Vážení čtenáři,

děkujeme za bohatou diskusi a množství podnětných komentářů k našim předchozím článkům o fotovoltaických elektrárnách na rodinných domech. Vaše postřehy, dotazy a zkušenosti jsou pro nás cennou zpětnou vazbou a potvrzují, že téma solární energetiky rezonuje českou společností. Rozhodli jsme se proto připravit třetí díl, ve kterém se pokusíme na některé vaše komentáře přímo odpovědět a zároveň se podělit o další zkušenosti a vize z naší praxe.

Dovolte nám nejprve malé představení. U odpovědí na některé techničtější dotazy, zejména ty týkající se inteligentního řízení fotovoltaických systémů, jsme čerpali z expertízy Ing. Petra Slepičky. Petr ve společnosti radixal s.r.o. vede implementace softwarových řešení pro udržitelnou energetiku. Je také hlavním autorem našeho systému inteligentního řízení založeného na prediktorech a genetických algoritmech a dlouhodobě v praxi ověřuje jeho účinnost na mnoha desítkách instalací. Autor druhého dílu tohoto seriálu (na který reagují komentáře čtenářů) a tohoto navazujícího textu je Viktor Lošťák, který na těchto projektech působí v roli softwarového architekta zodpovědného za systémový návrh.

Je důležité zdůraznit, že ačkoli společnost radixal s.r.o. působí v oblasti udržitelné energetiky, je výhradně dodavatelem technologií a softwarových řešení v B2B sféře. Nejsme dodavatelem žádných produktů ani služeb koncovým zákazníkům – naše technologie integrují do svých produktů a služeb naši klienti, což jsou střední a velké společnosti. Nemusíte mít tedy obavu, že bychom vám prostřednictvím těchto článků cokoli nabízeli nebo se snažili prodat. Naší hlavní motivací je prostá snaha podělit se o praktické zkušenosti a znalosti v tématu, které považujeme za důležité a které, jak se ukazuje, zajímá i vás.

Reakce na komentáře čtenářů

Pojďme se nyní podívat na některé konkrétní body z diskuze.

Sekce 1: Inteligentní řízení a jeho (ne)smysl – odpovědi Ing. Petra Slepičky

Několik komentářů se týkalo efektivity a smyslu inteligentního řízení FVE, zejména v kontextu přiloženého grafu.

Komentář od Pavla K2 (2025-05-13 22:15:18), který zpochybňuje graf a přínos řízení:

"Ten graf je totální nesmysl... Zkušenost je taková, že přes léto žádné řízení není potřeba, protože elektřiny je spousta. A v zimě FV vyrobí tak málo, že to baterku stejně nedobije, takže je potřeba šetřit, což se dá udělat třeba vypnutím PC kde běží ta 'inteligence'..."

Odpověď Ing. Petra Slepičky:

"Dobrý den, děkuji za komentář a sdílení vaší zkušenosti. Rád bych na vaše body zareagoval:

Máte pravdu, že fotovoltaická elektrárna (FVE) bude fungovat i bez inteligentního řízení. Nicméně, s řízením dokážete její potenciál využít mnohem efektivněji a získat z ní maximum.

