Stanislav Mihulka

Po roce opět znovu. Mediálně zdatný Hraniční institut ždímá z exotických výzkumů mnohovesmíru a čtyřrozměrných černých děr všechno, co se jen dá prodat.

Jednoduchý experiment bez opory v matematické teorii. Ale funguje to. Pingpongový míček pluje po hladině jako očarovaný.

V datech radioteleskopu Arecibo objevili rekordní proud mezigakaktického neutrálního vodíku. Kromě ohromné délky také obsahuje obrovské množství plynu, odpovídající asi 15 miliardám Sluncí.

V IBM vyrobili emulátor zpracování senzorických vjemů mozkovou kůrou. Čip TrueNorth s milionem programovatelných neuronů a 256 miliony programovatelných synapsí byl mohl změnit každodenní život civilizace. Za pár let.

Vulkanicky neobyčejný měsíc Io se v srpnu 2013 předvedl v celé své kráse. Netušili jsme, že umí tři sopečné megaerupce během čtrnácti dnů.

Přízračné galaktické bubliny gama záření stále svítí nad a pod galaktickou rovinou. A my si s nimi moc nevíme rady. Mezi odborníky vzbuzují respekt.

Přesněji řečeno velmi, velmi kontroverzní. Jak je ale vidět, mikrovlnný, a také kannský motor stále budí spoustu lidí ze spaní. Máme tu zázračný pohon pro kosmické sondy anebo trapné omyly ve výpočtech a experimentování?

Chicxulubský meteorit dopadl ve velmi nevhodnou chvíli. Svět dinosaurů procházel nepříznivým obdobím a tehdejší příroda nebyla v dobré kondici. Neptačí dinosauři se už z toho nevzpamatovali.

Zní to zvláštně, ale Měsíc by měl být pozoruhodnou lokalitou ke sběru dávných pozemských fosilií. Stačí se tam jen vrátit s plnou parádou, konečně postavit měsíční základny a poslat na ně pár lidí, kteří rozpoznají pozemské meteority.

Skládaní paprsků diodových laserů o různé vlnové délce umožnilo vytvořit výkonné a efektivní přímé diodové lasery, kterými lze řezat a svářet kov. Průmyslové aplikace jsou v plném běhu.

Nešťastná konstrukce ze šťastných let před ropnou krizí odsoudila krásné nadzvukové konkordy s nápadně malým poměrem hmotnosti k rychlosti letadla a velkou spotřebou paliva k nevyhnutelnému vymření.

Štěstí ale nevydrží věčně. Je jenom otázkou času, kdy nás naplno zasáhne sluneční bouře srovnatelná s šílenou Carringtonovou událostí z roku 1859.

Zní to šíleně, ale už dnes si lze představit technologie, s nimž bychom mohli udělat z Venuše obyvatelnou planetu. Nebylo by špatné, mít druhou Zemi tak blízko.

Co když při zhroucení hvězdy vlastně černá díra nevznikne a během pár mžiků se překlopí do bílé díry? Kvůli dilataci času by ve vesmíru zatím uplynula spousta miliard a bilionů let. Tvrdí to nová teorie založená na smyčkové kvantové gravitaci.

Trpasličí galaxie se nehemží kolem velkých galaxií jako hejno hmyzu, ale mnohé z nich obíhají velké galaxie v bizarních protilehlých párech, jako by tančily osudový tanec vesmíru. Budeme muset kvůli nim změnit základní fyzikální poučky?

Máte fajn přátele? Cítíte se s nimi spokojeně, jako byste je znali odjakživa? Není to náhoda, jsou to totiž vaši vzdálení příbuzní. V přátelství mají prsty geny!

Pomůže nám experimentální časoprostor z grafenového filmu ostřelovaného ultrakrátkými laserovými pulzy osvětlit rej gravitačních vln?

Nanomateriál Vantablack od Surrey NanoSystems je temnější než samo peklo. Takřka absolutně černou barvu bude možné využít v řadě zajímavých elektro-optických aplikací.

Izraelští vývojáři z Univerzity v Tel Avivu přišli s pozoruhodnou technologií holografického zobrazování, která pomocí čipu s nanoanténami umožňuje zobrazit prakticky jakýkoliv objekt z libovolného směru, to vše ve vysokém rozlišení.

Hodiny trvající gama záblesky nejspíš pocházejí z extrémně velkých modrých veleobrů s velmi nízkou metalicitou. Podobně by mohly vypadat i dosud neobjevené prvotní hvězdy ve vesmíru.

Písek z pláže se stal surovinou pro levnou a jednoduchou výrobu houbovité křemíkové nanostruktury, která by se mohla stát anodou výkonnějších lithium-iontových baterií.

Technologie DNA origami umožňuje poskládat v nanoměřítku takřka cokoliv. Například přesná měřidla pro studium efrinového receptoru EphA2, který je významný v některých typech rakoviny.

Úspěšné přistání Curiosity inspirovalo vývojáře ESA v programu výsadkové droptéry. Prototyp Skycrane už má za sebou první letové testy v simulovaném prostředí Marsu.

Rentgenové observatoře Chandra a XMM-Newton vystopovaly neznámou emisní čáru v rentgenové oblasti spektra. Mohl by to být otisk rozpadu doposud zcela hypotetických sterilních neutrin, která jsou jedním z kandidátů na temnou hmotu.

Kupodivu to vypadá, že by mohl. Higgs by měl být ve spojení s inflací pro vesmír zničující. Jenže vesmír podle všeho existuje a daří se mu vcelku obstojně. Kde se stala chyba?

