Hřiby, muchomůrky a spol. zpracovávají rozhodující množství uhlíku pohlceného severskými lesy. Při houbaření na to můžeme být pyšní.

Podle všeho ano. V lidské medicíně jsme objevili, že existuje přípravek snižující rezistenci nádorů vůči lékům a stejná látka pozoruhodně funguje i u široce rezistentních plevelů.

a nebo ne?

Angličtí vědci zjistili, že kytky s opylovači komunikují mnohem květnatější mluvou, než jsme si mysleli. Kromě vůní, tvarů a barev k předání informace využívají i elektrického pole. Nejen včelám, i čmelákům je tato řeč srozumitelná a podle „elektricky“ sdělovaných podrobností hmyz mění své chování.

Lidé a rostliny toho mají mnohem více společného, než jsme si mysleli. Vidí, slyší, hmatají či své okolí ochutnávají, ale také ho očichávají.

aneb cesty makadlovek do Evropy po 40 letech, tentokráte nadobro

Čínsko-americko-německému týmu vědců se podařilo geneticky upravit pšenici aby tvořila jen asi třetinu imunitní systém provokujícího proteinu gliadinu.

Africká tropická bylina Pollia condensata má plody kovově lesklejší, než ti nejzářivější motýli rodu Morpho, které tímto svrhla z trůnu. Bobule polie nejsou k jídlu, ale oslnění ptáci je přesto asi rádi rozšiřují.

Někdo tam nahoře nás nemá rád, říkají Ghaňané na již téměř půl století trvající nezvyklé sucho. Klimatologové dávají část viny tamním žloutnoucím pralesům a prognózují zhoršování situace, protože stromy nebudou plnit svou funkci uklízeče oxidu uhličitého z atmosféry. Biologům vychází pravý opak.

Biopaliva z řepky nepomohou Evropské unii ke snížení produkce skleníkových plynů. Přesto dává EU pěstování a zpracování řepky na biopaliva „zelenou“.

Rozmary počasí sužovaly vinaře dávno před tím, než začaly stoupat skleníkové plyny. Globální oteplování ale kvalitu vína zlepšilo.

Velkorysá analýza genomů klonů topolů odhaluje divoký svět mnoha mutací uvnitř jednotlivých stromů. Genomy listů mohou být podobnější mezi klony, než ve srovnání s genomy kořenů.

Naše zemědělství má dlouhou tradici v bramborářství. Zejména v některých oblastech, třeba na Vysočině, kde kvetlo škrobárenství a lihovarnictví. Brambory zajišťovaly lidem obživu, průmyslu surovinu a venkovu zaměstnanost. Časy se zhoršily, jejich obliba jako přílohy klesá (lupínky to nezachrání), prasata se vykrmují krmnými směsmi na jiné bázi a chováme jich méně. Navíc škrob z dovozu je levnější, a tak spolu s poptávkou klesá i produkce.

Fantaskní raflézie už celé věky a velmi nenasytně krade geny pralesní révě. Podle všeho tím získává body ve věčné válce mezi parazitem a hostitelem.

Vědci objevili nové proteiny transportující rostlinný hormon auxin. Mohli by tak pomoci zemědělcům při zvládání sucha či zisku druhé sklizně.

Z bašty amerického atomového výzkumu hlásí vznik transgenních rostlin, jejichž hybridní geny si poradí s bakteriální infekcí, na kterou byli rostlinolékaři dosud krátcí. Vinohrady s geneticky upravenou révou by měly zachránit kalifornské vinaře před úpadkem a nejen je.

U nás se od roku 1996 řeší dva projekty šlechtění brambor plísni vzdorných. Křížením se vzdálenými odolnými druhy a transgenese genů Rpi-blb1 a Rpi-blb2.

Mysleli jsme si, že roztodivné tvary květů jsou spojeny s růstem založeným na množení buněk v příslušných tkáních. Jsou ale rostliny, které vznik nových druhů zvládají jednodušeji, pouhou změnou tvaru buněk.

