Stanislav Mihulka

Sulfáty mají svá rizika, tak proč v geoinženýrství nezkusit něco jiného. Na Harvardu navrhují rozprašovat v atmosféře nanodiamanty nebo aluminu.

Naznačuje to objev vytěžený z dat sondy Planck. Zatím je ale předčasné slavit.

Růst čínské ekonomiky a pokrok čínské vědy začínají nést ovoce. Doufejme, že se jim povede tenhle plán dotáhnout do konce.

Vývoj pekelně černého nanomateriálu z nanotyčinek a nanokuliček zlata inspiroval ďábelsky bílý povrch těla tropických chroustů tvořený nanostrukturami z chitinu.

Aby to bylo obzvláště ironické, tak v tomto případě Einsteina porazily kvantové hrací kostky, rekordně rychlé kvantové generátory náhodných čísel.

Otázku důvěry mezi lidmi a roboty řešil výstřední experiment pařížských kybernetiků a jednoho robota.

V německém Greifswaldu se blíží spuštění největšího stellarátoru světa Wendelstein 7-X. Celá fúzní energetika čeká, jak to s ním dopadne.

Ultrachladná laboratoř Cornellovy univerzity ho pozorovala v miliardě zmražených atomů rubidia.

Když se 3D tiskárna naplní antimikrobiálním zubařským materiálem a vytiskne se na ní zub, tak by se bakterie měly začít bát.

Na bílého trpaslíka WD 1145+017 právě prší planetární trosky. Takhle nějak jednou skončí i slavná Sluneční soustava.

Alespoň podle nového výzkumu vědců Space Telescope Science Institute. Možná by to vysvětlovalo, proč jsme ve vesmíru tak sami.

Kousíčky grafitu v jednom krystalu zirkonu naznačují, že před 4,1 miliardami let na Zemi bujel fotosyntetický život. Pokud se geochemici nespletli.

Po 160 epizodách stavu beztíže se ukázalo, že ve vesmíru bude možné číst sekvence. Molekulární biologové se chystají do vesmíru!

Data Science Machine by mohl být skvělý nástroj na „big data“. Nicméně, jestli má terminátorský Skynet nějaký stín, tak se právě o něco prodloužil.

Nejspíš ne. Naštěstí. Ale pouhá možnost něčeho takového rozvířila divoké dohady po celém světě. Divy z teleskopu Kepler neberou konce.

Podle nových výpočtů by mezonový stav f0(1710), který bývá k vidění v různých experimentech na urychlovačích, měl být tolik očekávaným glueballem.

V disku mladé hvězdy AU Microscopii se velkou rychlostí pohybují zvláštní vlny. Nic podobného jsme zatím neviděli ani nepředpovídali.

Protějšek černé díry je vzácnější než jednorožec a možná i stejně pohádkový.

Početný mezinárodní tým stvořil kousek virtuální mozkové kůry potkana. Funguje prý skoro jako živá.

Vodní květ je na zabití, ale mohly by se z něho vyrábět laciné uhlíkové elektrody pro slibné sodík-iontové baterie.

Varování: Tento článek se zmiňuje o robotech, etice a bizarních sexuálních praktikách.

Klonovaní a geneticky editovaní domácí mazlíčci z institutu BGI ohlašují příchod nového věku.

Zdá se, že přírodě radioaktivní záření zdaleka tolik nevadí jako lidem. Z okolí Černobylské elektrárny se nestala radioaktivní poušť, ale úžasná oáza divočiny uprostřed východní Evropy. Stačilo jenom, že lidé odešli.

Třeba nemá smysl se ptát, jestli neptačí dinosaury vyhubil meteorit nebo gigantické soptění. Co když meteorit v Chicxulubu otevřel stavidla vulkánům v Dekkánu a dinosauři to odnesli?

Ohromné balvany vyvržené silou oceánu na Kapverdách potvrzují úder megatsunami po sesuvu východní stěny sopky Pico de Fogo před 73 tisíci let.

Tvrdí to nová studie, která vzala v úvahu technologický pokrok supravodivých materiálů.

