U jelenů, jelenců a losů postižených prionovým onemocněním CWD se vyskytují priony ve svalovině. Povolání "lovec jelenů" a hobby "milovník zvěřiny" jsou zřejmě na americkém kontinentu spojeny s riziky, která jsme si donedávna nepřipouštěli.

Domáci zvieratá sú milé a zdá sa, že zlepšujú ľudské zdravie. Na
niektorých miestach ako napr. nemocnice alebo opatrovateľské domy ale
žiť nemôžu. Môže teda robotický miláčik vytvoriť tie isté reakcie?

Šokem skončil průzkum půdních bakterií. Všechny si nesou rezistenci k antibiotikům. Některé si umějí poradit i se zcela novými preparáty. Jiné zvládají syntetická antibiotika, jejichž molekula nemá v přírodě obdobu. Rezistentní původci infekčních chorob jsou ve srovnání s půdními bakteriemi v likvidaci antibiotik vyložení nešikové. Ale zřejmě se brzy naučí od svých půdních příbuzných pár hodně ošklivých kousků.

Tváří se jako estrogen a u buněk navozuje stav tuposti - přestávají reagovat na podněty, které k nim organismus vysílá prostřednictvím insulinu. Řeč je o látce BPA, která je součástí polykarbonátů.

Vědci odhalili protein (a jeho gen), který určuje, zda embryo „dostane najíst“ a nebo zda bude odsouzeno k smrti hladem. Absence proteinu v děloze znamená neplodnost.

Taky máte strach z přenosu infekce a používáte doma spreje proti mouchám a lezoucímu hmyzu? Pak byste také měli vědět, že tím vystavujete svoje děti, i sebe, zvyšenému riziku vzniku vážných onemocnění.

Výzkumníci z Biodesign Institutu při Arizonské státní univerzitě donutili tabák, aby se stal továrnou na vakcínu proti jedné z nejobávanějších infekcí – moru. Výsledek naznačuje, že v otázce ochrany lidí před infekčními nemocemi se díky rozvoji rostlinných biotechnologií začnou již brzo dít převratné změny.

Virus se rozšířil do Turecka a sdělovací prostředky hlásí, že „zmutoval do nebezpečné formy“. Někteří virologové prohlašují, že „kauza H5N1“ je jen bumbuk. Nejnovější nizozemská studie, kterou sdělovací prostředky v drtivé většině ignorují, naznačuje, že to s virem H5N1 může být ještě horší, než se zdálo.

Kdo je na tom lépe. Ten kdo celou noc nespal, nebo ten, kdo právě vyskočil z postele? Jestli vsázíte na ranní ptáče, tak jste vedle. Čerstvě probuzený člověk má výkonnost těžkého opilce.

Objev struktury fúzovacího proteinu by mohl vést k objevu nových léčiv a vakcín.

O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

Cvičené opice, které využívají k pouličním produkcím kejklíři v mnoha oblastech Indonésie, přenášejí nebezpečné viry. Zjistil to mezinárodní tým virologů vedený Lisou Jones-Engelovou z University of Washington.

Od roku 1996 testovali vědci z australského CSIRO Plant Industry geneticky modifikovaný hrách odolný vůči zrnokazovi hrachovému. Nedávno projekt zastavili a všechen hrách po dohodě s Office of the Gene Technology Regulator zlikvidovali. Důvod? Při testech na myších vzniklo podezření, že by hrách mohl u lidí vyvolávat alergii.

Člověk postiženy na jednotce intenzivní péče otravou krve musí spoléhat na lékaře a vlastní mitochodnriální DNA. Jedna z jejích variant skýtá vyšší šanci na přežití těžkých infekcí.

Americko-japonský tým vědců vytvořil v laboratoři myš s lidskými nervovými buňkami v mozku.

Pravděpodobnost, že vaše autonehoda bude mít smrtelný konec se vám zdvojnásobí, pokud budete kouřit marihuanu. I tak na tom ale budete lépe, než kdybyste sedli za volant s alkoholem.

Dieta s leucinem by vás mohla zbavit úbytku svalové hmoty způsobené stářím.

Oblíbená pochoutka Afričanů – kaloni hned tří druhů – se ukázala jako rezervoár smrtícího viru.

Dobrá zpráva pro alergiky – konečně se začíná rýsovat co to vlastně alergie je a jak s ní zatočit. Zní to jako špatný vtip, ale opravdu nás nejspíš zachrání paraziti.

Svět odsoudil Woo Suk Hwanga za neetické chování. Doma zůstal národním hrdinou.

To, že se nedokážeme soustředit, může být dáno geneticky. Porucha poškozující paměť je společná jak pro člověka, tak pro myši. Listopadové číslo Current Biology přináší informaci o možnosti léčby dědičné rozjívenosti, stačí k tomu obyčejné statiny.

Přední japonský virolog s odvoláním na nejmenované, důvěryhodné zdroje uvedl, že v Číně zemřelo na nákazu virem H5N1 už 300 lidí.

Etický rámec průlomových experimentů jihokorejských vědců byl zpochybněn. Výzkumu embryonálních kmenových buněk hrozí krize.