Dříve bylo vše jednodušší. To, co jsme ještě nedávno pokládali za idylickou symbiózu, jsou jedna velká bakteriální jatka, neboť rostliny jsou ve skutečnosti masožravé. Epidemiologové nás ubezpečovali, že patogeny, které při hnojení ulpí na listech, se dovnitř plodů nedostanou a že stačí ovoce a zeleninu před jídlem dobře umýt. Ale ani to již neplatí.

Prý jich je více než dvaadvacet tisíc pět set druhů. Můžeme je tedy považovat za nejúspěšnější kvetoucí rostliny. Není to ale jen jejich zásluha, dopomohli jim k tomu opylovači a kořenové mykorhizní houby. Ale jak?

Skvělá věc pro politiky – pár samozvaných zachránců Šumavy brání kácení stromů, které má zastavit šíření kůrovce. Nikdo není kompetentní, jen hrstka profesionálních demonstrantů má právo vynutit si svoje požadavky.

aneb příkoří, které posiluje.

S rostlinami, kterým se také říká eukalypty, se setkáváme v mnoha koutech světa, není to ale přirozené, neboť se o to přičinil člověk. Původní porosty, jak se dočteme v encyklopediích, se vyskytují jen v Austrálii a na několika okolních ostrovech. Jejich paleontologický nález v Jižní Americe je velkým překvapením, hlavně proto, že pochází z doby před více než padesáti miliony let.

Před časem udělali v USA politické rozhodnutí, že do roku 2030 nahradí 30 % spotřeby ropy biopalivy. Jak je tato představa reálná, řešili na University of Illinois. Z jejich propočtu nákladů bychom se mohli poučit.

Vědci se zabývali možností, jak by vypadaly rostliny v systému s dvěma hvězdami. Byly by černé?

Nově popsaná kvetoucí rostlina Leefructus mirus ze souvrství Yixian nápadně připomíná příbuzenstvo pryskyřníků. Kdyby to byla pravda, tak kvetoucí rostliny vznikly určitě dřív, než před 125 milióny let.

Stromové ostrovy v rozlehlých mokřadech, zvláštní floridské mikrosvěty přetékající biodiverzitou, jsou ve skutečnosti zarostlá smetiště dávných obyvatel Everglades. A pak že odpadky škodí přírodě.

Unikátní a spontánní mutant Thai seedless (Ts) anony šupinaté, z jehož genomu vypadl regulační gen inner no outer, vytváří pěkné a chutné plody bez semen.

Americké Ministerstvo zemědělství (U.S. Department of Agriculture - USDA) zrušilo zákaz pěstování GM vojtěšky vydaný soudem před čtyřmi lety.

Vztahy mezi rostlinami a jejich opylovači nejsou tak idylické, jak by se mohlo zdát. Nezadají si s praktikami Borgiů, své dobrodince totiž tráví. Včelám, kterým se podaří nástrahy přelstít, plundrují květy bezostyšně dál.

Švédští genetici nalezli přesvědčivé doklady zcela spontánního přenosu genu PgiC2 z lipnice bahenní do kostřavy ovčí v populacích kolem Baltu. Genetické modifikace nejsou nic nepřirozeného.

Zářijové vydání Světa biotechnologií dává přehled o sklizni geneticky modifikovaných brambor v Německu, Švédku a u nás. V Indii se pustili do pěstování GM brambor s vysokým obsahem proteinů. Evropa povoluje další deriváty z koření a extrakt ze dřeva. Náladu poněkud kazí fakt, že probiotické jogurty nesplňují, co slibují.

Orchidej Epipactis veratrifolia se chová jak sirény z Homérovy Odysseje. Rajským příslibem přivábí a pak rafinovaně zabíjí. Připravuje se tím o své opylovače a snižuje si šance na přežití. Podle všeho jde o slepou uličku evoluce. To ale rostlina nehodlá vzít na vědomí a vcelku se jí daří.

Tradičně hospodařící farmáři na své sousedy využívající výhod geneticky modifikovaných plodin pohlíželi asi tak jako býk na červený hadr. Svůj postoj ale začínají rychle měnit. Mají totiž ze vzájemného sousedství větší prospěch, než sami pěstitelé transgenních plodin.

