Stanislav Mihulka

Nová data HARPS odhalila u slavného červeného trpaslíka ještě mnohem početnější planetární systém, než jsme původně mysleli. Hned tři kamenné planety v obyvatelné zóně, tak to je parádní úlovek.

Nová studie tvrdí, že se tak stalo před pouhými 900 miliony let. A předchůdci mitochondrií podle ní měli vniknout do eukaryotních buněk před 1,2 miliardami let. Bez okolků, bylo by to skandální.

Stačí si pořídit petawattový laser a brzy si v laboratoři urychlíte elektrony na 10 gigaelektronvoltů. Urychlovače částic se zmenšují desettisíckrát.

Kvantová mechanika připouští červí díry a možná s jejich pomocí vyřeší paradox ohnivé zdi černých děr. Z astronauta padajícího do černé díry by tedy asi přece jenom byla nudle a ne škvarek.

Přestože mezi odborníky stále ještě existuje intenzivní odboj vůči konceptu mnohovesmíru, poslední dobou se začínají objevovat hlasy, že vlastně řeší kritické problémy fyziky od nepatrných částic až po hluboký vesmír. Prosadí se nakonec představa, že žijeme ve výstřední bublině mnohovesmíru?

Doposud velmi hypotetickou a zároveň intenzivně hledanou částici se čtyřmi kvarky nejspíš ulovili v Japonsku a v Číně. Je objevená částice Zc(3900) doopravdy bizarním tetrakvarkem anebo jen přeludem ze stínů částicové fyziky?

Světe div se, nesmírně pomalý a rozvážný pohyb kontinentů o sobě dal vědět u evropského pobřeží Atlantiku. Takříkajíc v přímém přenosu tu vzniká subdukční zóna, kde se zanoří oceánská kůra pod pevninskou. Nakonec se tu zřejmě srazí dnešní Iberský poloostrov s východní Severní Amerikou, tak za 220 milionů let.

Po roce se opět vrací projekt Avatar, který počítá s nesmrtelností lidského vědomí v robotických tělech. Dosáhneme věčnosti jako hloubaví androidi?

V Ženevě už ve zkušebním provozu jezdí elektrické autobusy, které se dobijí vždy v zastávkách. A stihnou to za 15 sekund. Stane se systém TOSA blízkou budoucností městské hromadné dopravy?

Teoretičtí fyzici z Vanderbiltu navrhují, že temnou hmotu tvoří Majoranovy fermiony s magnetickými anapóly. Kvůli jejich výstřední povaze je není snadné objevit, mohly by je ale doložit či vyvrátit již běžící experimenty hledající temnou hmotu, například XENON100.

Geofyzikální průzkum dna galilejského jezera nečekaně odhalil velkou kuželovitou stavbu z čedičových kamenů, podle všeho starou několik tisíc let. Co to asi postavili lidé starší doby bronzové?

Pokud nedošlo k mýlce, tak analýzy poměru izotopů uhlíku C12 a C13 prokazují biologický původ mikrostruktur z Farrelova kvarcitu a zřejmě i starších podobných nálezů v západní Austrálii a také jižní Africe. Nalezli jsme plankton z úsvitu života?

V prachoplynovém disku systému Oph IRS 48 existuje oblast, kde se shromažďuje větší prach a slepuje se tu do větších těles. Nalezli jsme klíčový prvek mechanismu vzniku planet z drobných zrnek prachu.

Klimatičtí modeláři asi nebudou mít radost, ale planeta se bujně zelená kvůli zvýšenému obsahu oxidu uhličitého. Rozšiřování pouští se podle všeho nekoná.

Zcela zásadně. Pokusy na lidech nejsou příliš oblíbené a tak vědci využili šťastnou náhodou vzniklou značku radioaktivního uhlíku C14 z atmosférických jaderných testů. Díky němu lze datovat neurony v mozku.

