Stanislav Mihulka

Záření galaxie GN-z11 k nám letělo 13,4 miliardy let. Kde se vlastně vzala relativně velká a hodně jasná galaxie ve vesmíru, kterému bylo teprve 400 milionů let? To je záhada.

Zachycení série rychlých rádiových záblesků z jednoho místa, spolu s určením zdroje jiného rychlého rádiového záblesku v eliptické galaxii a následným zpochybněním jeho katastrofického původu uvedlo vědu o rychlých rádiových záblescích do stavu bublajícího tvůrčího chaosu.

NASA o tom vážně uvažuje. Pracují na laserovém photonickém pohonu DEEP IN, který by mohl zkrátit cestu stokilové sondy k Rudé planetě na 3 dny. Nakolik je to ale reálné?

Budeme a nejenom to. Poslechneme nejspíš jeho pokyny i v případě, že nás povede špatným směrem. K překvapivým závěrům dospěla studie Georgijské techniky.

Užaslí virologové vystopovali obranný mechanismus velikých mimivirů, podobný slavnému bakteriálnímu systému CRISPR. Mimiviry se s ním brání proti všetečným virofágům. Dočkáme se nových úžasných aplikací?

Pokud by se naplnily pesimistické odhady doby, po které přijde Velké roztržení vesmíru kvůli působení temné energie, tak to bude překvapivě brzo. Optimistické odhady ale zase sahají až do nekonečna.

Chcete potěšit a vzdělávat svoji umělou inteligenci? Přečtěte ji pohádku!

Máme GM sterilní komáry. Máme nové technologie vývoje vakcín. Máme CRISPR. Máme genový tah. Být virem zika, horečkou dengue, nebo třeba žlutou zimnicí, dělal bych si vážně starosti.

Skvostná simulace kusu vesmíru Illustris prozrazuje, že výtrysky hmoty ze supermasivních černých děr nejspíš plynou do nezměrných vesmírných prázdnot, voidů. Tam by se pak měla skrývat nemalá část normální hmoty vesmíru.

Twitter si došlápl na radikální islamistické zmetky a vychází to. Vliv radikálních účtů Daeš na obecenstvo Twitteru klesá.

Když nefouká vítr, tak je větrná energetika na lopatkách. Co způsobuje bezvětří v Severní Americe?

V NASA jsou teď v kurzu brambory. Americká vesmírná agentura otestuje 100 vybraných odrůd pro budoucí kolonisty Rudé planety.

Umělé inteligence nejsou důvodem k obavám, ale nabízejí pomocnou ruku při řešení palčivých problémů dnešní doby. Lékaři vyvíjejí umělou inteligenci, která analyzuje miliony poznámek lékařů z léčby rakoviny.

Masivní dvojhvězda Gamma Velorum, kde na sebe navzájem srší intenzivní hvězdné větry blízkých hvězdných obrů, je zdrojem intenzivního gama záření.

Podle simulací na kosmologickém superpočítači COSMOS mají velmi úzké černé prstence ve vícerozměrném prostoru sklony tvořit nahé singularity, které se protiví principu kosmické cenzury.

Podivuhodná sonda do duše sexuálně nezkušených myšáků prozradila, že je víc zajímá myší násilí. Videa se sexem jsou pro ně druhořadá.

Pokud to někdo bude mít zájem číst. Femtosekundové lasery v optoelektronice dovedou zázraky.

Přinejmenším podle průlomového rozhodnutí amerického úřadu pro bezpečnost provozu National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA). Zákony teď musejí počítat s bouřlivým rozvojem umělých inteligencí, které zvládnout řídit auto lépe, než mnozí lidé.

Čekejte efektivní, pokud možno levné vojenské technologie, autonomní a všestranně využitelné drony, akceschopné railguny a letecké platformy vybavené ještě chytřejší municí.

Temné světlo, to zní jako rekvizita z nějaké depresivní fantasy. Někteří fyzici ale opravdu sázejí na temné fotony, protějšky fotonů z temného sektoru vesmíru.

Přesněji řečeno jeho čistě experimentální fotonickou variantu. Je to jen hračka, jednoho dne by podobní Maxwellovi démoni mohli přinést zajímavé démonické aplikace.

Experimentování s grafenem vedlo k vytvoření prvního modelu relativistické hydrodynamiky v kovu. Budeme studovat černé díry na čipech s grafenem?

Právě jsme se stali svědky první přímé detekce gravitačních vln experimentem aLIGO, zároveň také první přímé detekce černých děr, silného potvrzení Einsteinovy obecné relativity, a rovněž zrození celé gravitační astronomie. Jaké objevy teď můžeme čekat?

Observatoř LIGO konečně zachytila toužebně očekávané gravitační vlny. Téměř přesně po 100 letech od jejich předpovězení Albertem Einsteinem jsme se dozvěděli, že nejsou pouhým přeludem. Máme tu revoluci ve fyzice!

