Stanislav Mihulka

Převratná technologie N-Fix umožní mnoha zemědělským plodinám těžit dusík z atmosféry pomocí vnitrobuněčných symbiotických bakterií. Blížíme se k revoluci v zemědělství?

Inženýři NASA vyrobili a naostro otestovali 3D součástky raketových motorů. Výsledky jsou impozantní a 3D tisk nejspíš čeká v NASA hvězdná budoucnost.

Eugene McCarthy přichází s odvážnou teorií o našem zrození v hříšné lásce mezi kanci a šimpanzicemi v prostopášné Africe. Svou hypotézu ale nechce kupodivu ověřit experimentálně.

V Jižní Africe se možná našel nejstarší známý obyvatel souše. Diskagma buttonii velikosti hlavičky zápalek by mohla být symbiotickou houbou.

Zatím těžko říct. Podle nových propočtů by to ale mohly pohodlně stihnout, pokud by kdekoliv v Mléčné dráze vznikla schopná civilizace před déle než 10 miliony let.

Pozorování dosvitu blízkého gama záblesku GRB 130603B vystopovalo zlato, které zřejmě vzniklo při srážce hvězd, poněkud ale jiných, než je naše Slunce. Zatímco jejich průměr je jen 10 až 20 km, hustota je tak vysoká, že látka se chová jako degenerovaný neutronový plyn.

Francouzští lovci gigantických virů hlásí převrat na trůnu největšího viru světa. Pandoravirus salinus má v genomu skoro 2,5 milionů párů bází, více než 2,5 tisíce proteinových genů a je tak veliký, že ho lze snadno pozorovat v optickém mikroskopu. Co to proboha je?

Mohutná soustava radioteleskopů ALMA v poušti Atakama pozorovala chladné molekulární mračno SDC 335.579-0.272, v jehož útrobách se rodí obr o velikosti více než 100 Sluncí. Jeho život bude krátký, ale o to oslnivější.

Pětirozměrný zápis dat femtosekundovým laserem do křemenného skla, to by záviděl i Superman. Ujme se nová technologie pamětí na věčné časy?

Rosatom plánuje spuštění první plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov s časovým skluzem na rok 2016. Snad se jim povede dotáhnout ho do konce a hlavně provozovat bez ekonomických ztrát.

Hubbleův vesmír dalekohled poprvé potvrdil barvu exoplanety, která je kupodivu blankytně modrá. Plynný obr, rozpálený na 1000 stupňů Celsia, na němž prší sklo, ale rozhodně dvojčetem Země není.

Výkonné evropské superpočítače CURIE a SuperMUC umožnily detailně a ve třech rozměrech simulovat procesy v nitru bortící se hvězdy.

Kniha sepsaná neznámým písmem v neznámem jazyce o nejasných věcech podle počítačové analýzy komplexnosti obsažené informace není úplný blábol. Vojničův rukopis má smysl luštit, i kdyby to měl být sborník středověkých lechtivých vtípků.

Žluté moře je teď Zelené, alespoň v přístavu Čching-tao. Zřejmě v důsledku záplavy živin z průmyslu či zemědělství se tady objevil mimozemsky vypadající porost makroskopických řas Enteromorpha prolifera.

Není to vyloučené, tedy pokud platí modifikovaná Newtonova dynamika (MOND). Nasvědčují tomu nové výpočty pohybu v Místní skupině galaxií.

Rutil obohacený niobem a indiem by mohl změnit pravidla hry energetických technologií. Dočkáme se v dohledné době úžasných superkondenzátorů?

U starých dobrých octomilek objevili zajímavý mechanismus rozeznávání správných partnerek. Jeho klíčovým prvkem jsou receptory senzorických neuronů na předních nohách samců octomilek.

Nové analýzy atmosféry starodávných hvězd odhalily, že proces Nukleosyntézy Velkého třesku vlastně nemá s lithiem problém. Letitá záhada je zřejmě sprovozena ze světa.