Nesmírně náročné porovnání infračerveného a rentgenového pozadí vesmíru ukazuje, že v mladém vesmíru byly černé díry nesmírně činorodé. Jejich energie z jedné pětiny přispěla k dnes pozorovanému infračervenému pozadí vesmíru.

Nová fosilie malého hmyzožravého primáta ze spodního eocénu láme rekordy. Zřejmě máme v ruce nález, který je doposud nejblíže počátku všech primátů. Zdá se, že naši nejstarší příbuzní připomínali drobné denní nártouny.

Kde se na Zemi před 3,5 miliardami let vzal fosfor nezbytný pro vznik ribonukleových kyselin? Mohl přiletět s železnými meteority, které obsahují fosfidový minerál schreibersit.

Synchrotronová pracoviště odhalují strukturu římského podmořského betonu, který odolal oceánu už 2 tisíce let. Snad se nám konečně povede v tomto směru Římany důstojně napodobit.

Matematik z hedgeového fondu navrhuje vytvořit Teorii všeho jako estetický matematický konstrukt a až poté její rovnice pasovat na reálný svět. Jak se osvědčí jeho Geometrická jednota v souboji se superstrunami či smyčkovou kvantovou gravitací?

Vývoj nanostruktur z grafenu za asistence nekontaktní mikroskopie atomárních sil neplánovaně přinesl úchvatné obrázky organických molekul. Jako kdyby ožila učebnice organické chemie.

Jak se zbavit hlasu uvnitř hlavy? Stačí vytvořit počítačového avatara, který ten hlas co nejlépe vystihuje a pak ho nechat ovládat zkušeným terapeutem. První výsledky vypadají velmi dobře.

Těžko říct, ale pokud to opravdu dělají, pár věcí by se tím vysvětlilo. A pozemšťanům by nesmírně stouplo sebevědomí, protože bychom měli planetární klima v kapse.

Nejspíš je konec pochybnostem. Analýza obětí Justiniánského moru na území dnešního Bavorska potvrdila zlovolné bakterie Yersinia pestis jako původce této strašlivé pandemie. Východořímskou říši rozvrátil mor.

Není vyloučeno, že temná hmota není jenom jedna. Část temné hmoty by mohla zahrnovat temné protony, temné elektrony, vyzařovat temné fotony a také se hroutit do temných disků, jako to dělá viditelná hmota. Tak to alespoň vidí koncept temného hmoty dvojitého disku.

Jihoameričtí mravenci druhu Nylanderia fulva zaplavují jižní oblasti Spojených států a masakrují místní mravence, včetně dřívějších invazních mravenců Solenopsis invicta. To není válka, to je genocida!

Kickstarterová kampaň ARKYD: A Space Telescope for Everyone společnosti Planetary Resources nabízí možnost přispět na vypuštění malé orbitální observatoře a získat tím 30 minut pozorovacího času zvolené části vesmíru. Prozatím si nevedou špatně.

Původci malárie se uvnitř hostitele navzájem domlouvají pomocí váčků obsahujících genetické informace i proteiny. Pokud se nám povede jejich komunikaci narušit, mohli bychom získat nové zbraně proti zhoubné malárii.

Proč ne. Rentgenové signály milisekundových pulsarů vypadají slibně. Pokud se odvážíme dál do vesmíru, budeme potřebovat solidní autonomní navigaci, nezávislou na pozemských přístrojích.

Umělý les z miniaturních stromků, které mají kmen z křemíku a větve z oxidu titaničitého, funguje jako první integrovaný nanosystém provádějící fotolýzu vody. Umělá fotosyntéza už klepe na dveře.

Nehmotné inteligentní entity, samovolně vznikající z chaosu během stárnutí vesmíru, postupně přečíslí bytosti s těly. Anebo to tak nebude? Odpověď se možná ukrývá v hlubinách multivesmíru teorie strun.

