O syndromu RLS většina z nás nic neví, ačkoli příznaky tohoto neurologického onemocnění na sobě pocítilo zhruba 10% lidí. Dosud se soudilo, že jde jen o nutkavou potřebu pohybovat končetinami, která nás obtěžuje a v noci budí. Nyní se ukázalo, že tento syndrom obnáší ještě jednu nepříjemnost – zbavuje nás „mužné síly“.

Climate Research Unit v Norwichi na University of East Anglia je kromě NASA asi nejvýznamnější klimatologické pracoviště na světě.

Moderní zemědělci sklízejí za stejné plochy větší úrodu než jejich kolegové hospodařící tradičními postupy. Využívají k tomu závlahové systémy, umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované plodiny. V souvislosti s tím bývá intenzivní zemědělství obviňováno z ničení životního prostředí. Zastánci intenzivního zemědělství ale poukazují na fakt, že když se z dané plochy sklidí více, můžou se plodiny potřebné k obživě stejného množství lidí pěstovat na menších plochách. Zemědělci tak díky intenzifikaci pomalu „vyklízejí“ krajinu a vracejí pole zpátky přírodě.

Sonda Kepler v prvních šesti týdnech své činnosti objevila 5 exoplanet. Mají 4 až 16,5 krát větší průměr než Země, ale hustotu nižší než má voda. Ale i dva další pozorované objekty – snad také planety - představují záhadu. Jsou překvapivě jasné a horké.

O mimviru žijícím v „útrobách“ prvoků žijících ve vodárenských věžích, jako o největším viru světa jsme na Oslu již psali. Po bok obrovitých virů se nyní vedle mimiviru, mamaviru s virophagy zařadil marseillevirus.

Vítejte v klimatickém průmyslu

Ačkoli si většina z nás myslí, že Měsíc žádnou atmosféru nemá, není tomu tak. Není to atmosféra v pravém slova smyslu a říká se jí exosféra. Jde o řídký plášť okolo Měsíce, který je tvořen ionty s nízkou energií. Vyhodnocení dat ze sondy Kagua nyní ukázalo, který ze tří dějů (fotony přilétající ze Slunce, částice původem ze zemské plasmy, nebo vypařující se mikrometeority bombardující povrch Měsíce) se na jejím vzniku podílí hlavní měrou.

Celá řada případů, například podvod ve výzkumu kmenových buněk zveřejněný jihokorejským vědcem Hwangem, ukazuje, že ve vědecké práci se podvádělo a podvádí a že je třeba dbát na přísná etická pravidla.

Ženevská Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire) se po nedávném úspěšném znovuspuštění LHC (Large Hadron Collider) může chlubit nejvýkonnějším urychlovačem na světě. V úvodu nového roku nabízíme stručný přehled průběhu jeho spouštění i nejbližších plánovaných experimentů.

Nejstarší případ lepry a zároveň i důkaz dokládající nepravost tzv. turínského plátna odhalili vědci v krajně neobvyklém „rubášovém hrobě“ poblíž Jeruzaléma.

Prognóza IPCC se spletla o 300 let. To je zatím rekord. Jak k tomu mohlo dojít? IPCC používá jako zdroj svých informací zprávy z tisku. Nikoli vědecké studie. Přebírá novinářské kachny bez ověření i s fatálními tiskovými chybami. To není gag ze Simpsonů. To je realita.

Preparáty s výtažky listů Gingko biloba jsou v obchodu se zdravím velmi výhodným artiklem. Kdo by nechtěl mít lepší paměť? Pružnější mysl, chráněnou před následky stárnutí a hrozbou neurodegenerativních poruch? S účinky jinanu, které četné reklamy proklamují, to ale tak jednoznačné není. Ve výzkumu spojeném s větším byznysem se někdy stává, že výsledky nejednou závisí od toho, kdo studii financuje. Bilance je ale jednoznačná – práce podporované z veřejných a ne soukromých zdrojů a zveřejňované v renomovanějších odborných časopisech tvrdí: Jinan mentální zdraví starších lidí neovlivňuje.

