Nekuřáci mají šanci, že na jejich nádor zaberou geftinib nebo erlotinib. Na karcinomy kuřáků i bývalých kuřáků ale zmíněná léčiva nezabírají.

Experimentální ošetření vaginální stěny proteinem zabraňuje u makaků přenosu opičího HIV viru. Vědci předpokládají, že tento způsob ochrany bude účinný také u lidí. Objev otvírá zcela nový způsob prevence před infekcí HIV, který spočívá v zablokování receptorů, které virus využívá k uchycení na buňkách svého hostitele.

Dosud největší provedená studie, která byla zaměřena na schizofreniky odhalila, že 15% případů schizofrenie může být přičteno na vrub tomu, že otcův věk byl větší než 30 let, že u dětí padesátníků se schizofrenie vyvíjí až pětkrát častěji a že z demografického vývoje Evropy v tomto směru nevyplývá nic radostného...

S kmenovými buňkami je potíž. Asi jako s vlastními dětmi. Poměrně přesně víme, jak by se měly chovat, co by se měly naučit, a snažíme se nasměrovat jejich životní cestičku, JENOMŽE …

Vědci provedli experiment který ukázal, že je možné pěstovat nevyvinutou tkáň lidského varlete na myších. Chlapci, kteří onemocní rakovinu tak budou moci, s pomocí myšáků, mít vlastní děti.

Nepřímé důkazy živí hypotézu o tom, že bdění a práce v noci způsobuje potlačení tvorby melatoninu a to se projeví vznikem rakoviny prsu a tlustého střeva. Pokud se teorie potvrdí, veřejné osvětlení se stane i záležitostí veřejného zdraví.

Poprvé na světě plastičtí chirurgové zrekonstruovali tvář jedním celistvým plátem kůže. Novou tvář získal popálený Japonec, kterému je 56 let.

Australští vědci testují lepivý sekret žab k léčbě poškozených chrupavek.

Překvapivé výsledky výzkumu amerických vědců naznačují, že embryonální kmenové buňky mohou v těle pacienta produkovat „hojivé“ molekuly, které doputují tam, kde je jich třeba, a napraví tam i vrozené dědičné problémy.

Nový objev kanadských vědců naznačuje, že tzv. embryonální kmenové buňky mohou mít kromě schopnosti přetvořit se v jakýkoli typ buněk lidského těla ještě jednu unikátní vlastnost – jejich přítomnost nedráždí imunitní systém příjemce k obranné reakci. Pokud se to potvrdí, znamená to revoluci v medicíně.

Cvičením lze naučit psy aby v moči lidí rozpoznali látku typickou pro rakovinu močového měchýře.

První dítě se mělo narodit poté, co byly matce transplantací vráceny její vlastní vaječníky uchované po nějakou dobu v zamraženém stavu. Kolem případu ale existují určité nejasnosti.

Tento týden zveřejnili vědci zprávu, že injekcí kmenových buněk se jim daří zachraňovat zrak myším, které by jinak osleply. To znamená, že by některé druhy lidské slepoty měly být léčitelné ošetřením buněk z pacientovy vlastní kostní dřeně.

Ne, v titulku tentokrát není překlep. Léčit nebude nějaká Irena, ale iRNA čili „ribonucleic acid interference”. Do medicíny rázně vkročila nová odnož molekulární genetiky.

Páté nejčastější rakovině – rakovině močového měchýře, se lze vyvarovat dostatečnou konzumací alfa-tokoferolu. Jiné pokusy na myších zase ukazují, že to co nezvládne vitamin, může ještě zachránit genová terapie za pomoci GM viru tvořícího interferon.

Magnetické částice produkované některými bakteriemi by mohly posloužit k dopravě léků na potřebné místo v těle pacienta.

Bolestivá a deprimující chemoterapie by měla být minulostí. Přispět by k tomu měl obyčejný vitamín.

Případ ženy, kterou mozková mrtvice připravila o sny, rozšířil naše znalosti o fungování lidského mozku.

Faktor na srážlivost krve se používá k léčbě pacientů, kteří trpí hemofilií a také při ošetřování zraněných osob, které v důsledku rozsáhlých zranění utrpěly velkou ztrátu krve. Přijme veřejnost léčivý faktor, který bude „vyrobený“ geneticky modifikovanou rybou?

Coxsakievirus A21 vyvolává u myší místo rýmy ochrnutí. Podobný efekt mohou mít tyto viry i na člověka.

Začíná přibývat lidí, kteří si mohou dovolit zaplatit preventivní CT test. O vyšetření celého těla počítačovou tomografií usilují i zdraví lidé, kteří ve snaze o prevenci, hodlají podchytit případné začínající ložisko rakoviny. Ironií je, že právě tím se vystavují riziku vzniku zhoubných nádorů.

Ženy, které mají problémy s neplodností vyvolané nízkou tělesnou hmotností, mohou doufat v uzdravení pomocí „tukového hormonu“ leptinu.

Látky podobné aktivním složkám marihuany a hašiše tlumí schizofrenii. Přesto se marihuana a hašiš schizofrenikům nedoporučují.

Pacient, kterému byla odstraněna čelist z důvodu rakoviny, si po devíti letech mohl dopřát párek s chlebem. Lékaři mu nahradili čelistní kost novou kostí, která narostla v inkubátoru jímž byl sval na jeho vlastních zádech.