• Letní provoz a ceny na spotovém trhu: Jak správně píšete, v létě je elektřiny často dostatek. Typický průběh cen elektřiny na spotovém trhu je však takový, že ráno bývá cena vysoká, přes poledne klesá na minimum, někdy i do záporných hodnot, a večer opět stoupá. Bez inteligentního řízení se může stát, že ráno nabijete baterii a následně v poledne, kdy je vaše FVE nejvýkonnější, prodáváte přebytky za velmi nízkou, či dokonce zápornou cenu. Prodávat elektřinu 'skoro za nic' a pak ji večer nebo v noci draze nakupovat, když vlastní výroba nestačí, není ekonomicky optimální. Inteligentní řízení dokáže optimalizovat nabíjení a vybíjení baterie, případně spínat spotřebiče v domácnosti (např. bojler, klimatizaci, nabíjení elektromobilu) právě v době, kdy je elektřiny z FVE přebytek a cena na trhu nízká. Tímto způsobem maximalizujete vlastní spotřebu a minimalizujete náklady, protože se vyhnete jak silové složce ceny elektřiny, tak poplatkům za distribuci.
• Zimní provoz a smysl řízení: I v zimním období má inteligentní řízení svůj význam. Spotové ceny elektřiny i v zimě často kolísají, rozdíly mezi cenovým sedlem a vrcholem mohou činit 50 % i více. Systém tak může například rozhodnout o nabití baterie ze sítě v době, kdy je cena elektřiny nejnižší, a tuto energii pak využít v době cenové špičky. Tím opět dochází k úspoře. Navíc, jak zmiňujete, nedostatečnou výrobu má většina elektráren typicky jen v období od listopadu do ledna. Zbývajících devět měsíců v roce často generují přebytky, které je výhodné efektivně využít nebo prodat za co nejlepších podmínek, což inteligentní řízení umožňuje.
• Spotřeba řídícího systému: Co se týče spotřeby samotného řídícího systému, pokud je realizován například na bázi miniPC jako je Raspberry Pi, jeho spotřeba se pohybuje v řádu nízkých desítek wattů. V celkové bilanci výroby a spotřeby domácnosti je to zanedbatelná položka, která je bohatě vyvážena úsporami dosaženými díky optimalizaci. Úspora 1 kWh denně vypnutím takového zařízení je tedy velmi nepravděpodobná, spíše se bude jednat o jednotky Wh.

Inteligentní řízení tedy není nutností, ale představuje nástroj, jak z vaší investice do FVE vytěžit maximum a aktivně reagovat na dynamicky se měnící podmínky na trhu s energiemi."

Komentář od Standy Hořejšího (2025-05-13 19:39:47), který žádá vysvětlení grafu:

"a) mohl byste, prosím, vysvětlit průběh nárůstu celkových nákladů během roku (červená čára, bez řízení, celková cena) a to v souvislosti s běžným osvitem FVe během roku? Jaké náklady jsou v této čáře vlastně zahrnuty? ... b) Pokud dobře rozumím modré čáře s řízením, tj. jde-li o porovnání s červenou... pak může být v nezajímavém období (slabý osvit: listopad-březen) lépe řízená FVe opravdu úspěšnější než neřízená..."

Odpověď Ing. Petra Slepičky:

"Dobrý den, graf je převzatý z našich interních kalkulací. Chybou při publikování vypadla časová osa, což způsobilo, že je graf mírně matoucí. Počátek grafu je 20.8.2023. Přibližně v místě, kde oranžová křivka protíná osu X, je přelom roku.

Jednotlivé křivky reprezentují celkové náklady na elektrickou energii (silová složka, distribuce, daň atd.), ale bez stálých měsíčních plateb (za jistič, podpora OZE, ...). Zjednodušeně: cena zahrnuje všechny složky vyjádřené v Kč/kWh, ale nezahrnuje platby v Kč/měsíc.

Jak již bylo diskutováno u jiného příspěvku: Přínos řízení systému v zimě spočívá zejména v optimalizaci nákupů na SPOTu. Analýza ukazuje, že silovou složku elektřiny jste schopen nakoupit za 60-70% 'neřízených' nákupů. Při uvážení efektivity cyklu nabití-vybití (75-80%) se dostáváte na cenu kolem 75-80%. Je nutné připomenout, že se jedná pouze o silovou složku ceny. Platba za distribuci (daň, OZE atd.) zůstává stejná. Konečný účet za elektřinu v zimě se tak pohybuje kolem 90% neřízených nákladů.

V zimě je tedy přínos malý. Od února do listopadu je ale velmi signifikantní - viz graf."

