Stanislav Mihulka

Miocénní primát z lidské linie Pierolapithecus catalaunicus zažil analýzu kostí pánve. Jde o vůbec nejstarší zbytky pánve hominida, které máme k dispozici.

Blízký blazar vzplanul ohromujícím zábleskem těsně po spuštění intenzivního pozorování a shodou okolností také v době konání konference Americké fyzikální společnosti. Vesmír je plný překvapení.

Pevnost materiálu obvykle nejde ruku v ruce s houževnatostí. Novým polyakrylnitrilovým nanovláknům je ale vlastní obojí. Stojíme na prahu revoluce v konstrukčních materiálech?

Podle na slovo vzatých odborníků to není utopie. Potřebné technologie už máme k dispozici anebo jsme na dobré cestě k nim. Ještě tak najít dost peněz a odvahy.

Rafinovaní mikroroboti z Harvardu jsou zatím nejmenším zařízením, které jsme poslali do vzduchu. Budeme časem vídat roje miniaturních špehů, případně robotické opylovače květů?

V galaxii SDSSJ1506+54 vznikají hvězdy tak intenzivně, že už to víc ani nejde. Pokud jde o tvorbu hvězd, extrémnější galaxii jsme neviděli. Za pár desítek milionů let spotřebuje veškeré palivo a stane se masivní eliptickou galaxií.

Čínský tým Hualan Chenové vytvořil nový hybridní virus děsivé chřipky H5N1, kterým se morčata nakazí kapénkovou infekcí. Je jenom otázkou času, kdy se podobný zabiják v přírodě utrhne ze řetězu. Budeme připraveni?

Toť otázka. Učebnice říkají že ano, ale možná je ke vzniku standardní planetární mlhoviny nutná dvojhvězda. A v té se podle všeho Slunce nenachází, takže má možná smůlu.

Zavinili si syndrom zhroucení včelstev včelaři sami odepíráním medu včelám? Anebo tak alespoň přispěli k jejich oslabení? Kyselina p-kumarová a další složky medu totiž zřejmě regulují metabolismus i imunitu včel.

Einsteinova obecná teorie relativity přežila další pokus o vyvrácení, tentokrát ve dvojhvězdě extrémně hmotného pulsaru a bílého trpaslíka. Čemu asi bude čelit příště?

V samotné středu Země podle všeho panuje tlak 3,3 milionů atmosfér a teplota kolem 6 000 stupňů Celsia. Víme to díky magickým schopnostem rentgenového záření ze synchrotronu.

Bití a dušení robotického dinosaura není podle reakcí účastníků experimentu pěkné. Funkční magnetická rezonance emočních center ale ukazuje nelibost i při ošklivém zacházení s krabicí. Jak asi budeme vycházet s robotickými společníky budoucnosti?

Týmu Washingtonovy univerzity v St. Louis se po velkém úsilí podařilo objevit zrnka oxidu křemičitého, která jsou starší než Sluneční soustava. Pocházejí ze supernovy, jejíž exploze možná odstartovala vznik Slunce.

Zdá se, že by mohl! Při manipulaci s tabákem se do kuřáků dostávají částice viru tabákové mozaiky, na které si pak imunitní systém vyrobí protilátky. Souhrou okolností tyto protilátky ovlivňují i protein z membrány mitochondrie, což může mít závažně příznivé zdravotní důsledky.

Zní to neuvěřitelně, ale možná se na obzoru rýsují mikrobaterie, které nastartují auto a zároveň se nabijí za méně než vteřinu. Blahoslavte nanotechnologie!

Ohromné plovoucí 3D tiskárny, které tisknou náhradní díly, orgány, zbraně, letadla, ponorky a lodě jako na běžícím pásu. Je tohle další krok evoluce vojenského námořnictva?

Ve třetím dubnovém týdnu zasáhly Spojené státy dopisy s ricinem, jeden z nich byl adresovaný i Baracku Obamovi. Jejich nebezpečnost byla ale ve skutečnosti velmi nízká. Nakolik se máme bát krásného skočce?

