Dagmar Gregorová

...jednoznačně vlivem člověka zdokonalujícího informační technologie. Jak za 20 let od nástupu osobních počítačů vzrostla celosvětová kapacita pro zálohovaní a přenos dat a jak závratně se zvyšoval výkon počítačů? Dvojice vědců ve snaze najít tu nejpřesnější odpověď se zabývala vším, co lidstvo přetváří na globální informační společnost

NASA nadšencům astronomie k Valentýnu věnovala zářivý šperk. Není ze zlata a drahých kamenů a nedá se ani přivlastnit, protože ho zrodila srážka dvou galaxií.

Američtí biologové v lidském genomu lokalizovali pravděpodobného viníka mýty opředené poruchy spánku.

Vědci ze známé britské Univerzity of Cambridge hledali odpověď na závažnou otázku.

Živý mozek obklopují slabá elektrická pole, které sám indukuje svou činností – rozesíláním bezpočtu elektrochemických signálů obrovskou sítí neuronů. Zdá se, že naše hlavní řídící centrum tyto vlastní elektrické zdroje dokáže využít jako lokální podpůrné elektrostimulátory.

Američtí fyzikové vyvíjejí laserový přístroj pro odhalení slabých výparů z výbušnin nebo nízké koncentrace nebezpečných plynů z bezpečné vzdálenosti.

Dnešní vydání časopisu Science uveřejňuje genetickou mapu dalšího modelového organismu – dafnie hrotnatky obecné. Patři sice mezi „obyčejné“ drobné sladkovodní živočichy, její genom ale již tak obyčejný není.

Dnešní vydání časopisu Nature přináší podrobnosti o objevu planetární soustavy, jejíž mateřská hvězda Kepler-11 se podobá Slunci.

Náš mozek se nefláká ani když spíme. Probírá se informacemi, které přes den získal. Nakolik jsou smysluplné, závisí do velké míry od nás. Ale nakolik jsou důležité, závisí od toho, co nás v nejbližší budoucnosti čeká. Němečtí vědci tvrdí, že pro „spící“ mozek je to důležité kritérium jeho selekce nových poznatků na ty, které uloží a ty, jež vymaže.

Mezinárodní tým vedený maďarskými biofyziky se snaží potvrdit teorii, že Vikingové, kteří neměli kompas, se na širém moři za špatného počasí orientovali pomocí krystalů některých minerálů.

Když se lidé chtěli přesněji orientovat v průběhu dne, vymysleli a sestrojili sluneční hodiny, které nepotřebovaly žádný složitý stroj. Když svítilo slunce, byly spolehlivé a v rámci tehdejších potřeb dostatečně přesné. Jednoduché jednobuněčné organismy na počátku evoluce pozemského života možná šly podobnou cestou a než se vyvinuly mechanismy na úrovni složitých změn v aktivitě genů, cirkadiální rytmy pravděpodobně řídily enzymy.

Když ji v duchu již všichni pohřbili, solární sonda NanoSail-D ožila a rozprostřela své plachty v ústrety slunečním paprskům.

...kosmická sonda WISE svým infračerveným „zrakem“ registruje jinak neviditelné jevy, které vznikají v interakci hvězdného větru s okolní hmotou.

Zajímavým objevem přispěl mezinárodní tým fyziků k stému výročí objevu supravodivosti – nevodivý materiál na okamžik proměnil pulzem infračerveného laserového světla na supravodič.

Dlouhá putování různých druhů živočichů za potravou a vhodným podnebím skrývají riziko, že se zvířata na nových lokalitách nakazí. Zároveň jim ale umožňují držet patogenní organismy na uzdě, zlepšovat zdravotní stav a imunitu celé populace.

V povodí dobře prozkoumané řeky Tennessee objevili američtí biologové nový druh raka. Je dvojnásobně větší, než jeho dávno známí příbuzní ze stejné lokality.

Každým dnem se vrtná hlavice probojuje asi o tři metry blíž k hladině jezera Vostok, po miliony let izolovaného pod 4kilometrovou vrstvou antarktického kontinentálního ledovce. Zbývá posledních necelých 100 metrů.

Obří galaxie M87 je sídlem gigantické černé díry. Odhady její hmotnosti se neustále zvyšují.

Do této výzvy lze shrnout odkaz nizozemských vědců, kteří porovnali produkci živočišných bílkovin z hlediska environmentální zátěže skleníkovými plyny.

aj keď si to mnohí tamojší obyvatelia, novinári a zdá sa, že žiaľ aj vedci myslia.

Od léta 2008 z oběžné dráhy mapuje vesmír ve spektrální oblasti gama záření americká sonda Fermi. Po několika měsících však vědci ze záznamů vydolovali důkaz o pozemském zdroji gama záblesků, které v interakcích s atomy atmosféry produkují částice antihmoty – pozitrony.

Již půlstoletí se vědci snaží vysvětlit, proč je horní sluneční atmosféra dvěstěkrát teplejší než jeho viditelný „povrch“. Americko-norský tým nabízí jedno z možných vysvětlení. Zdá se ale, že ani tentokráte nejde o konečnou odpověď.

Vědci hledají akustický plášť neviditelnosti.

Výzkum fotovoltaických článků se ubírá mnohými směry. Účinnost proměny sluneční energie na elektrickou je bezpochyby nejdůležitější metou. Ale když jde o nenáročnou výrobu, levný materiál, jenž lze nanést na téměř cokoli a navíc odolá ohýbání, natahování i skládání, pak i malá účinnost může být zajímavá.

