Stanislav Mihulka

Higgsovy bosony jsou už z módy, teď se loví nepolapitelné gluebally, předpovězené částice slepené ze samých gluonů. Na významných urychlovačích částic si na ně brousí drápy.

Slavný astrofyzik se podle všeho bojí, že by nástup plně funkční umělé inteligence mohl vést k zániku lidstva. Někteří s ním souhlasí, podle řady expertů na AI to ale Hawking přehání.

Na Univerzitě Západní Austrálie navrhli stolní zařízení pro detekci gravitačních vln, založené na drobném kryogenním křemíkovém rezonátoru se supravodivým kvantovým intereferenčním zařízením SQUID. A hodlají s ním zachytit gravitační vlny jako první.

Tvrdí to studie gama záblesků v galaxiích, které sterilizují složitější život na planetách, co se jim připletly do cesty. Hvězdné soustavy v menších galaxiích mají podle ní smůlu, protože tam jsou gama záblesky častější.

Humanizované myši s lidskými gliovými buňkami v mozku jsou mnohem chytřejší. Mohly by se stát skvělým nástrojem pro studium lidského mozku a jeho chorob.

Zázračný grafen se opět blýskl. Skvěle zastavuje experimentální mikrokulky, takže se nejspíš brzy dočkáme grafenového brnění a neprůstřelné vesty.

DNA plazmidy natřené na povrchu výzkumné rakety mise TEXUS-49 přežily suborbitální let do vesmíru i návrat zpátky na Zemi. Ohrozí to průzkum cizích planet a měsíců?

CERN pověsil na web pořádnou porci dat z experimentu CMS a dalších na Velkém hadronovém srážeči. Kreativitě uživatelů se meze nekladou.

Australští vědci rozluštili koptsky sepsanou egyptskou příručku rituální magie. Je libo kouzlo lásky, exorcismus zlého ducha anebo kouzlo zajišťující úspěšný obchod?

Vědci při lovu sekvencí ve výtěrech z krku našli u 43,5 procenta studovaných lidí chlorovirus ATCV-1, doteď považovaný za virus se zálibou v zelených řasách. Zároveň vyšlo najevo, že pokusným myším a nejspíš i lidem ovlivňuje v mozku hipokampus a zhoršuje paměť i prostorovou orientaci.

Kdyby Saturn se svými divukrásnými prstenci neobíhal Slunce na tak poklidné oběžné dráze, měla by to Země a její obyvatelé mnohem svízelnější.

Důkladný výzkum 409 dvojic homosexuálních bratrů vystopoval soubor genetických změn, které podle všeho přímo souvisejí se sexuální orientací.

Jak to, že se vesmír nezhroutil v kolapsu během kosmologické inflace působením Higgsovým bosonům? Odpověď by mohla být docela prostá, kvůli interakci Higgsových bosonů s gravitací.

Naše domácí supermasivní černá díra v Mléčné dráze by mohla být dlouho hledaným zdrojem extrémně energetických neutrin, jaká jednou za čas zachytí observatoř IceCube na Jižním pólu.

Společnost HeidelbergCement už podruhé ve svých těžebních prostorách po celém světě pořádá pozoruhodnou odborně vzdělávací soutěž Quarry Life Award.

Ze zaprášené Země do hlubin vesmíru červí dírou. Takový je Interstellar, jehož vědeckým poradcem se stal slavný fyzik a popularizátor Kip Thorne.

Podle všeho ano. Švýcarští bionženýři zkrotili technologii jako ze science-fiction a pomocí snímače mozkových vln řídí tvorbu enzymu v implantátu s geneticky vylepšenými buňkami.

V Praze se uskutečnil 16. mezinárodní workshop RAGtime, zaměřený na relativistickou astrofyziku černých děr a neutronových hvězd.

Docela snadno a rychle. Stačí odstranit levou amygdalu, když je poškozená kvůli nějakému dalšímu onemocnění, a výsledkem je pacient trvale zbavený arachnofobie.

Data získaná Velkým hadronovým srážečem LHC prý nevylučují, že v CERNu ve skutečnosti polapili technicolorového Higgse z technikvarků. Příznivci technicoloru se nevzdávají!

Podle nových analýz osídlení Nového Zélandu polynéskými mořeplavci zlikvidovalo fantastické ptáky moa v krátkém čase jen pár stovek lovců a jejich rodin. Za necelých 200 let bylo po moa.

Přesněji řečeno tajuplnou záři z hlubokého vesmíru, která zahrnuje zhruba tolik světla, co všechny známé galaxie. Vystopovali jsme temný oceán hvězd, rozptýlených mezi galaxiemi?

Švýcarští vědci vytvořili robotický simulátor duchů. Vůbec poprvé se jim povedlo v laboratoři vyvolat přízračný pocit cizí neviděné přítomnosti. Nejde o anděly ani ďábly, ale poruchu provozu centrální nervové soustavy.