Ohromné množství plastového odpadu v oceánu vytváří zcela unikátní prostředí pro život, plastisféru. Jak se asi žije v mikroskopické plastové divočině?

Nová data HARPS odhalila u slavného červeného trpaslíka ještě mnohem početnější planetární systém, než jsme původně mysleli. Hned tři kamenné planety v obyvatelné zóně, tak to je parádní úlovek.

Nová studie tvrdí, že se tak stalo před pouhými 900 miliony let. A předchůdci mitochondrií podle ní měli vniknout do eukaryotních buněk před 1,2 miliardami let. Bez okolků, bylo by to skandální.

Stačí si pořídit petawattový laser a brzy si v laboratoři urychlíte elektrony na 10 gigaelektronvoltů. Urychlovače částic se zmenšují desettisíckrát.

Kvantová mechanika připouští červí díry a možná s jejich pomocí vyřeší paradox ohnivé zdi černých děr. Z astronauta padajícího do černé díry by tedy asi přece jenom byla nudle a ne škvarek.

Přestože mezi odborníky stále ještě existuje intenzivní odboj vůči konceptu mnohovesmíru, poslední dobou se začínají objevovat hlasy, že vlastně řeší kritické problémy fyziky od nepatrných částic až po hluboký vesmír. Prosadí se nakonec představa, že žijeme ve výstřední bublině mnohovesmíru?

Doposud velmi hypotetickou a zároveň intenzivně hledanou částici se čtyřmi kvarky nejspíš ulovili v Japonsku a v Číně. Je objevená částice Zc(3900) doopravdy bizarním tetrakvarkem anebo jen přeludem ze stínů částicové fyziky?

Světe div se, nesmírně pomalý a rozvážný pohyb kontinentů o sobě dal vědět u evropského pobřeží Atlantiku. Takříkajíc v přímém přenosu tu vzniká subdukční zóna, kde se zanoří oceánská kůra pod pevninskou. Nakonec se tu zřejmě srazí dnešní Iberský poloostrov s východní Severní Amerikou, tak za 220 milionů let.

Po roce se opět vrací projekt Avatar, který počítá s nesmrtelností lidského vědomí v robotických tělech. Dosáhneme věčnosti jako hloubaví androidi?

V Ženevě už ve zkušebním provozu jezdí elektrické autobusy, které se dobijí vždy v zastávkách. A stihnou to za 15 sekund. Stane se systém TOSA blízkou budoucností městské hromadné dopravy?

Teoretičtí fyzici z Vanderbiltu navrhují, že temnou hmotu tvoří Majoranovy fermiony s magnetickými anapóly. Kvůli jejich výstřední povaze je není snadné objevit, mohly by je ale doložit či vyvrátit již běžící experimenty hledající temnou hmotu, například XENON100.

Geofyzikální průzkum dna galilejského jezera nečekaně odhalil velkou kuželovitou stavbu z čedičových kamenů, podle všeho starou několik tisíc let. Co to asi postavili lidé starší doby bronzové?

Pokud nedošlo k mýlce, tak analýzy poměru izotopů uhlíku C12 a C13 prokazují biologický původ mikrostruktur z Farrelova kvarcitu a zřejmě i starších podobných nálezů v západní Austrálii a také jižní Africe. Nalezli jsme plankton z úsvitu života?

V prachoplynovém disku systému Oph IRS 48 existuje oblast, kde se shromažďuje větší prach a slepuje se tu do větších těles. Nalezli jsme klíčový prvek mechanismu vzniku planet z drobných zrnek prachu.

Klimatičtí modeláři asi nebudou mít radost, ale planeta se bujně zelená kvůli zvýšenému obsahu oxidu uhličitého. Rozšiřování pouští se podle všeho nekoná.

Zcela zásadně. Pokusy na lidech nejsou příliš oblíbené a tak vědci využili šťastnou náhodou vzniklou značku radioaktivního uhlíku C14 z atmosférických jaderných testů. Díky němu lze datovat neurony v mozku.