To, že hlad udělá jídlo pro nás mnohem přitažlivější, je známá věc. Stačí jít nakupovat s prázným žaludkem a odcházíme domů s plnými taškami a prázdnou peněženkou. Prsty v tom má hormon ghrelin.

Z prosincové studie uveřejněné v Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine vyplývá, že polovina dospívajících dívek chytne během dvou let od první sexuální aktivity pohlavně přenosnou chorobu.

Neutrina. Přilétají k nám z různých vesmírných zdrojů, ale i z vnitra naší planety, nebo je produkujeme v reaktorech a urychlovačích.

...aneb pár vět o pravěkých chobotnatcích

Izraelští vědci vyvinuli nový způsob léčby abscesů způsobených bakteriemi rezistentními k antibiotikům.

Keď auto v zákrute vybehne von z cesty, väčšinou sa jeho vodič bude vyhovárať, že ho vyniesla odstredivá sila. Skutočná príčina je ale iná, no mnohokrát si to neuvedomujú ani fyzikálne podkutí motoristi. Používanie odstredivej sily je totiž spojené s množstvom nepresností a chýb. Takže sú „odborníci“, ktorí sa budú zasvätene vyjadrovať ku problémom kozmológie či kvantovej mechaniky, no fyzikálne nesprávne vysvetľujú úlohy na rovnomerný pohyb po kružnici. Pokúsime sa preto lepšie objasniť pojem odstredivej sily.

Obtloustlý dědula v červeném by se měl přestat vozit na saních tažených sobím spřežením a měl by šlapat pěšky. Zdravotní riziko představuje Santa Claus pro světovou populaci nejen proto, že je chodící reklamou na obezitu.

Analýza dobře zachovalé lebky opeřeného raptora sinornitosaura odhalila podivné zuby a další anatomické zvláštnosti, které jsou neklamnou známkou jedových žláz. Vypadá to, že i dinosauři z těsné blízkosti dnešních ptáků byli jedovatí.

Zázračný protein p53, známý z první linie obrany proti rakovinnému bujení, funguje u živočichů možná přes miliardu let. Potvrzuje to objev příslušného genu v genomu maličkých vločkovců.

Smrky, borovice, jedle – obětní symboly Vánoc. Pohleďme na ně s jistou úctou. Patří do třídy jehličnanů, která na Zemi existuje víc než dvakrát déle než naše třída savců a asi 60krát déle, než rod Homo. V buňce vánočního stromku je sedmkrát více DNA, než v lidské buňce.

Kořeny organizace lidských domácností sahají hluboko do pravěku.

V městech, jejichž ulicemi se budou prohánět „ekologická“ auta na biolíh, se bude těžko dýchat. Zvláště pak v zimě.

V Kanadě vědci našli nejstarší genetický materiál, který kdy byl odhalen. Náleží bakteriím. Jejich DNA se uchovala díky tomu, že bakterie byly „zazděny“ v solných dolech. Po milionech let jsme četli v genech haloarcheí, svědcích naší minulosti sahající až k počátkům života na Zemi.

Energie čerpaná z hloubi Země může být nebezpečná. V poslední době byly „odpískány“ hned dva projekty.

Umělá krev je v kurzu. Nejvíce novinek nabízí army shopy, prodejny líčidel a maskérny. V oblasti funkčních náhražek skutečné krve byla delší dobu pauza, nyní ale prestižní Sborník Americké akademie věd informuje o průlomu ve výrobě sRBC, kvazi buněk z lidského hemoglobinu a kravského proteinu. Výsledný produkt je měkký, pružný a výkonové parametry přenosu kyslíku jsou na úrovni přirozených erytrocytů a s jedním bonusem navíc – umělé krvinky mohou sloužit jako nosiče léků.

V době, kdy se téma globálního oteplování vymanilo ze všech pout a stalo se dobře střeženým politickým nástrojem, hrozba ochlazení se jeví jako absurdní nesmysl. A přece. Známý kanadský deník National Post uveřejnil esej významného kanadského environmentalisty, novináře a spisovatele Lawrence Solomona, jehož názory jsou v protikladu s mainstreamem. Nabízíme překlad.