Jihoafrická společnost HGH Pharmaceuticals zamýšlí důkladně zkoumat a komerčně využít populární křovácký životabudič, sukulentní kosmatec Sceletium tortuosum z čeledi Aizoaceae. Stane se z něho zdroj energie pro manažery a vývojáře moderního světa?

Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.

Chemici z University státu Michigen přicházejí s mechanistickou teorií ochrany rostlin před nízkými teplotami. Paradoxně možná přišli i na způsob, jak šlechtit rostliny odolné vůči suchu.

Vědci z Královské botanické zahrady, laboratoře Kewa Jodrella, se specializují na epigenetiku. Jejich poznatky z této „negenetické genetiky“ svědčí o tom, že rostliny jsou schopny se přizpůsobovat změnám životního prostředí rychleji, než se soudilo, alespoň pokud jde o příslušníky čeledi vstavačovitých.

Po geneticky modifikované „zlaté rýži“, která byla vyšlechtěna pro záchranu zdraví a životů lidí strádajících nedostatkem vitaminu A, vstupuje na scénu „zlatá hořčice“. Ta je obrovským příslibem pro Indii.

Objev populací zplanělé geneticky vylepšené řepky kolem cest v Severní Dakotě rozvířil letní debaty o nebezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin. Máme se opravdu bát strašlivých superplevelů, které pohřbí naši ustrašenou civilizaci?

Mechy jsou synonymem pro měkkou podušku, ale jejich život je plný „tvrdé fyziky“. Dokážou se natlakovat na 5 atmosfér a urychlit na 36 000 g.

Kde vzít cenný a tolik žádaný kolagen? Izraelci si ho vypěstují na poli tabáku. Stačí se jenom nebát genetických modifikací. Odpoví Greenpeace kampaní proti frankeinstenovským protézám a želatině?

Čeští vědci zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, zlepšuje
kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Rostlinné zárodky (embrya) se v přírodě vyvíjejí z oplozeného vajíčka v semeni. Biologové však vypracovali i postupy, jak v laboratoři připravit embrya z kultury tělních buněk. Z jediné rostliny lze získat tisíce potomků, kteří jsou geneticky víceméně shodní. Technologie se již prakticky využívá: například při množení vánočních stromků nebo stromů, jejichž dřevo má optimální vlastnosti pro zpracování v papírnách.

Soudní dvůr Evropské unie řešil žalobu ve věci DNA technologie vlastněné nadnárodní společností Monsanto. Rozhodl, že patent zaměřený na pěstování geneticky modifikovaných rostlin se na potraviny z nich vyrobené, nevztahuje. I když se dal výsledek sporu očekávat, způsobil v biotechnologickém průmyslu značný rozruch.

aneb přípravek na dlouhověkost a štíhlou linii poprvé zkoušen na primátech, funguje.

Biotechnologická společnost ArborGen, která se specializuje na genetické modifikace stromů, vysadí 300 akrů blahovičníků upravených pro větší odolnost vůči chladu. Stanou se plantáže extrémně rychle rostoucích blahovičníků záchranou místních lesů?

Na jihu USA se vám dostane poučení „zavírejte na noc okna, jinak vám vleze dovnitř. I tak ráno najdete skla oken zelená“. Řeč je o invazivní rostlině Pueraria montana.

Rozdílný přístup zemí EU k pěstování transgenních plodin by mohl být další krok v podkopávání integrace EU a jednotného zemědělského trhu.

Tým německých výzkumníků ze tří ústavů a jedné university (Bonu, Rostoku a Karlsruhe) publikoval v časopisu Advanced Materials podrobnosti o stavbě listu, který snižuje povrchové tření vody tak významně, že by jeho uplatnění mělo snížit lodím náklady na palivo o 10 %.

Craig Ledbetter z amerického ARS nepoužil genetický knokaut, ani inzerci cizorodou DNA a přesto se mu podařilo vypěstovat mandloně, které nepotřebují opylovače. Navzdory masovému vymírání včel tak o své mandle na pultech obchodů nemusíme přijít.