Látky, které snižují hladinu cholesterolu zpomalují rozvoj alzheimerovy choroby.

Vietnamská „zoo chřipkových virů“ hlásí nové přírůstky. Naštěstí nejde o tak nebezpečné potvůrky, jako je H5N1.

Čtyřiadvacetiletá farmářka se nakazila 1. listopadu a za deset dní zemřela. Její bratr přežil.

Čína se rozhodla bojovat proti ptačí chřipce očkováním drůbeže. Mutace viru H5N1 ve Vietnamu vzbuzuje obavy.

Hongkongští vědci odhalili další "zvláštnůstku" viru H5N1. U nakažených lidí dochází k bouřlivé imunitní reakci v plicích.

Čínské úřady přiznávají, že šíření viru H5N1 chovy drůbeže nemají pod kontrolou. V severovýchodní provincii Liaoning propukla „ptačí chřipka“ jen za posledních 24 hodin ve třech chovech. Objevil se tam i další případ nákazy člověka.

Jako ying a yang nebo panna a hlava – tak bychom mohli vedle sebe postavit hormony ghrelin a obestatin. Oba jsou původně součástí jedné molekuly, ale nakonec má každý úplně jinou „tvář“.

Pokud si myslíte, že je obtížné opatřit si biologickou zbraň, šeredně se mýlíte. Stačí vám k tomu e-mail a můžete si stavební části smrtící zbraně legálně objednat. Požadované "součástky" obdržíte poštou během několika týdnů.

Vědci z Rochesterova lékařského univerzitního centra odhalili viníka a také jeho způsob, jakým ničí naše nervové buňky.

Bakterie Rhodococcus equi se neštítí napadnout zabijáky imunitního systému makrofágy a množit se v nich.

Dlouho deklarovaná bezpečnost produktů z vysoké zvěře nakažené „nemocí šílených jelenů“ se otřásla v základech. Američtí vědci prokázali, že jelení priony jsou přenosné na primáty.

Čínu a Vietnam zasáhla další vlna ptačí chřipky. S nástupem zimy na severní polokouli se to dalo čekat. Veterináři i humánní lékaři by však byli mnohem raději, kdyby se toto očekávání nenaplnilo.

Priony všude, kam se podíváme. Tak bychom mohli glosovat vývoj posledních týdnů. Ve spojení se zánětem se priony dostávají do nejrůznějších orgánů. Mléčná žláza není výjimkou.

Americká firma jako první na světě ohlásila, že uvádí na trh test, který odhalí přítomnost virového kmenu H5N1.

Tou horší zprávou je, že WHO spatřuje v ptačí chřipce stále velkou hrozbu a naléhá na používání ochranných prostředků.
Ta lepší zpráva je, že se vědcům zřejmě podařilo najít účinnou zbraň na zmíněnou chorobu. Na dobrovolnících se rozbíhají testy účinnosti vakcíny.

Chřipková schizofrenie pokračuje. V Chorvatsku vyhlásili poplach poté, co uhynulo kuře. Brity děsí papoušek importovaný do karanténní stanice ze Surinamu. Slyšíme, že volně žijící tažní ptáci nemohou virus přenášet, protože na něj chcípnou. Zároveň ale státy prohlašují, že mají tažné ptáky „plně pod kontrolou“. Mohou tažní ptáci přenášet virus ptačí chřipky H5N1?

Výzkumníci z manchesterské university tvrdí, že infekční a alergenní materiál v podobě milionů spór hub, si většina z nás dává každý den přímo k nosu.

Nejen cesty Páně, ale i cesty prionů jsou nevyzpytatelné. Zvířata či lidé nakažení spongiformními encefalopatiemi je mohou za určitých okolností vylučovat močí.

Poněkud paradoxním výsledkem skončila studie zkoumající vliv kanabinoidů na mozek. Syntetický analog aktivní složky marihuany neurony nezabíjel, ale naopak povzbuzoval jejich růst v části mozku zvané hipokampus.

Sdělovacími prostředky se přehnala ptačí chřipka. Člověk neví, co má dělat. Shánět Tamiflu a nechat se očkovat? Tak velí současná evropská móda.

Dlouhodobé sledování nemocnosti dětí ukázalo, že ty, které byly počaty oplodněním ve zkumavce (IVF) jsou hospitalizovány dvakrát častěji.

Příběh jako od Shakespeara – dvě opice, dvě malárie a dva povrchové buněčné receptory.

Sdělovací prostředky nás straší „ptačí chřipkou“. Vědcům to nestačí a oživili chřipkový virus, který v letech 1918 a 1919 zabil asi 50 milionů lidí.

Letošní Nobelovu cenu za medicínu získali Robin Warren a Barry Marshall za objevy, které pomáhají léčit žaludeční vředy.

Novou zbraň proti infekci HIV možná poskytne neočekávaný zdroj – malá tropická žába.

I ve spánku nám centra v mozkové kůře „jedou na plné pecky“. Tak proč nevíme nic o světě kolem?

Naše představy o tom, které druhy se mohou nakazit priony a které nikoli, se opět ukázaly jako naivní.