání. Pokud se klíšťatům daří vyvolat alergii na maso, tak jen sporadicky. Nejde také o dílo klíšťat, ale jen o jejich asistenci, přičemž alergii si následně přivodí naše tělo samo. Vlastně se ani nejedná o typické vegetariánství, protože drůbeže a ryb se to netýká. Na zprávě, která i po upřesnění vypadá jako vtip Radia Jerevan, něco být může. Už dva týmy na dvou světadílech nezávisle upozorňují, že od klíšťat nám nehrozí jen obrna, chronické bolesti hlavy, snížená výkonnost a deprese střídající se s blbou náladou. Nově bychom k tomu měli přičíst i poloviční vegetariánství.

Konečně! Po dlouhých 14 letech opět máme na oběžné dráze téhle planety své želízko v ohni. VZLUSat-1 by se sice vešel do batůžku, ale v dnešní době to není žádná ostuda. Jen houšť a větší kapky!

Když galaxie přestane tvořit hvězdy, je mrtvá. Jsou to galaktické zombie z raného vesmíru. Hubble pozoroval mrtvou galaxii MACS2129-1 pomocí triku s gravitačním čočkováním.

…aneb Představení houževnaté „vydry“ z konce křídy

Kulky a granáty už nestačí. Moderní armáda potřebuje elektronické zbraně, s nimiž je možné dělat pozoruhodné kousky.

Cézannovy malby a produkce jablek. Věstonická venuše a masturbace. Války lovců a sběračů a mírnost válek moderních. Jak se zabíjejí vlci, lvi a lidoopi. Proč by v minulosti měli lidé všechno podnikat z rituálních důvodů?

Zub z Bulharska a čelist z Řecka se ukázaly být staré více než 7 milionů let. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o kosti bytosti, které se odborně nyní říká hominin. Nálezy jsou starší, než všechny pozůstatky tohoto našeho předka nalezené v Africe. Otázkou je, zda dva evropské artefakty jsou dost na to, aby kantoři mohli učit, že s počátkem našeho lidství to je jinak, než se píše v učebnicích. A zda interpretaci „nepocházíme z Afriky“ nemáme považovat za nepodloženost s rasistickým podtextem?

Vesmír je plný galaxií, hvězd a planet. Někde jich je ale hodně a jinde zase málo. Naší namyšlenosti to asi moc neprospěje, ale možná žijeme uvnitř gigantické kosmické prázdnoty, voidu KBC.

Kdo by to byl čekal. Výkonná umělá inteligence, která je mistrem simulovaných soubojů letadel, uplatnila svou genetickou fuzzy logiku v psychiatrii.

…aneb O čem vypovídá naleziště Cleveland-Lloyd

V Šanghaji vzkřísili zapomenutou myšlenku socialistických samoobsluh na kolečkách. Dost se podobá tomu, co si ti dříve narození pamatují jako Karosy předělané na prodejny. Jen už to, jak u Čínských prodejců bývá zvykem, slouží bez polední přestávky, celý den, sedm dní v týdnu. A ještě to je, po vzoru Eskortservisu, k dispozici na telefon. Říkají tomu Moby Mart.

Slunce dnes nejspíš nemá žádnou Nemesis, tedy doposud neznámého hvězdného společníka. Ale úplně na počátku života Slunce to nejspíš bylo jinak. Podle pozorování molekulárního mračna v Perseu se hvězdy rodí v párech.

Začíná to tím, že začneme preferovat kalhoty a košile se zipem.

Analýza železných meteoritů odhalila podrobnosti o vzniku a nejstarším období Sluneční soustavy. Jupiter vznikl velmi brzy a ovlivnil další vývoj soustavy.

…aneb Nové zuby starého plaza

Uhlík je prvkem nepřeberných možností. Jeho nová forma nabízí unikátní kombinaci vlastností a široké možnosti využití.

Když máte pořádný superpočítač a dost času, tak si můžete nasimulovat skutečně úctyhodný vesmír. Rekordní simulace vesmíru zpracovala 2 biliony virtuálních částic.

Američtí univerzitní vědci, spolu s nezávislým výzkumníkem Yinan Wangem, našli první a zároveň nejstarší houbu na Zemi. Je ze starověkého superkontinentu a téměř ze stejné lokality, z níž pochází nejstarší blahovičník. A také jen „kousek“ od místa, kde před několika lety našli Gondwanascorpio emzantsiensis - nejstaršího známého suchozemského gondwanského živočicha.