Ukázka náhodných SPOT cen přes zimu. Všimněte si rozdílu v ceně sedla a vrcholu. Zdroj: Interní kalkulace radixal s.r.o., poskytl Ing. Petr Slepička.

SPOTový trh ale může vypadat i takto (!!). Tady už by to bez řízení bolelo… Extrémní výkyvy na SPOTovém trhu. Zdroj: Interní kalkulace radixal s.r.o., poskytl Ing. Petr Slepička.

Sekce 2: Další palčivé otázky z diskuze

Nyní se zaměříme na některé další často zmiňované body, na které se pokusíme odpovědět na základě dostupných informací a našich zkušeností.

Otázka: Povinné soláry, spotové ceny a energetická bezpečnost v zimě (reakce na Petra Nováčka)

Komentář Petra Nováčka (2025-05-13 00:25:15) zmiňuje nadcházející povinnost instalovat solární panely na nových budovách a obavy z přebytků elektřiny v létě, záporných cen na burze a nedostatku energie v zimě.

Tato problematika je skutečně aktuální. Evropská unie v rámci směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) postupně zavádí povinnost instalovat solární systémy na nových budovách a při větších rekonstrukcích. Pro Českou republiku to znamená, že od roku 2026 by se tato povinnost měla týkat nových veřejných a nebytových budov nad 250 m², od roku 2027 všech nových veřejných a nebytových budov a od roku 2029 všech nových obytných budov. Cílem je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů a snížit závislost na fosilních palivech.

S rostoucím podílem solární energie v síti se skutečně můžeme častěji setkávat s nízkými až zápornými cenami elektřiny na spotovém trhu v obdobích vysoké produkce (typicky slunečné letní dny). To na jednu stranu zlevňuje elektřinu pro spotřebitele, kteří jsou schopni svou spotřebu přizpůsobit (např. majitelé elektromobilů, domácnosti s akumulací tepla), na druhou stranu to může snižovat rentabilitu velkých solárních parků bez možnosti akumulace či řízení. Virtuální baterie, které umožňovaly "uložit" přebytky do sítě a později je čerpat, postupně ztrácejí na atraktivitě a jejich podmínky se mění. Budoucnost pravděpodobně patří dynamičtějším tarifům a většímu důrazu na lokální akumulaci (baterie, ohřev vody) a řízení spotřeby.

Zimní období představuje opačnou výzvu. Nižší sluneční svit a vyšší spotřeba energie znamenají, že FVE pokryjí jen malou část potřeb. Energetická bezpečnost bude záviset na mixu dalších zdrojů – plynové elektrárny, jaderná energetika, ale také na rozvoji velkokapacitní akumulace (např. přečerpávací elektrárny, bateriová úložiště), energetických společenství a importu. Komín a možnost topit dřevem, jak zmiňuje pan Nováček, mohou pro některé představovat pojistku, ale systémově je potřeba hledat komplexnější řešení. Inteligentní řízení spotřeby a napojení na spotový trh může i v zimě pomoci optimalizovat náklady na nákup elektřiny ze sítě.

Otázka: Náklady na údržbu a provoz FVE – co všechno to obnáší? (reakce na Davida Oplatka)

David Oplatek (2025-05-12 14:35:09) ve svém komentáři detailně rozebírá různé aspekty údržby a provozních nákladů FVE, od výměny komponent po časovou náročnost sledování a konfigurace.