A jsou tím pádem mnohem obyvatelnější, než jsme se obávali. Pro pátrání po obyvatelných světech je to skvělá zpráva.

Lawrence Krauss před pár dny zveřejnil zprávu o tom, že na detektorech aLIGO prý ulovili gravitační vlny. Tým aLIGO to nepotvrdil ani nevyvrátil, prý zpracovávají data. Uvidíme, co bude dál.

Černá díra v jádru galaxie SAGE0536AGN váží jako 350 milionů Sluncí. Potíž je v tom, že je třicetkrát hmotnější, než může být podle astrofyzikálních modelů vzhledem k velikosti galaxie.

Teoretické výpočty a superpočítač Vulcan laboratoří LLNL přinesly model stealth temné hmoty, která by měla být k nalezení na Velkém hadronovém srážeči LHC.

Tým amerického Národního institutu standardů a technologie (NIST) odvážně pokořil hranici 100 kilometrů teleportace kvantové informace optickým vláknem.

Fylogenetický strom všeho Open Tree of Life verze 1.0 zahrnuje úplně všechny organismy, k nimž jsou dostupná data.

Radikálně nový přístup k vývoji elektronických obvodů využívá darwinovský mechanismus přírodního výběru. Evoluční elektronika klepe na dveře.

Jsou monarchové a další motýli geneticky modifikovaní invazemi brakovirů lumčíků? Rozhodně ano. A vadí to snad? Rozhodně ne.

DARPA pracuje na nehacknutelném jádru operačního systému pro nehacknutelné drony i pro mnoho dalších vojenských i civilních aplikací.

Podle odborníků je sice na místě obezřetnost, ale reálná rizika migrace ohledně zdraví obyvatel České republiky jsou a v dohledné době budou velmi nízká.

Tvrdí to analýza rádiového a středního infračerveného záření v blízkých galaxiích. Technologicky vyspělí vetřelci se naštěstí jen tak neobjeví.

Není to vyloučeno. Vědci NIST vytvořili struktury ze dvou fotonů, které důvěrně připomínají molekuly ze dvou atomů vodíku.

Jak už to tak bývá, podivuhodný nález spousty kostí nového příbuzného přinesl mnohem víc otázek než odpovědí.

Zamýšlí s nimi rozpustit polární čepičky a pak Mars důsledně terraformovat. Povedlo by se to?

Proč mají veliké hvězdy v systému Epsilon Lupi mohutná magnetická pole? Ve vzdálenosti 500 světelných let čeká na rozlousknutí astronomická hádanka.

Podle studie obyvatelnosti galaxií jsou pro život našeho typu nejlépe obyvatelné eliptické galaxie. Nespletli jsme si galaxii?

Na 3D tiskárně s vysokým rozlišením lze najednou vytisknout stovky hydrogelových mikrobotů, které jsou poháněné chemickým motorem a řízené magnetickým polem.

Hejna specializovaných a levných dronů na několik použití, vypouštěná z větších letadel, by podle amerických vojenských vývojářů měla nahradit dnešní velice komplikované a drahé víceúčelové bojové stroje.

Rýsuje se ve výsledcích experimentu LHC beauty a dalších experimentů exotická fyzika, nebo jde jenom o zákeřný statistický šum?

Dvoumetroví predátoři z příbuzenstva klepítkatců žili v mělkém moři na území dnešní Iowy před 467 miliony let.

Soukromá společnost dosáhla významného úspěchu s udržením rozžhaveného plazmatu ze směsi vodíku a bóru.

Analýza ultrafialového záření horečnatě aktivního jádra galaxie Markarian 231 v něm odhalila dvojici supermasivních černých děr o hmotnosti 150 milionů a 4 milionů Sluncí, které se oběhnou za 1,2 roku.

Portál pro přesun časoprostorem to zatím není, zajímavou technologii založenou na metamateriálech a metapovrších by ale mohli využít v diagnostických přístrojích.

Chameleonské částice, které by mohly vysvětlit povahu stále naprosto záhadné temné energie, neprošly klíčovým experimentem. Naděje pro ně prý ale ještě stále žije.