Lunární sonda LRO naměřila na měsíčním povrchu ještě nižší teplotu, než byl dosavadní rekord.

Obtížně představitelná exploze o rozměrech tisíců výbuchů sopky sv. Heleny během nejmladší doby ledové zdevastovala velkou část Asie a dramaticky se podepsala i na osudu našeho vlastního rodu.

Alespoň tak zní vysvětlení amerických vědců z NASA. Kosmická sonda TIMED totiž zdokumentovala výrazný pokles teploty horních vrstev atmosféry.

...hrůzopták z indiánských mýtů?

Zrno bylo možná součástí lidského jídelníčku mnohem dříve, než uvádějí současné učebnice.

...pravidelně a často, podlehne, podobně jako člověk, závislosti na alkoholu. Dvě americké bioložky podrobily octomilky dlouhé řadě experimentů, aby našly odpověď na otázku, v čem se ukrývá magická síla přitažlivosti jinak nechutného etanolu.

NASA konečně vypustila orbitální teleskop Wide-field Infrared Survey Explorer, který bude na polární oběžné dráze zkoumat blízký i daleký vesmír v infračervené části spektra.

Britští vědci předčetli genom zhoubného melanomu a malobuněčného karcinomu plic.

… tvrdí na základě analýz dosavadních povstaleckých válek a výsledků matematických modelů skupina amerických vědců.

Ženy mají větší cit v prstech jen díky tomu, že jejich prstíky jsou obvykle menší než mužské.

Vykácené deštné lesy odhalují hustě obydlenou kulturní krajinu, která rozhodně neodpovídá našim romantickým představám o panenských pralesech. Ještě v době Přemyslovců na mnoha místech Amazonie neexistoval souvislý deštný les.

Malá chobotnice sbírá prázdné skořápky od kokosových ořechů a nosí je s sebou, aby se v nich mohla schovat před nepřáteli.

U většiny obratlovců se zdravý jedinec narodí buď jako sameček, nebo jako samička. Vědci experimenty na myších dokázali, že dospělé samičky nemusí mít jednoznačnou příslušnost ke svému něžnému pohlaví zcela zajištěnou. Závisí to od správné funkce Foxl2 genu po celou dobu jejich života.

...aneb další svrchnotriasový teropod z Nového Mexika

Když kolonie tropických kočovníků Dorylus molestes přijde o královnu, tak se osiřelé dělnice buď odhodlají k výchově malého počtu vlastních samců anebo se ve většině případů elegantně připojí k sousední kolonii, kde dožijí ve službě příbuzné královně.

Američtí vědci geneticky modifikovali sinici, ta nyní začala z oxidu uhličitého, známého to oteplovacího plynu, produkovat isobutyraldehyd – látku, na níž může jezdit většina dnešních automobilů.

Nové analýzy ledovcových jader z Východní Antarktidy mluví jasně. V nejmladší době meziledové - čili před 125 tisíci lety - bylo v Antarktidě o 6 stupňů Celsia tepleji, než dnes!

Novou neinvazivní metodou lze snadno zabránit, aby se nám hrůzy uložené v dlouhodobé paměti neustále vracely. Mělo by jít o nový směr v léčbě psychických poruch.

Záhadná struktura na severním pólu Saturnu je jedním z cílů pro kamery sondy Cassini i pro vědecký výzkum astronomů NASA. Již téměř třicet let představuje známý obrovský útvar, do kterého by se naskládaly téměř 4 Země, tajenku, která vzdoruje vyluštění.

Vojenští vizionáři uspořádali úžasnou hru pro uživatele světové sítě k poctě kulatého výročí internetu. Tým Media Lab z MIT sehnal GPS souřadnice 10 červených balónů na území USA za pohádkových 9 hodin.

Oxid uhličitý nevzbuzuje obavy jen jako skleníkový plyn přispívající ke globálnímu oteplení Země. Podílí se na pocitech hrůzy a panice přímo. Průnik oxidu uhličitého do mozku aktivuje centrum zodpovědné za pocity strachu.