Je pravda, že FVE není zcela bezúdržbové zařízení a s jejím provozem jsou spojeny určité náklady a starosti:

1. Výměna komponent:
   • Střídač: Má obvykle životnost kratší než panely, typicky 10-15 let. Jeho výměna představuje náklad v řádu desítek tisíc korun. Kvalitní instalace a dostatečné chlazení mohou jeho životnost prodloužit.
   • Baterie: Pokud je součástí systému, její životnost je také omezená (obvykle 8-15 let v závislosti na technologii a způsobu používání) a představuje významnou položku při obnově.
2. Samotná údržba:
   • Čištění panelů: Většinou stačí déšť, ale v prašném prostředí nebo u panelů s malým sklonem může být občasné omytí přínosné pro udržení maximálního výkonu. Ptačí trus může být lokální problém.
   • Řezání větví: Zastínění snižuje výkon, je tedy třeba dbát na okolní vegetaci.
   • Revize: Pravidelné revize elektroinstalace jsou důležité pro bezpečnost a často i podmínkou pro udržení záruky nebo pojistného plnění. Doporučují se každé 2-4 roky.
3. Konfigurace a sledování: Moderní systémy s inteligentním řízením vyžadují počáteční nastavení a občasnou optimalizaci. Sledování výroby a spotřeby může být pro někoho koníčkem, pro jiného zátěží. Dobře navržený systém by měl většinu optimalizací provádět automaticky.
4. Náklady ušlé příležitosti a legislativní změny: Přizpůsobování spotřeby výrobě FVE nemusí být vždy komfortní. Legislativa se vyvíjí, což může vyžadovat úpravy v nastavení nebo přístupu k prodeji přebytků.
5. Spolehlivost ovládání na dálku: Kvalitní internetové připojení je pro spolehlivé dálkové ovládání a monitorování klíčové.

Celkově lze říci, že FVE vyžaduje určitou míru pozornosti. Náklady na údržbu a případnou výměnu komponent by měly být zohledněny v kalkulaci návratnosti. Pro mnoho uživatelů jsou však tyto "starosti" vyváženy úsporami a pocitem větší energetické soběstačnosti.

Otázka: Životnost panelů, střídačů a role dotací (reakce na Martina Nováka2)

Martin Novák2 (2025-05-12 11:04:02) zpochybňuje udávanou životnost panelů (25-30 let) a upozorňuje na kratší životnost střídačů a závislost ekonomiky FVE na dotacích.

• Životnost panelů: Výrobci fotovoltaických panelů obvykle garantují výkon po dobu 25 let (typicky neklesne pod 80-85 % nominálního výkonu). Reálná životnost může být i delší, ale degradace výkonu je přirozený proces. První generace panelů instalované před 15-20 lety často stále fungují, i když s nižší účinností. Kvalita panelů a instalace hraje roli. Tvrzení o poloviční životnosti (12-15 let) je spíše pesimistické pro kvalitní moderní panely, ale je pravda, že dlouhodobé zkušenosti s nejnovějšími technologiemi se teprve sbírají.
• Životnost střídačů: Jak bylo zmíněno výše, střídače mají kratší životnost (10-15 let) a jejich výměna je očekávaným nákladem. Cena střídače pro běžný rodinný dům se pohybuje od cca 25 000 Kč výše, v závislosti na výkonu a typu (např. hybridní střídače jsou dražší).
• Role dotací: Dotace, jako je Nová zelená úsporám, významně ovlivňují návratnost investice do FVE, zejména u systémů s bateriemi. Bez dotací by byla návratnost pro mnoho domácností příliš dlouhá. Cílem dotací je podpořit počáteční rozšíření technologie. S klesajícími cenami komponent (zejména panelů) se očekává i postupné snižování dotací. Ekonomika FVE se tak bude muset stále více opírat o reálné úspory a ceny energií.
• Ekonomika baterií: Bateriová úložiště jsou stále nejdražší součástí hybridních FVE a jejich rentabilita je často sporná, i s dotací. Jejich smysl roste s většími rozdíly v cenách elektřiny během dne (spotový trh) a s potřebou záložního zdroje. Životnost a cena budoucích generací baterií bude klíčová.