Pocity vyvolané partnerskou láskou se u všech projevují stejným vzorem mozkové aktivity. Bez ohledu na to, jestli je zamilován muž nebo žena, jestli jde o vztah homosexuální nebo heterosexuální.

Obyčejná voda má neobyčejné vlastnosti. A do podoby rampouchů zmrazuje i několik fyzikálních tajenek.

Dva američtí biologové vypočetli, že před necelými třemi milardami let proběhla genetická exploze, která ovlivnila chemismus oceánů i atmosféry a rozhodla o směru dalšího vývoje života

Výsledky dvouletého výzkumu zajímavého meteoritu zřídkavého typu poskytly důkazy o dramatických kolizích mezi „kosmickým smetím“.

Před více než 2 000 lety Řekové vytvořili mechanický model pozorovaného vesmíru, který jsme pojmenovali podle místa nálezu mechanizmem z Antikythéry. Zrezivělé zbytky soustavy bronzových ozubených koleček dlouhých sto let představovaly nerozluštitelnou záhadu. I když základní funkce soukolí se již podařilo rozluštit, stále udivuje a inspiruje nejenom vědce.

700 metrů hluboký vrt v sedimentech dna Beringova moře odkrývá 5 milionů let vývoje klimatu a mořského biotopu.

Hezký příklad evoluce, která v změněném prostředí přetvoří organismus téměř k nepoznání od původního druhu

Když blbnout, tak důsledně.

Statistická analýza výsledků několika dřívějších studií snížila o polovinu rychlost stoupání hladiny v dobách nejvýraznějšího oteplování v závěru posledního glaciálu

Naši nejdůležitější přátelé, bez nichž bychom nemohli žít, ale i nejnebezpečnější nepřátelé, kteří, když nás nezahubí, tak nám poškodí zdraví, jsou z řad mikroorganismů. Ty první si pod vlivem vlezlých reklam někdy nesmyslně draze kupujeme a s těmi druhými svádíme nekonečnou válku. Začíná již v ústní dutině a bojištěm jsou naše zuby

Uhlík v podobě grafenu a z něho odvozených struktur je asi tou nejpřekvapivější matérií. Rozmanitost jeho možných aplikací je snad bez hranic. Zdá se, že i elastická pryž podlehne v konkurenčním souboji se spletí uhlíkových dutých nanovláken.

Pojem kvazar, neboli kvazihvězdný rádiový zdroj se zrodil v počátcích radioastronomie, kdy vědci hledali odpověď na záhadu tajemných, extrémně vzdálených a výkonných bodových zdrojů rádiového záření, které se nedařilo ztotožnit s viditelnými objekty. Vyluštěná tajenka zní – kvazary jsou supermasivní, gigantickými masami hmoty se krmící černé díry v centrech obrovských galaxií, jejichž záření k nám přináší poselství z časoprostoru miliardy světelných let vzdáleného. Ale i blízká kosmická současnost astronomům nabízí miniaturní verze velkolepých kvazarů – mikrokvazary.

O zajímavém propojení mladého fyzikálního odvětví s biologií a medicínou.

Snažíme sa verne imitovať vtáčí spev. A niektorí vtáci nám to splácajú obdivuhodným napodobňovaním nielen našich hlasov, ale i hluku techniky.

Známý britský matematik a fyzik Roger Penrose našel v reliktním záření kruhové struktury, které v souladu se svou teorií o cyklickém vesmíru považuje za odkaz z éry před Big Bangem.

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Japonci zveřejnili první analýzy mikročástic, které po více než sedmi letech přinesla sonda Hayabusa z asteroidu Itokawa

Po hmotné hvězdě, jež v roce 1979 zazářila jako supernova, zůstala pravděpodobně mladá a nenasytná černá díra.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.

Carlo Jaramillo: „Samozrejme, obávam sa, že niektorí ľudia sa na to pozrú a skonštatujú, že by nás globálne otepľovanie nemalo znepokojovať. Ale práve to nám tvrdí samotný fosílny záznam.“

Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Příběh záhady, která se zrodila u domácího počítače amatérské astronomky a po třech letech různých pozorování, měření a výpočtů končí rozluštěním, které zveřejnil odborný časopis.

Výzkum gibonů odhalil vědcům druh opice, kterou domorodé obyvatelstvo již dávno zná.

Ve světě ročně asi 1,4 miliónů pacientů s vážnými srdečně-cévními problémy podstoupí operaci, při které je nevyhnutné provést sternotomii – rozřezání hrudní kosti. Než se opět zhojí, dokáže potrápit velkými bolestmi. Nová metoda, kterou nyní na stovkách pacientů odzkoušeli kanadští lékaři, nabízí až podezřele jednoduché a účinné řešení.

Výkonné počítače umožnily vytvářet stále komplexnější matematicko-fyzikální modely. Jsou vynikajícím nástrojem pro výzkum jevů a procesů, jejichž principy dobře chápeme a dovedeme je správně matematicky popsat. Nakolik hodnověrné jsou ale namodelované věštby dlouhodobých klimatických změn? Pokusy o vysvětlení proč mořského ledu v okolí Antarktidy přibývá, vedou k navzájem si odporujícím výsledkům a odhalují, jak některým současným dějům zatím dostatečně nerozumíme. Navzdory tomu věříme předpovědím na sto let dopředu.

14. října 2010, ve věku 85 let zemřel otec fraktální geometrie Benoît Mandelbrot.