Dagmar Gregorová

Díky lidské zvídavosti dnes na dně měsíčního kráteru Cabeus vzniknou dvě nové jámy.

Vědci prozkoumali, jak se oxidovaná forma cholesterolu – oxysterol - podílí na tvorbě nervových buněk a tyto poznatky hodlají využít na in-vitro kultivaci neuronů, které produkují dopamin. Nabízí se tak vskutku reálná šance na léčbu neurodegenerativních nemocí, zejména Parkinsona.

Ve čtvrtek, 1. října 2009 byly v Sandersově aule Harvardské university slavnostně vyhlášeny letošní Ig–Nobelovy ceny. Je to již 19. ročník oceňování svérázných vědeckých výzkumů, které tvoří jakýsi protiklad těm vážným, vznešeným, převratným „nobelovským“. Nakonec prý Ig je zkratka latinského ignobilis – nevznešený. 3. října prezentovali letošní hrdí laureáti své netradiční výzkumné práce na známem MITu (Massachusetts Institute of Technology). A takovou možnost hned tak někdo nemá.

Ardi žila před 4,4 miliony let. Tedy 1,2 milionu let před Lucy a je zřejmě také její „pratetou“. Obě byly nalezeny v Afarské pánvi v Etiopii. Jde o nejstarší známý mezičlánek ve vývoji od společného předka se šimpanzem k dnešnímu člověku.

Při této otázce asi mnohým přijde na mysl pohyb, nebo cvičení. Odpověď je správná, ale jen částečně. O některých biologických příčinách stárnutí svalů a úpadku jejich regeneračních schopností, ale i o naději, kterou nabízejí nové vědecké poznatky, vypovídají výsledky výzkumu amerických a dánských biologů.

Vidieť svet akosi inak, mať výnimočnú predstavivosť, fantáziu, nachádzať netradičné riešenia, mať množstvo prekvapujúcich, až geniálnych nápadov. Ale zároveň neovládateľne skĺzavať do temných priepastí duševných porúch, znepokojovať okolie netypickým správaním. Mnohých nadpriemerne kreatívnych ľudí charakterizujú tieto, akoby protikladné prejavy osobnosti. Podľa výskumu maďarského vedca môže ísť o dve strany tej istej genetickej mince. Jednou jej stranou sa platí za to, čo druhá strana dáva.

Ostrov stability není žádná bezpečná dovolenková destinace, ani místo s dokonalou ekologickou rovnováhou, ale oblast v Mendělejově periodické tabulce. Izotopům supertěžkých radioaktivních prvků, které tento ostrov obývají, teorie předpovídají mnohem delší životnost, než jejich sousedům z okolního „moře nestability“. Laboratoře jaderného výzkumu se snaží ostrov stability postupně dobývat a polapit samotného krále sídlícího uprostřed – jádro prvku s dvojnásobně magickými čísly: protonovým 114 a neutronovým 184.

Známé vědecké centrum, Švýcarský federální technický institut v Curychu, se musí vypořádat s nepříjemnou aférou. Výzkumnému týmu jednoho z jeho čelných představitelů dokázali falšování výsledků.

Na oběžné dráze kolem Země již deset let krouží vesmírný teleskop Chandra. Mapuje oblohu v rentgenovém spektru záření a vidí to, co dalekohledy snímající viditelné světlo nevidí. Namísto dortu k desetiletému výročí vědci „upekli“ ze snímků detailní pohled do centra naší Galaxie.

Je posledný deň tohtoročného leta, možnosť bilancovať. Ako po uplynulé roky, aj teraz sa médiami šíri správa o roztápajúcom sa arktickom ľade. V septembri sa zmenšuje jeho rozloha na minimum, je čas „udržiavať paniku“. Toto leto bolo v Arktíde tretie najhoršie. „Situácia je vážna, nie však zúfalá“.

Tání grónského ledovce patří mezi varovné signály současných klimatických změn. Jeho jednotlivé ledové vrstvy však skrývají záznam dramatičtějšího oteplení v době, kdy člověk klima určitě neovlivňoval.

V máji podstúpil Hubblov teleskop omladzujúcu kúru. NASA zverejnila prvé snímky po oprave, ktorá je definitívne tou poslednou. Astronómovia však hovoria o novom začiatku najznámejšieho a z vedeckého hľadiska najproduktívnejšieho ďalekohľadu.