Na Univerzitě Jižní Kalifornie odvozují kvantovou mechaniku z chování strun ve strunové teorii pole.

Nový držitel Guinnessova světového rekordu by se mohl stát základem převratných terahertzových technologií. Vojenští vývojáři DARPA slaví.

Seizmometry u jezera Toba ukazují, že v sedmikilometrové hloubce pod místním děsivým supervulkánem začíná série mnoha horizontálních vrstev připomínající hromadu lívanců. Tyhle lívance jsou ovšem plné magmatu.

Podle nové teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů na sebe nejpodobnější paralelní vesmíry působí odpudivou silou, která má na svědomí zázračné jevy kvantové mechaniky.

Strašidelné obrázky a politické sklony, toť koktejl hodný Halloweenu. Nebuďte líni a vystrašte alespoň známé anebo ratolesti. Trick or treat!

Řetězy přitavených nanočástic zlata skvěle vedou světlo v nanostrukturách a podle všeho to zvládnou i na velkou vzdálenost. Plazmonika a nanočástice zlata si padly do oka.

Supermasivní díra v galaxii vzdálené 650 milionů světelných let odhryzla z neopatrné hvězdy žvanec zhruba o velikosti Jupiteru.

Nikoliv krvelačný chlupáč z Arktidy, ale experiment POLARBEAR pro pozorování reliktního mikrovlnného záření v poušti Atacama.

Zní to jako jednoduché a účinné řešení. Podle odborníků to ale nebude fungovat a situace se jenom zhorší.

I když na to možná nevypadá, Mléčná dráha svým halo z horké vodíkové plazmy zřejmě vydrancovala veškerý neutrální vodík z nejbližších trpasličích galaxií. Na tvorbu nových hvězd tam mohou zapomenout.

Gigantické DNA krystaly o velikosti zrnek prachu se právě staly dlouho očekávaným průlomem v DNA nanotechnologiích. Brzy čekejte aplikace jako z nejdivočejší science-fiction.

Plameny hořící skály Yanartaş v antické Lýkii, které inspirovaly legendu o Chiméře, nejspíš pohání metan vytvářený katalytickým působením ruthenia z místních vyvřelých hornin.

Oblak plazmy v silném pulzním magnetickém poli v laboratoři na kratičký okamžik napodobí výtrysky hmoty rodících se hvězd. Astrofyzici si teď s nimi mohou pohrát tady na Zemi.

Na Leicesterské univerzitě vystopovali vzrušující rentgenový signál, který by mohl být první přímou stopou axionů, pocházejících z nitra našeho Slunce.

Výzkumné týmy Univerzity Nového Jižního Walesu vyvinuly dva systémy qubitů v substrátu z křemíku-28. Přesnost jejich kvantových operací dosahuje slušných 99,99 procent.

Podle některých zatím nejlépe, co jsme zvládli. Pomocí zvukových vln uvězněných v Bose-Einsteinovu kondenzátu.

Ultrazářivý zdroj rentgenového záření z blízké galaxie M82 podle všeho není černou dírou, ale zběsilým pulsarem, který bliká jednou za 1,37 sekundy.

Grafenová platforma, bakteriorhodopsin, nanočástice platiny a oxid titaničitý. To je recept na důmyslný generátor vodíku, který funguje na viditelné světlo.

V krásné spirální galaxii NGC 7793 sedí černá díra, která žere hvězdného veleobra neuvěřitelnou rychlostí. Desetkrát rychleji, než jsme si mysleli, že je vůbec možné.

Na Washingtonské univerzitě vyvíjejí fúzní reaktor, který by vyrobil gigawatt elektřiny za méně peněz, než uhelná elektrárna se stejným výkonem.

Dva masivní detektory neutrin z PVC, vzdálené od sebe 810 kilometrů. To je experiment NOvA, nejnovější past na nepolapitelná neutrina. Ve Fermilabu chytají duchy světa částicové fyziky.

Z důmyslně zmačkaného grafenového papíru lze vyrobit ohebné a snadno roztažitelné superkapacitory, které se mohou stát zdroji energie pro populární pružnou elektroniku.

Medicínští antropologové nastupují do předních linií boje proti nejzuřivější epidemii eboly historie.

Mozečky jsou sice malé, v evoluci primátů a především lidské linie ale možná sehrály velmi významnou roli, v souvislosti s používáním nástrojů a rozvojem řeči.

Proč ne? Když na Zemi spustíme ohromnou soustavu radioteleskopů Square Kilometre Array (SKA), tak bude schopná detekovat stopy zásahu Měsíce částicemi ultraenergetického kosmického záření.

Observatoř Swift zachytila zcela extrémní hvězdnou supererupci z velmi blízké dvojhvězdy nenápadných červených trpaslíků DG Canum Venaticorum ze souhvězdí Honících psů.

Simulace materiálu v protoplanetárním disku ukazují, že přinejmenším podstatná část vody ve Sluneční soustavě pochází z molekulárního mračna, z něhož vzniklo Slunce.