Závěr: Solární energie – technologicky zralá, esteticky na rozcestí

Naše zkušenosti z desítek instalací a vývoje řídicích systémů potvrzují, že solární energetika je dnes technologicky zralá na to, aby hrála významnou roli v energetickém mixu domácností. Inteligentní řízení, optimalizace spotřeby a případná akumulace dokáží maximalizovat přínosy vlastní výroby elektřiny a snižovat závislost na distribuční síti, zejména v letních měsících. Samozřejmě, politická rozhodnutí, vývoj cen energií a stabilita legislativního prostředí budou i nadále klíčovými faktory ovlivňujícími rychlost jejího rozšíření.

Jedním z aspektů, který však často zůstává upozaděn, je estetika. Přiznejme si, že současné solární instalace, kdy jsou panely často vnímány jako cizorodý prvek přidaný na střechu či fasádu, nemusí vždy lahodit oku. To může být pro některé potenciální zájemce bariérou.

Věříme však, že budoucnost patří mnohem elegantnějšímu řešení: Building Integrated Photovoltaics (BIPV), tedy fotovoltaice integrované přímo do stavebních prvků. Představte si střešní tašky, které vyrábějí elektřinu, fasádní panely, které jsou k nerozeznání od moderních obkladových materiálů, nebo dokonce solární okna.

Solární střešní tašky. Zdroj: Autarq

Příklad solárních střešních tašek, které nahrazují tradiční krytinu a zároveň vyrábějí elektřinu. Zdroj: GAF Energy

Moderní budova se solárními panely elegantně integrovanými do fasády, sloužícími zároveň jako architektonický prvek. Zdroj: Platio Solar

Tato řešení nabízejí hned několik výhod:

• Snížení celkových nákladů na vlastnictví (TCO): Integrované solární prvky mohou nahradit konvenční stavební materiály, čímž se snižují náklady na samotnou střechu či fasádu.
• Výrazné zlepšení estetiky: Budovy si zachovávají svůj architektonický ráz, nebo dokonce získávají nový, moderní vzhled. Fotovoltaika se stává přirozenou a nenásilnou součástí designu.
• Nové architektonické možnosti: BIPV otevírá dveře kreativním řešením a umožňuje architektům pracovat s aktivními energetickými plochami.
• Širší přijetí veřejností: Esteticky zdařilé a funkční řešení má potenciál oslovit širší spektrum lidí.

Ačkoli jsou BIPV technologie dnes často dražší než konvenční panely, s rostoucí poptávkou a technologickým pokrokem se očekává jejich cenová dostupnost. Jakmile se solární články stanou běžnou a integrální součástí opláštění budov, dojde nejen ke snížení nákladů, ale především k výraznému posunu v tom, jak vnímáme solární energii – ne jako nutné zlo na střeše, ale jako elegantní a chytrou součást našich domovů.

Solární energie je bezpochyby životaschopnou oblastí. Její plný potenciál však odemkneme až tehdy, když bude nejen efektivní a ekonomicky dostupná, ale také krásná.

Děkujeme za vaši pozornost a těšíme se na další diskusi.

Viktor Lošťák & Ing. Petr Slepička, radixal s.r.o.

Klíčová slova: Fotovoltaika, solární energie, FVE, inteligentní řízení, SPOT trh, návratnost investice, EPBD, BIPV, stavebně integrovaná fotovoltaika, energetická společenství, údržba FVE, životnost solárních panelů, životnost střídačů, dotace na fotovoltaiku, Nová zelená úsporám, energetická soběstačnost.

Další čtení a zdroje:

• Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD): Pro detailní informace o povinnostech týkajících se solárních instalací na budovách doporučujeme vyhledat aktuální znění směrnice a její implementaci v české legislativě (např. na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva životního prostředí).
• Stavebně integrovaná fotovoltaika (BIPV): Zájemci o tuto technologii mohou nalézt řadu informací a příkladů realizací na webech specializovaných architektonických portálů, výrobců BIPV systémů nebo výzkumných institucí zabývajících se obnovitelnými zdroji energie.
• Předchozí díly tohoto seriálu a diskuse pod nimi na serveru Osel.cz.