Svět obíhá další zpráva o multipotentních kmenových buňkách. Tentokrát (ne poprvé) získaných z tukové tkáně dospělých lidí. Zdá se, že liposukce bude prospěšná dvojnásobně – nejen že nás zbaví přebytečného sádla, ale poskytne i náhradní buňky pro opravu poškozených orgánů.

Vyřazení jednoho genu u laboratorních myšek způsobilo, že neztloustly ani po měsících přejídání se tučnou stravou. Vede tudy správná cesta k léčbě obezity, jež obchází západní část lidské populace?

Podařilo se fyzikům experimentálně dopadnout doposud se pohřešující magnetický monopól?

Kapr lysec se objevil ve středověkých klášterech v Anglii, kde mniši selektivně vybírali do chovu jedince s malým počtem šupin. Dnes lysec patří mezi tradiční chovnou rybu i na Třeboňsku. Současné biology však zajímalo, co v genomu kapra způsobilo jeho „lysost“. Výzkum jim poskytnul zajímavou odpověď.

Nielen na cestách, ale aj v medziľudskej komunikácii existuje niečo ako „bezpečná vzdialenosť“. Ak nám niekto naruší jej hranice, automaticky v nás spustí alarm nepríjemných pocitov. Tento osobný priestor stráži malé mozgové centrum a výnimky udeľuje len tým najbližším.

Britští vědci připravili inhibitory, které pomáhají zdravým buňkám zastavit bujení buněk nádorových. Alespoň v laboratoři.

V laboratořích University v Texasu testují fotovoltaický materiál, který se bude na povrch nanášet jednoduše – například tiskem, nebo sprejováním. Mělo by jít o základ pro nový typ velkoplošných a levných solárních článků, které by v budoucnu mohly pokrývat střechy, nebo i stěny a okna budov.

Naša prekvapujúco pokojná hviezda sa aj naďalej odmieta podriadiť sa predpovediam.

Před deseti měsíci se od Země odpoutala první indická lunární sonda Čandraján-1. Po úspěšném začátku mise přišlo zklamání v podobě technických problémů, které pravděpodobně zkrátí činnost život sondy téměř o polovinu. Zatím však žije a vědci se snaží ji co nejvíce využít k poznání Měsíce. Například i v tandemu s americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter.

Když někdo s úpřimností do jisté míry napodobuje naše chování, protože nás považuje za vzor, lichotí nám to. A obráceně, když se snažíme o něčí přízeň, mírné, nevtíravé napodobování může vést k úspěchu. Chováme se tak i když si to ne zcela uvědomujeme a jak se zdá, je to v nás evolučně zakódované. Výzkum prokázal, že například i pro malpy kapucínské z řádu primátů platí, že napodobování může být nejen pro samotného jednotlivce, ale i pro celou skupinu prospěšné a že k němu vede evoluční vývojová stezka.

Pokud to šlo, využívali naši předkové zvířata k více účelům. Například koně a skot jako zdroj potravy, ale i na těžkou práci a k přepravě nákladů. Krocením nebo šlechtěním jsme divokým tvorům vnutili naši představu o tom, jak se mají chovat. V přírodě nám v tomto ohledu konkurují někteří parazité. Jejich vskutku zajímavé evoluční řešení snahy o přežití spočívá v dokonalé manipulaci jejich obětmi.ˇ

Nemeckí vedci sériou experimentov dokázali, že v semenníkoch myších samcov sú kmeňové bunky, ktorým stačí zabezpečiť podmienky a čas a sami sa pretransformujú na bunky s vlastnosťami embryonálnych kmeňových buniek.

Tiskoviny se budou stále víc vydávat v elektronické formě a elektronika se bude stále častěji tisknout. A tak možná zanedlouho si budeme moci zvolit, jestli na papíře bude natištěný klasický text, anebo jeho zvukový záznam. Zdroj energie, který se nanáší metodou sítotisku, je již realitou.

Američtí chemici s jihokorejskými inženýry vynalezli metodu jak vytvořit mikrokuličky, které se v závislosti na vnějším magnetickém poli nejen otáčejí, ale mění i svou barvu.