V soustavách Kepler-62 a Kepler-69 je nejméně 7 kamenných planet, z nichž 3 obíhají v obyvatelné zóně. Jestlipak na některé z nich bude kapalná voda?

Vrtejš se chobotkem nasouká do otvoru ve tkáni a pak se v něm nafoukne. Stejně fungují i mikrojehly chirurgických záplat, které by měly být mnohem šetrnější vůči pacientům.

Zřejmě ano. Pokud se zastaví planetární dynamo a za nějaký čas se vypne magnetické pole planety, její atmosféru i povrch zasáhne hvězdný vichr v plné síle.

Jak vznikají vzácné gama záblesky, které trvají až několik hodin? Andrew Levan z University of Warwick a spol. navrhují, že při zhroucení veleobrů, jejichž rozměry dosahují až tisícinásobku velikosti Slunce.

Vakuum vlastně asi není prázdné. Jeho vlastnosti podle všeho ovlivňují rychlost světla, která se možná nepatrně mění. Otřese i v tomhle případě kvantová teorie starou dobrou realitou?

Postačí proud elektronů anebo plazma, jejichž působením se na povrchu larev octomilek, mravenců či ploštěnek vytvoří pružná, ale neprodyšná vrstva. Díky ní přežívají ve vzduchoprázdnu mnohem déle. Zahájí teď bezobratlí průzkum vesmíru na vlastní pěst?

Němečtí vizionáři nedávno dokončili obytný dům podle konceptu Bio Intelligent Quotient. Má nápadně zelenou fasádu, kterou z části tvoří bioreaktory s fotosyntetickými organismy. Jak se v něm asi bude žít?

Americké vlaštovky pestré s kratšími křídly méně umírají na silnicích. Pokud nejde o souhru podivných náhod, tak v populacích vlaštovek nekompromisně řádí přírodní výběr, který jim za pár desetiletí znatelně zkracuje křídla.

Mikroroboti Alice nepotřebují složitě programované chování, aby v bludišti cest našli zdroj potravy. Podobně jednoduše to zvládají i reální mravenci a hodně přitom záleží na geometrii jejich cest.

Jak se dostat na Mars? Možná by pomohl fúzní motor, se kterým by výprava na Rudou planetu trvala měsíc. Dočkáme se v dohledné době průlomu v technologiích pohonu kosmických lodí?

Nepříliš. Největší nebezpečí představuje neprůhlednost bizarního režimu, který by se mohl pokusit o sebevraždu útokem balistickými raketami krátkého doletu na Jižní Koreu či Japonsko. Situace tomu ale prozatím nenasvědčuje.

Dohady o významu velikosti penisu neberou konce. Podle nové studie s vygenerovanými obrázky mužů na velikosti mužského příslušenství při volbě partnera záleží. Možná je totiž pro ženy indikátorem zdraví či kondice.

Centrální černá díra blízké galaxie NGC 4845 posvačila vnější slupku hnědého trpaslíka či podobného tělesa. Vědci si užili předehru k očekávané hostině domácí supermasivní černé díry Mléčné dráhy.

Podle všeho to teď hrozí. Snad bude vlna odporu fandů paleontologie natolik silná, že režisér Trevorrow změní názor. Anebo v Jurském parku 4 bude nakonec hrát i Godzilla s Mothrou?

Badatelé Univerzity Britské Kolumbie pojmenovali nové bičíkovce ze střev všekazů podle děsivých monster Mýtu Cthulhu. Způsobí neopatrní vědci zánik naší civilizace?

V soustavě KOI 256 byl namísto původně ohlášeného horkého plynného obra objeven bílý trpaslík, který gravitačně čočkuje červeného trpaslíka spektrální třídy M. Pánové Kepler s Einsteinem by z podivuhodné dvojhvězdy jistě měli radost.

