Stanislav Mihulka

Podle všeho ano! V extrémně nízkorozpočtové filmové lahůdce Decay od studentů fyziky se dozvíte, že Velký hadronový urychlovač není lidstvu nebezpečný tvorbou černých děr, ale … něčeho úplně jiného.

Za skvrny v infračerveném záření vesmíru by neměly být odpovědné pradávné galaxie z úsvitu vesmíru ani velmi slabě zářící galaxie se středními rudými posuvy, ale hvězdy, které se řízením osudu dostaly do halo temné hmoty, které (snad) obklopují každou galaxii.

Se soudobými technologiemi podle všeho ne, rozhodně ne jediná. Použití nukleární zbraně by navíc vytvořilo radioaktivní spad, který by nejspíš ještě dramaticky zhoršil osud zničeného území. Budeme někdy schopni odpovědět hurikánům silou?

Během příštích pár let spatříme těsný průchod prachoplynového oblaku G2 kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy. Oblak to asi z části přežije, ale bude to každopádně velkolepé divadlo, v rádiové a rentgenové části spektra.

CHAMP je křižující střela, která dokáže směrovanými vysokoenergetickými mikrovlnnými pulsy usmažit běžnou elektroniku i elektrické rozvody v oblasti cíle. Bojte se o svůj počítač i chytrý telefon!

Z kvasaru PKS 0637-752 relativisticky tryská hmota. Struktura gigantického výtrysku pozoruhodně připomíná šokové diamanty v plamenech přídavného spalování proudových motorů. Kdopak nám to zapnul forsáž?

S aplikací Hanashite Hon'yaku si popovídají i lidé, kteří si navzájem vůbec nerozumí. Babylonská rybka Stopařova průvodce po Galaxii vstupuje do naší reality.

Francouzka se zánětem oka měla v roztoku na kontaktní čočky akantaméby s novým velkým DNA virem Lentille, v němž byl nový virofág Sputnik 2, prolezlý zcela novými mobilními DNA elementy transpovirony. Zajímá se o to Hollywood?

Planeta 55 Cancri e může být z jedné třetiny tvořená diamantem, přesto by tam asi nikdo nechtěl žít. Obíhá extrémně blízko hvězdy podobné Slunci, která z ní dělá pekelnou výheň. To vše by podle trojice astronomů mohlo být k vidění 41 světelných let od nás.

Podle všeho 521 let. Nenechte se ovšem mýlit, je to mnohem déle, než jsme si mysleli. Druhohorní dinosaury sice asi z kostí nevzkřísíme, ale DNA by teoreticky měla být v kostech k přečtení až do stáří 6,8 milionů let.

Úspěšná infračervená orbitální observatoř Spitzer pozorovala cefeidy v infračervené části spektra, kde našemu výhledu nezaclání mezihvězdný prach a zpřesnila tím data o jejich vzdálenosti. Výsledkem je nová hodnota Hubbleovy konstanty.

Přes historický úspěch se do prvního startu privátní nákladní lodi vloudil problém. Selhal jeden z devíti motorů prvního stupně nosné rakety Falcon 9. Loď Dragon je v pohodě, delším hořením zbylých motorů rakety při startu a úpravou přibližovacího manévru ke stanici ISS se vše podařilo napravit. Vše lze sledovat v přímém přenosu na NASA Tv.

Umělá inteligence SCoReS dovede okořenit sportovní pořady trefnými postřehy a historkami. Mají se už sportovní komentátoři strachovat o zaměstnání?

Keckova observatoř odhalily hvězdu S0-102, obíhající ve velmi těsné blízkosti centrální černou díru Mléčné dráhy. Poslouží nám k otestování obecné teorie relativity poblíž chřtánu obrovské gravitační propasti?

Nejprve to chce koktejl signálních molekul, které předělají kmenové buňky na primordiální zárodečné buňky. Ty se pak smíchají s embryonálními vaječníky, přenesou do samičích embryí a za čtyři týdny jsou myší vajíčka na světě.