Snaha prežiť a odovzdať svoje genetické posolstvo v štafete generácií ďalej je hlavným motorom evolúcie života na zemi. Tento motor poháňa rôzne organizmy po rôznych, často sa rozdvojujúcich vývojových cestách. Niektoré sú slepé a iné zas vedú k prekvapujúcim riešeniam problému ako prežiť. Známy mexický druh mloka je dôkazom, že dorásť do úplnej dospelosti vôbec nemusí byť výhodné. Vedci už desaťročia hľadajú spôsob ako podrobne preskúmať a pre ľudské zdravie využiť mechanizmy, ktoré telo malého obojživelníka obdarili neuveriteľnými regeneračnými schopnosťami.

Snaha se co nejlépe prosadit ve svém životním prostředí souvisí především se schopností získat v dostatečném množství co nejlepší potravu. Rostliny jsou v tomhle ohledu zdánlivě v nevýhodě, jejich kořeny jim sice zabezpečují živiny, ale taky je vězní na daném místě. Masožravé rostliny „našly“ způsob, jak si v půdě chudé na dusík přilepšit lovem hmyzu. Ale co když prostředí, přerostlé konkurencí neposkytuje dostatek ani tohoto zdroje potravy? Pak je nutné se „poohlédnout“ po jiných mobilních zdrojích dusíkatých hnojiv a přilákat jejich producenty.

Mihule sú prvými stavovcami, u ktorých vedci zistili, že jednotlivé etapy ich životného cyklu im vymazávajú asi pätinu genómu.

Zlomenou kost fixujeme sádrovým krunýřem. Když dojde k rozsáhlému poškození nervového výběžku – axonu, taky je nutné sáhnout po vhodném materiálu, který mezeru přemostí a pomůže k správné regeneraci. Vědci, ve snaze najít pro tento účel nové a vhodnější materiály, kombinují vlastnosti přírodních a umělých látek.

Není proč se divit, že když se mluví o Marsu, jen zřídkakdy se nepřipojí nějaká ta spekulace o existenci jednoduchých forem života v jeho geologické minulosti a někdy i přítomnosti. Důkazů, že tato planeta byla kdysi pohostinnější, přibývá. Na jejím povrchu se nacházely řeky i velká jezera. A to i dlouhodobě. Navíc v období, kdy tam podle současných představ vědců již být neměla. Ale důkazy pro to jsou prý nezvratné...

Zobák papagájov a čeľuste novoobjaveného druhu dinosaura majú podobný tvar. Je to rovnaké evolučné riešenie luskáčika na tvrdé orechy?

Mikroorganizmy tvoria asi tretinu pozemskej biomasy. Odhad predpokladá existenciu asi 3 miliónov druhov, z ktorých zatiaľ poznáme necelých 8 tisíc. Niektoré z nich dokážu žiť, alebo aspoň v hybernovanom stave existovať v extrémnych podmienkach. Po desiatky až stovky tisícov rokov, čo potvrdili aj novoobjavené baktérie zamrazené v trojkilometrovej hĺbke grónskeho ľadovca.

Za hranici naší sluneční soustavy dohlédneme jenom pomocí toho, co k nám v podobě záření a částic ze vzdáleného kosmu přiletí. Představu, jak to v těch vesmírných dálavách asi reálně vypadá, si pak dotváříme na počítačích pomocí různých simulací a fyzikálně-matematických modelů, které se snažíme sladit s tím, co pozorujeme. Někdy nás však porovnání teoretických výpočtů s reálně naměřenými daty překvapí a nastolí nové otázky.

Media nepřehlédla zprávu o kamikadze jménem Kaguya – řízeném zániku japonské lunární sondy pádem na Měsíc. Po jeho 17 měsíčním obletování. Japonsko si tak může na své konto, do kolonky s výzkumem Měsíce, připsat vskutku významný úspěch. Přinášíme stručný přehled výsledků měrení, jež Kaguya i prostřednictvím svých malých souputníků, minisatelitů Okina a Ouna (Relay a VRAD), posílala v průběhu své krátké mise na Zem.

Smiech je jedným z univerzálnych ľudských prejavov. Pozná ho a rozumie mu každý človek bez ohľadu na historickú dobu, kultúru, či krajinu v ktorej žije. Schopnosť sa smiať sme zdedili od našich predkov. Ale do akej dávnej minulosti siahajú jeho korene?