Nejlepší zbraní proti lehkým průzkumným dronům protivníků jsou laserové kanóny. Asi to nebude dlouho trvat a ničivé lasery se stanou běžnou součástí výzbroje moderních armád.

Stačí ho dočasně uspat, nasnímat počítavou tomografií a získaná data překlopit do formátu pro 3D tiskárny. Ze zajímavého nápadu se určitě stane fantastická pomůcka v medicíně, výzkumu i ve výuce.

Jestli zařízení AMS-02, nainstalované na ISS, opravdu zachytilo pozitrony vznikající při srážkách částic temné hmoty, ukáže až čas. Prozatím se postaralo o notnou porci vzrušení. Zdá se, že ani během odstávky LHC nebude ve fyzice nuda.

Vytrvalé pozorování orbitálním teleskopem XMM Newton odhalilo rentgenovou dvojhvězdu s nejrychlejším hvězdným partnerem. Červený trpaslík v soustavě MAXI J1659–152 oběhne černou díru jednou za 2,4 hodiny rychlostí 555 km/s.

Henrietta Lacksová se před smrtí na rakovinu děložního krčku stala bez svého svolení dárkyní legendárních HeLa buněk, nesmrtelné buněčné linie, která je pojmem v celé biomedicíně. Publikace genomu HeLa buněk bez souhlasu příbuzných vyvolala skandál.

Hřiby, muchomůrky a spol. zpracovávají rozhodující množství uhlíku pohlceného severskými lesy. Při houbaření na to můžeme být pyšní.

Jako supernova Iax by měli explodovat bílí trpaslíci, jejichž hvězdným partnerem je modře žhnoucí heliová hvězda. Výsledná exploze je slabší, méně zářivá a bílý trpaslík ji může přežít.

Podle všeho ano. V lidské medicíně jsme objevili, že existuje přípravek snižující rezistenci nádorů vůči lékům a stejná látka pozoruhodně funguje i u široce rezistentních plevelů.

Neptačí dinosaury a mnohé jejich vrstevníky možná nevyhubil desetikilometrový asteroid, ale pětikilometrová, svižně letící dlouhoperiodická kometa. Anebo to tehdy bylo úplně jinak?

Salamandra robotica II představuje mloka ve světě robotů, s jeho zbarvením, pohyby i obojživelnou náturou. Laboratoř biorobotiky EPFL prostě umí nalézt tu správnou inspiraci v přírodě.

Zbrusu nové datování mohutných výlevů lávy Středoatlantické lávové oblasti připisuje masové vymírání na přelomu triasu a jury před cca 200 miliony let gigantickému soptění. Jak ale tehdy vymírání vlastně probíhalo stále netušíme.

Holandská soustava radioteleskopů LOFAR zachytila doposud nezřetelný zdroj rádiového záření, pocházející z obří rádiové galaxie v trojici galaxií UGC 09555. Její vyvržený materiál se táhne na miliony světelných let.

Nový parazitický lumčík dostal jméno po podobně žluté a vražedné Beatrix Kiddo z Tarantinova filmu Kill Bill. Naštěstí se nezajímá o primáty a nevlastní meč od Hattori Hanza.

Badatelé EFPL vyvinuli pozoruhodný prototyp flash paměti, která kombinuje polovodičový molybdenit a výtečný vodič grafen. Čeká nás molybdenitová elektronika?

Spokojenost z dobře vykonané práce a také zármutek nad konzervativní podobou loni objevené částice, která stále více sedí na předpovědi Standardního modelu pro Higgsův boson. Tím teď žije částicová fyzika. Co asi přinese očekávané spuštění vylepšeného urychlovače LHC v roce 2015?

Australští odborníci Projektu Lazar pracují na znovuvzkříšení fascinujících australských žab, které vychovávaly potomstvo v žaludku. Prozatím prý vytvořili jejich ranná embrya. Dočkáme se tlamorodek zázračných?