Jaké to je mít v ruce srdce živého pacienta? A co nosit v hlavě uši se zabudovanou rádiovou anténou? Obojí je už dnes možné!

Romantický povrch Měsíce není tak bezpečným místem, jak se zdá. Letos 17. března tam kosmický balvan vyhloubil dvacetimetrový kráter.

Samozřejmě v evoluci galaxií. Veliká eliptická galaxie HXMM01 právě ve vzdálenosti 11 miliard světelných let vzniká ve srážce galaxií a zároveň už pohasíná v pásmu submilimetrových vln.

Středovýchodní koronavirus má na kontě řadu mrtvých, navzdory úsilí zdravotníků se zvolna šíří mezi lidi a jeho výzkum na Středním východě vázne. Letošní pouť do Mekky bude asi napínavější než jindy.

Precision Guided Firearm (PGF) od TrackingPoint sama zaměřuje zvolený cíl a vypočítává nejvhodnější okamžik ke střelbě. Stanou se chytré zbraně reálnou hrozbou pro veřejnost?

Testovací soustava radioteleskopů KAT-7 pozorovala pozoruhodnou rentgenovou dvojhvězdu Circinus X-1, která k nám vyslala intenzivní záblesky v rádiové oblasti spektra.

Potvrzuje to analýza dvojic provázaných zemětřesení, k nimž došlo v letech 1961 až 2007. Pevné jádro planety někdy rotuje pomaleji než zemský plášť a jindy zase rychleji.

Dělí je 505 milionů let, ale jako by od sebe okopírovali design předních přívěsků. Primitivní členovec Kooteninchela deppi neodbytně připomíná Střihorukého Edwarda a tak dostal jméno po herci, který ho před lety ztvárnil.

Jak zobrazit objekt ve 3D a přitom nepoužít kameru? Stačí si pořídit projektor, čtyři jednopixelové detektory a důvtipný software. Za rohem už čekají zajímavé aplikace v zobrazovací technice.

US Navy si bude muset vybrat mezi všestrannějšími proudovými drony a levnými drony na vrtulový pohon. Uspěje koncept Northrop Grumman X-47B?

Maroko nemělo štěstí na ropu ani zemní plyn. Teď se podle všeho stane velmocí ve výrobě solární energie. V poušti poblíž starobylého Ouarzazate vyroste první z řady gigantických slunečních elektráren.

Není to prý vyloučeno. 3D tisku propadá stále více nadšenců, někteří ho už mají doma. Na obzoru jsou i průmyslové aplikace. Kdo ví, co všechno si budeme tisknout za pár let?

Analýza inkluzí dávné taveniny v krystalech olivínu měsíčního prachu ukazuje na společný původ pozemské a měsíční vody. Podle všeho pochází z prapůvodních uhlíkatých chondritů.

Je to k neuvěření, ale přečtení genomu prozradilo, že se bizarním bublinatkám povedlo zbavit se takřka veškeré nekódující DNA.

Ano, na Marsu se práší. Jsou tam chloristany, sádrovec, marťanský prach se nejspíš bude lepit na skafandry a zanášet přístroje. Je to ale důvod ke stopnutí osídlování Marsu?

Evropské výzkumné konsorcium ASTRAEA otestovalo autonomní dálkově řízený let turbovrtulového dopravního letounu British Aerospace Jetstream. Kdy nás budou vozit po světě drony?

Rozhodně ne. Šance, že je někde poblíž mimozemská civilizace na podobné úrovni jako ta pozemská, se prakticky rovná nule. Mají projekty typu SETI vůbec nějaký smysl?

Při řešení optimalizační úlohy podobné problému obchodního cestujícího byl kvantový výpočetní systém oproti konvenčnímu počítači statisíckrát rychlejší. Nastává éra kvantové výpočetní techniky?

Není to žádný zázrak vojenských technologií, ale funguje. Takřka kompletně vytištěný Liberator od Defence Distributed střílí z nábojů ráže 9 mm Br.