Americkí vedci znovu inovovali predpoveď pre veľmi pomaly sa rozbiehajúci 24. cyklus slnečnej aktivity. Opäť sa dohodli, že bude extrémny. Tento krát však, na rozdiel od predchádzajúcich prognóz, bude vraj extrémne slabý.

Na rozdíl od většiny svých kolegů španělský antropolog Salvador Moya-Sola odpovídá, že ano. K tomuto přesvědčení dospěl na základě nálezu několika fosilních částí lebky nového druhu hominoidního primáta, který na území dnešního Katalánska žil před téměř 12 miliony lety.

Družica Aqua z obežnej dráhy zaznamenáva fluorescenciu fytoplanktónu. Slabým červeným svetlom nám fotosyntetizujúce morské mikroorganizmy oznamujú, ako sa im práve na danom mieste darí.

Pozorným nasloucháním ptačího rámusu američtí ornitologové zjistili, že charakter biotopu, ve kterém pták žije, ovlivňuje i jeho zpěv.

Takmer 20 miliárd prepisovateľných bajtov (155 miliárd bitov) na štvorcovom centimetri bezpečne uložených na miliardu rokov – „miliardové“ parametre nového typu pamäťového média.

Nové astronomické pozorovania odhalili, že binárny systém s milisekundovým rádiovým pulzarom a binárny systém s rýchlo rotujúcou, röntgenové žiarenie emitujúcou neutrónovou hviezdou sú pravdepodobne len rôzne vývojové fázy toho istého vesmírneho objektu.

Duše, duchovia, bohovia, démoni, anjeli, mimozemšťania, či iné neviditeľné mocnosti riadia naše životy. O tom nepochybuje väčšina ľudí na svete. Michael Shermer a Bruce Hood sa zamýšľajú nad otázkou prečo je to tak a hľadajú príčiny hlbokých koreňov ľudskej viery v nadprirodzeno.

Rozmnožování se nám jeví jako celkem harmonická aktivita, ve které se obě pohlaví shodnou na společných cílech. Neplatí to zcela a do detailů. Jak pro živočišnou, tak i pro rostlinnou říši.

Britskí vedci zaujímavými experimentmi podporili hypotézu, podľa ktorej na počiatku evolúcie pozemského života bola ribonukleová kyselina RNA.

Mezi nejmladší archeologické objevy patří doposud nejstarší venuše - 35 tisíc let stará paleolitická plastika ženské postavy.

Mozog – zložitý a tajomný svet. Riadiace a poznávacie centrum. Ako sa v ňom spracúvajú vnemy a podnety? Kde v ňom sídlia ktoré emócie? Zmysly? Ako sa rozhodujeme? Aj na tieto otázky hľadajú vedci odpoveď pomocou funkčnej magnetickej rezonancie - fMRI. Je to moderný progresívny nástroj na nepriamy výskum mozgových funkcií. Neraz vyžaduje veľké série experimentov, pričom každé trojrozmerné zobrazenie mozgu pomocou fMRI poskytuje množstvo údajov. Výsledkom sú veľké súbory dát, ktoré je nutné spracovať pomocou štatistiky. A to je ďalší pracovný nástroj. Matematický. A ako s každým pracovným nástrojom, aj s tým štatistickým je nevyhnutné vedieť správne narábať. Ako však odhalili posledné mesiace, to nezvládajú ani mnohí renomovaní neurovedci. A tak vo viacerých prípadoch platí, že o čo sú výsledky ich výskumov na prvý pohľad presvedčivejšie, o to sú na pohľad druhý nedôveryhodnejšie.

Poznáte to – kúzelník prikryje predmet šatkou, urobí čáry – máry a predmet je fuč. Vedci z Berkeleyho laboratória vytvorili nový typ materiálu, ktorý takú kúzelnícku šatku pripomína. Reálny predmet „mizne“ v súlade s fyzikálnymi zákonmi, preto márna je nádej, že z tohto materiálu raz bude koberec, pod ktorým sa stratí všetko, čo sa pod neho zametie.

Rozsáhlý genetický výzkum zpřesňuje a doplňuje naše znalosti o velké genetické rozmanitosti populace černého kontinentu.ˇ

V záběrech japonského teleskopu Subaru se objevila tajemná skvrna jako pozdrav z úsvitu vesmíru od objektu, který je na svou dobu nečekaně velký. Alespoň podle modelů vzniku prvních galaxií.