Radioteleskopy observatoře Very Large Array objevily 2 podezřelé rádiové zdroje v kulové hvězdokupě Messier 22. Dělají si černé díry co chtějí nebo tam jsou nějaké exotické hvězdy?

Přinejmenším na terminátoru, rozhraní dne a noci na Venuši. Pozorování sondy Venus Express naznačují, že na Venuši létají oblaka sněhu oxidu uhličitého.

Složením 2000 snímků Hubbleova vesmírného dalekohledu vznikl fantastický obrázek Hubble eXtreme Deep Field (XDF), zachycující i galaxie v době pouhých 450 milionů let po Velkém třesku. Takhle vypadá dotek všehomíru.

Hitachi vyvíjí extrémně odolné datové médium založené na plátcích křemenného skla, do nichž se data zapisují mikroskopickými tečkami v binárním kódu. Kdopak je asi za stovky milionů let bude číst?

Pozorování absorpce rentgenového záření odhalilo horké mračno, které sahá stovky tisíc let od Mléčné dráhy. Obsahuje horký a velice řídký plyn o hmotnosti až několik desítek miliard Sluncí. Jsme krůček od prozaického vysvětlení nepozorované hmoty?

Na některých místech asteroidu Vesta je hodně vodíku a také otvory, které vypadají jako po výronech páry. Na Vestě je podle všeho voda, kterou tam v minulosti nanosily uhlíkaté chondrity.

Telomery buněk hrozivé rakoviny obličeje ďáblů medvědovitých, které prošly ohromným množstvím buněčných dělení, se nejen nezkracují, ale dokonce rostou. Vyhlídky největších dravých vačnatců nejsou radostné.

NASA posílá drony RQ-4 Global Hawk do Atlantiku na průzkum hurikánů. Díky svým unikátním schopnostem mohou sledovat bouře od samotného počátku až do konce.

Čerstvá aféra kolem vrtáků Curiosity hrozí reálným omezením průzkumu Marsu kvůli teoretické možnosti kontaminace teoretické vody v oblasti přistání šikovnými bakteriemi.

Doposud tajemným partnerem dusík fixujících sinic s redukovaným genomem jsou haptofyti z mořského pikoplanktonu. Sinice si s nimi vyměňují dusíkaté látky za organický uhlík.

Hubble a Spitzer díky gravitaci kupy galaxií MACS J1149+2223 zachytily pravěkou záři galaxie MACS 1149-JD. Je od nás vzdálená 13,2 miliardy světelných let a vznikla možná necelých 200 milionů let po Velkém třesku.

Nové výpočty kolem Alcubierrova pohonu naznačují, že by za jistých okolností mohl potřebovat dramaticky méně energie, než se původně předpokládalo. Že bychom se blížili k počátku hvězdného věku?

Světelné křivky starobylého záření kvasarů ukrývají předpis, jak odvodit rudý posuv dotyčného kvasaru. Pokud to bude fungovat i pro větší soubor vzdálených kvasarů, bude možné zmapovat historii rozpínání našeho vesmíru.

Legendární deinokok inspiroval novou technologii výroby ozařovaných vakcín, která slibuje široké využití. Znát a studovat rekordmany živého světa se očividně vyplácí.

Pozorování pozemního teleskopu odhalilo první planety u hvězd podobných Slunci, které sídlí v otevřené hvězdokupě. Podivuhodná ZOO exoplanet je zase o něco pestřejší.

Podle nové analýzy Integrovaného Sachs-Wolfeho jevu skoro jistě ano. Zdá se, že mapa jemných odchylek teploty reliktního záření sedí na rozložení galaxií v blízkém vesmíru.

Zdá se, že ano. Potvrzuje to nová analýzy strukturních domén proteinů virů a zástupců hlavních skupin organismů. Není to ještě definitivní, ale nedávno ještě hodně kontroverzní hypotéza dostala pořádnou infuzi optimismu.

Jak načerpat energii, když není čas si odpočinout? Možná pomohou důvěrně známé oblíbené televizní pořady, které dovedou účinně zabrnkat na lidskou psychiku.

