Stanislav Mihulka

Ikonická potvora z Alenky v říši divů vstupuje mezi životaschopné kvantové paradoxy. Slabé měření by mělo umožnit oddělit zdánlivě neoddělitelné – foton a jeho polarizaci. Podobně jako slavný škleb od zbytku kočky Šklíby.

Výkonná a zároveň příjemně laciná nanokamera dovede pracovat v dešti či mlze a také věrohodně zachytí průsvitné objekty.

V dubnu 2013 rozzářil oblohu v oblasti vysokých energií blízký gama záblesk GRB 130427A, jehož fotony dosáhly rekordních 95 GeV. Něco takového jsme ještě neviděli.

Stanen z jediné vrstvy atomů cínu je topologickým vodičem při pokojové teplotě. S příměsí atomů fluoru to zvládne i při 100 stupních Celsia. Čeká Silicon Valley přejmenování na Tin Valley?

Alespoň některé. Polární výtrysky zřejmě obsahují kladně nabité atomy běžné hmoty a tvarují je zběsile rotující akreční disky. Z černé díry 4U 1630-47 tryskají rychlostí odpovídají 66 procentům rychlosti světla.

Dračí krále, čili veliké, ale přesto časté jevy ve složitých systémech, lze kupodivu předpovědět. Nepodléhají jinak nekompromisnímu mocninnému zákonu. A to je jejich slabinou. Dovedeme před nimi ochránit finanční trhy?

Vědci ze Salkova institutu vůbec poprvé vypěstovali trojrozměrnou tkáň ledvin z lidských kmenových buně, v člověkomyších chimérách. Kdy si už budeme pěstovat nové ledviny na objednávku?

Přesněji řečeno, endogenní retroviry původně objevené u neandrtálců a denisovanů nosíme dodnes v našich genomech. Chce to jen trochu pátrat.

Když krystaly titanátu stroncia osvítí světlo na deset minut, stanou se několikasetnásobně elektricky vodivějšími. A vydrží jim to několik dní po zhasnutí světla.

Vědci udrželi ionty fosforu ve stavu kvantové superpozice po dobu 39 minut, při pokojové teplotě 25 stupňů Celsia. Pořádné kvantové počítače jsou zase o něco blíž.

Když aplikujeme na pohádky důmyslné metody fylogenetiky, tak se dozvíme, že se evoluční linie Červené karkulky se odštěpila od Vlka a sedmi malých kůzlátek asi před tisícem let.

Síla magnetického pole planety možná není tak důležitá, jak jsme si mysleli. Stěžejní roli by měla hrát tloušťka atmosféry.

Aktinomycetu Tersicoccus phoenicis známe ze dvou míst na Zemi. Žije ve sterilní místnosti floridského Kennedyho vesmírného střediska a pak také ve sterilní místnosti Guayanského kosmického centra, poblíž města Kourou ve Francouzské Guayaně.

Inkoust s nanočásticemi stříbra umožňuje vytisknout si na inkoustové tiskárně rychle a levně plošné spoje. Budeme si časem vyrábět domácí elektroniku sami?

V levném a oblíbeném ftalocyaninu mědi se elektrony překvapivě dlouho udrží ve stavu superpozice. Zájem kvantových inženýrů na sebe nenechal dlouho čekat.

Analýzy rozpadu částice Y(4260) v čínském experimentu BES III naznačují, že nejspíš máme co do činění s celou rodinou částic tvořených čtyřmi kvarky. V částicové ZOO se mají na co těšit.

Jednoduchá mikrovlnná elektrárna těží s využitím metamateriálů energii z okolního mikrovlnného záření. Budou se časem mobily a tablety nabíjet samy?

Určitá část temné hmoty možná vytváří temné atomy, molekuly, ba i galaxie. Takovou temnou hmotu by mohl prozradit temný zvuk, čili temné akustické oscilace z ranného vesmíru. Zatím to ale nevypadá moc nadějně.

Dva týmy vědců v prestižních časopisech zhodnotily nepřeberné množství dat, která jsou k dispozici k výbuchu meteoroidu letos v únoru nad Čeljabinskem.

Thorium je běžnější a bezpečnější než uran. Tak pro ho pořádně nevyužít v jaderné energetice?

Podle nové analýzy dat lovce planet Kepler jsou v Mléčné dráze miliardy Zemí v obyvatelné zóně hvězd podobných Slunci. Z kterého konce Galaxie začneme?

Po usilovném hledání nejspíš našli novou černou díru hvězdné velikosti v kulové hvězdokupě Mléčné dráhy. Velmi slušným kandidátem je teď černá díra ve hvězdokupě M62.

Sluneční aktivita padá volným pádem. Sázky se zvyšují. Příchod nového Maunderova minima je stále reálnější a reálnější. Co se asi bude dít?

Tým badatelů South Pole Telescope s využitím dat vesmírné infraobservatoře Herschel poprvé vystopoval nesmírně skryté B-módy polarizace reliktního záření, pocházející z mladého vesmíru.

Nedávno vzniklé druhy motýlů rodu Heliconius se liší jen v pár místech genomu. Tyto změny ale postačují k tomu, aby se za nějaký čas intenzivně rozjelo důkladné oddělení genomů nových druhů.

Možná mají, alespoň někdy. Mechanismus RNA interference, který funguje proti virům u rostlin či bezobratlých, vlastní i savčí buňky. Jeho funkce se ale zřejmě liší mezi kmenovými a tělními buňkami.