K přeměně oxidu uhličitého přímo na metanol stačí vyvinout dostatečně odolný katalyzátor z ruthenia. Není to ale úplně snadné. Na Univerzitě Jižní Karolíny to zvládli a posunuli se zase o kousek blíž metanolové ekonomice.

Radioteleskop australské observatoře Parkes pozoroval doposud neviděné galaxie, které jsou před našimi zraky skryté za centrem Mléčné dráhy.

Čínský experimentální tokamak EAST hájí čest tokamaků a kontruje německému stellarátoru Wendelstein 7-X úchvatným rekordem v délce fúzní reakce. Jestli se to všechno potvrdí, tak jsme na 102 sekundách.

Elegantní světélkující květy ale nejsou jenom na hraní. Tkáňoví inženýři by s touto technologií mohli vytvořit sofistikované náhradní tkáně.

Myslíte si, že vítězové jsou nad věcí? Že hrají fér, že nemají důvod podvádět, vždyť už vyhráli? Tak to jste vedle.

Zobrazit jednu jedinou molekulu proteinu, to byl dlouho nedostižený sen. A teď se splnil, díky populárnímu grafenu.

Ve snímcích sondy New Horizons se objevily kupy ledu o průměru pár kilometrů, které plují v moři zmrzlého dusíku.

Nesmyslné obvinění malé biotechnologické společnosti Oxitec ze šíření ziky předvádí, jak to mají dnes biotechnologové těžké. A také ukazuje, jak hnusně ironické mohou hoaxy být – tenhle totiž ve skutečnosti sám šíření ziky podporuje.

Spolková kancléřka Angela Merkel osobně spustila na stellarátoru Wendelstein 7-X výrobu prvního vodíkového plazmatu. Projekt tím zahájil vědecké experimenty.

Co když Planckův čas není nejkratším smysluplným časovým intervalem? Podle nové studie je takový interval o několik řádů delší, což by mělo významný vliv na kvantovou mechaniku. A čas prý připomíná krystalovou strukturu.

V souvislosti s mediálně ostře sledovanou virózou jsme se ptali vedoucího oddělení virologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a vedoucího Laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu AVČR Daniela Růžka.

Stane se to za 30 milionů let, žádná velká tragédie to ale podle všeho nebude. Oblak Smithové nejspíš pochází z Mléčné dráhy, a zase se do ní vrátí. Přitom vznikne pěkná řádka nových hvězd.

Jednorožci, čili báječně hodnotné startupy, teď budou čelit medvědům, tedy klesajícím tendencím na trhu. Jsme na dohled další technologické bubliny?

Kvasary, bouřlivě aktivní supermasivní černé díry, se během pár let nejen vypnou, ale také zapnou. Co jsou vlastně zač?

Bývalý vysoce postavený agent ruské FSB Litviněnko v roce 2006 podlehl drastické otravě poloniem-210. Jak takové polonium zabíjí?

Geochemické analýzy obsahu stopových prvků v horninách z dávné minulosti planety Země prozradily, že před 3 až 2,5 miliardami let v nich došlo k zásadní změně obsahu hořčíku. V té době se podle všeho rozjela desková tektonika.

Podle nového výzkumu evoluce pohádek jsou některé z nich překvapivě staré. Dařbuján a Pandrhola strčí do kapsy bibli i kamenné kruhy ve Stonehenge.

Výzkumný tým veterináře Federica Infasceliho, který se snažil dokazovat škodlivost geneticky upravených organismů, čelí obviněním a vyšetřování kvůli vědeckým podvodům.

Není to ještě jisté, stopy jsou ale prý slibné. Dvacetkrát dál než Neptun od Slunce možná obíhá velká planeta o hmotnosti deseti Zemí.

Výzkum kvantových uzlů bude velmi zajímavý pro kosmologii, fúzní energetiku i vývoj kvantových počítačů.

Jestli nás zajímá osud potomků a celé civilizace, tak bychom si nic neměli přát víc. Kéž by se to povedlo!

Dnešní množství stále neznámé temné hmoty ve vesmíru se mohlo vytvořit díky sekundární inflací, která by se odehrála pár zlomků sekundy po Velkém třesku.

Tým Kathy Niakanové z Institutu Francise Cricka chce být oficiálně prvním, který zedituje lidská embrya mimo Čínu. Budoucnost je už tady.

Hypernova všech hypernov ASASSN-15lh explodovala tak jasně, že přezářila 57 galaxií typu Mléčná dráha najednou. A astronomové nevědí, jak je to mohlo stát.

Japonští astronomové vystopovali velikou černou díru v oblaku CO-0.40-0.22, ve vzdálenosti pouhých 200 světelných let od supermasivní černé díry Mléčné dráhy.

Kolem supermasivní černé díry by mohla obíhat terestrická planeta, kde by fungoval život podobný pozemskému. Výpočty interdisciplinárního týmu fyziků z Olomouce a Opavy potvrzují možnost existence bizarních obyvatelných světů představených ve filmu Interstellar.