Možná přijde den, kdy nám už nebudou stačit zdroje Země ani dalších planet. Pustíme se pak do hvězdného liftingu?

O evoluci člověka, společných předcích, chování lidoopů a striptérkách s Janem Zrzavým.

Dvojice histonů dramaticky zvyšuje úspěšnost tvorby kmenových buněk

Nedávno objevený hnědý trpaslík ULAS J222711-004547 je neuvěřitelně zbarvený do ruda. Jeho barvy vykreslují velmi mocná oblaka minerálního prachu.

existují i gigantičtější

V CERNu se na experimentu ASACUSA chystají s hyperjemnou spektroskopií antivodíku vyzvat k souboji trýznivou záhadu baryonové asymetrie. Přijdeme konečně na to, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty?

První předběžné výsledky, aneb od myší k lidem to trvalo sotva týden...

Nově objevení mravenci otrokáři Temnothorax pilagens přepadají drobná mraveniště svých příbuzných ve čtyřčlenných komandech. A jsou v tom vražedně dobří.

Naše fixace na dvojčata Země je možná zavádějící. Nejspíš existují i superobyvatelné světy - velké terestrické planety, méně hornaté, s více mělkými oceány, kryté spolehlivým magnetickým štítem a obíhající dejme tomu oranžového trpaslíka. Kde je asi nejbližší taková?

alespoň ty americké

Převratný porézní keramický kompozit se 3D mikroarchitekturou jako by vzdoroval fyzikálním ústavním zvyklostem. Problém je v tom, že ho zatím vyrobíme maximálně v milimetrových rozměrech.

Den podpory nanomedicíny v onkologii se v první repríze dostal i do České republiky. Proběhl v Praze, pod taktovkou Technologického centra AV ČR.

Naše podivuhodné vědomí je generované kvantovými vibracemi mikrotubulů v mozkových neuronech, které jsou ozvěnou informace vtištěné do samotného časoprostoru. Nezní to lákavě?

Staří praktici už dlouho tvrdí, že doplňky s antioxidanty riziko rakoviny mohou zvyšovat. Mladí ne praktici z universitní laboratoře v Göteborgu nejspíš přišli na to, proč.

Vývojáři na Virginské polytechnice vyrobili biobaterie, které velmi zdatně ždímají elektřinu z maltodextrinu pomocí syntetické metabolické dráhy ze 13 enzymů.

Zní to zvláštně, ale v severních mořích prosperují korálové útesy. Jeden takový nedávno našli i u jihozápadního Grónska.

Přelomový objev umožňuje tvorbu kmenových buněk z libovolné dospělé buňky pouhým vystavením stresu. Na biology teď nemluvte. Snaží se to rozdýchat.

Houby z dlouhých a magnetických uhlíkových nanotrubiček představují zajímavý materiál pro odstraňování nečistot z vody. Pokud obstojí v testech, tak se s nimi možná budeme setkávat při ekologických haváriích.

V Boseho-Einsteinově kondenzátu vyvolali simulované magnetické monopóly. Až utichnou bujaré oslavy, můžeme o to nadšeněji hledat jejich ryze přírodní protějšky.

Stejně jako v Koňské opeře: „Padouch nebo hrdina, všichni jsou jedna rodina!“

Milisekundový pulsar PSR J0337+1715 a dva bílí trpaslíci poskytují zatím nejlepší šanci ke svrhnutí silného principu ekvivalence a s ním i celé obecné relativity z trůnu. Jestlipak Einsteinův koncept vydrží?

Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Po necelém měsíci a půl provozu má vozítko výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.

Dnes poznáme mnoho chorôb alebo lepšie povedané situácii, kedy je odôvodnené podstatné zníženie zrážanlivosti krvi. V niektorých prípadoch dočasne, v iných doživotne pre pacienta platí, že riziko krvácania zo zníženej zrážanlivosti krvi je nižšie, ako riziko nežiadúcej tvorby zrazenín v krvnom obehu. Zhodnotenie tohto rizika pre každého jednotlivého pacienta je však oveľa ťažšie, ako vypočítať priemery, štandardné odchýľky a miery rizika zo štúdii s tisíckami pacientov.

Představte si grafen tvořený atomy fosforu namísto uhlíku. To je fosforen, původně známý jako vrstevnatý černý fosfor. Jeho vlastnosti jsou pozoruhodné a budoucnost prý velmi slibná.

Od objevu grafenu, ploché, pouhé jeden atom tlusté struktury z uhlíku zkoumají vědci možnosti, jak podobný materiál vyrobit i z jiných prvků. Jedním z těch prvků je bór.

V galaxii M82, souhvězdí Velké medvědice, vybuchla supernova SN 2014J a zírá na ni celý svět. Je to nejbližší supernova typu Ia po 40 letech. Za pár dní bude viditelná i amatérskými dalekohledy!

Biologové ze svých konvenčních mikroskopů nevymáčknou lepší rozlišení, než je 200 nanometrů. Pro větší rozlišení je nutno použít drahou a komplikovanou techniku. Švýcaři ale vymysleli, jak to velmi levně obejít.