Nejen lidé. Nejen mravenci. Vřeckovýtrusné houby smrži tlustonozí si zřejmě napěstují pseudomonády a potom je snědí. Farmaření je podle všeho populární i v říši hub.

Velmi vzácné a extrémně jasné supernovy možná nevznikají zhroucením výjimečně hmotných hvězd. Mohly by je přiživovat nesmírně magnetické neutronové hvězdy – magnetary.

V termoelektrických sběračích energie by se mohly uplatnit kvantové jámy. V mnoha ohledech jsou slibnější, než často studované kvantové tečky.

Soustava ALMA nám poskytla překvapivý pohled do srdce nejchladnějšího známého místa ve vesmíru. Planetární mlhovinu Bumerang o teplotě pouhý jeden kelvin tvaruje sférický oblak zářícího oxidu uhelnatého a pruhy hustého prachu.

Nelze to úplně vyloučit. Překvapivé výsledky experimentu se samoorganizací transkripčně-translačních systémů v liposomech naznačují, že funkční biologické systémy samovolně vznikají mnohem častěji, než jak velí čirá pravděpodobnost.

Vesmír možná nezažil singularitu ani kosmologickou inflaci. Mohl by být cyklický a mezi Velkým křachem a Velkým třeskem by se projevilo jinak zcela nenápadné přízračné pole. Astrofyzici přišli s pěkně halloweenským nápadem.

Na první výsledky významného amerického detektoru temné hmoty Large Underground Xenon Detector čeká snad celý svět. Našli něco anebo naopak vyloučí neutralina jako možné původce chladné temné hmoty?

Podivuhodné plazmon-exciton-polaritony (PEP) jsou bilionkrát lehčí než atomy. Pokud se je podaří udržet delší dobu, tak by měly kvantově zkondenzovat při pokojové teplotě.

Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

Chladného červeného veleobra o průměru 1 500 a možná také 2 500 Sluncí v superhvězdokupě Westerlund 1 obklopuje oblak ionizovaného vodíku. Že by se tu schylovalo k velkolepému finále?

Zhruba půlkilové drony eBee s rozpětím 1 metr během pouhých 6 hodin detailně zmapovaly celý Matterhorn. Ve vysokohorském prostředí si testovaly letové vlastnosti, navigační software i schopnost vytvořit 3D model komplikovaného terénu.

Podle studie tvarů rukou z pravěkých jeskynních maleb to není vyloučeno. Tři čtvrtiny z nich odpovídají ženské ruce.

Elektrokortikografii, spočívající ve snímání mozku elektrodami skrz lebku, sice nejde uskutečnit bez povšimnutí pacienta, i tak ale poskytuje nesmírně zajímavá data. Přístroje detailně čtoucí myšlenky a ovládající lidské chování jsou ale ještě hodně daleko.

V soustavě GD 61, 170 světelných let od Země, jsme objevili planetární hřbitov s pozůstatky asteroidu či planety, které z jedné čtvrtiny tvoří vodní led. V podobné situaci to je vůbec poprvé.

Sekvence genu pro nově objevený botulotoxin H bude smět být publikována až po získání účinného protijedu. Nebo možná až naprší a uschne. Stanou se cenzorské kanceláře nezbytnou součástí výzkumných institucí?

Experimentální raketový stupeň Grasshopper v1.0 při svém osmém a závěrečném testovacím letu doletěl do výšky 744 metrů. Dosavadní výškový rekord tím překonal více než dvojnásobně.

Nová termosolární elektrárna Solana Generating Station o výkonu 280 MW dokáže v arizonské poušti vyrábět elektřinu až 6 hodin bez Slunce.

Lesklý oblázek přezdívaný Hypatia nepochází ze Země ani z uhlíkatého chondritu. Nejspíš jde o kousek jádra komety, která před necelými 30 miliony let explodovala nad Libyjskou pouští a vytvořila libyjské pouštní sklo.

Astronomové hlásí exotický objekt ve vzdálenosti 80 světelných let. Nejspíš tam volně pluje vesmírem velice mladá plynná planeta o hmotnosti 6 Jupiterů.

Potřebujeme temnou energii? Možná se nám jenom zdá, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Třeba to má na svědomí nehomogenní povaha vesmíru, pokud v něm existují oblasti, které se během historie nafukují oproti zbytku vesmíru.

Pozoruhodná studie vrstev jílů z doby Paleocenního-eocenního termálního maxima před 55 miliony let tvrdí, že se planeta tehdy oteplila o 5 stupňů Celsia za 13 let.

V rámci Světového kosmického týdne držíme palce prototypu roveru mise ExoMars, který se vydal na náročný trénink do chilské pouště Atacama a spolu s ním i dobývání vesmíru vůbec. Čert vem nedostatek peněz, jedeme dál!

Inženýři MIT vymysleli M–Blocks, kostky poháněné setrvačníkem, které se hýbou, skládají do 3D tvarů a někdy také létají vzduchem. Metamorfující roboti z tekutého kovu jsou zase o něco blíž.

Možná ano. Zdá se, že plešaté černé díry mohou být nestabilní v rámci skalárně-tenzorové gravitace a mohly by jim růst vlasy kvůli hmotě v blízkém sousedství černé díry. Víc napoví data z pozorování gravitačních vln.