Vlákna smotaná ze zaschlé grafenové kaše jsou pevná a zároveň velmi pružná. S praktickými aplikacemi se jistě roztrhne pytel. Prý by z nich bylo možné vyrobit i elektrické dráty nové generace.

Na Facebook se provalilo, že v lednu 2012 tajně experimentoval s emocemi 700 tisíc uživatelů. Ujímá se vlády Antikrist?

Úžasně! Buckyball, čili buckminsterfulleren C60 se po zásahu sprškou fotonů rentgenového paprsku rozletí na malé kousky. Není nad experimenty s femtosekundovým rentgenovým laserem.

Fotony letící vesmírem prý přibrzďuje polarizace vakua, jev z hájemství kvantové elektrodynamiky, při němž se fotony během kratičkého okamžiku rozpadnou na páry virtuálních pozitronů a elektronů a pak zase složí zpátky.

Pokud by v raném vesmíru existovala temná hmota s temnou antihmotou, tak by jejich gravitačním kolapsem vyvolávaná anihilace mohla pohánět temné hvězdy a zároveň ovlivňovat vývoj prvních hvězd z běžné hmoty.

Dávnou perskou armádu prý během tažení na oázu Síwa nepohltila poušť, ale snahy zakamuflovat ostudnou porážku mocné perské armády od egyptských povstalců.

Leccos tomu nasvědčuje. Australopitékům jako na potvoru nejvíc zesílily ty kosti, které nejčastěji praskají po úderu pěstí.

Na frontové linii titánské bitvy mezi obecnou relativitou a kvantovou mechanikou o ovládnutí světa se motají i cesty časem. Prozatím si můžeme rafinovaně simulovat uzavřené časové křivky pomocí fotonů.

Rozverná sebranka trpasličích galaxií kolem Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě se jako pirátská horda vzpírá autoritě standardního kosmologického modelu Lambda-CDM.

Ačkoliv se Země krátce po svém vzniku nesmírně divoce srazila s protoplanetou Theia, neroztavila se asi tehdy na kouli lávy úplně celá. Zdá se, že část Země přežila z nejstarších časů, i když to musela být opravdu šílená srážka.

Německý synchrotron COSY potvrdil existenci extrémně krátkověkého a stejně tak zajímavého dibaryonu, exotické formy hmoty tvořené šesti kvarky.

Soustava radioteleskopů ALMA poodhalila záhadu temných gama záblesků. Zřejmě se odpalují v prostředí hustého kosmického prachu, který pohlcuje jejich dosvit.

Turingův test pokořil simulátor třináctiletého chlapce Eugena Gootsmana. Jedni to vidí jako historický úspěch počítačových věd, druzí upozorňují na možné nedostatky.

Hvězda HV 2112 se stala oficiálně prvním červeným veleobrem s neutronovou hvězdou v břiše. Objekty Thorne-Zytkow vkročily do reálného světa.

Astronomy zaskočila planeta, která je kamenná jako Země a přitom váží tolik, jako 17 Zemí. Jen škoda, že tahle podivuhodná planeta má povrch roztopený na více než 200 stupňů Celsia.

Jsou v galaktických jádrech supermasivní černé díry anebo ještě zajímavější červí díry? Zatím je to jen bláznivá hypotéza, za pár let ale bude jasno, díky připravovanému zařízení GRAVITY,na soustavě dalekohledů Very Large Telescope.

V noci na 28. května rozezněl přístroje kosmické observatoře Swift ohromující gama záblesk, přilétající z Galaxie v Andromedě. Anebo ne?

Neurovědci si hráli s pamětí geneticky upravených potkanů. Dokázali jim vložit špatnou vzpomínku na elektrickou ránu, vymazat ji a pak zase obnovit. Naše znalosti o paměti se rozšiřují.

Zdánlivě zapeklitá otázka má prý se základními znalostmi planetárních věd vcelku jednoduché řešení. Pokud si ale myslíte, že budou stačit prsty na rukou, tak jste na velkém omylu.

Laser-plasmové urychlovače s brázdovým polem by mohly být průlomem v technologiích urychlování částic. Klíčovým trikem je skládání mnoha méně výkonných laserů namísto jednoho extrémně výkonného.

V ohromné eliptické galaxii M87 vystopovali splašenou hvězdokupu HVGC-1, které se velikou rychlostí řítí z galaxie pryč. Odpálily ji nezměrné gravitační síly dvojice supermasivních černých děr z nitra galaxie M87?

Na sopce Arsia Mons mohly před 210 miliony let sopečné erupce pod ledovcem vytvořit jezera kapalné vody, která by přetrvala stovky, snad i tisíce let. S trochou štěstí se do nich tehdy mohl slézt marťanský život.

Co kdyby se nám povedlo udržet červí díru natolik dlouho, že skrz ní projde světelný signál? Pak bychom mohli komunikovat napříč prostorem a možná i časem. Luke Butcher z Cambridge navrhuje využít Casimirovu energii kvantových fluktuací.

Ve Stanfordu vyvinuli kardiostimulátor pro králíka, který je velikosti zrnka rýže a pohání ho energie z elektromagnetického záření o vysoké frekvenci. Už se připravuje verze pro lidi.

Téměř mytologický problém částicové fyziky, který byl dlouhá desetiletí považován za neřešitelný, teď najednou směřuje k experimentu se srážečem fotonů. Vyrobíme elektrony a pozitrony z čirého záření?