Unikátní astronomické pozorování předvedlo efekt obecné relativity v celé její kráse. Trpaslík Stein 2051 B ze souhvězdí Žirafy ohýbá svou gravitací světlo vzdálené hvězdy.

Ještě loni se media předháněla v uveřejňování zpráv o tom, jak úžasně se ve fosiliích uchovaly proteiny z doby před desítkami milionů let. A protože z proteinů lze ledasco vyčíst i o stavbě DNA, mělo nám to přispět k lepšímu poznání pradávných mnohatunových monster a tak trochu i zreálnit vizi rekonstrukce dinosauřích genomů. I když ve vědě platí totéž co v politice: „nikdy neříkej nikdy“, paleontologové z university v Manchesteru se touto obezřetnou formulkou neřídili. Po re-analýze výsledků presentovaných v souvislosti s nálezy zbytků proteinů na dinousařích kostech prohlásili, že jde o blamáž.

…aneb Opeřená varianta definitivně u ledu?

Půvabné kvarky ze srážek atomů zlata na urychlovači RHIC překvapily neobvyklým chováním. Ohlašují příchod nové fyziky?

Skutečně zemědělství vzniklo kvůli chrámu, krávy byly původně určeny na oběti a vlci z paleolitických malbách jsou něco jako Vlk z Wall Streetu? A je nejstarším řemeslem vylupování hrobů?

Barentsovo moře je plné kráterů starých 12 tisíc let. Od té doby z nich unikla spousta metanu. Jak velký je to problém?

…aneb Největší konkurent Chicxulubu.

Co se stane, když extrémním laserovým paprskem tvrdého rentgenového záření zasáhnete malou organickou molekulu? Pozorovali to vědci ve SLAC National Accelerator Laboratory.

Začátkem května došlo ke zhroucení části starého technického tunelu v jaderném komplexu Hanford. Ten sloužil k produkci plutonia pro jaderné zbraně a ve zmíněném tunelu jsou uloženy části kontaminovaného zařízení z počátku jaderného věku. Podívejme se, jaké reálné ohrožení znamená.

General Atomics intenzivně vyvíjejí zbraňové systémy s railguny pro pozemní jednotky i námořnictvo. Budoucnost bude hypersonická.

Největší letoun světa je projekt podporovaný miliardářem Paulem Allenem, spoluzakladatelem Microsoftu. Je určen k vynášení raket na nižší oběžnou dráhu. Z haly je stroj venku, aby byl podroben prvním ostrým testům. Tato gigantická „mula“ je ještě větším letadlem, než je legendární Antonov.

Pokud jste žili v přesvědčení, že když po luštěninách více pšoukáme, zhoršujeme tím globální oteplení, je nejvyšší čas si špatné mínění opravit.

…aneb Malý ukrajinský bratr mexického giganta?

Jedna hvězda z Ohňostrůjné galaxie NGC 6946 zjasňovala, zjasňovala a pak zčistajasna zmizela. Stali jsme se svědky prvního spolehlivě pozorovaného vzniku černého díry?

Společnost Boeing a vojenští vývojáři DARPA vyvinou a postaví levný a pohotový systém pro vynášení malých vojenských satelitů na nízkou oběžnou dráhu.

Japonští vědci odhalili protein, jehož aktivace nevěstí nic dobrého. Říkají mu „Crhr2“ a jeho podráždění je předzvěstí brzkého konce. Výsledky pokusů zveřejněných v časopisu The Journal of Experimental Medicine jsou ale velmi optimistické. Inhibicí zmíněného proteinu by mělo jít chronicky nemocná srdce léčit.

Stačí, abychom se začali cítit za volantem trošku jistější a když se blížíme křižovatce, na níž svítí zelená, podvědomě šlapeme na plyn. To abychom to „ještě stihli“. Marné je veškeré nabádání zkušenějších. Z logiky pravděpodobnosti nám to většinou vyjde, a tak si to mozek vyhodnotí jako strategii správnou. Šlapeme tak víc a častěji. Až jednoho dne někomu naskočí žlutá a i když by to "ten blb ještě projel, zahamuje". Těm za ním se desetinky reakčních dob nasčítají a vykonají své. V tom lepším případě nám pak jen lezou oči z důlků, zda to naše ABS či jiní asistenti zvládnou ubrzdit.

Posíláme do oceánu spoustu plastu. Přesto ho je tam ale mnohem méně, než by mělo být. A jde o statisíce, miliony tun plastových odpadků. Kam všechen ten plast mizí?