Měli by si opravit Guinessovu knihu rekordů. Nejmenším psím mrňousem není yorkshirský teriér z Polska ani čivava z Portorika, ale CTVT odněkud ze Sibiře, původem z aljašského malamuta nebo huskyho. Kromě toho, že je nejmenší, je zároveň i nejstarším, táhne mu už na jedenáct tisíc let.

Analýzy pylu v tropech jihovýchodní Asie odhalují stopy intenzivního lidského hospodaření v údajně panenských pralesích.

Rád by je u černých děr nahradil zdánlivými horizonty. Pokud uspěje, tak by vyřešil paradox ohnivé zdi, v němž se tluče kvantová mechanika s obecnou relativitou. Válka o černé díry pokračuje.

Patnáct předních vědců studujících zdravotní důsledky elektronických cigaret veřejně obvinilo EU, že v připravované legislativě o e-cigaretách hrubě dezinformuje, překrucuje a zneužívá vědu, ve snaze fakticky pohřbít užívání e-cigaret v EU na dlouhá léta.

Marsovský průzkumník, rover Opportunity slaví 10 let své činnosti na Marsu. Slušný výkon na to, že plánovaná životnost měla být 90 tamních dní.

To, že je voda na Měsíci i Marsu, už nikoho neohromuje. Je ale i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se nejspíš nachází voda a uniká do volného prostoru.

Protony slunečního větru dovedou vyčarovat vodu ze silikátů kosmického prachu. Voda je ve vesmíru nejspíš úplně běžná a s ní by mohl i život.

Nová technologie využívající hydrotermální zkapalnění přemění za necelou hodinu polévku z mikrořas na kvalitní bioropu. V USA už vyrůstá zkušební továrna.

Kvasar UM287 ve vzdálenosti 10 miliard světelných let rozsvítil mračno vodíku z kousku galaktického filamentu. Díky němu můžeme poprvé doopravdy spatřit kosmickou pavučinu!

Určitě to znáte také, otevřete si láhev přiťuknete si a najednou teče pěna hrdlem ven. Tým výzkumníků z Univerzity Carlose III v Madridu se rozhodl zjistit, proč „cerveza“ pění.

Prstencovou skvrnitost tabáku rozšiřují mšice, infekci si ale řada rostlin předává prostřednictvím pylu. Původcem nákazy je vzdálený příbuzný viru HIV, který přestal být vegetariánem a napadá a množí se v tělech členovců.

Je to trestuhodné. Nicméně, Jonathan Tippet z Vancouveru staví mohutný robotický exoskelet Prosthesis pro milovníky adrenalinu. Dočkáme se v dohledné době napínavých robotických závodů?

V Mléčné dráze máme hyperrychlé hvězdy, co jsou podobné Slunci a nevyletěly z galaktického jádra. Co jim ale mohlo dát takový kopanec?

V minulém roce uplynulo 80 let od publikace klíčového článku, ve kterém Fritz Zwicky poprvé použil termín „temná hmota“. Ačkoliv v posledních deseti letech se podařilo učinit řadu klíčových objevů v této oblasti, je přesto podstata tohoto jevu stále neznámá. Je proto zajímavé si shrnout současné znalosti fenoménu, který by nám mohl otevřít cestu k nové fyzice za Standardním modelem částic a interakcí.

Vánoce byly u Schrodingerů velmi rozpačitými svátky: pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků v krabicích, které se každý bál rozbalit. Pomoci jim může přímé měření kvantových.

13 milisekund.

Funkční magnetická rezonance bezvěrců s věřícími potvrzuje, že propojení mozkových center v teorii mysli do značné míry určuje religiozitu dotyčného.

Co může být nového na gravitační čočce? Tak úplně nového, nic. Z teorie relativity jejich existence vyplývá pro celé elektromagnetické spektrum. Jedna věc je vědět, že takový jev existuje, a druhá je ho pozorovat. V oboru gamma – tedy v tom nejenergetičtějším záření elektromagnetického spektra, které z vesmíru dovedeme zachytit, se o to postaral teleskop Fermi.

Asi každý pokročilejší kutil zná, nebo dokonce sám používá svářečku. Tento užitečný nástroj najde uplatnění i ve výrobě raket. Jen nesmíme čekat, že by se nádrže svařovaly klasickým plamenem.

Proč ne. Pokud se najde lovec, ochotný zaplatit 350 tisíc dolarů za odstřel nosorožce, který by byl stejně nejspíš brzy zastřelen. Utržené peníze půjdou především na protipytlácké hlídky.

Nejspíš neexistují a pokud někde nějaké přeci jen jsou, tak netvoří významnou část temné hmoty. Astrofyzikům to napovídá analýza výskytu neutronových hvězd v Mléčné dráze.

Být ve správný čas na správném místě, to se podařilo několika fyzikům v Číně. Při výzkumu bouřek se jim podařilo zaznamenat optické spektrum přírodního kulového blesku. Poprvé v historii - a hned dvěma kamerami.

aneb odpověď na argument: „A kdo by ti pral!“