Nesmírně náročné porovnání infračerveného a rentgenového pozadí vesmíru ukazuje, že v mladém vesmíru byly černé díry nesmírně činorodé. Jejich energie z jedné pětiny přispěla k dnes pozorovanému infračervenému pozadí vesmíru.

Nová fosilie malého hmyzožravého primáta ze spodního eocénu láme rekordy. Zřejmě máme v ruce nález, který je doposud nejblíže počátku všech primátů. Zdá se, že naši nejstarší příbuzní připomínali drobné denní nártouny.

Kde se na Zemi před 3,5 miliardami let vzal fosfor nezbytný pro vznik ribonukleových kyselin? Mohl přiletět s železnými meteority, které obsahují fosfidový minerál schreibersit.

Synchrotronová pracoviště odhalují strukturu římského podmořského betonu, který odolal oceánu už 2 tisíce let. Snad se nám konečně povede v tomto směru Římany důstojně napodobit.

Matematik z hedgeového fondu navrhuje vytvořit Teorii všeho jako estetický matematický konstrukt a až poté její rovnice pasovat na reálný svět. Jak se osvědčí jeho Geometrická jednota v souboji se superstrunami či smyčkovou kvantovou gravitací?

Vývoj nanostruktur z grafenu za asistence nekontaktní mikroskopie atomárních sil neplánovaně přinesl úchvatné obrázky organických molekul. Jako kdyby ožila učebnice organické chemie.

Jak se zbavit hlasu uvnitř hlavy? Stačí vytvořit počítačového avatara, který ten hlas co nejlépe vystihuje a pak ho nechat ovládat zkušeným terapeutem. První výsledky vypadají velmi dobře.

Těžko říct, ale pokud to opravdu dělají, pár věcí by se tím vysvětlilo. A pozemšťanům by nesmírně stouplo sebevědomí, protože bychom měli planetární klima v kapse.

Nejspíš je konec pochybnostem. Analýza obětí Justiniánského moru na území dnešního Bavorska potvrdila zlovolné bakterie Yersinia pestis jako původce této strašlivé pandemie. Východořímskou říši rozvrátil mor.

Není vyloučeno, že temná hmota není jenom jedna. Část temné hmoty by mohla zahrnovat temné protony, temné elektrony, vyzařovat temné fotony a také se hroutit do temných disků, jako to dělá viditelná hmota. Tak to alespoň vidí koncept temného hmoty dvojitého disku.

Jihoameričtí mravenci druhu Nylanderia fulva zaplavují jižní oblasti Spojených států a masakrují místní mravence, včetně dřívějších invazních mravenců Solenopsis invicta. To není válka, to je genocida!

Kickstarterová kampaň ARKYD: A Space Telescope for Everyone společnosti Planetary Resources nabízí možnost přispět na vypuštění malé orbitální observatoře a získat tím 30 minut pozorovacího času zvolené části vesmíru. Prozatím si nevedou špatně.

Původci malárie se uvnitř hostitele navzájem domlouvají pomocí váčků obsahujících genetické informace i proteiny. Pokud se nám povede jejich komunikaci narušit, mohli bychom získat nové zbraně proti zhoubné malárii.

Proč ne. Rentgenové signály milisekundových pulsarů vypadají slibně. Pokud se odvážíme dál do vesmíru, budeme potřebovat solidní autonomní navigaci, nezávislou na pozemských přístrojích.

Umělý les z miniaturních stromků, které mají kmen z křemíku a větve z oxidu titaničitého, funguje jako první integrovaný nanosystém provádějící fotolýzu vody. Umělá fotosyntéza už klepe na dveře.

Nehmotné inteligentní entity, samovolně vznikající z chaosu během stárnutí vesmíru, postupně přečíslí bytosti s těly. Anebo to tak nebude? Odpověď se možná ukrývá v hlubinách multivesmíru teorie strun.