Možná ano. Pokud by se planetě podobné Zemi povedlo dostat do obyvatelné zóny u bílého trpaslíka, mohl by na ní případný život prosperovat několik miliard let ve slušně stabilních podmínkách.

Africká tropická bylina Pollia condensata má plody kovově lesklejší, než ti nejzářivější motýli rodu Morpho, které tímto svrhla z trůnu. Bobule polie nejsou k jídlu, ale oslnění ptáci je přesto asi rádi rozšiřují.

Výzkum lávy na atolu Mururoa přinesl objev lávových jílů, které nepotřebují ke svému vzniku kapalnou vodu a obyvatelné prostředí. Pokud takhle narostly i jíly na Marsu, bude to rána pod pás optimistickému průzkumu Rudé planety.

Chudoba a násilí v Mexiku posledních let stojí i za vlnou teroristických útoků proti místnímu výzkumu nanotechnologií. Můžeme u nás časem čekat něco podobného?

Nová měření Teleskopu jižního pólu a historická data sondy WMAP naznačují, že Éru reionizace, která začala asi 250 milionů let po Velkém třesku a trvala méně než 500 milionů let, mají na svědomí první velké a aktivní galaxie.

Encyklopedie DNA elementů tvrdí, že možná až 95 procent lidské DNA by mohlo mít biologickou funkci. Nastala chvíli pro pohřební řeč za junk DNA, anebo se někde vloudila chybička?

Herní varianta Turingova testu BotPrize hledá při hraní akční střílečky Unreal Tournament 2004 program, jehož chování je nejpodobnější člověku. Přesvědčí už letos některý z botů lidské protihráče, že je člověkem?

Mikrovlnný závoj Mléčné dráhy možná produkují částice temné hmoty, alespoň podle analýzy dat orbitálního teleskopu Planck. Podařilo se nám už konečně natáhnout slizkou temnou hmotu na skřipec a vyrvat jí její temné tajemství?

Několik současných případů infekce hantaviry v Yosemitském národním parku z letošního léta vzbudilo pozornost v odborných kruzích. Jde o náhodu, změnu v populacích křečků anebo nepříznivou mutaci zabijáckého kmene Sin Nombre?

Data orbitálního infradalekohledu WISE ukrývaly spoustu nových supermasivních černých děr a také extrémní hot DOGy, horké a prašné galaxie z dávných časů. Vděk infračervené oblasti spektra nelze snad ani vyjádřit.

Lovec planet Kepler hlásí hvězdný systém Kepler-47, u nějž obíhají dva plynní obři. Jeden z nich je rozžhavený, zatímco ten druhů krouží v obyvatelné zóně. Jakpak tam asi bude živo?

Mysteriózní schopnost lidských žen ukončit plození dětí dlouho před smrtí a stát se babičkou možná vznikla jako řešení zhoubných konfliktů mezi tchýněmi a snachami s čerstvě narozenými dětmi.

Pozoruhodná data o 240 tisících galaxií z WiggleZ Dark Energy Survey mluví jasně. Náš vesmír je v největších měřítcích hladce stejnoměrmý. Na nějaké fraktály nejspíš zapomeňte.

Jaké budou bezpilotní letouny blízké budoucnosti? Vypadá to, že netradiční, neviditelné, malé, smrtící a také se s nimi setkáme leckde po světě.

Nápadně eliptická oběžná dráha planety a nápadně vysoký obsah lithia v červeném obru BD+48 740. Dohromady to ukazuje na nedávné spolknutí bližší planety nafouklou hvězdou.

Australští teoretičtí fyzici si představují zrození vesmíru v rámci konceptu Kvantového grafování jako promrznutí hodně veliké kostky ledu. Najdeme někde mrazové praskliny v realitě?

Iontový pohon velikosti poštovní známky by mohl rozhýbat doposud pasivní satelity nejmenších velikosti. Kdypak asi kosmická plavidla éry úsporné miniaturizace prolomí hranici viditelnosti pouhým okem?