Co dělá z celkem nevinných streptokoků „masožravou bestii“?

Děti, které žijí v blízkosti čerpacích stanic jsou ve srovnání s dětmi, které bydlí ve stejné oblasti, ale dál od „benzinek“, čtyřikrát více ohroženy akutní leukémií.

Krysy krmené letním mlékem lépe rostly a to i při zachování stejného množství a tučnosti. Později byla ve vzorcích letního mléka prokázána vyšší koncentrace konjugované kyseliny linolové.

Jedna z účinných látek marihuany potlačuje tvorbu cév nezbytných pro růst zhoubných nádorů.

Děti počaté technikou IVF jsou devětkrát častěji vystaveny genetické poruše nazývané Beckwith-Wiedemannův syndrom (BWS). Toto je první významnější varování, které dokládá, že IVF děti jsou vystaveny vyššímu riziku specifické poruchy.

Obávanou chorobou, česky nazývanou syndrom náhlého úmrtí kojenců, trpí u Amishů většinou chlapci s nevyvinutými genitáliemi. Ukazuje se, že porucha má genetický základ.

Lidé, kteří byli považováni za odolné vůči „lidské formě BSE“, se mohou nakazit. Dokazuje to druhý případ přenosu této choroby krevní transfuzí.

Lék, který proslul schopností zvýšit mužskou potenci, zachraňuje životy horolezců i nemocných.

Několik plných vidliček chutných klíčků může být ochranou proti rakovině. Tvrdí to profesor Ian Rolland a Chris Gill z Ulsterské univerzity.

Experiment s klonováním kožních rakovinných buněk ukázal, že tělo má schopnost zvrátit rakovinu.

Vědci vyrobili prionový protein, který dokáže u myší zahájit vývoj nervového poškození, které je podobné onemocnění nemoci šílených krav (BSE).

První úspěchy slaví experimenty, při nichž byly mozkové buňky poškozené mrtvicí nahrazeny nervovými kmenovými buňkami.

BiDil je lék na onemocnění srdce, který „zabírá“ u černochů ale ne u bělochů.

Pěstování nových orgánů k náhradě těch, které byly poškozeny úrazem, nebo nemocí, se v St. Louis stává realitou.

Když máme zkažené zuby neobejde se to bez vrtaní nebo trhání. Tato dlouho uplatňovaná praxe by se ale mohla změnit protože bakterie způsobující zubní kaz by mohly mít stejný osud jako stihl pravé neštovice.

Toto je první případ, kdy se genetikům podařilo zabránit projevům dědičného onemocnění mozku. Vyléčeným pacientem byla myš, ale myš s lidským defektním genem. Vyléčení jí zajistila injekce genetického materiálu, který byl vytvořen tak, aby v mozku „vypnul“ nemocné geny. Tímto pokusem si vědci připravují cestu k terapiím lidských poruch, jakými jsou Alzheimerova, nebo Huntingtonova choroba.

Statiny jsou dnes považovány za „zázračné“ látky snižující „špatný“ cholesterol. Desítky milionů lidí věří, že jim statiny napraví jejich dietetické prohřešky a zbaví je rizika infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Nové poznatky ukazují, že všichni na pomoc statinů spoléhat nemůžeme. Rozhoduje o tom genetika.

V kanadském Montrealu testují látku, která prostřednictvím ovlivnění melanokortikálního systému v mozku dokáže regulovat samičí sexuální touhy.

Z nové studie zveřejněné ve Velké Británii vyplývá, že přiměřená konzumace alkoholu může v některých případech pomáhat.

Základní roli při vzniku dlouho trvající paměti hraje protein, který se nazývá CBP. Toto zjištění by mělo pomoci dětem u nichž se vyskytují vývojové poruchy spojené s oslabením paměti a debilitou.

Jedna dávka testované vakcíny vstříknutá jako sprej do nosu ochrání primáty proti infekci viru SARS.

Extrémní osvalení hocha z Německa má na svědomí mutace, která stojí v pozadí vysoké zmasilosti některých plemen skotu.

Vědci z Národního židovského centra pro zdraví a výzkum v Denveru (stát Colorado), objevili protein, který zastavuje růst cév. Tento protein se u většiny nádorů, které se šíří metastázemi, nevyskytuje, nebo je přítomen jen v nepatrném množství. Jeho brzké použití v klinice se očekává.

Dlouhá desetiletí věděli vědci, že snížený kalorický příjem prodlužuje život. Teď vědí, proč tomu tak je. V pozadí stojí molekuly sirtuinů.

Kmenové buňky z mutovaných lidských embryí připravili vědci z Reproductive Genetics Institute z Chicaga. Informovali o tom na právě probíhajícím zasedání odborníků v Bostonu. Tyto linie buněk vrhnou nové světlo na geneticky vedené choroby a bude je možno využít k testování nových způsobů léčby.

Neurobiologové z University of Kalifornia v San Diegu odhalili, jak lze elektrickou aktivitou změnit u nervových buněk tvorbu přenašeče vzruchů a tím způsob jejich komunikace s dalšími nervovými buňkami. Toto zjištění by mohlo jednoho dne vést k ovlivnění nálady, k léčbě poruch učení,…